Básničkové vzpomínání
Vložil Yuki Kaze-san, Út, 2020-10-20 09:50 | Ninja už: 5959 dní, Příspěvků: 7908 | Autor je: Moderátor
Vzpomeňme si krátce na naše hrdiny.
.
Opět se nám blíží čas, kdy budeme chodit na hřbitov, abychom uctili památku a vzpomínali na naše blízké, kteří už bohužel mezi námi nejsou. To stejné nebo podobné čeká naše hrdiny, potažmo vás. Stačí dodržet pravidla.
- Báseň se musí rýmovat, mít nejméně šest veršů a obsahovat minimálně jedno slovo z nabídky (klidně jich může být i více a nemusíte je dávat do rýmu).
- Nabídka slov: láska, smutek, žal, vzpomínka, hřbitov, hrob, čas, odloučení, přítel, chvíle, mise, obřad, ninja, památka, odkaz. Tato slova použijte podle libosti.
- Pište pouze o postavách z mangy, ne fillerových nebo OC postavách. Je nutné psát z pohledu jedné postavy o druhé postavě, př. Sasuke vzpomíná na Mikoto. Osoba, z jejíhož pohledu píšete, může být naživu i po smrti.
- Vyvarujte se zbytečných vulgarismů. Misi lze splnit třikrát - buď pošlete všechny básně v jednom komentáři nebo je přidávejte postupně.
Těším se na vaše výtvory!
Datum ukončení mise:
5.11.2020 v 19:00Odměna za misi:
Pocit nostalgie s bodíky. 
Info a pravidla:
Pravidla misí, jejich seznam a další info zde: KONOHA MISE.Pro mise je třeba být přihlášen.
Nindžové na této misi:
Dagkharis ✓, ENG. lish ✞, Hyō Sensu ✓, Jaroslaw ✓, Martina-hor ✗, Poštolka ✓, Sameduri ✞, Uchiha Luther ✓, Uzumaki clan ✓, Yuki Kaze-san ✓, Yumi-chan ✓
Takže tu máme konec mise, přátelé.
Sešlo se nám tu docela dost básniček s docela dost odlišnými postavami, což je super. ^^ 
A to byl i můj záměr.
Děkuji všem za účast. Byli jste vážně skvělí. Byla radost číst si vaše úžasné výtvory.
Aku, děkuji za vyhlášení.
A propos, kdo by měl výtky na připsání bodů, prosím PM a podíváme se na to.
Konec hlášení.
„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska
„Adresát“ je společný všem třem... zkoušela jsem odlišit vztah formou, ale co naplat, mělo to sestupnou tendenci.
YK// No teda. Fakt hodně povedené básničky. A zvlášť se mi líbila hned ta první. Jedna lepší než druhá a jak třetí. Misi ti ráda uznávám a hned třikrát.
:)
Pravidla a rady ohledně vkládání obrázků najdete na stránkách Jak přidat obrázek a Pravidla vkládání FA.
Jinak pořád na Konoze funguje hra Útok na Konohu, kde si můžete pořádně zmasakrovat pár „padouchů“.
Super! Zvlášť oceňuji zahrnutí vztahu vnučky a dědečka - ta historie s učením karbanu mi vždycky přišla roztomilá a zajímavá, tak jsem moc rád, že jsi ji vytáhla
Ale číst něco z pohledu Mito je taky celkem vzácnost, a myslím, že ze všech tří to je nejprocítěnější. Madara má správně nihilistický tón, líbí se mi, jak jsi tomu přizpůsobila i výrazivo a celkovou skladbu, má to takový až beatnický nádech. 
Jsem ráda, že se to někomu líbilo
Zrovna prostřední báseň je psaná jako poslední krátce před termínem (i když tematické zaměření bylo plánované už dříve), tak jsem ráda, že to nedopadlo úplně zle. U Mito jsem se snažila naladit na nějaké laskavé a trochu roztržité vzpomínání, ale šlo to ztuha. Zato Madara se psal sám. Paradoxně mi pomáhá, když mám stanovený nějaký rytmus. Potom mi verše v hlavě naskakují, zatímco když na rytmus kašlu, tak se navzdory teoretické volnosti nadřu víc. No, to byla jen taková odbočka. Díky za koment!
Kaze: Díky za koment i misi!
Pravidla a rady ohledně vkládání obrázků najdete na stránkách Jak přidat obrázek a Pravidla vkládání FA.
