Hokageho Syn: Origins 035 - Tvrdá rána

Tanma si utřel pot z čela. Uplynuly už dva týdny od jejich návratu ze severu. Pomohl Kamiře s bydlením a tak celkově, než se nějak zařídí. Zbývající volno využil k tréninku. Měl svoje schopnosti a každý den je piloval, ale vždycky našel něco nového do zásoby. Podíval se kolem sebe, kde rozestavěl hodně polystyrénových válců. Cvičil se v jedné šermířské technice a nechtěl, ať se čepel zbytečně ničí. Technika spočívala ve využití Hiraishinu. Teoreticky měl uživatel pomocí Hiraishinu přeskakovat z místa na místo, kde mohl zasadit úder a složit více nepřátel najednou. Jenže prakticky to bylo obtížnější, než na papíře. Nejhorší na tom bylo, aby uživatel mohl pokrýt co největší okruh. Tanma zatím zvládal menší, zvládl setnout asi deset válců. Kdyby se dostali do pořádného konfliktu, stačilo by použít tuhle techniku a bylo by hotové, bez zbytečných obětí. A zároveň to mělo způsobit útok na psychiku, protože kdo dokáže skolit velký počet lidí za krátkou dobu, je až moc velký problém a zbytek raději uteče. Tanma si vzpomněl, že Minato dokázal něco podobného za Třetí války, ale měl k tomu svoje kunaie. Tanma to chtěl zvládnout bez nich. Umístil poslední válec a postavil se doprostřed domnělého kruhu. Vytasil katanu a postavil se do jezdce, katanu měl vytočenou na stranu. Zavřel oči a soustředil se. Vlasy mu začaly pomalu poletovat kvůli vzniklému větru.
"Namikaze styl, Hiraishin!" pronesl Tanma a změnil postoj. Přenesl váhu na pravou nohu, která byla za ním, katanu už držel v jedné ruce a měl ji napřímenou za sebou. Vítr kolem něj zesílil, vlasy mu divoce létaly kolem hlavy a obličeje, totéž i jeho yukata, kterou měl shozenou z ramen a držela mu kolem pasu.
"Bleskový skok!" dořekl Tanma, když se kolem něj objevil nazelenalý kruh, se kterým se dostal o dost dál, než posledně. Hned na to zmizel a objevil se u nejbližšího válce, který přesekl v polovině. Pak zase zmizel, objevil se u jiného válce a úder zopakoval. Takhle se to opakovalo ještě několikrát. Technika měla i nepřítele zmást, protože nikdo nevěděl, kdy a kde se uživatel objeví příště.
Jenže menší přepracování šlo poznat. Tanma se ani nedostal k pátému a už se válel na zemi. Na víc se už nezmohl.
"Do háje! S takovou bych byl mrtvej," zanadával Tanma, když se zvedl.
"Musím ještě cvičit. Tohle se hodí a čím dřív, tím líp," pokračoval ve svém monologu, když si zpátky nahazoval yukatu. Katanu zasunul zpět do pochvy a vydal se domů. Potřeboval se umýt a popřemýšlet, co udělá posléze. Sprcha pro něj byla osvěžující, jako kdyby se znovu narodil. Navíc, už konečně mohl sundat obvazy z levého předloktí. Asi před dvěma měsíci se s jedním členem klanu opil a vsadili se, jen tak z hlouposti. Byť se Tanma snažil si vzpomenout, o jakou sázku šlo, věděl jen, že sázku prohrál a nechal se potetovat ještě jednou. Naštěstí mu jeho kolega dovolil, aby si sám vybral motiv. Sundal už nasáklé obvazy a podíval se na svoje předloktí. Na vnitřní straně měl takzvané kmenové tetování pro orla, to už měl delší dobu. K orlovi se ještě přidal symbol Konohy. Na vnější straně předloktí měl velké kanji pro vzduch a blesk, elementy, které doposud ovládal dokonale. Celé předloktí měl ještě ohraničené zvláštními pruhy, dost široké na to, aby se tam vešly kroužky na šířku prstu. Jeden pruh měl přes celé zápěstí, těsně nad orlem, druhý pruh byl téměř u loktu. Ještě by se mu tam vešlo další kanji.
