Heiwa ya sensō? 5 (Mír nebo válka?) „Ty jsi moje světlo ve tmě…“

Naruto stál spolu se svým týmem Geninů v kanceláři Hokageho a se zájmem sledoval reakce jeho mladých studentů na jejich první misi. Byla to sice jen Céčková mise, ale všichni tři Geninové byli nadšení, že už nemusí plnit nudné všední úkoly a navíc se podívají mimo zemi Ohně. Všichni měli ten samý nadšený výraz, při kterém měli roztažené koutky od ucha k uchu a oči jim nadšením svítili. Naruto se však vzápětí pozastavil, nemohl si totiž nevšimnout, že i když úsměvy májí všichni, oči nadšením svítí jen Tami a Masaru, jelikož Kyle se sice usmíval, ale místo nadšením roztažených zorniček měl zamyšleně a trochu nervózně stažená obočí. Naruto si stačil za jejich krátký trénink všimnout, že se Kyle snaží dřít, co nejvíce to jde, ale nebyla to klasická snaha z rozhodnutí se zlepšit. Tohle bylo jiné, vypadalo to spíš jako odhodlanost, jako kdyby ho něco přímo tlačilo dopředu a nutilo ho, se zlepšit za každou cenu. Odráželo se to na spoustě věcí, které Narutovi neunikly, ale dříve by si jich ani nevšimnul. Několik nejviditelnějších bylo, že Kyle nedával absolutně najevo opatrnost při trénincích. Když cvičili Taijutsu, Kyle do dřevěných cvičných kůlů na zlepšení odolnosti mlátil největší možnou silou, a ani nerozmýšlel, jestli ho údery budou bolet nebo ne, ani se nepozastavil, když mu z rozedřených kloubů začínala téct krev. Další věcí, které si Naruto všiml velmi brzy, bylo, že si Kyle sám nikdy neřekl o pauzu, a to i přes viditelnou únavu, kdyby ho Naruto nezastavil, byl si jistý, že by Kyle dřel do bezvědomí, a příští den by se co nejdříve po probuzení pokusil pokračovat. Vypadalo to, že ho v tréninku pohání krom vysokého odhodlání i něco jiného, něco, co Narutovi připomínalo jeho trénování, když se snažil přivést zpět do vesnice Sasukeho. V Kylově neúprosném trénování však byla stopa i něčeho, co téměř připomínalo strach a vzdáleně i zoufalství a to se Narutovi nelíbilo. Bylo mu jasné, že Kyle se to snaží skrývat, a je v tom i velmi dobrý, ale i tak bylo poznat, že se něco zvláštního děje. Změnilo se trochu i Kylovo chování i když jen nenápadně. Byl zamlklejší než jindy, ale nyní krom mlčenlivosti Kyle působil i nervózně, ale ne jako nervozita z nejistoty, tohle spíše působilo dojmem, že Kyle něco očekává, a že se toho děsí. Navíc se v jeho řeči těla objevili i známky a gesta, která tam předtím nebyla. Kyle občas svíral a vzápětí povoloval pěsti, což značilo vnitřní napětí. Také chodil se sklopenou hlavou, což znamenalo, že cítí nejistotu. Další věcí, které si všimnul, bylo, že když měl uvolněné dlaně, občas pokrčil a zahýbal prsty pohybem, který Narutovi po dlouhém přemítání podezřele připomínal tasení Kunai nože. Poslední věcí, které si Naruto všiml, až nedávno, ale byl si přitom jistý, že Kyle jí dělá už poměrně dlouho, byl jeho typ komunikace s Masaru a Tami. Kyle se poslední dobou, když mluvil na Masaru tvářil zachmuřeně a zároveň jakoby prosebně, a v očích měl přitom zvláštní odhodlání. Nejzvláštnější, ale bylo, když mluvil s Tami. Dřív, když mluvil s Tami měl většinou uvolněnou pózu, často s jednou nohou pokrčenou a díval se jí dlouho očí. Nyní když mluvil s Tami, což se také podezřele stávalo, méně častě, jako kdyby se jí vyhýbal, tak měl narovnanou pózu se svěšenou hlavou a díval se do strany, jako kdyby se snažil vyhnout očnímu kontaktu, a pokud se na ní díval tak většinou jen krátce a pak očima zase uhnul. Levou nohu měl mírně pokrčenou jako kdyby připravenou rychle vykročit a pravou ruku měl pokrčenou, jako kdyby jí chtěl mít blízko pouzdra se shurikeny a kunaii. Zvláštní byl i pohled, který jí občas věnoval, Naruto si nemohl pomoct jinak, než popsat jako smutný, a poněkud nešťastný a slabě lítostný. Naruto se rozhodl, že na to přijde, ale především, že na Kyla bude dávat větší pozor a pokusí se ho nespustit z očí. Pak ho však vytrhl ze zamyšlení Hokageho hlas, který jim oznamoval, že mise je typu C+ neboli vyšší C-Rank, ale ne dost nebezpečná, aby jí bylo možno kvalifikovat jako B-Rank. Navíc mu Kakashi-Sensei věnoval pohled, který jasně znamenal, že mu pak chce něco soukromého říct. Poté co se Geninové šli zabalit, aby zítra brzo ráno mohli vyrazit, Naruto zůstal, aby si vyslechl co mu Kakashi-Sensei chce říct.

