Návrat Namikazeho 05

5. Dáreček

Sakura se probudila z krásného snu. Zdálo se já, že jsou s Narutem-kun na pláži. Vstala a podívala se na budík, s hrůzou zjistila, že má jen hodinu na to, aby sa najedla, umyla, oblékla a došla k Narutovi domů. Rychle se tedy najedla, umyla a onlékla se do svého normálního oblečení, ve kterém trénovala a vydala se rychle za Narutem.
Neměla by jsem se tak bát. pomyslela si Sakura, když stála u Narutových dveří a chystala se zaklepat, když zaťukala, ozvalo se: "Jsem venku Sakura-chan." řekl Naruto. Sakura tedy šla za hlasem někam za dům. Včera, když byla párty jim zahradu ani oklí neukázal, pouze dům. Byla tam zahrada s jezírkem uprostřed. Na jedné jeho straně byly tréningové haly a na druhé byly psí boudy. Vedle jedné boudy byl Naruto a hrál si s nějakými klubky. Když přišla kousek blíž, zjistila, že to nejsou klubka, ale štěňata. Každé z nich mělo odlišnou barvu. Byli tam bílé, černé, červené, hnědé, ale i tak světlá, že vypadala jako zlatá.
"Ah, ti jsou roztomilí. Nevěděla jsem, že chováš a cvičíš ninja psy." řekla Sakura a vzala si jedno bílé štěňátko, které běželo naproti ní.
"Já ani nechovám." řekl Naruto a postavil se
"Tohle nejsou psi."
"Takže jsou to vlci? Ale k tomu potřebuješ hodně zkušeností, k tomu abys je vycvičil." řekla a podrbalo bílé štěňátko, ketré jí lízalo za uchem.
"Sakuro, to nejsou vlci." řekl Naruto a Skaura se zatvářila zmateně.
"Ale Naruto, jestli tohle nejsou psi ani vlci, tak co?"
"Toto jsou lišky." řekl Naruto a Sakuře se rozšířili oči zděšením.
"Liška, to je liška." Opakovala pořád Sakura a Naruto pořád přikyvoval, ale najednou Sakura lišku upustila a tak letěla směrem k zemi, nebýt by rychlé Narutovi reakce, tak by si nepěkně ublížilo. Položil jej na zem a upřeně se podíval na Sakuru, který se jí ptal, proč to udělala.
"Co je Sakura-chan?" zeptal se Naruto.
"Jsou to lišky!" zakřičela "Proč proboha trénuješ lišky?"
"Protože jsem je měl vždy rád a jsou rychlejší než psi a vlci, navíc na ně nezabírá genjutsu. Lišky nemusí být tak fyzicky silné jako psi nebo vlci, protože to prostě nepotřebují."
"Naruto, jsou to lišky a ty nepřináší nic dobrého, jen bolest a smrt." řekla Sakura a její oči se naplnili slzami "Byla to právě devítiocasá liška, která mi zabila otci, když jsem byla ještě malá."
"Promiň Sakuro, ale to není důvod je nenávidět. Jen proto, že jedna liška udělala něco zlého, tak to neznamená, že jsou takové všechny."
"Ale ano, pokud je jedna zkažená, tak jsou všechny zakažené!"
"Sakuro, jestli je to pravda, tak je celý Uchiha klan zkažený, protože je zkažený Uchiha Itachi." řekl Naruto a utřel jí slzy "Sakuro-chan, někteří tvorové se chovají, tak jak si je vychováš."
"Ale Naruto, jsou to lišky, jak můžeš mít rád lišky?" zeptala se.
"Sakuro, lišky jsou jako já. Jsou velmi čestné a oddané tomu, koho milují." řekl, ale pak zesmutněl " Pokud tu se mnou nebudeš chtít být, tak to pochopím, ale pokud se rozhodneš zůstat, tak věř, že budu používat lišky, stejně jako Kiba Akamaru."
Pomyšlení na to, že by nemohla být s Narutem Sakuru bolelo.
"Proč o tom, tak přemýšlíš?" zakřičela vnitřní Sakura
"To se chceš vzdát Naruta-kun, jen kvůli tomu, že trénuje lišky a je skoro jako liška?"
V tom ucítila, že se jí něco otřelo o nohu. Podívala se dolů ke svým nohám a uviděla dvě černé oči, jak se na ní upřeně dívají, byla to ta liška, kterou Sakura předtím držela.
"Co chce?" zeptala se naruta, který to také pozoroval.
"Tebe." Překl Naruto a usmál se "Její jméno je Juno. Našel jsem jí, když jsem byl v zemi sněhu. Její rodiče byli zabiti, a tak jsem si jí vzal. Skoro zemřela, trvalo mi celý měsíc, než se dala úplně do pořádku."
"Ale proč chce mě?" zeptala se Sakura a dala si lišku před obličej.
"Asi si myslí, že jsi její máma." řekl Naruto a Juno oblízla Sakuře nos, až se oba začali smát. Najednou Naruto dostal nápad.
"Jestli chceš, tak si jí můžeš vzít domů."
"Ale já nevím nic o chovu lišek."
"Tak ti s tím pomůžu, ale to znamená, že spolu budeme muset trénovat skoro každý den." řekl Naruto a začal se červenat.
