Dobrodružství
„Tak už pojď tati, přijdeme pozdě,‘‘ tuhle větu opakoval snad už po dvacáté, ovšem Naruto ho nějak nevnímal, dál si spokojeně ucucával čaj, jako by snad nikam nespěchal. Pohlédla jsem na hodiny. Opravdu už by měli vyjít, jinak přijdou pozdě.
„Neboj, beze mě nezačnou,‘‘ ujišťoval ho, ale nějak to nepomáhalo. Už jsem se do toho musela pustit i já, jinak by mi tu Minato zbořil celou kuchyň.
„Proč jsi to nemohla vysvětlit všem dohromady?“ povytáhl Naruto obočí a následně se trochu zamračil. Hluboce se zamyslel jakoby si sám hledal odpověď na otázku.
„Protože takhle to každý lépe pochopí, báááka,“ protáhla jsem.
Chvíli na mě civěl než se jeho obličej zkřivil směšným vztekem. Oko mu zacukalo. Rozeběhl se dlouhými kroky proti mně a znovu mě zkusil udeřit svou holou pěstí.
7. kapitola - Itachiho plán
„A DOST! Zakazuji Vám hrát jakékoliv dětinské hry a nikdo z Vás nevystrčí, krom misí, nos z tohoto obydlení," naštval se šéfík „a těch dvou se do zítřka zbavíme!"
„PROČ?" vyjekli Zetsu, Hidan, Kakuzu, Deidara, Konan, Kisame a dokonce i Itachi..
„Mám toho dost, ty dvě tady prostě nezůstanou," naštval se Pein, všechny je sjel pohledem „navíc nejste nějaké malé děti, mají na Vás špatný vliv, chceme zístat Bijuu a ty dvě tady překáží!"
„Teprve s nima je tu sranda!" bránil je Hidan.
„No tak! Proč tam nechceš jít?“ rozčiloval se Naruto.
„Já… Musím si něco vyjasnit,“ uhnula pohledem stříbrovlasá dívka.
„Ale to snad počká nebo ne?!“
„Naruto zavři tu nevymáchanou klapačku!“
To se ozvala Sakura a její krátký proslov provázela pořádná pěst. „Yoso, jestli musíš jít, nezabráníme ti v tom, ale vrať se, ano?“
„Hai,“ usmála se dívka a otočila se ke Konoze zády.
Pomalým krokem se vydala vstříc své cestě za pravdou.
Kakashi její odchod ustaraně sledoval.
Ten den, co dostala tuhle misi, se jí nezdálo nic divného. Jako velitelka jednoho z nejlepších pátracích ANBU týmů, si Hinata zvykla na průzkumné mise. Na tuhle misi ji poslali samotnou, její tým byl na jiné misi a navíc tohle byl jen nějaké nepokoj na hranicích. Byla ovšem varována i o nebezpečí ze strany Akatsuki a dalších uprchlých ninjů, kteří se v této oblasti vyskytovali. Časně ráno se dívka oblékla a vyrazila směrem k bráně. Cestou potkala dvojici mladých lidí, kteří se drželi za ruce a společně procházeli pustou ulicí.
Kakashi se vrátil do pokoje a sedl si na okraj postele. Z bledého, zpoceného čela odhrnul její rudé vlasy a vzal žiňku, která ležela na stolku. Utřel jí čelo i krk a posadil se na židli naproti postele.
„Kakashi,“ zasípala a vztáhla k němu ruku.
Nečekal a pevně jí stisknul. Věnovala mu vděčný úsměv, ale rázem zatnula zuby bolestí, která jí projela neřízeně tělem.
„Odpusť mi to,“ zamumlala.
„Co,“ vykulil na ní své oko. „Nemám ti co odpouštět.“
„Medailon. Kde je můj medailon,“ zachroptěla.
[i]Tma... chlad…, den co den se to prohlubuje, ale až se krajina naplní měsíčním svitem, vše se změní. Ta bolest, kterou trpí den co den, konečně přestane.
„Shikamaru... neřeš to, prostě jdu na misi. Nic se mi nestane. A myslím, že by sme měli jít.“ řekla Temari ke Kesidy. Mlčky se rozběhli směrem od Suny.
Běžely už asi dvě hodiny, když se Kesidy ozvala:
„Myslím, že bych ti měly zavázat ruce, aby to vypadalo věrohodněji.“
„Jo, na to bych málem zapomněla.“ řekla Temari a nastavila jí ruce. Kesidy jí je zavázala a řekla:
„Bude to rychlejší, když použiju jedno jutsu.“ Temari ji už ale nevnímala. Myšlenky se jí zatoulaly k Shikamarovi:
Vzlet do nové mise
Nic jsem necítila. Jako bych padla do temnoty a pak nic. Naprosté nic. Mé jméno bylo to poslední co jsem slyšela, možná jsem v tu chvíli zatoužila říct STOP a vrhnout se k tomu, kdo na mě zakřičel. Ale bylo příliš pozdě.
První co jsem potom viděla bylo světlo. Že bych otevřela oči do ononoho světa? Chvíli jsem tupě zírala na bílou stěnu a pak jsem si konečně uvědomila, že jsem ve své posteli. Prudce jsem se zvedla.