Kakashi si povzdechl a začal. „Asi chápeš, že ti chci říct něco k misi, ale nechci, aby to slyšeli oni tři.“

„Myslel jsem si to.“ Povzdechl si Naruto. Ať to bylo cokoliv, nevypadalo to dobře.

„Naše vztahy se zemí Země a zemí Vody se ještě víc zhoršili, a budu upřímný, nevypadá to dobře, naopak vypadá to čí dál hůř… možná nám bude hrozit válka.“

„Předpokládám, že země Větru bude na naší straně a ještě se neví, ke komu se přidá Země Blesku.“ Odpověděl Naruto.

„Máš bohužel pravdu, naše spojenectví se Skrytou Písečnou je samozřejmé, ale neví se, jak by v případě ozbrojeného konfliktu zachovala Skrytá Oblačná.“

„To ale určitě není všechno, jistě je tu ještě něco, co souvisí přímo s naší misí, že?“ Ověřil si důvod jejich konverzace Naruto, i když už s největší pravděpodobností tušil o dvou věcech, které se mohou s nastávající hrozbou války zkomplikovat.

Kakashi nervózně polknul, což Narutovi přišlo velmi znepokojivé, jelikož Kakashi-Sensei nebýval velmi často nervózní. „Ano je tu něco velmi důležitého Naruto… ten svitek co nesete, má být případná žádost o spojenectví se Skrytou Travnatou, ale opravdový svitek doručí tým Jouninů.“

„Cože… chcete z nás udělat návnadu!?“ vybouchl Naruto.

„Ne, pravděpodobně na vás nikdo nezaútočí a rozhodně vám nehrozí žádné extrémní nebezpečí, vy jste jen záloha.“

„Nechte toho Kakashi-Sensei, moc dobře víte, že takhle jednoduché to nikdy není, a nesnažte se to zlehčovat!“ Zavrčel podrážděný Naruto.

„Heh… dobrá, máš pravdu Naruto, zřejmě nemá cenu zapírat, když jsi to ty, opravdu budete fungovat jako návnada, ale spolu s vámi vyšlu s dalším falešným svitkem ještě Tým 7 spolu se Sakurou a jejími studenty Akimichi Juro, Yamanaka Hana a Nara Maro, oba týmy půjdou jinou cestou, ale než se vydáte do Země trávy, musíte se vydat do země Železa.“

„Proč vlastně nemůžeme do země Trávy jednoduše východní cestou? Na co se stavovat v zemi Železa“ Divil se Naruto, ale sám už tušil proč.

„Jelikož se Skrytá Deštná a Skrytá Vodopádová přidají na stranu země Země a tak nám odříznou, jak přímý přístup, tak i přístup z obou stran.“

„Jak se tedy dostaneme do Skyryté Travnaté?“ Povzdychl si Naruto.