Jinak pořád na Konoze funguje hra Útok na Konohu, kde si můžete pořádně zmasakrovat pár „padouchů“.
o právu žít svobodně, mít na dospělé páky,
hrdě se nadechnout, představit, podat si ruku,
můj bože, bratříčku - svět bez válečného ruchu.
slepý neví, jak krutě zrcadlíš se v nás obou
Čas utonul v mlhách, na hrobech poklesla hlína
a poloviny celku přou se, čí byla vina.
v nichž žije svět svobodně (máme nezbytné páky)
Nábřeží zaplnil smích, Kawo, kdybys jen slyšel,
minul věk ninjů bez jména - ten mír vážně vyšel.
YK// Ježíš Aku, to je tak nádherná básnička. Úplně si mě tím dostala. Holt, jsi machr. Taky jsem chtěla básnit o těch minulých ninjích, ale nějak se mi tam napletli oni. Kdybych měla volit bednové místa, ty bys byla na prvním místě. Rozhodně ty imaginární body letí expres za tebou.
. • V noci jsou všechny kočky černé.
. ♪ Some days, some nights...
Teda, musím říct, kromě té volby postav mě z nějakého důvodu hrozně dostává to poslední dvojverší. To je tak... *zuřivě gestikuluje ve snaze vyjádřit dojmy* Prostě tak. A jinak se mi moc líbí celá ta struktura - první a třetí paralelní čtyřverší, mezi kterými sedí to druhé. Super. Za to by ti určitě ty body právem náležely.
Tři
Stává se snad u hrobu
v ruce s lahví saké?
Hrob tu není.
Sama jsem.
Nebe pláče také.
Kdykoli jsem ztratila,
vy jste se mnou byli.
Jeden však,
teď druhý prý
- jste se vytratili.
Jeden neměl odejít,
druhý zas se vrátit.
Tři jsme byli.
Pevná nit.
Proč i vás mám ztratit?
Nemělo to takhle být.
Pomník tu měl stát třem.
U něj mladí
s hrdostí:
"Být jak oni - ve všem!"
Přesto sedím sama teď,
v ruce lahev saké.
Samotná jsem.
Žádný hrob.
Nebe pláče také.
YK// No páni. Já nestačím zírat, jak je ta básnička procítěná. Až mi bylo smutno od srdce. S radostí misi uznávám, znovu. :)
vidím, že sa tu už neoficiálne hlasovalo a moj hlas by patril tomuto dielu. Námet skvelý, (zdielam tvoju slabosť pre Sanninov
), som fanúšik otvárania a uzatvárania podobnosťou ale najviac mi imponuje rytmus, alebo až spevnosť tvojich veršov.. ďakujem za zážitok
Suicide is painless...game of live is hard to play, im gonna lose it anyway...but i can take or leave it , if i please
Jé, to je krása
Hlavně ten „refrén“.
Pravidla a rady ohledně vkládání obrázků najdete na stránkách Jak přidat obrázek a Pravidla vkládání FA.
Jinak pořád na Konoze funguje hra Útok na Konohu, kde si můžete pořádně zmasakrovat pár „padouchů“.
Díky
Ten "refrén" mi tam nějak sám od sebe sednul, aby to mělo takový uzavřený rámec, ve kterém se ty myšlenky pohybují.
1) Kankurou otci
Nebyl si nikdy otec řádný,
to je argument pádný.
Ani nemám vzpomínku milou
jak si nám neustále pouštěl žilou.
-
Proč’s byl tak chladný k nám?
Pravdu však už dávno znám.
Zkrátka si nás zanedbával,
protože si post Kazekageho zastával.
-
Znovu je ten hrozný čas,
kdy vzpomenu si zas.
Už nechci myslet na tebe,
jen koukat na modré nebe.
-
Takový smutek jsem už neokusil,
když si nám násilně matku vzal
a čirou nenávist nám dal.
Stále jsem ti tohle neodpustil.
2) Trochu odlehčená, snad se pobavíte u těch ***.
Hidan Kakuzovi
Achjo, tady se jen *** nudí,
když ho nikdo neprudí!
Začal mi ten *** chybět,
zůstal by jistě civět.
-
Ani nevím, kde má hrob,
asi nikde, byl to *** snob!
To odloučení mi jde k duhu,
i když se mi nedostává *** vzduchu.
-
Za života mě *** štval,
jak mě věčně vyrušoval.
Nakonec ho zabila jeho vlastní chamtivost,
když nedokázal říci: „A už *** dost!“
-
Byli jsme fakt *** tým snů,
za oněch starých dnů.
Šířili jsme kolem sebe *** stražch,
Kakuzu, byl jsi dobrý brach.
