Den dětí v listové

Za časných ranních paprsků, které dopadaly na jeho tvář, se pomalu, ale jistě probouzel. Nejprve se trochu převaloval a snažil se ještě alespoň na chvíli zabrat, když v tu chvíli začal zvonit nastavený budík. Ještě se zalepenýma očima šmátral rukou po poličce a snažil se onoho narušitele umlčet. Než se mu to však povedlo, budík splnil svou práci. Proto vstal a pomalu se došoural do koupelny. Opláchl si obličej a vyčistil zuby. Poté následovala kuchyně a něco k snědku. Jak tak chroupal ovesné vločky, zavadil pohledem o kalendář, na kterém byl zvýrazněné dnešní datum.
„Co to?“ Zmohl se na první dnešní slova a zvedal se ke kalendáři. Když však přišel blíže, okamžitě se mu rozzářily oči.
„První červen! Den plný soutěží a já je všechny vyhraju! Jestli se tak nestane, udělám pět tisíc kliků!“
Během tohoto monologu sevřel pravou pěst na znamení přísahy a v očích mu plála ohnivá vůle. Ihned se běžel obléci do své nejnovější zelené kombinézy a vyrazil do města.

Na jednom z cvičišť v konoze bylo již vše připravené. Každý kout zde byl vybavený pro všechny různé disciplíny a každý, kdo do areálu přišel, obdržel průkazku na razítka.
„Páni, to je otrava. Nemůžu uvěřit, že jsi mě sem přemluvil jít.“ Řekl otráveně s rukama za hlavou Shikamaru.
„Ale no tak, Shikamaru, podívej se kolem sebe. Tolik jídla a sladkostí. Sám to přece nikdy nesním. A víš, že soutěže jsou pro týmy po dvou. Ino už jde se Sakurou.“ Odpověděl Chouji během ládování se chipsy.
„Hele, támhle jde Naruto.“ Ukázal směrem, kterým se blížil mladý blonďatý chlapec.
„Ahoj, Naruto. Tak s kým budeš tentokrát ve dvojici?“
Naruto přišel za oběma chlapci a pozdravil je. „Ahoj kluci. No, minulý rok mi neuznali, když jsem chtěl být ve dvojici se svým stínovým klonem, tak jsem si vzal někoho stejně schopného. Tady je.“ Vytáhl za ruku nádhernou blondýnku v jen taktak dostačujícím oblečení, aby veškeré vnady zůstaly skryty.
„Ahoj chlapci, nechcete pusinku?“ řekla ta blondýnka, a když se nahýbala, aby políbila Choujiho, rozplynula se v obláček, ze kterého vyšel mladý chlapec. Naruto se mohl potrhat smíchy, když viděl, jak oba kamarádi stáli v transu.
„No nic, uvidíme se na startu. Pojď Konohamaru.“

Na startovní pásce byly připraveny všechny dvojice. První úkol byl jednoduchý. Tým musel běžet s jednou přivázanou nohou ke kolegovi. Na vyvýšený stupínek přišla Pátá, která měla odstartovat soutěže.
„Takže se připravte, pozóór, téééď!“ Křikla a při té příležitosti praštila rukou do země, která se celá zatřásla. Všechny týmy vystartovaly. Tým Naruta a Konohamara se ocitl jako jeden z prvních na zemi.
„Já mám jít pravou a ty levou, ne naopak, ty troubo! “
„Cože? Kdo je u tebe trouba, ty troubo!“
Poté přišlo na řadu ruční demonstrování pravdy. Během svého sporu si ani nevšimli bleskové zelené šmouhy, která kolem nich proletěla.
„Letos vyhraje síla mládí!“
Ozvalo se kolem všech. Jako druhý nejrychlejší tým se kolem nich mihnul malý ostrůvek písku, na kterém stáli Gaara a Kankuro. Další a další týmy dorážely do cíle po svém. Jeden tým obalený v kouli z hmyzu, další tým pomocí techniky Gatsuga a tak dále a tak dále. Tým Naruto a Konohamaru doběhli jako poslední.

