Rozhodnout se Kap. 3.
Ještě chvíli čekali, až si všimli pelášejícího Beeho směrem k nim.
„Mami, podívej, onii-chan,“ zvolal vesele Naruto.
Už u nich byl. Jen co se zastavil, schytal od Yugito přímou ránu do nosu.
„Prooooč?“ řval letecky vzdalující se Bee. Naruto dostal výbuch smíchu. Ukázal prstem na Beeho, který se zastavil na šedesáti metrech od Yugito.
„Hehe, kdo pozdě chodí, sám sobě škodí,“ uchechtl se.
„No počkej, to si vypiješ,“ zařval a rozběhl se za ním.
„Kluci neblbněte,“ nařídila káravě Yugito, ale ani jeden ji neposlechl, byli až moc zabraní do své honičky. Naruto byl na Beeho až moc rychlý. Bee se ale nechtěl nechat porazit. Proto použil trochu své techniky bleskového pláště. Když ho Yugito uviděla, zavolala na něj.
„Bee dávej pozor, neubliž mu.“ Když už ho Bee málem měl, zmizel mu před očima. Kde je? Uviděl jen nepatrný žlutý záblesk. Naruto se objevil kus od Beeho. Ani nestačil zaregistrovat jeho přemístění. Než se nadál, Naruto to použil znova a skočil mu na záda.
„Mám tě!“ zvolal vítězně. Yugito a Bee jen otevřeli pusy úžasem.
„Kde ses to naučil?“ zeptal se ho okamžitě Bee.
„Nikdy, to umím odjakživa, akorát jsem to ještě nepoužil.“
„Bee, ta technika vypadala, jako technika Čtvr…“ nedořekla, zavčas si uvědomila, co by řekla.
„Koho? Chci to vědět sám nevím, odkud jsem ji sebral,“ zeptal se se zájmem.
„Ále nikoho,“ zamluvil Bee.
„Tak už je tu Bee, tak můžeme začít,“ oznámila Yugito. Oba souhlasně přikývli.
„Naruto, první část bude spíše o vysvětlování, tak si na to sedneme, ne?“
„Tak jo,“ řekl Naruto, hupsnul na zem, Bee vedle něj. Vypadali jako by právě seděli u táboráku a měli se vyprávět strašidelné příběhy, napjatí jak struna.
„Naruto, ty, já a Bee máme něco společného, co má na světě jen málo lidí,“ pokračovala by, kdyby ji nepřerušil.
„Co, co?“ volal.
„Nepřerušuj mě, ty nedočkavče jeden!“ Po chvíli pokračovala.
„Existuje devět ocasých démonů, skoro každý je zapečetěný v nějakém člověku. Říká se jim podle počtu ocasů. Já mám v sobě Nibi, Bee má v sobě zapečetěného Hachibiho a ty máš v sobě Kyuubiho. Vybrali si nás, že máme být Jinchuuriki, to je osoba, v níž je zapečetěn ocasý. Odborněji Bijuu. Pokud se přespříliš rozzuříme a ztratíme kontrolu nad svou myslí, může chakra Bijuu proniknout přes pečeť a ubližovat ostatním, toho se musíš vyvarovat. Musíš být stále klidný a vyrovnaný, je to těžké. Chci abys Kyuubiho jednoho dne ovládnul, takže od teď budeš s námi trénovat ninjutsu a jiné techniky, abys ho jednou porazil. Rozuměls všemu?“
„No… jo.“
„Tak dobrá, můžeme začít. Napadlo mě, tohle je celkem dobrá technika, co jsi předvedl, ovládáš ji dobře?“
„Celkem jo! Jediné, co mě vážně jde samo od sebe,“ pochlubil se.
„Bee-neechan, když mám tedy jednou porazit toho Kyuubiho, naučíš mě používat meče?“ otočil se na Beeho s psíma očima.
„No, nevím.“
„Prosííím,“ škemral.
„Pche, fajn.“
„Můžete začít, já se budu dívat,“ oznámila s úsměvem Yugito. Šla si sednout opodál. Bee vyvolal své meče a jeden hodil Narutovi. Nejdřív mu však vysvětlil správný postoj a držení meče. Poté se pustili do základních cviků. Skončili k večeru. Rozešli se do svých domovů.
****
V pět hodin ráno se Yugito vplížila do Narutova pokoje. Po špičkách procupitala kolem postele, kde spal Naruto. Zastavila se u budíku, který byl nastavený na pět dvacet. Vypla ho a vypařila se stejně nenápadně, jako se tam objevila. Ještě než opustila místnost, podívala se na komický výjev, který jí poskytoval Narutův divný způsob spaní. Oběma nohama ven z duchny, jednou rukou objímal peřinu, druhou měl položenou nad hlavou. Otevřená pusa, z níž vytékající slina nebyla vůbec roztomilá, jak by si někdo pomyslel. No prostě… no prostě typický Naruto. Hehe.
„Hmm… Bee-neechan ty mě nechytneš… nechytneš“ mluvil ze spaní rozpustile. Yugito otevřela dveře, bylo už deset hodin. Chtěla jsem ho sice nechat v klidu vyspat, když je dnes jeho den, ale tohle už je trochu moc. Na to si zvykat nebude. Usmívala se. Přistoupila k jeho posteli, sedla si na ni.
„Naruto,“ trošičku s ním zatřepala, ale nic se nestalo.
