Den, kdy zemřela má pýcha
krásného letního dne,
možná mě proto tak překvapilo,
že přišel konec... mne.
už nic nemělo cenu,
napadlo mě, když jsem se podíval,
na svoji mrtvou ženu.
jak větvemi prosvítalo slunce,
na zem se sneslo havrana pírko,
jak se pral s jiným o její srdce.
oh jak hanebný, hanebný to čin,
trávil jsem s rodinou málo času, velice:
měl jsem si všimnout, jak mění se můj syn.
všechna ta láska, byla jen sprostá lež?
Měl jsem to tušit hned od začátku,
Uteč Himawari, nebo tě dostane též...
mou pýchu, celou ji zničil.
Ač snažil jsem se sebevíc,
čas nindžů... skončil.
Tak jsem si tak přepisovala a zvelebovala jednu z povídek do neNarutovského fantasy světa, když mě napadlo, jak jsem v tom psaní vlastně marná ale jelikož mě to baví, tady máte - po dlouhé, dlouhatánské době - poezii.
Je k prvnímu dílu Boruto mangy.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Dostala jsem chuť přečíst si nějakou poezii z Konohy a tak jsem sem zabrousila po třičtvrtě roce. Ta báseň je moc krásná. Dokáže vyvolat emoce. Ten pocit naprostého zmaru a do toho otázka: můžu za to já? Tak velká životní prohra, že se vzdal i ten, kdo se nikdy nevzdává...
Fakt krásné
Tak táto poezia je dokonalá. Krásne napísané. Máš veľký talent. Posledný odsek je v♡y♡ň♡u♡ň♡a♡n♡ý!!!♡ DOKONALÉ!
Veľmi krásne napísané
Musím povedať, že keď som to čítala ďalej a ďalej a postupne prichádzala na to kto je tá "mŕtva osoba" cítila som jemný zármutok. A presne tak má dobrý príbeh či poézia vyzerať. Človek musí u toho niečo cítiť
Pekne si napísala Poéziu už vídať málokedy. Je to ozaj tragédia pre Naruta, keď vidí, ako jeho pýcha a cieľ je v troskách. Ja mám síce Kawakiho rada, ale neviem, ako sa autori rozhodnú príbeh ukončiť Isté je, že éra nindžov aj v Japonsku skončila (začiatok obdobia Edo/Tokugawa (gúglila som a história je veľmi zaujímavá )), tak možno Boruto je jednou z interpretácií tohto konca. Rozhodne sa veľmi teším, že som si mohla prečítať tvoje dielko a popremýšľať, vďaka
Já děkuji