Druhým úkolem bylo přetahování lana v týmech. Jejich bojové pole bylo však uzpůsobeno tak, aby se tým, který prohraje, nechal strhnout do díry s bahnem. Podle jednoduchého pavouka byly týmy rozděleny dle výsledků v běhu a přetahoval se vždy nejlepší s nejhorším. Jako první soupeři se proti sobě postavili tým Naruto a Konohamaru proti týmu zelených šelem z listové. První reakce, jaké se Naruto zmohl, byl vzdor.
„Cože? Co dělá mezi soutěžícími Gai Sensei! Vždyť tohle je den dětí a né dospělých!“ křičel ve znamení protestu.
„Jsem možná trochu starší, nicméně můj duch a síla mládí je stále tak čerstvá, jako kdyby mi bylo patnáct.“ odpověděl mu Gaii a vše završil zdviženým palcem a oslnivým úsměvem.
Naštvaný Naruto si jen něco brblal pro sebe a chytil se lana. Soutěž mohla začít. Když bylo odstartováno, oba týmy se do lana opřela tak, až to v něm zapraskalo. V jednu chvíli byly síly vyrovnané a zdál se, že vše skončí nerozhodně. Po chvíli se však Naruto s Konohamarem pomalinku přibližovali k okraji s bahnem. Naštvaný Naruto se však nechtěl nechat porazit. Křikl na Konohamara, ať chvíli lano podrží sám a pustil se. Ihned dal ruce k sobě a složil jednoduchou pečeť.
„Kage bushin no jutsu.“
Zakřičel a ihned se na místě objevili další čtyři Narutové, kteří se ihned chytili lana a začali přetahovat Leeho i Gaie. Gai se jen zamračil, ale nic neříkal. Po chvíli se však jejich tým dostal k samotnému okraji díry a to už nemohl nechat být. Otočil se na Leeho a řekl mu: „Lee. Slíbil jsem ti na svou čest, že náš tým vyhraje celou soutěž. Nemohu si tady dovolit prohrát a zkazit ti tak den. První bráno, Kai!“
V Leeho očích se objevil jak úžas, tak slzy dojetí a ihned pochopil, Udělal proto totéž, jako jeho Sensei a než se kdokoli z obecenstva nadál, proti týmu Naruta a Konohamara stály dvě opravdové zelené šelmy z listové. Obrovskou silu div nepřetrhli lano a když zabrali, nohy všech klonů i originálu včetně Konohamara se zabořily do země. Poté klony zmizely a Oba dva jedinci se ocitli napřed ve vzduchu, ihned však skončili v díře plné bláta. Tým Gai a Lee opět vyhráli.
Jako další Tým proti sobě nastoupili Gaara a Kankuro proti Shikamarovi a Choujimu.
„Eeeh. Proč zrovna tihle dva. Nemám rád ani jednoho z nich.“Stěžoval si Chouji, když se chytal lana.
„Neboj se. Už mám vymyšlený plán.“ usmíval se Shikamaru a vše mu vysvětlil. Ihned, jak se zápas odstartoval, Chouji zakičel: „Bubun baika no Jutsu!“
Poté se celý zvětšil a rychle začal stahovat Gaaru i Kankura k díře.
„Vy z Listové. Neumíte bez jutsu vydržet jediný den.“ politoval je Gaara, načež začal vysypávat písek na zem.
Z něj vytvořil svůj vlastní klon, který byl však nohama pevně srostlý v zemi. Jeho ruce dokázaly tahat lano tak silně, že se jejich postup k díře zastavil. Nyní byla práce pro Kankura. Ten nyní mohl v klidu pustit lano a vytáhl si svitek své loutky Sasoriho. Ihned, jak jej vyvolal, vyslal jej na Choujiho a začal ho lechtat. Chouji se nemohl soustředit na tahání a polevil. Ještě k tomu se strašně ošíval a smál, protože byl strašně lechtivý.
„Ksss.“ Zmohl se Shikamaru.
Věděl, že nyní prohrávají, protože Gaarův písečný klon neměl protizávaží v podobě Choujiho síly. Nemohl dělat vůbec nic. Proto se začal snažit skládat pečeť během držení lana a povedlo se. Jeho kagemane no jutsu se rozběhlo rychle k oběma soupeřům pomocí lana, kterého se všichni drželi. Ihned, jakmile je chytil, začal pomalu couvat dozadu a tím přinutil jak Gaaru, tak Kankura k pohybu směrem k jámě s bahnem. Už chybělo velmi málo, když Gaara techniku kagemane prolomil. Nicméně Kankuro byl stále uvězněn a nemohl tím pádem lochtat Choujiho. Ten se proto opět opřel do tahání a oba chlapci z písečné byli co nevidět v bahně.
„Zatracený den dětí! Můj Sasori bude celý špinavý!“ bědoval Kankuro.
Gaara si vytvořil obláček písku a vytáhl se z díry. Poté nechal opadat písečné brnění a byl opět čistý.
Třetí souboj netrval ani minutu. Zvítězil Shino s Nejim ihned, jakmile Shino pustil brouky proti Sakuře a Ino. Ty s jekotem utekly mimo dosah brouků.