"Už nikdy víc nechlastám," poznamenal Tanma pobaveně, když na sebe natáhl čistě černé tričko a hned na to svoji yukatu. Modrý opasek uvázal podle tradice, ale jako vždycky, vytočil si uzel na pravý bok. Přešel do svojí pracovny a porozhlédl se kolem, uvažoval, čemu by se mohl věnovat teď. Lokátor byl položený na stole, byl už téměř dokončený. Zbýval ještě jeden kousek, ale kde ho najít, to mu už lokátor neprozradil. A starý Senzo taky nebyl k zastižení, aby se ho mohl zeptat. Z přemýšlení ho vyrušilo klepání, i když měl dveře neustále otevřené. Otočil se ke zdroji, stála tam Surya. Vypadala jinak a hlavně utrápeně.
Blonďák se rozhodl posadit na pohovku ve vedlejší místnosti, společně s dívkou. Neuniklo mu, že vypadala trošku otyleji než posledně.
"Děje se něco, Suri? Vypadáš ustaraně a, promiň, že to říkám, nějak jsi nakynula," začal Tanma, když se oba posadili.
"Proto jsem tady. Tanmo, já...jsem těhotná," přišla odpověď. Tanma se málem sesunul k zemi, ale ustál to. Potřeboval jenom chvilku na to, aby to vstřebal.
"Jseš si jistá?"
"Jsem. Delší dobu mi bylo špatně, nic mi nevonělo, doslova. Když jsem pak vynechala, bylo to jasný. A je to tvoje, spala jsem jenom s tebou," odpověděla Suri, starosti z ní trochu opadly.
"Jak dlouho?"
"Asi dva, tři měsíce," Tanma složil hlavu do dlaní, marně se snažil si vzpomenout. Vždycky si dával pozor, ale Surya byla v tomhle pěkně divoká. Když k tomu připočítal i stres a veškeré honičky, tak měl velké potíže si vzpomenout.
"Jinrei už to ví?" zeptal se Tanma náhle, odpovědí mu bylo kývnutí hlavou. Blonďák jen uznale pokýval hlavou.
"No nic, no. Co se dá dělat. Až vyřídím všechny tyhle h***a a vrátím Klan do Konohy, půjdeš taky. Postarám se o vás," promluvil Tanma s rozhodnutím v hlase, až to Suryu zaskočilo.
"Myslela jsem, že utečeš, nebo mě poženeš na potrat. Ale stavíš se k tomu čelem a hrdě," uznala Surya, ze které už obavy opadaly. Vypadala šťastnější.
"Jsem muž, co drží svý slovo. Navíc, dokážu se sám postavit armádě. Co může být takový prcek?"

Ona novina se rozkřikla hodně rychle, hlavně mezi Namikaze. Naštěstí neměli takovou hloupou myšlenku, že rod musí zůstat v čistotě za jakoukoliv cenu. A Tanma byl rád, že Surya byla hodně rozumná na svůj věk. Sám měl starostí víc než dost, ještě aby společně se Suryou obíhal všechno možné kvůli potomka. Jeho polovička se dokázala o všechno postarat sama, Jinrei sem tam pomohl. Dva měsíce byl klid, Tanma se akorát snažil vypilovat svoji novou techniku.
"Sakra, holka, nepřeháníš to trochu? S takovou vyluxuješ celý jmění klanu," poznamenal Tanma pobaveně, když k němu došla Surya s další taškou plnou věcí.
"Tohle mám z druhé ruky, nestálo to moc. A navíc, dítě je další velký krok v životě, na to se musí člověk připravit," poznamenala Surya, Tanma v ní hned poznal mateřský pud. Lehce se nad tím pousmál.
"Nějaká chytrá, ne? Ještě před nějakou dobou jsi vypadala na umření," Surya věděla, že Tanma rád rýpe. Takový lehčí humor ještě nikomu neublížil.
"Už se na něho celkem těším. Zítra jdu za doktorem, aby zjistil, co to bude. Co bys chtěl, aby to bylo?"
"Hlavně, ať je to zdravý. Na pohlaví mi nesejde," odpověděl Tanma a vyšel se Suryou ven. Dohodli se, že se zajdou někde najíst.
"Mě je to popravdě taky jedno. Ale musíme vymyslet jména," pokračovala Surya, když opouštěli čtvrť.
