Naruto Musume – část 15 – Temnoty

Byla sama někde v lesích se stvořením, které toho moc nenamluvilo. Bála se ho a zároveň jej i milovala, tak moc jako nic jiného na světě. Hinata hledala jakoukoli stopu, která by pomohla vrátit Naruto. Pomáhala najít Juubimu jeho vzpomínky, ale čím více nad tím uvažovala, tak se té představy bála. A Juubi o tom všem věděl, Hinata před ním nemohla nic utajit.
„Řekni Juubi, to se nevzpomínáš vůbec na nic?“ Zeptala se Hinata.
„Myslím si, že tebe si pamatuju,“ odpověděl Juubi.
Nepamatoval si Hinatu, ale měl ten stejný pocit jako by ji znal spoustu let. Nedokázal to vysvětlit. Kvůli tomu jej popadla zloba a kvůli ní začal ničit les. Hinata se v ten okamžik lekla, protože celá destrukce a nenávist v jednom momentě přišla a v dalším byla úplně pryč. Za to spoušť, kterou Juubi napáchal, byla rozsáhlá. V okruhu několika kilometrů, vše zhynulo a bylo rozmetáno na kousky, vše kromě Hinaty, které se Juubi neodvážil dotknout.
„Proč si to udělal?!“ Rozčílila se Hinata.
Juubi neodpovídal a vrčel na Hinatu, na kterou přišla úzkost a strach. Stále si myslela, že Naruto je možná někde uvnitř, ale teď viděla, čeho je Juubi schopný. Měla obrovský strach a chtěla z této situace uniknout. Dala se na útěk. Utíkala, tak rychle, jak jenom mohla, ale Juubi byl zase hned u ní a pevně ji svíral, aby mu nemohla už nadále utíkat.
„Pusť!“ Snažila se Hinata vyprostit ze sevření.
Juubi stále mlčel a jenom se díval, jak Hinata trpí, když se jí nedostává dostatek kyslíku. Svíral Hinatu jedním ze svých ocasů tak pevně, že pomalu přicházela o vědomí. Juubi se z toho radoval, nevěděl proč, ale byl fascinován, trpící Hinatou. Bylo to pro něj něco přirozeného
„Prosím, Naru… To,“ vydávala ze sebe Hinata z posledních sil.
Juubi se lekl, sám sebe, svého jednání, toho jak moc jej fascinuje, že díky němu někdo trpí. Byl si jistý, že on nemůže být taková stvůra. Okamžitě uvolnil Hinatu a ta v bezvědomí dopadla na zem. Nedýchala. Juubi byl hned u ní a věděl, že je něco v nepořádku, ale co měl dělat. Byl naprosto bezradný a strašně zoufalý, v hrudi ho to bolelo.
„Vstávej! Dýchej!“ Snažil se Juubi v mysli přikázat Hinatě, ale neslyšel, žádné její myšlenky.
Třásl s Hinatou. Nic. Neslyšel tlukot, jejího srdce. Nějaká neznámá síla jej tlačila na srdci a on to nedokázal vystát. Chtěl si otevřít vlastní hrudník a odstranit to, co tak moc bolí a nejde to zastavit. Pak znovu zoufale pohlédl na Hinatu. Musel něco udělat. Takovou hrůzu, nezažil. Panikařil.
„Proč?!“ Neslyšně naříkal a praštil Hinatu do hrudníku.
„Proč se to stalo?!“ Křičel sám na sebe a bouchl Hinatu ještě větší silou.
Neměl, další síly a schoulil se vedle ní zcela vyčerpaný a bezmocný. Nenáviděl sám sebe a bolest na srdci, která byla předtím jenom tupá, ho nyní úplně drtila. Po tvářích mu stékaly slzy, ale pro Juubiho to bylo poprvé, takže se lekl, co se sním děje. A pak náhle to uslyšel, tlukot Hinatina srdce. Přes všechnu tu hrůzu, kterou prožíval, ho nedokázal slyšet. Hinata se s prudkým nádechem probudila. Juubi to okamžitě zaregistroval a byl, tak moc rád. Bolest, která mu drtila srdce, ustupovala. Ale slzy nepřestávaly téct, bylo jich čím dál více, až viděl úplně rozmazaně.
„Promiň! Prosím promiň mi to! Já… Moc se omlouvám! Zůstaň se mnou, prosím!“ Byl rád i panikařil Juubi, když jej Hinata začala vnímat.
Okamžitě si vzpomenula, co se jí stalo, ale z nějakého důvodu už nebyla vyděšená. Byla ráda, že tady není sama. Byl s ní zde Juubi, možná dokonce i Naruto! Byla si tím naprosto jistá. Musela to jenom prokázat a dokázat naruto zachránit. Stejně, tak musela pomoci Juubimu.
