Dobrodružství
Na chodbě v paláci
Gai běžel, jak nejrychleji mohl, s náručí plnou obvazů, k pokoji Asuky. Cestou však měl neodbytný pocit, že se děje něco divného. Proč by ho Asuka žádala, ať rychle zabalí, až dojde s těmi obvazy?
Náhle vycítil něčí přítomnost. Chtěl se otočit a zjistit, kdo to je. Napadlo ho však, že to třeba může být nepřítel?! V tom případě mu musí dát na budku!
Gai mírně přidal na rychlosti a zaběhl za roh. Čekal, až bude nepřítel co nejblíže a pak mu vrazí do zubů! To byl dobrý nápad!
Blízko Konohy
Takže, pokračování Elitního Ninjy. Děj se odehrává o sedm let později. Užijte si to!
Vyběhla jsem beze slov ven a uslyšela za sebou dupot nohou. Otočila jsem se přes rameno a uviděla zamračenou Kimmini s Kazeke, které mě následovaly. Mířili jsme přímo k Listové nemocnici. Cesta nám netrvala ani pět minut. Rozrážela jsem dveře pokojů a neohleduplně tak probouzela pacienty.
„Taichou,“ vyjekla Kimmini prosebně.
Neměla jsem zrovna hlavu na to, abych slyšela její prosby, abych byla opatrnější a nechala lidi, kteří s tím nemají co dočinění, na pokoji.
Přítel je někdo, komu pomáháš když je v nouzi, někdo s kým se dělíš o své zážitky, smutné i radostné chvíle, někdo kdo ti pomáhá, když jsi ty v nouzi... díky němu se stávám silnějším... Přátelství nemůžeš jen tak získat musíš ho sdílet ještě s někým jiným...
,,Přátelství... přítel...” vzdychla Natsuki a zadívala se do stropu ve svém pokoji. Nebyla si jistá jestli tomu pojmu rozumí správně.
,,Natsuki – sama?” ozval se Kabutův hlas za dveřmi.
,,Hm? Co je?” zabručela otráveně, když opatrně vešel dovnitř.
Už hledali několik hodin ale zatím ho ani nezahlídli.
,,Naruto proč si utekl?“ Ptal se sám sebe v duchu Minato
Najednou Itachi něco zpozoroval byl to Naruto a tak ho chtěl uzavřít do genjutsu ale nepovedlo se mu to. Najednou Naruto zmizel a tak Itachi použil svůj Sharingann ale ani tak ho neviděl a tak rychle svolal ostatní.
Za chvíli tam byl Sasuke,Neji a Minato.
,,Tak kde je?“ ptal se Sasuke
,,On najednou zmizel i když jsem použil Sharingan tak jsem neviděl ani jeho čakru.“
,,Já to zkusím“ řekl Neji ale Minato ho zastavil
Návrat démonů
Číhající nebezpečí. Kamera to vidí!
V předchozím díle:Kdosi jí probudil ze snu.
Na okno někdo zabušil. Ihned otevřela obě oči a naslouchala okolní tmě. Do tmy se znovu ozvalo hlasité bum, bum. Pomalu vstala a z postranního pouzdra vytáhla kunai. Ihned vyhledala dveře, i když byla tma prakticky neprohlédnutelná a tichými kroky se k nim vydala. Stále pevněji a pevněji tiskla kunai ve své dlani, až svými nehty vyryla do hřbetu dlaně malé čárky.
Přistupovala k dveřím stále blíž a blíž a s každým bouchnutím jí napadal nový a nový plán, jak překvapit protivníka.
Rozhodla se ho dostat zezadu.
Rukou se dotkla kluzké kliky a připravila se na útok.
Jednoho krásného dne, když jarní slunce svítilo a na všech zahradách rozkvétaly první jarní květiny, nikdo z obyvatel Konohy, ba i celé země Ohně netušil, že dny které přijdou, budou plné krve, strachu, smrti a utrpení...
„Hinato, kde se setkáme s informátorem?“ zeptal klidným hlasem Kakashi skákaje z jedné větve na druhou.
Ten pravý 9.
[i],,Hinato! Probuď se! Prosím...‘‘ Uslyšela jsem jakoby z dálky, ale oči mi ať jsem se snažila, jak chtěla nešli otevřít.. Bála jsem se, byla jsem na pokraji zoufalství, ale přesto jsem cítila pálivou bolest na hrudníku, která mi svírala žaludek a do očí se mi vehnaly horké slzy, cítila jsem, jak máčí moji tvář...
Zkusila jsem je znovu otevřít a tentokrát jsem uviděla ostré světlo loučí, které mě donutily očí zase zavřít.. Chvíli jsem se rozdýchávala a pak jsem to zkusila znova..
„Tak co ještě chceš,“ otočila se na ni rusovláska a založila si ruce na hruď.
„Vemte sebou i Hinatu, Kibu a Shina,“ řekla Tsunade.
„Ani mě nehne! Je to průzkumný tým. Do boje s Akatsuki a Orochimarem by měli jít jenom dobře vycvičení ninjové. To tihle tři naštěstí jsou, ale co ostatní. Nebylo by to dobré,“ zavrtěla hlavou Kit, ale stále se snažila nevybuchnout.
„Umí se ubránit. Kdy jsi je naposledy viděla bojovat?“ zajímalo Hokage.