"A máš nějaký návrhy? Já popravdě ne," přiznal se Tanma, když si vykračovali městem. Bylo jasné a teplé odpoledne, obyvatelé se zdáli spokojení.
"Pro holčičku bych měla. Vždycky jsem chtěla holčičku se jménem Himawari. Malé sluníčko, jako slunečnice," navrhla Surya s velkým nadšením v hlase. To Tanma schválil, sám moc nápadů neměl.
"Kdyby to byl chlapec...to musíme ještě vymyslet," dodala Surya, když šla s Tanmou bok po boku k jejich cíli. Delší dobu Tanma mlčel, očividně přemýšlel.
"To jo, budu si muset projít nějaký seznam jmen, ať se má člověk od čeho odrazit," poznamenal Tanma, když se porozhlédl kolem. Hledal svůj cíl.
Idylku si ale nemohli vychutnat dosyta. Kolem nich začala země vybuchovat, jako kdyby někdo šlápl na minu. Za dvojicí taky něco bouchlo.
"Do h****u! Jsi celá?" nadával Tanma, když se zvedl ze země.
"Jo, žiju," odpověděla Surya, Tanma si ale všiml velké krvavé skvrny pod ní. Navíc, věděl, že nebyla v pořádku. Výbuch ji nehezky pošramotil levou stranu těla a neustále tekoucí krev zpod jejích šortek napovídal, že je ve velkém maléru. Tanma se rozhlédl kolem sebe, město zachvátila panika. Ze čtvrti Namikaze přiběhlo pár bojeschopných shinobi se žlutými opasky.
"Je to přepadení! Musíme dostat všechny do bezpečí! Pohyb!" zazněl velitel strážců, který se zastavil u Tanmy.
"Tanmo-sama, jste v pořádku?"
"Více méně. Odkud to přišlo?" odpověděl Tanma, už se Suryou v náručí.
"Nevíme, musíme zjistit, ale tahle přepadovka se jim povedla. To jim bohužel musím nechat," odpověděl velitel, když se jeho muži rozprchli do města.
"Do práce! Ty flákače chcu mít potom před sebou!" štěknul Tanma ostře, protože už mu bylo jasné, že k tomu došlo kvůli něčí nedbalosti. Nehezky se ohlédl přes rameno směrem k bráně, zesláblou dívku v náručí. Musel změnit cíl cesty. Ve velké rychlosti se dostal do nemocnice, kde měli už tak plné ruce práce.
"Potřebuju doktora, ihned!" zahřímal Tanma, jeden z doktorů byl zrovna na cestě.
"Musíte vydržet jako všichni ostatní. Máme tady poněkud nával," oponoval doktor, dokud ho Tanma nechytil za límec, nepřirazil ke zdi a nezvedl.
"Řekněte mi k***a něco, co nevím! Má přednost, je těhotná!" Tanma byl s nervama v háji. Měl podezření, ale nechtěl malovat čerta na zeď.
"Je mi líto, ale byla těhotná," oznámil doktor už od pohledu. Výbuch se Suryou pěkně zacloumal a plod to nepřežil. Tanmovi se zastavil svět, jenom doktora pomalu položil zpět na zem.
"Je mi to líto. Můžu se akorát zbavit těch zbytků," pokračoval doktor, dokud Tanmův stisk znovu nenabral na síle.
"Postaráte se o ni, jak nejlíp umíte! Nebo si pro vás dojdu!" zavrčel Tanma tak nepříjemně, až se doktorovi zježily všechny chlupy. Věděl, kdo je Tanma zač.
"Budeš v pořádku," promluvil ke slabé dívce, než ji vtiskl krátký polibek na čelo a odešel.
Tanma se vracel do čtvrti Namikaze, nic pro něj už nebylo důležité. Nevnímal okolní výbuchy, nevnímal nářky lidí kolem. Chtěl jen pro svoji zbraň a vrátit se zpět. V hlavě mu pořád duněly doktorova slova. Jeho potomek je už nenávratně pryč. Spor s Tarikem je tím pádem už osobní věc. Čtvrť měl nadohled, ale nešel dovnitř. Jenom natáhl pravačku ke svému obydlí, poté do něj udeřil blesk a přiletěla k němu jeho katana i s popruhem. Blesk způsobil, že byl Tanma víc připravený k boji, yukatu měl tradičněji uvázanou kolem těla, kolem pasu mu přibyly všemožné sumky a váčky s výbavou a na rukou se mu usadily jeho speciální rukavice, černé, bezprsté s kovovou výztuhou na kloubech. Přehodil si katanu na záda a vešel do čtvrti. Během cesty městem si nevšiml skoro žádného Namikaze, aby odvracel hrozbu. Přišlo mu, jako kdyby jeho vlastní lid měl strach.