„Dohodli jsme se se zemí Železa, která zůstává neutrální a nepřipojí se ani k jedné straně, aby nám zajistili přístup, a to tak, že se váš tým a další dva Chuuniny ze Skryté Travnaté najmou, jako ochranu pro Karavanu zboží která směřuje do země Trávy.“

„A Sakura-chan spolu s jejím týmem?“ Zeptal se Naruto.

„Mají stejnou dohodu se zemí Dřeva, kam se dostanou přes území země Větru.“

„Dobrá… ale mám to u vás Kakashi-sensei, a nejde tu jen o Rámen…“ Nechal Naruto vyset nedořečenou větu ve vzduchu.

„Dobrá Naruto… ale pochop, že jsem tím pověřil v první řadě váš tým, jelikož ve vás věřím nejvíc, a hlavně věřím tobě, vím, že se dokážeš o ty tři bez problémů postarat.“ Odpověděl Kakashi než se za Narutem zabouchly dveře.

A tak se nyní Naruto blížil k bráně vesnice, spolu se dvěma Chuuniny ze Skryté Travnaté, falešným svitkem a dlouhou cestou, která je ještě čeká. U brány už čekali všichni tři Geninové, kteří nadšením pomalu nadskakovali.
Naruto se zastavil, pozdravil svůj tým a sdělil jim informace o změně cesty, i když si samozřejmě nechal důvody této změny pro sebe. Geninové byli ze začátku zmatení, ale brzo jeden po druhém přikývli na znamení, že chápou. Tým 10 a dva Chuuninové z Travnaté se tedy vydali směrem na sever do země Železa a do hlavního města Samurajů.

Kyle se mlčky odrážel od větví stromů, až v zadu jako poslední z celé skupinky, zatím co kousek před ním běžela Tami, ještě kus ve předu, si Naruto-Sensei povídal tiše s dvěma Chuuniny ze Skryté Travnaté a úplně první běžel Masaru, který měl před skupinou dobrých deset metrů náskok. Kyle se zrovna chystal přidat do kroku a dohnat ostatní, když si všiml malého záblesku v křoví, takže místo aby se hnal do předu k Masaru se Kyle nenápadně přiblížil k Narutovi a plácl se přes pouzdro na kunaie a třikrát zapískal, Naruto i oba Chuuninové mezitím přestali mluvit a měli ruce nízko u jejich vlastních pouzder s kunai.

„Taky si jich všiml, že?“ Optal se Naruto.

„Zatím jsem zahlédl jen tři.“ Prohodil tišeji Kyle, avšak ne šepotem aby neupozornil jejich pozorovatele, že o nich ví.

„Celkem je jich tu dvanáct.“ Povzdechl si Naruto.

„Tolik?“ Divil se Kyle.

„Ano, a umí se docela dobře skrýt, ale já je dokážu celkem dobře odhalit navíc jeden z těchto dvou je Senzibil.“ Usmál se naruto.

„Co budeme dělat?“ Ptal se Kyle.

„Ještě nevím, ale není to dobré… vůbec to není dobré, hlavně nedávej najevo, že sis jich všiml.“ Dodal rychle Naruto.

Mezitím i Tami a Masaru nenápadně zpomalili, což znamenalo, že si také všimli, že je někdo pozoruje.

„Po chvíli ticha Naruto-Sensei prohlásil. „Támhle u toho mostu je překvapíme, necháme ho vybouchnout, a donutíme je se ukázat.“

„jak ale pak přejdeme?“ Ptala se Tami.