Takto pokračovaly hry na dni dětí tak dlouho, dokud se všichni účastníci nedostali k poslední disciplíně. Aby si však celé hry udržely soutěžní morálku, byla tato soutěž nejvíce hodnocená a mohla snadno z outsidera učinit vítěze celého dne dětí. Sutěž byla poměrně jednoduchá. Bylo za úkol držet v ústech lžíci, na kterou se položí malý Anko knedlíček. Soutěžící si stoupnou v týmu na špalek a stojí na něm každý jednou nohou. Tým, který se udrží nejdéle na špalku s Anko knedlíčkem, vítězí.
Každý tým si proto stoupl na svůj špalek jedno nohou a každý dostal onen knedlíček na lžíci. Soutěž mohla začít.
První, kdo začal mít potíže, byl tým Shikamara a Choujiho.
„Sakua, Chouji. Jsi tak tluf… Je tady mauo mífta.“ zkoušel mluvit Shikamaru se lžicí v puse.
„Shikamauu. Já uf to nevydrvím, mám stuasný huad a ten kneduíček tak voní…“
„Ani na to nemyfui, pak fi dame barbekui.“ Zadrmolil.
Jenže Chouji se už sotva ovládal.
„Kssss. Takhle to dlouho nevydrží. Musím něco podniknout“ pomyslel si Shikamaru. „Už to mám! Kagemane no jutsu!“
Jeho stín ihned obalil Choujiho, který se chystal svůj knedlíček sníst.
„Uff, to bylo těsné.“ Pomyslel si Shikamaru.
Tým vedle nich měl problém úplně odlišný.
„Nee-chan. Bouí mě břicho.“ Bědoval si Konohamaru.
„To máf z tý cukuový vaty. Opovaž se vzdát.“ Hrozil Naruto. „Tentokuát vyhrajeme ttebayo.“
O další kousek od nich řešili Shino s Nejim vlastní problém.
„Sakua Shino. Nemůvef těm buukům vuíct, aby po mě neuzivi?“ Stěžoval si Neji.
„Vyduž, jeftě chvuíui a uděuám z nich oporu na nohy. “
Ne všechny týmy však zažívaly horké chvíle. Tým Gai a Lee se například sami rozhodli, že stát na noze není dostatečně náročné a rozhodli se stát raději na rukou. Nicméně zatím bez sebemenších problémů odolávali. Tým Gaara a Kankuro na tom byli nejspíše nejlépe. Gaara jim totiž pod lžícemi vytvořil malé obláčky písku, které hlídaly, aby jim knedlíčky nespadly.