"No to si ze mě děláte p***l? Sedíte tady jako spráskaní čokli! Vztyk a braňte to!" zahulákal Tanma z plných plic, hned na to vyšlo několik Namikaze, někteří ani nebyli plně vybavení.
"Pane, dostaly se k nám zprávy od zvědů. Prý je tu i samotný Tarik," promluvil jeden z Namikaze.
"Vážně? To by vás mělo těšit, ne? Samotný Tarik je tady, aby se na vás podíval. Ale bude se popadat smíchy za panděro, až vás uvidí! Jste z*****í až za ušima!" oponoval Tanma ostře a přecházel z jednoho místa na druhé.
"Nemá to smysl, pane. Když tu je, tak umřeme," ozvalo se ze skupinky. Tanma je jenom sjel nepříjemným pohledem, všichni sklopili hlavy.
"Umřeme, jo? A co on je zač, že z něho máte takový bobky? Čím on je? Bohem? To těžko! Je to z******j smrtelník, stejně jako my! V žilách mu koluje krev, stejně jako nám! A je stejně rudá, jako ta naše! A já nemám sebemenší problém nějakou prolít!" promluvil Tanma, s každou větou jeho hlas nabíral na hlasitosti, síle a intenzitě.
"Tohle je náš domov a já si ho nenechám sebrat! Nemíním mu nechat naši zemi, naše zvyky a naše ženský! Pokud to vidíte stejně, tak zvedněte p****e, vyklepejte si trenky a půjdete se mnou! Přivítáme ho po našem!" zahřměl Tanma a vyrazil ze čtvrti ven, skupina šla za ním. Tanma šel v čele, katanu vytasenou a výhružně ji protáčel v ruce.
"Promiň, že mi to tak trvalo, Niisan! V těch podzemních prostorech jde prd slyšet. O co jsem přišel?" promluvil Naruto, když doběhl Tanmu v čele.
"Aspoň jseš tady. Přepadovka, je hodně obětí a raněných. Tvý klony se budou hodit," odpověděl Tanma, Naruto si všiml tvrdosti v jeho hlase a to znamenalo problém.
"A co tě tak vytočilo, jestli to smím vědět?"
"Surya to schytala taky a přišli jsme o malé," odpověděl Tanma tvrdě, ale skoro neslyšně. Naruto se zastavil na místě, taky ho to zasáhlo.
"Dej mi chvilku, než se připravím. Pak se přidám," zaslechl Tanma vzdalující se Narutův hlas.
"Hlavně si pohni, budu před bránou!" zařval po něm ještě Tanma, než skupina došla na náměstí. Po cestě hlavně Tanma skolil každého černožlutého, na kterého narazil. A vůbec se s nimi nemazlil.
"Tady se rozdělíme. Tahle část půjde strážit špitál. Nikdo se nedostane dál, stůj co stůj! Tahle část půjde do ulic a vytáhne lidi z hrozby! Brána je moje!" zavelel Tanma a skupina se rozdělila na tři části.
Naruto se rychle připravil na souboj a ještě rychleji doběhl k bráně. Všiml si několika těl, nešťastníci, kteří se dostali přes bránu. V dálce si všiml Tanmy, který se stal doslovnou armádou jednoho muže. Sám čelil velkému množství nepřátel a nevypadalo to, že by měl problém. Ale všiml si pár drobnějších detailů. Mnohdy měl Tanma svoji yukatu sahající po kolena a modrý pásek, teď mu yukata sahala ke kotníkům a měl červený pásek.
"Vzal na sebe úlohu vůdce celého klanu, aby jim ukázal, kdo je v čele? Niisan, s tebou si radši nezahrávat, když jsi naštvaný," proběhlo Narutovi hlavou, když dobíhal svého bratra, za běhu tasil svoji zbraň.
"Potřebuješ píchnout?" zeptal se Naru, když srovnal s Tanmou krok.
