Anime je rozprávka pre deti

"Anime je iba pre deti" toto je ešte normálna fráza, na ktorú som si už zvykla. Dosť ma ranilo, keď moja kamoška utrúsila, keď som si pozerala anime obrázky na mobile "Ha! Čínska pí**vina!" Naštvalo ma to. Ale asi najviac ma trápilo to, že to uráža, keď to ani nepozná a nevie sa ani trafiť do štátu.

Tak s tímhle jsem se taky setkala. Ale ne ve veřejnosti, páč nikde moc nesděluji, že sleduji anime, stejně to nikoho nezajímá a koho jo, tak to sleduje taky a kecáme o tom spolu. Sledovala jsem doma Naruta, mamka nevěděla dlouho, že to sleduji(nebyl ae záměr to tajit, prostě se o to nezajímala a já jí to neměla potřebu vysvětlit) a jednou přišla ke mně do pokoje, už nevím pro co, ale něco chtěla, není to důležité,ale každopádně se ptala ,co sleduju, tak jsem jí řekla, že Naruta. Odpověděla jen "aha" ... A dobu se o to dál nezajímala, jenže pak po delší době, když jsem opět koukala na Naruta říkala, že bych měla s těma pohádkama přestat. Nic jsem neřekla. Pak jsem se koukala i na jiná anime a mamka v tom viděla jen Naruta a tak jsem jí řekla, že je to něco jinýho (myslím, že tehdy to byl Death Note) a ona: "aha a kdy už vyspěješ" tak jsem jí řekla, že na to kouká spousta věkově dál lidí a mě to prostě taky baví a nechala mě při tom. Pak se mě, když opět narazila, že koukám na Naruta, ptala, co mě na tom tak baví, řekla jsem jí, že celý příběh, ptala se, o čem to je, tak jsem jí vysvětlila, že je to o klukovi .. bla bla bla a koukala jsem zrovna na souboj Sasuke vs. Itachi, páč si pamatuju, že jsem jí vyprávěla, co se stalo zrovna mezi těma dvěma bratry. A ona na to "to je celkem drsný, jsem nevěděla, že je to drsný až tak,, Tak jsem jí řekla že tohle ještě nic není, že sice nic jinýho moc neznám, ale že jsou i brutálnější anime od té doby mi nic na to neříká a je jí to jedno, ono jí to bylo jako vždy jedno, jen občas měla nějakou poznámku . No, myslím, že ted' ani netuší, že sleduju další jiná anime a nějak se o to nestará

Můj názor jakožto názor matky je takový, že jsou ANIME pro děti a ANIME které rozhodně pro děti není. Pokémon a Digimon je pro děti, stejně jako beyblade. I yu-gi-oh je ANIME, na které můžou koukat děti... A pak jsou ANIME, které pro děti moc nejsou a mezi ně bych zařadila i Naruta, který by měl mít sledovanost 12+,Shippunden klidně i 15+. Je to ANime, kde jsou vulgarismy a hlavně, je tam hodně krve a další brutality, jako například mluvící useknutá hlava. A když mi někdo tvrdí, že ANIME je pro děti, argumentuji slovy, že jedno je pro děti a jiné není. Buď to vemou, nebo ne. Další dohady nemaj smysl

Tiež nejako nešírim do okolia, že pozerám anime (čítam mangu), ale dosť často kreslím a typickým anime štýlom, takže sa to do okolia dostane samo.
Ak sa ma na to niekto spýta, tak mu len normálne a v kľude vysvetlím, že "anime" nie je vec, ktorá je určená čisto pre deti a má mnoho žánrov, takže si tam každý nájde to svoje. Je len na nich, čo si budú myslieť. Niekto to vezme v pohode, niekto nie.

Proč by se někdo vůbec měl pokoušet argumentovat proti takovýmto reakcím?
Doporučovala bych tady všem trochu laxního přístupu.
Je nesmysl pokoušet se o nějaké vysvětlování~!

