Princezna z mrtvého klanu - Kapitola 5

Cvičiště klanu Uchiha – Nová Konoha

Boj započal, avšak oba bojovníci stáli jen naproti sobě a civěli na sebe jako by viděli duchy.
Sasuke si povytáhl svoji katanu, která jen zableštila, jak jí projel náboj raitonu.
Narimi se naopak postavila do klasického bojového postavení jako mívala tehdejší Konožská policie.
Genjutsu nemělo význam používat, na uživatele sharinganu nemělo účinek, a tak jediné v čem měla Narimi výhodu, byla kopírovací technika a její osobní techniky, které se nedaly přečíst hned na poprvé.
Sasuke ovšem nepatří mězi trpělivé shinobi a hned vystartoval směrem k Narimi.
“Je rychlý.” Řekla si Narimi, když kolem ní kroužil jako blesk.
“Je pozdě,” ozval se Sasuke a čepel i se Sasukem mířila ze stropu přímo na Narimi.
Narimi se podívala nad sebe a její Sharingan se protočil.
“Raiton: Katsuya” křikli oba vzájemně a ozval se obrovský výbuch který otřásl základy celé budovi.
"Katon: Gokayokou no Jutsu" opět souhlasné hlasy a dvě rožhavené koule ohnivé plazmy už letěly přímo proti sobě.
"Kopírovat umíš, ale to já taky" řekl Sasuke.
"Zkopíruj si toto" řekla Narimi a utvořila pečetě
"Doton: Danton no Jutsu" a ze země směrem k Sasukemu už vystupovaly jehlice.
"Umí ovládat tři živly ? " říkal si pro sebe Sasuke když uskakoval, najednou se nad ním ozvalo: "Suiton: Hyurokaru no Jutsu" A zpod rukávu Narimi vyšlehli dva vodní draci míří přímo na Sasukeho.
Sasuke převedl svoji chakru do nohou a uskočil bokem a Narimi skočila přímo naproti jemu.
"Oheň, voda, země, blesk" řekl k Narimi s nepříjmeným pohledem v očích.
"Vzduch umíš taky ? " cikl cinicky Sasuke.
"Ne, ten asi jako jediný neovládám." řekla Narimi.
"No aspoň že tak." řekl a připoměl si jak poprvé bojoval s Narutem. Větrné techniky nejsou dvakrát příjemné.
"Takze za pomocí technik nevyhraji, a každý můj krok přečte. Musím jednat nepředvídatelně" řekl si Sasuke a nad hlavou mu vyskočily otazníkčy.
"AAAAAAA A to mam do p***le udělat jak?!" začal si nadávat v hlavě a nahodil pokerface přímo na Narimi.
"Bojoval jsem za poslední dobu hodněkrát po Narutově boku proti Akatsuki. Něco mě napadnout musí.
Přičemž Sasuke si vzpoměl na jeden boj který vedl Naruto.
Sasuke se otočil k Narimi zády a provedl techniku belskového klonu který zustal stát kde stál Sasukeho, přičemž se Sasuke přesunul do stínu odkud nebyl vidět.
Narimi jen blbě koukala a přemýšlela co tam Sasuke dělá.
Poté se Sasukeho klon otočil na Narimi.
"Skončíme to" řekl a začal utvářet pečetě přičemž Narimi jen opakovala.
"Chidori" křikli a rozběhli se proti sobě.
Když se ovšem oba dva technikami protkli Sasukeho klon zmizel.
"Raiton: Katsuya" křikl hlas který se nacházel přímo nad Narimi a mířil na ni s katanou nabitou plného elektrického výboje.
Narimi tasila Wakizashi, ale ta jen utlumila náraz Sasukeho čepele, elektrický výboj projel celým Nariminým tělem a menší výbuch, který nastal když ta síla došla až k zemi, položil Narimi na zem.
"Ještě ne" řekla Narimi a jednou rukou tvořila pečetě.
Sasuke to viděl a ruku jí chytil.
"Takové techniky by jsi měla používat jen proti lidem které chceš zabít, ne na ty se kterými chceš bojovat po boku." řekl a pustil jí ruku. Narimi se sesunula k zemi.
"Co to bylo za bojový styl, co jsi použil?" ptala se, když se celá vyčerpaná obrátila na záda.
Sasuke si sedl vedle ní.
"Jeden starý přítel mě naučil, že vše, co poprvé vidíš není hned jasné." Odpověděl s klidným hlasem.
"Hokage?" ptala se Narimi.
"Ano, je to sice trdlo, možná i blbec, ale srdce má šlechetné a mysl spravedlivou." odpověděl.
"Navíc, od kdy nás znáš ?" ptal se Sasuke.
"Nemusela jsem být v zemi ohně ani 5 minut, abych věděla co se tu vše stalo." usmála se Narimi.
"To, co jsi řekla u Naruta, není ani desetina příběhu. Chci ho slyšet. Stejně nemáš na vybranou." řekl Sasuke, když v tom přišla Sakura.
"Taky bych to ráda slyšela." řekla milým hlasem, sedla si k Narimi a léčila jí lehké rány, které Sasuke udělal.
"Bojovala jsi dobře" zašeptala a pokračovala v léčení.

Mezitím v hlubokém lese, asi půl míle od Konohy, v malé vesnici.

"Hej Kuroru, jak jsi na tom ? Už musíme jít." řekla malinká dívka oděvená v černém hábitu s červenými mráčky.
"Jen tady dodělám poslední záležitost" řekl a zabil posledního bankéře v bance.
"Tsumaki, jsem hotov, můžeme jít." řekl a dívka mu skočila na rameno.
Jednalo se o dvojici zabijáků z Akatsuki. Kuroru byl "muž" 2 metry vysoký a svalnatý jako balvan, Tsumaki zase malá roztomilá dívenka s krvežíznivostí v těle.
"Směr Konoha, musíme pozdravit nového Kageho." Olízly se malé rty dívky a oba zmizeli v hlubokém lese.