Ztracená tvář
svého odrazu se báli.
Čím jsme se stali?
Kolik životů vzali?
svoji pomstu chtějí na mně vykonat.
Musel jsem jim život brát?
Měl bych snad na místě skonat?
má pravá tvář se k nim však obrací.
Všechny nás to toto břímě spojuje,
a pomalu nás dolů stahuje.
je nemožné nechat ji v dáli.
I přes to jak moc bychom si to přáli.
sebe samých se báli.
Čím jsme se stali?
Ahoj všem, tak tohle jsem nalezl na mém starém flashdisku a bylo mi vcelku líto to jen tak smazat. Děkuji všem co si to přečtou a věnují tomu svůj čas.
PS: Tady je odkaz na autora obrázku: https://cz.pinterest.com/AnimeOtakuNinja/ určitě na něj koukněte má tam toho spousty a většina z nich je opravdu nádherná.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Není to první báseň, co tu čtu o probuzeném nindžím svědomí, ale pokaždé mi toto téma přijde takové srozumitelné a lidské. Hezká báseň
Pravidla a rady ohledně vkládání obrázků najdete na stránkách Jak přidat obrázek a Pravidla vkládání FA.
Jinak pořád na Konoze funguje hra Útok na Konohu, kde si můžete pořádně zmasakrovat pár „padouchů“.
Taková krásná poezie, tu by opravdu byla škoda smazat. Je z ní přímo cítit těžkost tragédie a pochmurných pocitů...
Jinak jsem ti to zarovnala celé na střed, aby to bylo jednotné.
♪ Současná hudební inspirace: Why Should I Worry, Sandcastle Kingdoms, Night in the Woods, Cuphead the Musical, Attention
Kočičí škrábanice
A nějaké nové FF? YES! ^^ => Tanec iluzí 20 - S hlavou vztyčenu udělej krok vpřed, Tanec iluzí 19 - Lepší zítřky v nedohlednu, Není se čeho bát, Tanec iluzí 18 - Na tenkém ledě
Děkuji za komentář a za to že jsi si jí přečetla.
Taky díky že jsi to zarovnala, já to zkoušel asi třikrát a vždycky mi to zarovnalo jen ten první odstavec .