Načež jí odpověděl jeden ze dvou Chuuninů. „Kousek odsuď směrem na západ je ještě jeden most, tam můžeme přejít.“

Tým 10 se pomalu přiblížil k okraji útesu, pod kterým asi v dvacetimetrové hloubce údolím tekla řeka. Na druhou stranu vedl poměrně široký, ale provazový most. Naruto spolu s Chuuniny rychle rozmístili výbušné lístky a Geninové se schovali za nedaleký široký balvan nacházející si pár metrů v pravo. Oba Chuuninové se skryly za husté křoví na levé straně. Naruto se postavil před most, zády k lesu směrem odkud přišli a dělal návnadu. Po chvíli z Lesa vyběhlo šest různě vypadajících chlapů a čtyři ženy. Bylo jasně poznat, že se jednalo o nějaké Nukeniny a možná pár obyčejných banditů, avšak Narutovu pozornost upoutala další dvojice, která vyšla z lesa. Mladá hnědovlasá žena, s jedním dlouhým copem v docela dobře vypadajícím oblečení. A za ní stojící muž, v hnědém oblečení a tmavě šedým ocelovým brněním, bylo jasné, že se jedná o zběhlého Samuraie. Naruto trochu znejistěl, ten muž byl jako hora, tyčil se nejméně o hlavu výš než Naruto, který byl sám docela vysoký. Navíc byl o dost mohutnější a nejméně o takových třicet kilo tělesné váhy těžší. Naruto byl ale mnohem nervóznější z té mladé ženy, která měla na tváři poněkud milý, ale zákeřně působící úsměv.

Naruto se otřepal ze svých úvah a vrhnul na skupinku deseti lidí zářivý úsměv, čímž si vysloužil překvapené škleby a pozvednutá obočí.

Čím vám mohu pomoci?“ Zeptal se stále usmívající Naruto.

„Stačí, když nám dáš svitek a my vás necháme žít, křiknul na něj jeden z šesti Nukeninů.“

Naruto se ještě víc zakřenil, a pak se ušklíbl. „O žádném svitku nevím, ale znám pro vás něco mnohem lepšího.“

„A co by to jako mělo být?“ Zasmál se ten samý Nukenin.

Nyní byl čas, kdy se usmál Naruto, jenže se jednalo spíš o úšklebek, takový, že se Nukeninové nervózně zachvěli.

„Jedná se o zkratku do pekla.“ Vykřikl Naruto a u nohou šesti členné skupinky, přistál výbušný kunai. Ozvala se exploze a dva Nukeninové padli mrtví k zemi. Zbylý čtyři muži a čtyři ženy zaváhali, a pak se rozběhli s pokřikem k Narutovi, který se v mžiku proměnil v býlí dým, a v tu samou chvíli most explodoval, a usmrtil tři ženy a dva muže. Zbylá trojice se semkla k sobě, ale pak se vzduchem mihla žlutá šmouha, a všichni leželi na zemi mrtvý. Kousek od nich se Naruto zvednul z podřepu. Nyní zbývla jen ta žena a Samuraj. Naruto se k nim nyní blížil obezřetně, bylo jasné, že toto nejsou obyčejní protivníci.

Žene se sladce, avšak jedovatě usmála. „Takže toto je ten slavný Žlutý Démon?“ Musím uznat, že jsem zaujatá, vypadáš jako dobrý protivník.

Naruto se na ní také usmál. „Za jiných okolností bych vám složil poklonu, jelikož vskutku velmi dobře vypadáte, ale myslím si, že by to neprospělo naší situaci, že?“

„Myslíte dobře.“ Ušklíbla se hnědovlasá žena.

„Konec řečí, flirtovat můžeš potom Arenno, teď chceme jen ten svitek.“ Povzdechl si Samuraj, a vytasil plynulým pohybem Katanu, která dosud spočívala v pochvě na jeho pravém pasu.