„Naruto,“ již vážným hlasem.
„Narutó!“ lomcovala s ním. Teprve teď se probudil. Sedl si a z uší si vytáhl kusy vaty. Promnul si oči a nasadil nevinný výraz směrem k Yugito.
„Proč máš proboha vatu v uších? Vždyť v noci hluk nebyl.“
„Jen tak mami. Chtěl jsem vyzkoušet, jak se s ní spí a je to super. Kolik je hodin? Vypadá to, že slunce už vyšlo.“
„Je deset ráno. Vypla jsem ti budík. Ale už neotálej a mazej se umýt, nasnídat a vyrazíme za překvapením,“ oznámila vesele. Naruto vystartoval z postele rychlostí blesku. Po chvíli vyšel z koupelny. Nasnídal se též hned. Mohli vyrazit.
„A kam to vlastně jdeme?“ zeptal se netrpělivě. Věděl, že vychází jen na trénink a nikam jinam, ale všechny věci na trénování nechali doma, to bylo pro něj divné.
„Jak jsem řekla už včera, za dnešním dárkem.“ To mu stačilo.
Šli do vesnice. Naruto se nestačil divit, takových nových věcí a lidí. Spoustu obchodů, ulic, domů. Bylo už jedenáct, takže se rodiny vypravovaly s dětmi na oběd. Viděl, jak je drží za ruce. Chtěl je napodobit, pevně Yugito stiskl ruku. Ta se zarazila. Ale, pochvíli se na něj usmála a pokračovali dál. Naruto si všechno snažil zapamatovat, měl tušení, že tohle byla výjimečná situace a že se asi moc často opakovat nebude. Byl šťastný. Yugito ho dovedla až ke stánku s ramenem.
„Tak tady se prozatím zastavíme a dáme si oběd, ano?“ zeptala se a s úsměvem se otočila směrem k Narutovi. Ten jen kývl na souhlas. Objednali si dvakrát velkou porci instantního ramenu a po chvíli ho už hltali. Narutovi moc chutnal, tak si přidal. Zaplatili a vydali se dál. Dorazili až k Raikage budově.
„Vylezeme na ni, bude to naše taková malá vyhlídka na vesnici,“ oznámila plán Yugito.
Když byli nahoře, naskytl se Narutovi nádherný pohled. Viděl na celou vesnici a okolí. Znal to jen z map. Ale naživo to bylo super. Pro Yugito to tak ojedinělé nebylo. Dřív sem chodila celkem často. Posadili se na okraj střechy.
„Je to nádherné,“ řekl Naruto.
„Ano, to je,“ souhlasila.
„Mami, chtěl jsem se zeptat. Viděl jsem hodně dětí a každé mělo tatínka, kde já mám toho svého?“ zeptal se s velkým zájmem a nevinným pohledem, který dokáže udělat jen dítě.
„Věděla jsem, že se jednou zeptáš. Už nežije, byl zabit.“ To ji přimělo si znovu připomenout, že Naruto není její vlastní, ale nikdy mu to nehodlala říct. Neřeknu mu to, nenáviděl by mě a navíc nikdo z jeho rodiny prý nežije. Teď je to shinobi Oblačné a můj syn Naruto.
Nevěděli, že už je nějakou dobu někdo sleduje.
Tak... už je to třetí díl. Dopředu se omlouvám za gramatické chyby. Jinak stále doufám, že se vám to líbilo, protože jsem nezměnila názor, že tahle část mi přijde nudná. Postava Killer Bee, asi bude v mém příběhu bez rapu, anebo velmi ojedinělém, protože bych měla velké problémy vymyslet rýmující se větu, tak abych sdělila to, co chci . Děkuji za všechny názory, které jste mi sdělili a doufám, že se můžu těšit na další . Ať se vám má práce líbí. Děkuji za přečtení. (A jako vždy, něco po sobě zanechejte,nenápadná gestikulace aby bylo poznat, že jste tu byli )
Ale ano, zajímavý nápad udělat Yugito jako Narutovu matku... Mnu, dala jsem ti pět, ale prosím, věty se SDĚLUJÍ, ne zdělují! Oprav si to v poznámkách
Ach ten sentiment...
Hehe, díky Opraveno.
Ty si čteš můj podpis? Hmm... Zajímavé.
Ten, kdo bloudí, nemusí být ztracený.
Fc od Torinky, děkuju! - http://147.32.8.168/?q=node/113554
Výborne, len tak ďalej, čo sa týka Beeho a jeho rappu, nechýba mi takže to ti nemôžem vytknúť. Chyby som si nejako nevšimla, možno preto, lebo sa mi ľahko čítal tento diel je to také zvláštne, že Naruto je teraz v podstate z Oblačnej a nie z Konohy, ale tvoja verzia príbehu sa mi neskutočne páči, takže si počkám na ďalší diel a dúfam, že sa tu objaví čoskoro
FF série - pre milovníkov Sasukeho a Gaary :)
FC PRE SABAKU NO TANARIS: http://147.32.8.168/?q=node/107525#new
Jé... děkuji To mi vykouzlilo úsměv na tváři Budu se snažit
Ty si čteš můj podpis? Hmm... Zajímavé.
Ten, kdo bloudí, nemusí být ztracený.
Fc od Torinky, děkuju! - http://147.32.8.168/?q=node/113554