„Tak tady se usadíme přes noc,“ zastavil se Kakashi-sensei uprostřed louky, poblíž lesa a řeky.
„OK!“ zavolal Naruto a začal vytahovat stan.
„Do stanů se rozdělíme následovně: Naruto, Sai, Tokaruisha-sama a já se Sakurou,“ řekl mistr Kakashi. Začervenala jsem se. Naruto hodil nechápavý pohled.
„Heey Kakashi-sensei, já chtěl být se Sakurou-chaaan,“ udělal Naruto psí oči. Zasmála jsem se.
„Nezlob se Naruto, už to mám promyšlený,“ podrbal se Kakashi na temeni.
Ryuugan
U ohniště sedělo osm lidí a ohromně se bavili, měli si toho co říct když Naruta tak dlouho neviděli. Devátá osoba seděla bokem, byla to Hinata pořád si prohlížela Naruta, ale nechtěla si k němu přisednout.
,, Tak kde jsi všude byl?“ zeptal se Kiba.
,, To bychom tu byli do zítra, ale procestoval jsem toho hodně.“ usmál se Naruto.
,, Vy dva se vlastně neznáte.“ ozvala se Sakura a přitáhla k Narutovi Mikamiho. ,, To je Mikami a je v našem týmu místo tebe.“
Naruto a Mikami se pozdravili.
„Přiveďte mi ho konečně!“ zařval rozčileně Pein a všichni se mu klidili z cesty.
Pein rozčileně chodil tam a zase zpět místností. Byla středně velká, tmavá a bylo v ní jen jedno křeslo. Pein k němu došel a naštvaně do něj klesl.
„Je mi jedno jak. Už mi uniká tak dlouho! Vymyslete něco a doveďte mi ho!!“
„Má pravdu... nemusíte to dělat.“ řekl Shikamaru, který se tam objevil.
„Já se s tím smířím.... A naučím se s tím žít...“ řekl Shikamaru.
„Ne... my to tak nenecháme!!! A nemluvte nám do toho.“ řekl Kesidyin otec. A začali provádět složité ruční pečetě. Nejednou se objevila neproniknutelná mlha a Shikamaru neviděl ani na špičky svých nohou. Zadíval se do mlhy a měl dojem, že vidí Asumu, který mimo chodem byl už mrtvý.
Minato začal pomalu otevírat oči. Začala mu být zima a cítil se zvláštně. To, v čem ležel, určitě nebyla jeho postel. Posadil se a rozhlédl se po pokoji. Nebyl doma, vypadalo to jako nějaké vězení, vůbec se mu tady nelíbilo. Začal vyděšeně těkat očima po tmavém pokoji a snažil se v té tmě najít východ. Na konci pokoje byly dveře. Vyskočil z postele, na které ležel, a rozběhl se k nim. Uchopil kliku, ale otevřít nešlo. Několikrát zacloumal klikou, ale dveře se neotevřely.
Snažil se udržovat nenápadný odstup, bylo jisté, že by si ho v jinačím případě mohla velmi snadno všimnout. S určitostí nebyla starší než on a přesto již byla velitelkou Anbu skupiny, takže musela mít i odpovídající schopnosti. Proplétal se davem lidí a snažil se ji neztratit z očí, náhle však k jeho údivu zabočila do ulice vedoucí přímo k místu, který měl pro sebe vyhraněný Uchiha klan.
Konoha
Kakashi společně s Rin opustili kancelář hokageho a vydali se směrem k místu, které pro ně znamenalo hodně. Jejich staré tréninkové hřiště a zrovna tam trénoval nový tým, který byl utvořen teprve nedávno. Tak Kakashi s Rin vzpomínali na staré časy, kdy s nimi byli ještě Uchiha Obito a jejich velectěný sensei Namikaze Minato…
„Dobrý den, Kakashi-senpai,“ pozdravil Yamato, který pořád odmítal jít do kanceláře. Nebavilo ho být zavřený mezi čtyřmi zdmi a nejradši měl mise a hlavně volný pohyb.
Tak jsem napsal pokráčko. Doufám, že se bude líbit. ;-)
8. Nemocnice
Naruto stál na chodbě a čekal na nějaké zprávy, holedně Ino a na Sakuru. Teď byla, jak Sakura, tak i Tsunade zaměstnány ošetřováním Ino.
"Naruto-kun." Ozval sa hlas za ním.
"Ahoj Hinato." odpověděl jí Naruto a ani se na ní nepodívala.
"Naruto-kun slyšela jsem o výbuchu v Sakuřiným apartmá, je mi to líto. Doufám, že je v pořádku." řekla Hinata a ani si neuvědomila, že Naruto poznal, že lže.
"Hinato, Sakura je v pořádku. Měla štěstí, že tam nabyla v době výbuchu, už byla pryč." řekl a Hinatiným tělem projela zlost.
6. Kapitola → Cesta za nadějí
Po nějaké době, co byli na cestě, se konečně ozval hlas Sasukeho.
"A kam vlastně jdeme?" zeptal se, když skákali po stromech, směrem na sever.
"Jdeme na sever, tam kde jsme našli tu dívku, Anke, která pak utekla z nemocnice, máme za úkol najít Slunečnou vesnici, o které jsem slyšela od ní." vysvětlila Sakura.
"Ale proč si myslíte, že je ta vesnice na severu?" zeptal se Sai.