[color=orange]Jenom pokud dovolíte, chci upozornit, že v některých dílech se může jednat o spoiler!!! A to už od následující věty :cD. Jak bude za chvíli v průběhu příběhu řečeno, celý příběh se odehrává někdy v době, kdy už je Sasuke mimo Konohu, zavraždil Orochimara a vydává se po stopě Itachiho. Taky pak samotný souboj mezi bratry v některém z příštích dílů by mohl být spoiler, takže na to taky upozorňuji. Prostě je to celé zaspoilerované, tak jenom abyste věděli :cD. Jo a ještě jedna věc.
Ráno se první vzbudila Ai. Slunce už bylo hodně vysoko. Sluneční paprsky pronikaly přes stěnu stanu a šimraly ji po tváři. Ptáčci na nebi zpívali a včelky venku pobzukovaly svou ranní písničku. Něco jí však tížilo. Naruto spokojeně chrupkal, s rukou kolem jejího pasu. Dívka se začervenala, nakonec ze sebe pomaloučku sundala jeho ruku a vylezla ze stanu.
Za chvíli se už hnali lesem.
„Na hranicích se Zemí Vody byly spatřeni dva týpci v oblečení Akatsuki, jeden z nich prý nesl nějakého chlápka. Máme zjistit o co jde.“ Otočil se Jaden na Nano a hned zase do předu. Jeho chování se trochu změnilo…
Nano si všimla, že se na něj Nami trochu smutně podívala a sklopila hlavu.
/Co jim je?/ podívala se na ty dva. Dorovnala se na dívčinu úroveň.
„Nami?“ dívka se na ní podívala.
„Hm… všechno v pořádku?“ podívala se na Jadena a zpět na ní.
Nami se netvářila moc vesele.
Nebičujte mě
. Tento díl je přechoďák, další díl je mazec!! 
Po 3 týdnech v nemocnici:
Doktorka prohlíží zdravotní kartu.
Nakila se s nadějí podívala na doktorku a povídá: „Tak co? Jak je na tom?“
Doktorka se otočila k Nakile. „Ještě se neprobudí nejméně týden.“
Již po několik měsíců se Tsunade dohadovala se zástupy všech zemí. Kromě dvou Kage byli ostatní mrtví, a tak se měli jmenovat noví Kage a členové Rady.
Zatím se však rozhodlo, že jednotlivé země budou zastupovat ti nejsilnější zástupci a budou s Tsunade a Gaarou pracovat na obnovení nového světa shinobi.
Většina všech nových i starých týmů byla vyslána na označení hranic země.
„Další týmy jsou tady, Tsunade-sama,“ ohlásila jí Shizune.
„Děkuji, to už jsou poslední nebo ne?“
Orochimaru se začal zvedat z pod trosek svého úkrytu a začal se smát.
,,Hahahahahaha tak Sasuke si myslel ,že mně tak snadno porazí ale to se trochu spletl.
,,Kabuto kde jsi?“ptal se Orochimaru svého společníka
,,Tady jsem Orochimaru-sama.“ odpověděl Kabuto
,,Takže jsi přece jen přežil“
,,Ano použil jsem místo svého opravdového těla náhradu takže to Sasuke nepoznal ani svým Sharinganem.
,,To bylo chytré no myslím ,že je na čase obnovit prokletou pečeť ,kterou mněl Sasuke na krku.
V Konoze
Kapitola - 01
Aki se zvedla z postele a vyšla dveřmi. Sasuke spokojeně pochrupoval a tak se vydala hledat koupelnu. Brzy ji našla, ovšem byla nezařízená, žádné ručníky ani šampóny. Sešla po schodech a zamířila do kuchyně, odkud se ozýval cinkot nádobí. Sakura stála u dřezu a umývala hrnky a talíře.
,,Ahoj!“Přivítala ji s úsměvem Sakura. ,,Kde je Sasuke?“
„To nie je fér. Ja som mal iba troch,“ naoko sa urazil Naruto keď si prehliadal šesťčlennú skupinu pred sebou.
„Tak dobre Hin,“ zvolil nakoniec.
„Čo to robíš? Nám neutečieš!“ kričali naňho.
„Ja neutekám, len nechcem zavadzať tuto Hinate,“ ukázal na svoju tímovú partnerku.
„Mne by si predsa nezavadzal,“ povedala mu s úsmevom.
„No dobre, dostali ste ma. Potrebujem okuliare na blízko a nechce sa mi ich nosiť, tak si to idem pozrieť z diaľky,“ tiež sa usmial.
„To si robíte srandu?!“
Návrat démonů
Vstup do skryté vesnice
Yuske ucouvl, aby se vyhnul nepřátelské ráně. Dívka však také o krok ustoupila.
„Asi jsem neměla být tak vstřícná, zvlášť když neznámý vypadá jako šašek.“ ušklíbla se a sáhla za sebe, odkud z pochvy, připevněné na svých zádech, vysunula dlouhý meč, Kusanagi, bez záštity; takže rukojeť byla přesně spojená s černě koženou pochvou.
Trochu se předklonila a rukou opsala půlkruh, než ho zcela vytáhla.
Itachi neústupně pokračoval kupředu a čím dál tím víc se přibližoval. Sasuke se namáhavě postavil, couvl a pak se udiveně ohlédl, protože narazil zády o nějakou překážku. Zeď?? projelo mu hlavou a pak se jeho pohled znovu stočil k Itachimu, kterého od něj dělilo jen pár metrů. Bylo to skoro až děsivé, cítil se vyčerpaně, neměl možnost úniku a jeho bratr se každou sekundu přibližoval. Přitiskl se ke zdi a pokusil se v posledních několika vteřinách vymyslet jak uniknout.
.......................
