Zabuza a Haku
Dvě těla na mostě vedle sebe leží,
bok po boku až do samého konce spolu ti dva šli,
jeden už nedýchá a ten druhý stěží,
náhle začal padat sníh, Haku, ty pláčeš? pomyslil si.
Chlapec položil život, aby jediného přítele ochránil,
jediného člověka, pro kterého se potřebným stal,
který ho před smutkem, samotou a bolestí zachránil,
a tím mu zase naději a smysl jeho života dal.
Muž, jenž bez váhání už jako malý stovky lidí zabíjel,
dnes poprvé prolil víc než jen krev, prolil své slzy,
díky chlapci, který jeho činem muže pobíjel,
svou duši osvobodil, aby se shledali na stejném místě brzy.
Dva kříže na kopci nad mostem stojí,
pod nimi statečný, padlý shinobi leží,
bok po boku pohřbený i se svojí zbrojí,
navždy si zůstanou, i když čas si stále běží.
Můj první příspěvek týkající se básní, tak to prosím berte v potaz. Budu ráda, když se vám to bude líbit, ale ráda si poslechnu i kritiku. I když už je to dlouho, taky vás smrt Zabuzy a Haku zasáhla, tak jako mě?
The Čtyřka
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
je to úžasne i mě smrt těch dvou zasáhla a moje jejich smrtjmladší sestra jejich smrt obrečela pišopravdu je to skvost jen tak dál
6.9.2016 se narodil můj synoveček je to nejlepší den na světě
Děkuju moc dál psát bych chtěla, baví mě to a jsem ráda, že se to vám to líbí
Děkuju
pekné moc
Tvá báseň se mi velmi líbí . I mě smrt těch dvou zasáhla...