Naruto neváhal a tasil jeden ze svých kunaiů se značkou Hiraishin no jutsu, aby se mohl v případě potřeby přemístit. Samuraj mezitím čekal připravený v bojovém postoji, zatím co Arenna si připravila svůj kunai a čekala. Naruto tedy zaútočil jako první a přemístil se za Samuraje, ale v okamžiku, kdy se ho pokusil zasáhnout, se mezi nimi objevila krystalová stěna a Naruto byl nucen uskočit stranou, jelikož na něj začal útočit Samuraj se svojí katanou. Naruto se zamyslel, takže on útočí na blízko, zatím co ona ho kryje pomocí Shōtonu, takže nejdřív musím porazit ji, což nebude lehké, ona se bude také bránit… je to dlouho co jsem viděl někoho použít Shōton. Naruta vytrhlo ze zamyšlení několik shurikenů zamířených na jeho hlavu. Naruto je odrazil vlastním kunaiem, a pak ho něco napadlo. Složil několik pečetí a použil třetí ze svých živlů. „Suiton: Bakusui Shōha.“ A poslal na Arennu i na Samuraje velké množství obrovských vodních vln. Arenna se je pokusila zkrystalizovat, ale zabralo jí to docela dost času vzhledem k množství vody, a to bylo vše, co Naruto potřeboval. Arenna okamžitě na Naruta vrhla několik shurikenů, ale on se jim lehce vyhnul, Samuraj se na něj pokusil znovu zaútočit katanou, ale Naruto mu stále uhýbal. Najednou ucítila jak se jí chladná čepel kunaie tiskne ke krku, avšak Naruto stále uhýbal Samrajovým útokům. Kdy se mu podařilo stihnout udělat Kage Bunshin no jutsu? Neměl na to čas! Aha musel vytvořit klony při mém pokusu zkrystalizovat jeho vodní útok a pak jen čekal na vhodnou příležitost… ale já se jen tak nevzdám! Arenna se pokusila vytvořit si na ruce nefritovou čepel, a seknou s ní Narutův klon. Jenže Naruto její útok vyblokoval, a v tu samou chvíli se druhý Naruto, který uhýbal Samurajovým útokům, proměnil v oblak bílého dýmu. Oh on se vydával za svůj klon? Prolétlo Arenně hlavou, než ucítila jak jí Naruto omráčil ránou do spánku.

Naruto se pak zašklebil na nyní zděšeného Samuraje. „Jak to tak vypadá kámo, tak tvoje obrana je v tahu.“ Poznamenal sarkasticky Naruto.

„Za to zaplatíš!“ Vykřikl Samuraj a vrhnul se na Naruta, který však vrhnul několik shurikenů, a měl už připravené pečetě. „Fuuton: Reppushou!“ Vzdušný vír posílil rychlost a průraznou sílu shurikenů, které učíně prorazili Samurajovo brnění a on se skácel mrtvý k zemi. Naruto pak poklekl k omráčené Arenně, která stále ještě ležela bezvládně na zemi. Naruto vytvořil klona, který s ní zůstane a pak vytvořil druhého, který se vydal směrem k vesnici se vzkazem, aby vyzvedli mladou Nukeninku a dostali z ní nějaké informace.