Proč vlastně lidi říkaj "koukám na anime". Říkejte "čtu mangu". To zní naprosto jinak a lidi to nemaj spojený s Pokémonem a tak podobně .

Ja-Vyšla nová časť Naruto, yo!
Kamoš-omg, ty to ešte pozeraš, tú blbosť pre deti...
Ja- jasne , že hovoriš, že je to blbosť, ked si videl len zostrihané verzie na Jetixe...
Kamoš-ta čo sa od toho dá čakať
ja- jak to môže byť pre deti, keď tam používajú sprosté slová, sekanie hláv atp.
Oni si samozrejme hovoria svoje, ale to je v pohode, nenavidia nas , pretože niesu ako my...

pokaždé, když jsem řekla někomu, že se dívám na anime, následovala reakce: "jo, to je to kreslený pro děti." a i když jsem jim tisíckrát vysvětlovala, že se to od ostatních kreslených věcí dost liší, třeba kresbou, dějstvím a tak, podle výrazu jsem poznala, že si o mně myslí, že jsem padlá na hlavu. a nejhorší je, když i někteří lidé, kteří sledují anime, začnou všem tvrdit, že to rozhodně je pohádka pro děti. i s tím jsem se už setkala. a pak to vysvětlit, když je v tom můj potenciální spojenec utvrzuje...

Mně to lidi neříkají, protože se s tím, že koukám na anime, nikde moc nešířím. Ne že bych se za to styděla, kdyby se mě někdo přímo zeptal, tak mu to s klidem řeknu a je mi jedno, co si bude myslet. Jenom mi prostě přijde jako zbytečná otrava to všem strkat pod nos. Kdyby mi někdo začal argumentovat tím, že je to "pohádka pro děti", řekla bych mu, že to má hodně žánrů a patří mezi ně i ty pohádky, ale že to rozhodně neznamená, že všechno anime je pohádka. Kdyby to pořád nechápal, dám mu příklad.
Máš jablko. Jsou všechna jablka ovoce? (Jablko představuje anime pohádku, ovoce anime jako takové.) A je všechno ovoce jablko, nebo máš taky hrušky a třešně?
A kdyby to pořád nechápal, pustím mu Tokyo Ghoul nebo libovolné hentai a ono ho to přejde.
Jinak negativní názory na anime vznikají často kvůli lidem. Protože nejhlasitěji se většinou projevují právě ti nedospělí jedinci, kteří si myslí, že když budou v čemkoliv jiní než ostatní, tak budou děsně cool.

NIČ,to je čo som robila keď mi povedali že anime je rozprávka...Popravde nestarala som sa čo si myslia o tom druhí, aj oni majú svoj svet na čo kukaju v TV ^^

Že by mi to někdo přímo řekl, to se ještě nestalo, ale když jsme si s holkama takhle jednou povídaly a já mimoděk zmínila, že koukám na anime, tak nejdřív padla otázka, co to je, po vysvětlení následoval z jejich strany tupý úsměv, jakože jsem asi pomatená -.- Okey, to, že to je japonský, necháme stranou. Je to kreslený, no a? Tak většina řekne, že jakože ne, že to je pro malý, no a pak se 10x podívají na Frozen, 7x na Kung Fu Pandu, a všechno uzavřou Simpsonama... A pak že je kreslený jen pro děti. -.- Neříkám že není, takoví Pokémoni nebo tučňák Pororo není něco, na co by se díval dvacetiletý člověk, ale Shingeki no Kyojin nebo i ten Naruto, ne, to bych děcku nepouštěla

Už zas?
Anime má mnoho žánrů, některé určené dětem jsou, jiné ne. Tečka.

A jen tak...
Hele, dokud si musíte obhajovat anime jakožto děsně dospěláckou věcičku, která teda rozhodně není pro dětičky, pořád děti jste. Někdo si pustí tu Popelku, jak někdo níž zmiňoval. Někdo hraje počítačové hry. A někdo čte mangu a kouká na anime. A co?
Je jedno, pro jakou věkovou kategorii je to určené. Dělám, co mě baví - a není třeba muset to nějak obhajovat.