A do třetice...
3) Hinata Nejimu
I po takovém času, co už minul,
myslím na tebe každý den.
Můj smutek jen kynul,
stále věřím, že je to jen sen.
-
I Naruto mi říkal po tvém obřadu,
že ta bolest bude vždy ve mně.
Tvářil se u toho tak teskně,
To bylo to, co zabránilo mi v rozpadu.
-
Škoda, že jsi šel smrti vstříc,
vím, že jsi to udělal sám od sebe
a na sebe nemyslíc.
Tím ses dostal do nebe.
-
Chybíš mi však pořád stejně.
Teď jsi konečně jako pták volný.
I když ses zachoval lhostejně,
přesto pro mě budeš navždy nezdolný.
„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska
Evidentně tě zklamalo, že nikdo z účastníků mise se ani nepokusil porušit bod č. 4, takže sis to musela vynahradit tím, že ses těm vulgarismům nejvíce přiblížila sama
Ale teď vážně, moc se mi to líbilo. Sám jsem nad Hidanem také chvíli přemýšlel, i když nakonec jsem ho zavrhl s tím, že nejvtipnější by byl jako objekt vzpomínání (něco ve smyslu "milá hlavo tam dole..."). A to dost dobře nešlo; jednak nevím, kdo by zrovna na něj vzpomínal, a za druhé, vždyť ten dobrý člověk ještě žije... 
YK// Jak's to uhádnul?
To víš, já se u něj vždycky tak vyřádím s těma ***. 
Ona tahle básnička má daleko prozaičtější původ. Kdysi jsem do FF Mise na Dušičky napsala mimo misi právě o něm a tohle pak vzniklo. Vzpomněla jsem si totiž na to. A bylo to. Jinak moc díky. ^^
Paráda... špeciálne oceňujem druhé dielko ... každý čitateľ si tam môže doplniť svoje obľúbené slovíčka
YK// Jéé, děkuji moc. A o to mi právě jde, když píšu speciálně o Hidanovi. :D
Suicide is painless...game of live is hard to play, im gonna lose it anyway...but i can take or leave it , if i please
Zítra mise končí!!!
Kdo si chce ještě zabásnit má stále možnost.
„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska
ešte sa chystám v priebehu noci/zajtrjška na poslednú... už mám námet ale neviem si k tomu sadnúť
YK// No vidíš to, já zrovinka píšu tu druhou, první už je. Jinak se už na ni moc těším. :-)
Suicide is painless...game of live is hard to play, im gonna lose it anyway...but i can take or leave it , if i please
.
.
.
.
.
no dúfajúc, že sa mýlim,
spoza okna v prázdnom byte,
opadané kvety vidím.
hoci pery sa mu hýbu.
V prvej správe nevyhnutne,
musel chlapec spraviť chybu.
Nie! Nemôžem to prijať.
Mŕtvy? Kolená sa chvejú.
Srdce potrebujem vyliať.
Všetok vzduch sa z hrude stráca.
Život so mnou sa ti hnusí?
Pripadáš mi ako zradca.
Živý zostať! TO sa musí!
Nie táto sprostá práca!
Veď vieš, čo pod srdcom nosím,
dcéra tvoja, moja, naša.
Ale keď, ono to bolí.
Prijať, že to nevieš zvrátiť,
bolesť mi to nedovolí.
prvý dotyk tvojej dlane.
Vlčie maky opadajú,
nič z toho sa viac nestane.
Verím, že si konal správne.
Ďakujem za tvoju lásku,
vždy si bol na mojej strane.
a viem, že sa nepomýlim,
v mojom srdci si naveky.
Nebudem ja s nikým iným.
YK// Moc ráda uznávám misi podruhé. Něco takového asi musela cítit moje máma, když jsme kvůli nemoci přišli o tátu. Zase krásné dílo plné citů.
Suicide is painless...game of live is hard to play, im gonna lose it anyway...but i can take or leave it , if i please
Dva, tri drinky reč sa spustí.
Ponapínať lícne svaly.
Úsmev - akí sme len hustí!
toľko rokov, čo si preč.
Konečne však, keď to končí,
sformulujem svoju reč.
problém nájsť tie správne slová.
Ak aj by si pri mne sedel
musel by som odísť.. znova.
Ako Sannin nesmiem zdrhať.
Bohužiaľ však nie je ľahké
v pravde vlastnú dušu trhať.
nenávidieť, že je možné,
ak zároveň úctu cítiš?
Áno k tebe, masky zložme.
namiesto mňa teba mala.