Poté, co byl hotov se chystal zvednout, ale náhlý výkřik ho okamžitě katapultoval na nohy. Naruto se vrhnul k velkému kameni na pravé straně. Stála tam Tami na kraji útesu, pak Masaru, který se zrovna snažil odvrátit úder čepele jednoho z osmi dalších Nukeninů, kteří pravděpodobně čekali na vhodnou příležitost. Kousek dál ležel o velký kámen opřený Kyle, který měl v levém rameni zaražený kunai a z pravé paže mu trčel zaseknutý shuriken. Naruto se vrhnul na zbývajících sedm Nukeninů, jak byl zachvácený vztekem a obavami o svůj svěřený tým, že ani nepřemýšlel a brzo kolem něj leželo několik mrtvol. Pak vzduch znovu prořízl výkřik, Naruto se bleskově otočil, a pohled který se mu naskýtal, mu nahnal husí kůži. Tami, která stála na kraji útesu, byla vyhozená z rovnováhy jedním ze zbloudilých shurikenů, který jí prosvištěl kolem hlavy, a ona se nebezpečně kymácela. Naruto se kní pokusil přiskočit, ale nebyl dost rychlý a Tami se převrátila a nyní se řítila z dvaceti metrů, přímo do údolí ke korytu řeky. Pak se kolem Naruta mihla tmavá šmouha a Kyle se bezhlavě vrhnul z útesu přímo dolů za Tami. Kyle se řítil dolů vysokou rychlostí a navíc ještě připažil ruce, aby prorážel vzduch rychleji, po chvíli dohnal divoce se zmítající a křičící Tami a objal ji rukama a chvíli jí držel, zatím co spolu padali, ona rychle obemknula ruce kolem jeho hrudníku a přitiskla se k němu vší silou. Kyle se nad tím pousmál, při představě jak by se tvářila, kdyby si, až se z toho dostanou, uvědomila, že se ho držela jako klíště a křičela z plných plic, jestli to tedy přežijí. Pomyslel si Kyle. Pak se vzpamatoval a vytvořil své maximum šestnácti stínových klonů, které se chytili za ruce a nohy a vytvořili lidský provazový žebřík. Na jeho konci se houpali Kyle a Tami, zmítáni divokým větrem, který ošlehával stěny útesu. Pak se objevil žlutý záblesk a Vedle nich byl na stěně útesu přichycený Naruto-Sensei. Ten si okamžitě vzal Tami do náručí a přemístil se nahoru na útes k ostatním, pak se rychle přemístil dolů, aby vynesl i Kyla. Jenže klonům brzo došla síla a pustili se, během chvíle se všichni změnili na dým a Kyle se řítil z výšky volným pádem dolů ke své smrti. Pak si však silou vůle poručil nepanikařit a vzpomněl si na trénink s Naruto-Senseiem. Soustředil se tady na usměrnění Chakry do svých nohou a přichytil se ke stěně útesu. Pak se podíval dolů a zblednul, jelikož mu k rozdrcení o dno údolí nezbývalo více než šest metrů. Pak se znovu objevil žlutý záblesk a Kyle stál spolu s Narutem nahoře mezi ostatními. Kyle si oddechl, potom co zjistil, že už mu nehrozí žádné nebezpečí. Naruto se na něj usmál, a bylo vidět, že je hrdý na to, že Kyle zvládl situaci. Kyle se chystal něco říct, když ho něco srazilo k zemi, Kyle se nejdříve chtěl osvobodit, než si uvědomil, že je to Tami která nyní ležela na jeho hrudníku a lehce mu vzlykala do ramene.

„Pšššt… nic se neděje, jsme v pořádku.“ Utišoval jí Kyle.

Ona se rychle odtáhla a pak ho prudce praštila do ramene. „Tohle už nikdy nedělej, ty blbče.“ Zasténala. „Myslela jsem si, že umřeš… a je mi jedno, že jsi to udělal kvůli mně, co bych bez tebe vůbec dělala?“ Dívala se nyní prosebně do jeho očí, mezitím co jí ještě stékali poslední slzy po tváři.

„Nevím Tami… ale pochop jednu věc, já tě nenechám zemřít, jsi pro mě všechno, jsi to nejcennější, co mám… a já tě budu chránit teď, a budu tě chránit, dokud nezemřu, a jestli je i život po životě…budu tě chránit i v něm.“ Odpověděl jí tiše Kyle a byl si naprosto jistý tím, co říkal.

„Ty jsi moje světlo ve tmě…“ Zašeptal a podíval se jí s rozhodným výrazem do uslzených očí, které ho s obavami a zvláštní starostí bedlivě pozorovali. A přísahal by, ale že se při těch slovech viděl Tami začervenat.

„Nemáte někdo popcorn?“ Povzdychl si Masaru, mezitím co pobaveně sledoval své dva týmové přátele. V duchu si však slíbil, že také udělá všechno možné, aby ty dva ochránil, je oba.

Naruto se jen usmíval. Později se znovu vydali na cestu směrem na západ ke druhému mostu. Ke konci dne se rozhodli utábořit na malé mýtince pár desítek metrů od cesty, schované za hustými křovisky. Pak nastal problém, Kyle při pádu z útesu cestou dolů ztratil batoh se svými věcmi, včetně spacího pytle a stanu. Naruto si povzdychl a dal Kylovi svůj náhradní spacák. „Omluvám se, ale druhý stan už nemám, takže někdo bude muset spát ve dvojici.“ Oznámil Naruto.

Masaru chtěl říct, že bude klidně spát ve stanu s Kylem, ale předběhla ho Tami.

