Fotoalbum života
časem přidáváš další a další fotky jako vzpomínky
a nakonec je to všechno,
co ti ze života zbylo.
Každý jeden přijde a pak zase zpět,
nikdo neohřeje se tu déle.
Pro takové škoda vět
které znějí tak vřele.
Musíš najít pravý smysl života,
to je úděl tvé generace.
A můžu říct, není to samota
ani strach, zlost, ignorace.
Tvůj věk nastal
ty musíš zlomit tu kletbu lidstva.
Zapomeň na toho, kdo se tě nezastal
zapomeň na všechna ta svinstva.
Život není dobrý, není fér,
to si lidé neuvědomují.
Vidí ho jako dlouhou řadu her,
a po prohře lamentují.
Narodil ses jako svého života král,
ty jsi tady, ty jsi naděje těchto let,
narodil ses abys ukázal,
jaký je pravý svět.
Tak už zapomeň na ostatní,
kteří vymlouvají se na osud.
Ty, kteří jsou pro pravdu slepí,
a nepochopili život doposud.
Ty jsi poslední naděje
naší ztroskotané společnosti.
Pokud na tebe se pravda světa neusměje,
pak se už od toho lidstvo neodprostí.
A co že je poselství
této zprávy pro naše děti?
Hledejte odpověď v přátelství,
ale jen s těmi, kdo zůstanou věrni.
A pak, až na nás dopadne temnota,
až se na nás podívá smrt,
otevřeme fotoalbum života,
pak uvidíme, že život je z*rd.
Co jsem tím chtěla říct? Nevím. O čem ta básnička je? Řekla bych, že je to něco jako zpráva Narutovi a jeho generaci . Snad se bude líbit.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.