Život Kazemai

Životem jsem bloudila spoustu let,
poznala jsem lásku? Jakby smet.
Otce jsem neznala,
ale jméno ano.

Matka však ho
vyměnila za jiného,
byl pro ni první, milovala ho.

Vrátila se k němu zpět,
Orochimaru můj otec byl vedle hned.
Nechápal, jak mohla toto udělat,
jak mohla Madaru milovat.

Můj klan se snažil vyhýbat světu,
já však nevěděla, jak moc se pletu.
Nenávist, boj a jatka s Uchihami
pro můj klan to bylo hrami.

Já bloudila životem dál
a lásku, tu mi před očima vzal.
Daichi bylo jméno jeho,
zemi ovládal to bylo něco úžasného.

Z pískem on mě naučil,
mnoho lidí umučil.
Zabíjet mě bavilo,
kamarádů zbavilo.

Rikudou sennin, Haru a Airo učiteli byli,
jen techniky mi po nich zbyly.
Mír ve světě chtěli udělat,
avšak toto jejich přání musím dodělat.

Pak nastal ohromný zvrat,
reálná svět, to byl zkrat.
Já se nevzdala a jsem zpět
a budu bojovat na to vezmi jed.

Nevzdám se a budu je chránit,
rodinu, přátele a své blízké bránit.
Svoji lásku jen jednomu dám,
Sasoriho nedám vám.