Jak minuty ubývaly, ubývala také síla soutěžícím. První týmy už padaly a další je měly brzy následovat.
„Já… Uf… To… Neudrfim.“
Poté Shikamaru uvolnil své kagemane a Chouji se mohl opět volně pohybovat. Ihned, jak si toho všiml, trhl silně lžicí nahoru, čímž knedlíček vymrštil do vzduchu. Poté otevřel ústa a nechal do něj knedlíček padnout. Slastně jej rozžvýkal, a když polkl, řekl: „Promiň, Shikamaru.“
Tím jejich tým skončil.
„Nee-chan. Mě je zle. Jdu dolů.“ Řekl Konohamaru.
„Kage bushin no jutsu!“
Křikl Naruto a vytvořil tolik klonů, aby byl schopný jimi přitáhnout Konohamara k sobě. Bohužel, Tolik klonů nemělo místo na nohy a tak celá skupina Narutů s jedním Konohamarem skončili na zemi diskvalifikovaní.
„Za to můžeš ty. Nikdy jsem s tebou neměl tvořit tým.“
Křičel Naruto na Konohamara a opět se začali prát.
Tým Shina a Nejiho vypadli po chvíli nato, když se Nejimu vkradl jeden brouk do nosu. Neji byl tak znechucený, že zapomněl na držení a ihned se chytil za nos. Tím pádem se však pustil Shina a vzápětí skončili oba na zadcích.

V soutěži tak zůstaly posední dva týmy, Gai a Lee, proti Gaarovi a Kankurovi. Gaaru to vše již začalo nudit, ale prohrát nechtěl, proto si pomocí písku přidržel Kankura. Ten se mohl klidně pohybovat a tak vytáhl svitek a pustil na druhý tým svou loutku. Loutka měla jednoduchý úkol, strčit soupeřům do lžic. Jak se však ukázalo, úkol to zdaleka nebyl jednoduchý. Ve chvíli, kdy se loutka přiblížila k Leemu, Gai se odrazil rukama do vzduchu a Lee za pokřiku: „Konoha senpu!“
jediným kopem roztříštil loutku na hromadu třísek. Gai opět ladně dopadl na špalek a v klidu čekali, s čím se vytasí písečná dvojka. Kankuro byl po rozbití své loutky zdrcen. Okamžitě po nich chtěl zaútočit loutkou Sasoriho, jenže ten se stále čistil od bahna. Gaara to tak ale nenechal. Z písku vytvořil paži, kterou chtěl zachytit jednoho ze soupeřů. I na to však Gai s Leem vyzráli. Jednoduše po oné ruce hodili kunai s výbušným lístkem. Následný výbuch celou paži rozmetal. Nyní přišla řada na Gaie s Leem. Lee se otočil na Gaie a řekl: „Něco mě napadlo.“
Poté se otočil na dvojici z písečné a zakřičel na ně.
„Hej, dám vám hádanku. Víte jak nejlépe pochromovat vidle?“
Gaara ani Kankuro netušili. Lee pokračoval: „Vrazíte je do zad chromýmu!“
Gaara i kankuro dostali výbuch smíchu. Začali se tak neovladatelně smát, že jim spadly knedlíčky ze lžic. Jim to ale nevadilo, protože se právě sesunuli na zem a tak se smáli na zemi.

Gai a Lee tedy vítězně prošli i poslední úkol a šli si pro odměnu k hokage.
„Blahopřeji týmu Gai a Lee!“ Křikla Tsunade.
„Jako odměnu získáváte hlavní cenu od neznámého sponzora. Tyto dvě zelené kombinézy s logem “zelené šelmy z listové!“
Všichni soutěžící, kteří prohráli, si právě v duchu gratulovali. Lee však stál se slzami v očích a přebíral svou nově nabytou cenu.