"Situace je pod kontrolou," odpověděl Tanma a setřel si krev z čela. Tarikovi lidi se stáhli o velký kus. To, co Tanma předvedl, jim dost zamávalo s morálkou.
"Stáhli se, aby vymysleli jinou taktiku. Vrať se do města, zkontroluj Namikaze, který jsem tam poslal. Část je v ulicích, část je u nemocnice a stráží to tam. Řekni jim, ať zůstanou u špitálu, až budou hotoví," zněly Tanmovy rozkazy, hněv ho pořád neopouštěl. Naruto si mohl jenom domýšlet, co Tanma předvedl, aby donutil menší armádu k ústupu. Pravda, z Tanmy šel strach, když byl naštvaný, protože jednal úplně chladně. Věděl, že když bude Tanma tady, do města se nikdo nedostane. Rozhodl se teda uposlechnout rozkazy svého bratra.
"Dobře. Hlavně neudělej nějakou blbost, která by tě zabila," povolil Naruto, zasunul zpátky meč a vrátil se do města.
"Tariku! Vylez a postav se mi! Chtěl jsi vůdce, tak jsem tady! Vyřídíme si to jako chlap s chlapem!" zaslechl Tanmův křik, když se dostal hlouběji do města.

Město už bylo klidné, až z toho mrazilo. Naruto pobíhal celým Amanaki, nenašel nikoho. Rozhodl se teda vydat k nemocnici, jestli tam nebude někdo z jeho lidí. Nemýlil se, skupinka, kterou Tanma rozdělil hlídala nemocnici. Skoro, jako kdyby mu viděli do hlavy.
"Naruto! Dobře tě vidět. Kde je Tanma?" zeptal se Hikaru, když si všiml Naruta procházet kolem nemocnice. Namikaze vytvořili ochranný perimetr.
"Je u brány, naposledy jsem ho slyšel, že vyzývá Tarika," odpověděl Naruto, když srovnal krok s Hikaruem.
"Nemocnice je zabezpečená. Tohle je od Tarika zatím nejhorší rána, co jsme kdy utrpěli. Za tohle zaplatí!" informoval Hikaru, když se blížili k budově nemocnice, ze které vycházel Tanaka. Stařeč měl snad ještě víc vrásek, než předtím.
"Z tohohle Tanma nebude nadšený. Surya utrpěla těžký šok, odmítá s někým mluvit. Ví o to, že přišli o nenarozenou dcerku?" zeptal se Tanaka, když došel k Narutovi a Hikaruovi.
"Ví. Proto teď udělal takovou šílenost u brány. Kameničtí se zatím stáhli, mají z něho strach. Ale obávám se, jakou lest vymyslí," odpověděl Naruto s obavami v hlase. Delší doba strávená s Tanmou způsobila, že Naruto začal uvažovat jinak. Chápal jeho vztek, udělal by totéž. Zároveň si ale byl vědom svých schopností a byl opatrnější. Tanma byl silnější než on, nemusel domýšlet na následky, nebo případné lsti.
"Tarikovi se nedá věřit ani nos mezi očima. Pokud ho Tanma vyzval na férový souboj, Tarik se určitě pokusí o nějakou levárnu, aby dostal navrch. Musíme k bráně," nakázal Tanaka, když vyslechl Naruta. Taky chápal jeho jednání, ale tohle zavánělo sebevraždou. S Narutem se vydali k bráně, Hikaru měl pod palcem ochranu nemocnice.
Tanma stál u brány, Tarik se k němu pomalu blížil. Konečně si ho mohl pořádně prohlédnout. Oblečením se nijak extra nelišil od svých lidí. Nevyčníval. Pokud teda odmyslel jeho fyzickou velikost, tak ničím navíc nevyčníval z davu.
"Tak konečně stojíme tváří v tvář, Namikaze Tanmo. Chlapec, který dokázal vymýtit polovinu mých mužů. Když se podívám kolem, nedivím se, že z tebe mají strach. Dost ses tady předvedl. Zbavit se tě bude potěšením," promluvil Tarik, když uchopil pár seker, co měl na opasku.
"Drtič Tarik. Pouhej z**d, co si o sobě hodně myslí," Tanma byl stručný, vytasil svoji katanu, načež Tarik vytáhl svoje sekery.
