Narutova cesta osudu část 1.

Dvaceti tří letý muž, s rozčepířenými blond vlasy sedí u ohně a pozoruje jeho mihotající se plameny. Na noční obloze jasně září hvězdy a on přemýšlý nad svým dosavadním životem.

Měl své sny, cíle, přání, ale toho všeho se vzdal ten den. Den, kdy nebyl dost silný na to aby ochránil své přátelé, své milované. Poté co je svou slabostí zklamal, se ztáhl do sebe a opustil vesnici. Brouzdá světem a hledá toho kdo mu vzal vše pro co žil.

Téměř každou noc se budí, je stále pronásledován jednou a tou samou noční můrou.

Už nějakou dobu pronásledoval spolu se svými přáteli, muže ktrý ublížil spoustu lidem. Nejvíce kvůli němu trpěl Sasuke. Ano, podařilo se jim Sasukeho zachránit před temnotou a teď spolu s ním pronásledovali Itachiho.

Dostihli ho na okraji jednoho útesu, neměl kam utéct. Musel bojovat i když věděl že nemůže vyhrát. Rozpoutal se boj, za chvíli nad ním měli navrh. Sasuke zasadil konečnou ránu a Itachi klesá na zem. Mysleli si že je to konec, ale pak se tam objevil ten muž. Měl stejný plášť jako Itachi. Pomalým krokem se vydal k nim, zastavil se několik metrů od nich.

Naruto, Sasuke a Sakura na nic nečekali a zaútočili. Proč by měli vyčkávat? Je přeci z Akatsuki a jediné co si takový člověk zaslouží je smrt.

Vše se seběhlo strašně rychle, ani nepostřehl jak, ale Sakura ležela na zemi v kaluži krve. Snažili se k ní dostat , ale cestu jim zastoupil ten muž.

On se na něho vrhl a dal tak možnost Sasukemu aby se dostal k Sakuře. Sasuke jí zkontroval tep. Nic. Byla mrtvá.

On už to nezvládal, ten muž ho pokořil, srazil ho na kolena. Už neměl sílu dál bojovat, bylo toho na něj moc. Ten muž ho zlomil, podařilo se mu to, oč se mnozí jiní snažili několik let. Nikdy se nevzdal, ale teď už prostě neměl sílu.

Ten muž by ho zabil, ale Sasuke se vrhl do rány a tím ho zachránil.

Chytil Sasukeho, bylo to stejné jako na tom mostě před několika lety.

" Sasuke, proč. Měl jsem to být já a ne ty." vzlykal teď už osmnáctiletý Naruto.

" Proč?" zptal se zoufale.

" Proto... protože jsi můj přít... přítel. Jediný, kterého jse.. jsem měl. Nar.. Naruto, dostaň toho hajzla. " řekl Sasuke a naposledy vydechl.

Zemřel. Zemřel v jeho náručí. V Narutovi se začala vařit, krev. Kyuubi o sobě dával vědět. Naruto, byl to vůbec Naruto? Ne, nebyl. Teď to byl někdo, kdo dokáže cítit jen vztek, zlobu a nenávist.

Vrhl se na toho muže. Chtěl ho zabít, nikdy necítil takovou touhu někoho zabít, jako právě dnes.

Právě dnes poznal, co je to cítit touhu po pomstě.
Teď už chápal, co Sasuke cítil ke svému bratrovi, chápal jak se cítil.

Bojoval, bojoval tak jako ještě nikdy a přesto prohrál. Ocitl se na zemi neschopen se pohnout.

" Kdo k čertu jsi?" zeptal se Naruto namáhavě.

" Říkají mi Pain." odpověděl ten muž.

" Zabij mě." požádal ho Naruto.

" Ne, dnes ještě ne. Dnes ještě nenastal tvůj čas." řekl a odcházel pryč.

" Tak mě k***a zabij." zařval na něj Naruto z posledních sil.

Ano, Naruto chtěl opravdu zemřít. Nedokázal ochránit ty, které miloval. Teď neměl pro co žít. Pain mu vzal smysl života.
Ale jeho žádost nevyslyšel. Nechal ho tam ležet. Ležel tam několik dní, než ho objevila pátrací skupina.
Byl na pokraji smrti, přál si zemřít, ale tak se nestalo. Přežil a zaměřil se na pomstu. Dva týdny poté co se uzdravil, opustil vesnici a snaží se Paina vypátrat.

" Pět let, už je to pět let. " řekl Naruto stále zahleděný do plamenů.

" Sasuke, Sakuro, já vás pomtím. Půjdu za ním klidně až na kraj světa, jen abych ho mohl vidět umírat."

" Vaše smrt nezůstane nepotrestána, to slibuji." řekl a podíval se na hvězdné nebe.