Aj preto som vtedy zmizol,
pretože ťa milovala.
Radšej by som seba zabil.
Radšej ja, namiesto teba.
Aby som ju šťastnou spravil.
Mrzí ma to. Ozaj, ver mi.
Nedokázal som sa dívať,
plakala pre teba veľmi
odovzdal som odkaz tajný.
Môj žiak, verím, ochráni ju,
tak, ako sme mali sami.
Rátal by som: jeden, dva tri..
A potom by prišla pravda,
že si chlap, ako sa patrí.
YK// Už když jsem viděla, že ses na misi přihlásil, věděla jsem, že tvoje básničky budou kvalitní, ale až tak? Jsem nečekala. Taky tak nějak vidím jejich vztah. Misi ti moc ráda uznám. Poprvé. Viz PM
Suicide is painless...game of live is hard to play, im gonna lose it anyway...but i can take or leave it , if i please
Hodně dobrý výběr „páru“. A věrohodné emoce
Jo, jak vypadal tento vztah, nám manga moc neřekla, ale snad je to dobře právě proto, že o něm mohou psát jiní.
Pravidla a rady ohledně vkládání obrázků najdete na stránkách Jak přidat obrázek a Pravidla vkládání FA.
Jinak pořád na Konoze funguje hra Útok na Konohu, kde si můžete pořádně zmasakrovat pár „padouchů“.
danke
Suicide is painless...game of live is hard to play, im gonna lose it anyway...but i can take or leave it , if i please
Jenom chci říct, že tohle se mi moc líbí, jednak to má moc pěknou strukturu a tón, ale kromě toho mám rád jakékoli téma týkající se Sanninů, vždycky mě moc zajímaly vztahy, které měli mezi sebou a vůbec všechno o jejich minulosti. O vztahu Jiraiyi k Tsunade se ví, ale je fakt, že se nikdy pořádně neřešilo a neukázalo, jak to ovlivnilo jeho vztah k ostatním, kteří se okolo toho pohybovali, a zvlášť pak k Danovi. Za mě velice věrohodná interpretace, jak to Jiraiya mohl cítit. Dík
Ďakujem pekne. Je milé, keď niekto ocení aj konkrétne detaily
Suicide is painless...game of live is hard to play, im gonna lose it anyway...but i can take or leave it , if i please
Od Naruta pre matku.
Ako sa s tým len zmieriť mám,
že matku od narodenia nepoznám.
Život za mňa si položila,
len aby si ma ochránila.
Nestihol som spoznať tvoju lásku,
ľúto mi bolo že majú všetci matku.
Ty môj život si za svoj vymenila,
bez váhania si tak urobila.
Teraz všetci krivo na mňa pozerajú,
že vlastnú matku som zabil mi nadávajú.
Podľa niektorých nosím odkaz svojej mami,
no bol by som radšej keby si bola tu s nami.
Teraz ja na tvoju pamiatku,
ochránim dedinu ako ty a otec na začiatku.
YK// Misi ti uznávám podruhé. Opravdu moc krásná. Zároveň smutná a plná naděje. Palce hore. Plus gratulace ke krásné tajné hodnosti.
Byť jste jen vzpomínkou, já vím:
zase Vás uvidím,
tu Vaši moudrou, starou tvář.
Byť přerván život Váš, já vím:
zas Váš hlas uslyším,
váš odkaz: vůle - ohně zář.
Jednou se shledáme, sensei!
Až si Vás vytáhnu
skrze Edo Tensei.
Prý nesluší se, aby hoch
mé síly takhle brečet moh',
však žal ví i kmen silný zlomit."
Smutek - toť velká mrzutost,
jak neměl bych jich sám už dost.
Však pro Vás - zvednu plamen výše."
však mně - mně jste Vy úkol dal:
dohlížet na tyhle dva dál.
A budu, seč mi síly stačí."
YK// Velice ráda uznávám obě básně. Jsou fakt moc dobré a ještě lépe se četli. To nevadí, však básně nemusejí být jen vážné. Budu se těšit na tu poslední.
Pointa první básně je suprová!
Pravidla a rady ohledně vkládání obrázků najdete na stránkách Jak přidat obrázek a Pravidla vkládání FA.
Jinak pořád na Konoze funguje hra Útok na Konohu, kde si můžete pořádně zmasakrovat pár „padouchů“.
Už je tomu mnoho let, měsíců, dní,
co jsi nás takto opustila.
Celé ty roky jsem byl jako na trní,
denně jsem se budil ze spaní
a viděl tebe znova a znova umírat.