"Teď sis okusil, co jsem zažil já. Pálí to, co?" posmíval se Tarik, Tanma věděl, že se ho snaží vyprovokovat. Musel zůstat klidný, i když v něm vřel vztek.
"Za nějaký čas na to zapomeneš. Tak pojď mi, ty h****e!" zahřměl Tanma a Tarik přešel do útoku. Protáčel sekery v rukou, když se k němu rychle blížil. Tanma se nenechal zastrašit a udělal jednoduchý výpad, mířil mu na krk. Tarik musel blokovat, než se rozmáchl pravačkou, aby Tanmu zasáhl do boku. Tanma takový pohyb čekal, věděl, že se Tarik bude snažit jeho čepel zachytit pomocí sekyr, aby mu pak dal další úder na nechráněnou část. Blonďák se rozhodl, že si hrát nebude. Začal doslova tančit kolem Tarika, aby objevil nějakou slabinu. Jenže Tarik byl dobrý bojovník a Tanma měl značnou nevýhodu. Měl jenom jednu zbraň, zatímco Tarik měl dvě. Musel rychle dorovnat počet. nebo ho dostat do pozice, kde se nebude moc bránit.
"Rychle utíkáš. Nějak brzo, na to, jaký jsi měl silácký řeči," posmíval se Tarik, když Tanma utvořil velkou vzdálenost mezi nimi. Tanma za sebou ucítil pohyb, udělal jednoduchou otočku s úderem, k nohám mu padl přepůlený člen Tarikova vojska.
"Tušil jsem, že čest nebude tvoje silná stránka. Máš to mít," poznamenal Tanma, když zvedl vzdušnou bariéru kolem nich. Teď už nebude žádná léčka. Tarik znovu přešel do útoku, kterému se Tanma lehce vyhnul, aby začal se svými útoky. Tarik měl co dělat, aby stihl blokovat aspoň jeden výpad. Tanma útočil rychle, šermířský styl Namikaze ždímal do poslední kapky. Ve velké rychlosti střídal údery mečem, hned na to vyskočil, aby Tarika dvakrát kopnul do hrudi, než se zase rozmáchl mečem z otočky a zkrátil vzdálenosti, než mu jílcem zasadil ránu do zubů a vedl sek na krk. Tarik se skrčil, s čímž Tanma počítal a z otočky kopnul Tarika do hlavy, který se následně proletěl poměrně daleko.
"Sakra, ten kluk je silnější, než jsem čekal. Nedivím se, že chlapi z něho mají strach," pomyslel si Tarik, když se zvedal a zaměřil pohled na Tanmu. Ten během chviličky zmizel z dohledu a objevil se za Tarikem. Blonďák použil Namikaze mířené k zemi, aby Tarika dostal do vzduchu. Ve vzduchu se neměl Tarik jak bránit a Tanma mohl řádit. Tarik se znovu válel v hlíně, opět se těžkopádně zvedal.
"Ještě, že jsem si stihl obalit tělo kamenem. Jinak bych tu už nebyl," proběhlo Tarikovi hlavou, když se zvedal, pár kamení z něj opadalo. Pohledem vyhledal Tanmu, který stál úplně klidně, katanu mířící k zemi.
"Ten kluk si nehraje. Asi jsem se měl na to vykašlat a nechat to být," pomyslel si dodatečně, když se narovnal. Propaloval mladého Namikaze pohledem.
"Ale moje hrdost mi to nedovolí! Země: technika hory!" zařval Tarik, když složil pečetě a bouchnul rukama o zem. Hned na to dupnul do země, ze které vylezl velký kámen, který rozsekl svojí sekyrou a kousky poslal na Tanmu. Blonďák se ani nehnul, přesto dva velké kusy balvanu, které se objevili po jeho bocích se nemohly pohnout. Silným větrem zastavil postup balvanů, než se zaměřil na kousky kamenů, které k němu mířily. Použil Namikaze, aby kameny obrátil zpátky. Tarik schytal plnou dávku své techniky, ale Tanma pořád držel vlnu větru proti němu a blížil se.

K bráně došel Naruto s Tanakou. Podívali se na tu spoušť, kterou tam Tanma nechal. Tanaka jen uznale pokýval hlavou, protože takový počet padlých mohl nechat pouze jejich šermířský styl využitý naplno.