"Ano, ano, ano." křičela vnitřní Sakura
"Vezmeme si tu Juno domů a budeme s Narutem skoro celý den."
"Ano, vezmu si Juno domů, bude to super."
"Dobře, ale teď by jsme měli přejít k tomu, kvůli čemu jsme sem vlastně přišli." řekl s úsměvem. Rozhodli se trénovat venku, protože byl krásný a slunečný den.
Postavili se proti sobě "Jsi připravená Sakuro-chan?"
"Kdykoliv."
"Připravit."
"Start." řekli oba dva stejně. V tom samém okamžiku se také Sakura rozeběhla na Naruta. Ale ani Naruto neotálel a vyndal si svitek a kousl se do palce.
"Dneska ti nedovolím nic vyvolat!" zakřičela Sakura, když byla skoro u něj. Ale také jeho krev už byla na svitku.
"Kushiose no jutsu" zakřičel a bouchl svitkem o zem. Sakura se zastavila a vzduch naplnil hustý dým, ve kterém se objevili dvě červené lišky. Byli větší než obyčejné lišky. Sahali Narutovi po pás a obě měli na krku uvázanou čelenku Konohy.
"Sakura-chan, tohle jsou úplně první dvě lišky, které jsem začal chovat a cvičit." Když to řekl, tak se rychlostí blesku obě pohnuli a Sakura byla oblíčená. A tak udělala první věc, která jí napadla. Bouchla silně do země a Naruta i obě lišky to odhodilo.
"Jak vidím, tak jsi se zlepšila Sakura-chan." řekl, když letěl vzduchem a díval se na Sakuru, která ho sledovala ze zdola.
"Ano, zlepšila." řekl hlas za Narutem. Otočil se a uviděl další sakuru, která se už napřahovala a Naruto neměl šanci se tomu vyhnout, praštila ho silně do břicha, ale naruto se změnil v dým. Zato Narutovi lišky už takové štěstí neměli. Schytaly to plnou silou a tvrdě dopadli na zem.
"Kage bunshin, jsem překvapený:" řekl Naruto, který se objevil u lišek.
"Naruto-kun, neublížila jsem jim?" zeptala se Sakura a odvolala všechny své klony.
"Jsou jen omráčené Sakura-chan." řekl a udělal dva klony. Sakura se postavila do bojového postoje. Ale klony nezaútočili, místo toho sebrali lišky a odnesli je kdo boudy.
"Takže, dobře a teď to zkusme ještě jednou." Znova zaútočili. I když se Sakura hodně snažila, tak Naruta nemohla trefit. Byl mnohem rychlejší než ona, ale ani on se nemohl vyhýbat do nekonečna, před jejími útoky. Nakonec ho konečně zasáhla, ale ten zmizel v záblesku zlatého světla.
"Kde je?" zeptala se pro sebe Sakura. Najednou ucítila, že jí něco trefilo do zad. Ale to už letěla k rybníku. Otočila hlavu směrem za sebe a uviděla, že ten kdo jí trefil byl Naruto a teď letěl vedle ní. O sekundu později dopadla k břehu rybníka. Ležela na zádech v jemném písku a polovinu těla měla už ve vodě, ale teď se o to vůbec nestarala, protože Naruto ležel na ní a jeho tvář byla jen pár centimetrů od té její a jeho tělo jemně tlačilo na to její.
"Promiň mi, že jsem tě namočil." řekl a usmál se tím svým krásným úsměvem
"Nevadí, ale jak jsi to udělal Naruto-kun?" zašeptala mu do ucha. Nartovi přeběhl po těle mráz.
"To je jutsu mé rodiny. Hiraishin no Jutsu. Umožňuje mi pohybovat se super rychlostí. Ale když se hýbu a udělám to jutsu, tak se vše přenese se mnou. Takže když jsi mě trefla, udělal jsem to jutsu a tvoje rána se přenesla se mnou, proto jsem tě mohl udeřit tak silně do zad." vysvětlil Naruto a zasmál. Ale rychle se přestal smát, když se zadával do její očí. Ztrácela se v jeho nádherných modrých očích, tak jako se on ztrácel v těch jejích. Pomalu se k sobě začali přibližovat.
"Ano, ano, pojď blíž Naruto-kun!!"
"Sklapni." zakřičela si Sakura sama pro sebe, když ucítila Narutův dech na jejím obličeji. Najednou je, ale vyrušilo hlasité zaklepání. Oba zpozorněli.
"Naruto-kun! Potřebuji tě hned vidět!" zakřičela Hinata. Naruto i Sakura se zvedli.
"Prosím, zůstaň tady Sakuro-chan." řekl a šel k Hinatě.
"Sakra." zanadávala vnitřní sakura
"Tak blízko." za pár minut se Naruto vrátil.
"Co chtěla?"
"Rady Hyuuga klanu se se mnou chce setkat."
"Kdy?"
"Teď hned." řekl Naruto smutně.
"Sakuro, myslím že pro dnešek musíme končit."
"Dobře" vzala Juno a obrátila se k východu "Bude ti vadit, když si vezmu nějaké krmivo pro Juno, doma ni takového nemám."
"Klidně sakura-chan. A příjď zase zítra. Podíváme se na ty dokumenty, co nám dala Tsunade o našich no