„Nikam se nechystám,“ řekla stále s námahou Hinata.
Juubimu se úplně ulevilo. Nedokázal, ten pocit vůbec popsat, chtěl, ale nedokázal. Hinata si až nyní uvědomila, že nejspíše byla na prahu smrti. Možná to byl Juubi, ale spíše Naruto, kdo ji zachránil.
„Ale teď musíme zjistit, kdo doopravdy jsi Juubi,“ řekla Hinata a obtížemi se jí podařilo vstát.
„Na tom nezáleží! Nesmí se ti nic stát!“ Říkal Juubi.
„Záleží na tom, kdo jsi, protože já věřím, že moje kamarádka, Naruto, tam někde uvnitř je. A když zjistíme, kdo jsi ty, tak by ji to mohlo osvobodit, stejně jako tebe,“ vysvětlila Hinata.
„Co když, ale zase něco udělám?“ Ptal se Juubi s obavami.
„Já věřím Naruto,“ řekla s úsměvem Hinata.
Juubi se ale zarazil. Myšlenky mu poletovaly hlavou a nevěděl, na kterou by se měl zaměřit jako první. Pak si uvědomil a zděsil se zároveň. Co když on bylo to monstrum, co ublížilo Hinatě a zničilo všechno okolo? Proč měl v sobě takovou nenávist, která dokázala zatemnit mysl. Začínal se bát, že to zjistí. Nechtěl to vědět, bál se sám sebe. Nedokázal si představit, že by Hinatě měl ještě ublížit. Ale pak uviděl, že Hinata je rozhodnutá, mohl jenom následovat.

Několik dní, od doby, kdy byla Listová málem zničená Akatsuki a všemi démony, se konečně začínaly věci dávat do pořádku. Mělo to tak vypadat, že je vše v pořádku, ale nebylo, ani zdaleka. Když se Čtvrtý Hokage dozvěděl pravdu, která mu byla zatajena, tak se musel rozhodnout, co s tím udělá. A musel se rozhodnout správně, aby neohrozil chod vesnice.
„Ale proč mi nic neřekli? Nešla tehdy celá situace vyřešit jinak?“ Ptal se sám sebe Minato, když uvažoval, co udělat dál.
Do toho všeho měl ještě starost o Naruto. Ani sám nevěděl, jestli Naruto ještě někdy uvidí nebo co se s ní doopravdy stalo. Chtěl se to dozvědět od Kyuubiho, ale ani on ani Kushina nevěděli, co by měli říct, tak raději všichni mlčeli.
Někdo zaklepal na dveře Minatovy kanceláře a vstoupil dovnitř. Minato hned věděl, kdo to je a proč sem asi přišel, ale i on sám potřeboval vysvětlení, aby mohl situaci, alespoň trochu pochopit.
„Danzou-san,“ řekl Minato z pozice Hokageho.
„Hokage-sama,“ byl stále ještě zdvořilý Danzou.
„Je mi jasné, proč jste tady. Vysvětlete mi celou záležitost ohledně klanu Uchihů,“ řekl Minato.
Danzou také kvůli tomu přišel, ale nechtělo se mu o tom moc mluvit, přece podle něj byl Čtvrtý Hokage, slaboch nebo moc mírný, než aby snesl takovouhle pravdu.
„Uchihové chystali vzpouru, převrat, jak chcete. A jediný kdo to tehdy viděl, byl Itachi. Být shinobi je hlavně prokletí a někdy musíte udělat těžké rozhodnutí. Itachi nebyl jako ostatní Uchihové, proto dostal tuto misi. Stal se zrádcem výměnou, za život svého mladšího bratra a zachování dobré pověsti klanu Uchiha,“ vysvětlil Danzou, jak se celá věc má.
Spoustu podstatných věcí si, ale nechával pro sebe, protože právě v těchto vědomostech byla síla. Navíc, nikdo doopravdy nevěděl, jak moc on z vyvraždění klanu Uchiha vytěžil, schovával si pečlivě všechna svá tajemství. Jediný, kdo je znal, byl právě Itachi, ale na toho teď Danzou nemohl, když Čtvrtý znal pravdu.
Hned na to Danzou odešel a začal plánovat, co dál. Nyní musel být ve střehu, protože začínalo jít do tuhého. Když se vrátil do stínů Listové, okamžitě vydal rozkazy, které by se Minatovi, ani trochu nelíbily, ale on je i přes všechnu tíhu, kterou nesly, vydat musel. Vše pro dobro Listové.