„Mně to nevadí, mistře, já s ním klidně budu spát v jednom stanu.“ Hned co to vyhrkla, se celá začervenala a pak vykoktala. „J-jsme nejlepší kamarádi už od dětství, nic takového mi nevadí.“ Po tomhle už se červenala celá a rychle odvrátila pohled, než si toho Kyle, který se zrovna prohrabával věcmi, které mu zbyly, mohl něčeho všimnout.

„Dobrá tedy!“ Prohlásil s úsměvem Naruto, což přimělo Kyla, aby zvedl hlavu od svého zbývajícího vybavení. „Kyle budeš spát ve stanu s Tami.“ Prohlásil Naruto. Kyle jen kývl hlavou a šel si přenést své věci dovnitř do stanu.

Později toho večera, po té co si udělali večeři a uhasili oheň, si Naruto-sensei zabral hlídku na celou noc se slovy, že si stejně musí ještě něco promyslet a navíc je nejzkušenější, a tak dovede nejlíp odhalit nepřítele a případné činnosti uvnitř jejich malého tábořiště, při čemž mrknul nenápadně na Tami, která se znovu pokoušela potlačit ruměnec ve tváři. Tami nyní ležela, v pyžamu zabalená ve svém spacáku a Kyle, který předtím čekal venku, než se převlíkne, vlezl dovnitř. Roztáhl si svůj spací pytel a pak si rychlým pohybem přetáhl triko přes hlavu. Tami vyvalila oči, a až po chvíli si uvědomila, že zírá na Kylovu obnaženou hruď a rychle se odvrátila s ruměncem na tváři, který překonával všechny předchozí. Naštěstí to nevypadalo, že by si Kyle něčeho všiml a mezitím se svlékl do trenek a zalezl si do spacáku kousek od Tami. Tami mu rychle popřála dobrou noc a odvrátila se a lehla si k němu zády. Kyle jen přemítal, co se s ní stalo a pak se rozhodl odložit své myšlenky na ráno a během chvilky usnul. Tami však ještě chvíli zůstala vzhůru a po chvíli když slyšela, jak Kyle potichu oddechuje, otočila se čelem k němu. Její zrak spočinul na jeho mírumilovné spící tváři, a Tami se chvilku nechala unést myšlenkami a nemohla jinak než se usmát nad tím, jak Kyle roztomile působil ve spánku. Po chvíli si uvědomila směr svých myšlenek a povzdechla si, otočila svojí hlavu směrem, k látkovému stropu jejich stanu a přemítala nad tím, co se to s ní děje. Začínala se přistihovat, při zvláštním chování, zvlášť když se jednalo o Kyla. Byly tady ty myšlenky, které jí napadali, když na něj myslela, což se stávalo podezřele poměrně často. Pak tu byly její rekce, když s ní mluvil, což se stávalo méně, jako kdyby se jí vyhýbal a jí to zvláštním způsobem přišlo líto. A nakonec strach, který cítila, když se objevila nahoře na útesu a Kyle nestál vedle ní, stejně jako neskutečná úleva, která jí zaplavila, když se Naruto-sensei obejvil spolu s ním nahoře mezi nimi. Dokonce ani nezaváhala a vrhla se mu kolem krku, šťastná, že byl v bezpečí a cítila, jak se jí ulevilo. Při pocitu, že by se mu mělo něco stát, se jí svíralo hrdlo. Tami přemítala, co tedy ke Kylovi vlastně cítí. Jistě byl to její nejlepší kamarád a byl tu pro ní vždy, když ho potřebovala už od dětství, ale Tami zároveň cítila, jak jí k němu něco přitahuje, něco trochu silnějšího než přátelské obavy, ale zároveň nedokázala úplně říct, co to je. Co je ten pocit, který cítí, který jí nutí se chovat se, tak jak se chová a cítit se tak jak se cítí. A Tami z toho byla zmatená, momentálně se vůbec nevyznala sama v sobě a cítila se jako, kdyby jí měla puknout hlava. S povzdechem si tedy pročistila hlavu a nechala podobné úvahy na ráno. Po chvíli se jí začali klížit oči a pak tiše odeplula do říše snů.