"Myslím si, že po tomhle nám dají na nějaký čas pokoj," uznal Tanaka, když se díval na spoušť kolem sebe. Pak si všiml bariéry, která se tyčila dál od nich.
"Pokud Tanma tu bariéru nezruší, tak se můžeme pouze dívat. Tohle neprolomíme," promluvil Tanaka, poukazoval na bariéru.
"Musíme něco zkusit, dědo. Já ho tam nenechám!" protestoval Naruto, Tanaka se zamyslel.
"Jeho protivníkem je Tarik. Tarik je zmetek prohnaný a prolhaný. Určitě udělá něco, co Tanmu donutí tu bariéru zrušit. Teď je ale až moc silný," oponoval Tanaka, ale snažil se něco vymyslet. Jenže nemohl přemýšlet dlouho, cítil, jak jeho katana opouští pochvu za opaskem a míří do bariéry.
Tanma zrušil Namikaze, které doteď bylo silným poryvem větru. Tarik na sebe nabral okolní zeminu a kameny a vytvořil si tak obrněný oblek. Zároveň ze země vylezlo několik kamenných golemů.
"Jako Kiro. Tohle smrdí čím dál víc," pomyslel si Tanma, než natáhl levačku za sebe. Během chvilky třímal druhou katanu, než se vydal k Tarikovi. Se dvěma meči teď vyrovnal šance, protáčel je v rukou kolem sebe a sám se točil jako kotoučová pila. Golemové padali jeden za druhým a Tanma se blížil k Tarikovi. Vylepšil si čepele bleskovou chakrou a skluzem projel pod Tarikem. Během skluzu nezapomněl seknout po noze. Sotva se Tanma postavil, zaútočil znovu, tentokrát odsekl levou ruku. Dalším útokem zkrátil Tarikovu pravou nohu, než ho přeskočil a usekl pravou ruku. Dost zredukoval Tarukovo kamenné tělo, než se rozhodl jít naskrz. Jenže vztek ho už začal unavovat, mnoužství použité chakry a technik taky, přestal tolik vnímat. Jedna useknutá ruka Tanmu odhodila bokem, kde už čekal znovu složený golem. Začali si Tanmu přehazovat.
"Do h****u! Tohle jsem podcenil a sebe přecenil! Hňupe!" nadával Tanma v mysli, když se zvedal. Byl řádně potlučený, rána kameny bolela jak čert. Tarik znovu zformoval svoje kamenné tělo a objevovali se další golemové. Tanma teď musel přemýšlet. Věděl, jak se těch otravných golemů zbavit, ale musel by zrušit bariéru a vystavit se riziku léčky. Ale rozhodl se obětovat. Pokud měl Tanma padnout, postaral by se o to, aby šel Tarik s ním. Bariéra zmizela a do blonďáka uhodil blesk. Golemové se přibližovali, stejně tak jako další Kameničtí, kteří využili mizející bariéry. Tanma pevně uchopil obě katany a rozběhl se ke golemům, než vyskočil do vzduchu. Ve vzduchu do něj uhodil další blesk, než Tanma dopadl na zem a veškerou bleskovou energii vypustil kolem sebe. Doton je slabý oproti Raitonu, golemové se rozpadli na prach a Tarik byl oslabený.
"Působivý, Namikaze. Ale ne dost. Ještě stojím," posmíval se Tarik, když se přibližoval. Každý krok způsoboval otřes. Tanma viděl, jak Tarik nabírá další kameny a opravuje se. Zároveň nabíral na velkosti. Věděl, že se musí rychle dostat k hlavě.

Mladý Namikaze poznal, že si ukousl větší sousto. Ze všech možných stran nabíhali různí golemové a Kameničtí shinobi. Tarik, který málem přišel o život, se držel vzadu a pokoušel se Tanmu dostat ze zálohy. Obličej mi zdobily dvě čerstvé rány, tak blízko se k němu ještě nikdo nedostal. Byl natolik zoufalý, že se zaměřil pouze na Tanmu, aby ho dostal. Jestli byl poblíž někdo z jeho mužů, bylo mu to jedno. Tanma podléhal únavě. Hodně se vyčerpal, vyčerpal hodně i ze svých zásob. Ale jeho vůle a duch byli stále při síle. Jenom méně vnímal okolí. Znovu se po jeho stranách přibližovaly dva balvany, Tanma ale věděl, že už jim nestihne uhnout. Náhle si uvědomil, že letí zpátky k městu, balvany se těsně před ním zavřely.