Pořád jsem viděl svou ruku,
jak míří dovnitř, skrz tvou hruď.
Tehdy jsem měl temno před očima
a v ústech pachuť, trpkou jako rtuť.
Zůstala po tobě už jenom vzpomínka
a všude jenom hukot, který bodá,
a šeptá mi do uší jako rozbouřená voda,
„tvoje chyba, tvoje chyba“
Vzpomínka, která tak strašně moc bolí
a ničí mě, rozežírá můj spánek.
Vzpomínka, mnou pohřbená v nekropolích,
která se zaklíní hluboko do listů stránek
tlusté a mrtvé knihy beze slov.
Rin, byla jsi můj život, neuvědomil jsem si to,
bylo mezi námi něco víc, byla jsi víc než přítel,
bylo mezi námi nějaké pevnější pouto,
něco, co na jazyku pálilo jako jed.
Byl jsem jako lapený do smrtících mučidel,
svého ječícího umění zabíjet.
Promiň Rin, dřív jsem to nedokázal přijmout.
Promiň Rin, můžeš mi to prominout?
Navždy tě budu milovat,
tvůj Kakashi.
-----------------------------------------------------------------
Jako listy papíru, rozpadl se na prach,
viděla jsem tě padnout z nebe
a uvědomila jsem si náš krach.
Padli jsme však každý sám za sebe.
Byl jsi můj přítel, můj život,
obětovala jsem se v tvůj prospěch.
Vzpomínám si na ten deštivý den,
kdy nám koncem stydly ruce a teklo do bot.
Bolí mě vzpomínka na tu chvíli,
když slyšela jsem, jak stromy kvílí
bolestí a šeptají sladké věty,
plné smutku a něhy.
Prázdná tu stojím nad tvým hrobem,
nedokážu však své pocity vyjádřit slovem,
pohřbený jsi v obětí bílých růží,
které už tvůj klidný spánek neruší.
Nagato, zůstala jsem s tebou,
v dobrém i ve zlém.
Slýchala jsem, jak naše srdce tepou
synchronně a spojené jako kouzlem.
Já, Konan, stojící nad tvým hrobem,
svou duší k zemi připoutaná.
Stojím nad rozprášeným popelem,
uvězněná mezi poutama,
nekonečných dnů plných žalu.
YK// Obě básničky jsou fakt moc krásné. Je z nich cítit procítěnost. S radostí ti misi uznávám, dvakrát. Budu se těšit na tu poslední.
„I guess it’s time to put down my pen, Right…I need a title for the next book…let’s see…Ach,got it…“The Tale of Naruto Uzumaki“…pefect.“ - Jirayia
Mám otázku. Misiu je potrebné splniť tri krát alebo je to len dobrovoľnosť?
Ano, to je čistě na tobě. Zdali jen jednou, dvakrát nebo max. třikrát.
„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska
Mouchy se mají – stále vařím pro dva.
Ani jsme se nevzali – přesto si připadám jako vdova.
Naše touhy, sny a přání se rozplynuly – spadla opona.
Je mi zima.
Kráčím uličkou v kostele sice,
avšak v černých šatech, bez závoje, bez kytice.
Všichni ti salutují ve stoje, plačíce –
Jsi hrdina.
Nindžové neumírají v posteli, nejsem naivní,
zbraně máme z oceli, mnohé z nás zabijí.
Moje srdce se láme a duše tříští, exploduje,
Odešel jsi tak náhle - žádné příště nebude.
Na křídlech běláska za tebou odletím,
Než smrt silnější je láska, zmizím ve slunci poledním.
V bohatství i v chudobě, ve smrti i v životě,
navždy už patřím jenom tobě.
YK// S velikánskou radostí ti misi uznávám. Poprvé. I ty předtím básničky byly super, ale tohle je mnohem lepší a skvělejší.
To je velmi krásné, silné i smutné.
Achjo, já jsem tak předvídatelná. Hned jak jsem tu misi viděla, pomyslela jsem si juhuuu, dáme hold Yahikovi! A pak mi začalo šrotovat, že je to až podezřele známá vzpomínká, podezřele jasné deja vu... copak už jsem báseň o zesnulém Yahikovi psala? Tak jsem si prošla tu hrstku zářezů na své pažbě no a samozřejmě: před dvěma lety jsem to už do tehdejší dušičkové mise napsala! lol. To je tak, když má člověk tři oblíbené postavy a jen jedna z nich je shodou okolností mrtvá xD Tak zkusím letos uvařit něco nového... Děkuji za misi @Yuki