"Příště nedělej takovou hloupost, chlapče," ozval se starý hlas, když Tanma dopadl.
"Senzo! Co tu děláte?" zeptal se Tanma, když se s námahou zvedl. Všiml si, že se k němu blíží i Tanaka s Narutem.
"Beru to za tebe. Tady jsi už udělal dost," odpověděl Senzo, pevněji uchopil svoji hůl.
"Přesně, Niisan! Tohle už nech na nás," přidal se Naruto a chtěl se dostat na Senzovu úroveň. Stařec ale pozvedl hůl, čímž Naruta zastavil.
"Tohle je moje linka. Jsem tu už moc dlouho, zažil jsem toho hodně a poznal mnohé. Vím, o co jsi teď přišel, Tanmo a je mi to líto. Přesto ses dokázal postavit a bojovat. Sjednotil jsi klan a vedl nás k vítězství, navzdory mnoha ztrátám a překážkám. Nebál ses obětovat. To jsou kvality pravého vůdce a klan tě teď potřebuje nejvíc. Už si na nic nehraj, Tanmo. A přijmi fakt, že jsi, co jsi. Povedeš je dál k vítězství a ke slávě. Ale tady si to převezmu já," promluvil Senzo a dvakrát klepnul holí do země. Nechal za sebou bariéru, přes kterou nešlo projít. Na svůj věk byl Senzo překvapivě čilý a rychlý. Jeho znalosti v bojutsu neměly konkurenci. Tři Namikaze za bariérou si všimli, že si stařec shodil yukatu z ramen, odhalil prapodivný přístroj na zádech, ze kterého vedlo několik hadiček.
"Tak takhle se udržel při životě na tolik let," uznal Tanma, když si všiml přístroje.
"Ale nevystavil se tím velkému riziku? Pokud mu to naruší, odpálí ho to," přidal se Naruto, jediný Tanaka zůstal klidný.
"Mám pocit, že je to jeho záměr. Chce, aby ho složili. A zároveň, aby jich několik vzal s sebou," promluvil Tanaka, protože Senzo byl doslova obklíčený. Všiml si, že pár hadiček má už přerušených, ale jen se pousmál a bojoval dál. Bojoval dál, dokud nezkřížil zbraně s Tarikem.
"Prohrál jsi, starče. Tvůj život vyprchává. Snad máš poslední slova," promluvil Tarik, když se přetlačoval se starým Namikaze.
"To ty jsi prohrál, Tariku. Namikaze se ti nikdy nevzdají. Budu ti držet místo v pekle," odvětil Senzo, zařízení na jeho zádech začalo zářivě žhnout. Tarik vycítil, že se něco děje, odkopl starce, co nejdál to šlo, a vydal se na útěk. Jak Naruto předpokládal, zařízení způsobilo zkrat a následný výbuch, který zahalil celou bariéru. Nebylo možné uniknout.

Tarik se podíval na spoušť před sebou. Podařilo se mu uniknout, ale bylo to jen o vlásek. Výbuch mu znetvořil pravou ruku, už se nedala použít. Stejně tak se nedalo použít jeho mužstvo, které teď skončilo rozcupované všude možně. Alespoň měl o jednoho Namikaze z krku, ale ten nejhorší stále žil. Všiml si, že Tanma na něj zabodává svůj nepříjemný pohled, rozhodl se rychle zmizet, než ho Tanma dorazí. Tanmu musel Naruto s Tanakou zastavit, naštěstí si dal říct.
"Z toho se budeme dlouho vzpamatovávat," konstatoval Tanaka, když se rozhlédl kolem. Tanma stál na poli posetém mrtvolami. Stál úplně nehybně, katanu pořád držel v ruce.
"Aspoň jsme to vyhráli," uznal Naruto, Tanaka se jen nervózně podíval kolem ještě jednou. Hlavně se zaměřil na směr, kde tušil místní nemocnici a na Tanmu, který teď poklekl k tomu, co zbylo ze starého Senza.
"Tuhle bitvu možná jo. Ale víc bych se obával, jaké budou následky,"