Itachiho pomsta...?

Polibek..letmé dotknutí rtů dvojice. Jen pouhý polibek, ale v něm tolik citů, které neznal...a které pomalu poznává a učí se je vracet. Jedno dotknutí v něm dokáže rozproudit krev a v hlavě mít zmatek. Už ví co jsou motýlci v břiše..už ví co je to láska....
Je nádherná, hnědé vlasy jí splývají na ramena a jindy modré oči má nyní přivřené. Vypadá tak sladce a nevinně, jeden prudší pohyb a ona se rozplyne jako pára a s ní zmizí i ten nádherný pocit. Pomalu zavírá oči, do této chvíle nikde nepřestal být ostražitý a vždy dával pozor, vždy byl ve střehu. Nespal neodpočíval, všude číhalo smrtelné nebezpečí. Ale tahle chvíle, pouhý pohyb víček znamenal ochabnutí ostatních smyslů...jediné co vnímal byly hebké rty dívky v jeho náruči. Všechny smysly se upínaly na ten okamžik a on ho prožíval celým svým tělem. Dívka se mu podívá do jeho Sharingan očí, pod jejím pohledem roztává a touží po ní čím dál tím víc. Ten pohled je žádostivý, nedá se mu odolat.
„Lásko, neodcházej s nimi.“ Prosí jemným tichým hlásek. Na řasách se utvoří sotva viditelná slza, pomalu stéká po tváři a skončí v rudých rtech.
„Zapomeneš na mě, zapomeneš na to co k sobě cítíme.“ Pokračuje a první slzu následují další a další. Vezme její uplakanou tvář do dlaní a slzy jí pomalu zlíbá.
„Nezapomenu, nikdy.“ Zašeptá jí do vlasů a pevně ji obejme. Nedokáže zapomenout na tu krásu co drží v náruči. Dívka k němu nastaví své rty a on se k nim žádostivě přisaje. Už to není letmý dotyk, není to jako pošimrání motýlími křídly. V tomhle polibky hraje hlavní role vášeň a chtíč. Dívka je překvapena obratem v jeho chování, je ale překvapena mile. Konečně dokáže dát najevo city.
V tom něco zasviští kolem uší. Muž se lekne a začne se rozhlížet..Nic...ustaraně se usměje a podívá se na jedinou lásku svého života. Ta mu úsměv vrátí..ale...je to podivný úsměv. Zahledí se jí do očí, který pomalu začínají ztrácet svůj lesk.
„Co se děje?Prosím odpověz mi?“ vykřikne ustrašeně. Dívka mu věnuje jeden ze svých úsměvů...z koutku úst jí steče pomalu pramínek krve, její krve. Nelekne se, jen úsměv se změní a oči se naplní slzami.
„Nic se neděje.“ Odpoví a celé její tělo ochabne. Pomalu ji položí do trávy nevěřícně se dívá na ránu v jejím těle. Stéká z ní krev a smáčí její oblečení...Její oči už jsou téměř bez lesku, rty ztratili svojí krásnou barvu.
„Miluji tě....nezapomeň.“ zašeptá a její dech se zkrátí. Krátí se a krátí. Naposled se podívá do jejích očí a přitiskne své rty na její. Ona mu polibek opětuje...jemně jí hladí svými rty a snaží se ignorovat mizející horkost jejích rtů. Najednou se její dech zastaví, rty se stanou chladnými a duše mladé dívky vyprchá z těla...
„Miluji tě...naučila jsi mě znát ten pocit, pocit který budu navždy cítit jenom k tobě.“ Zašeptá do jejích vlasů a pomalu se zvedne. Naposled jí věnuje něžný pohled plný lásky.
A v jednom okamžiku...veškerý cit schová hluboko do srdce...jeho oči se stanou chladnými, srdce téměř celé zamrzne. Téměř celé až na místo kde má onu dívku. Vezme jí do náruče a vyrobí jí hrob, položí na něj květiny které milovala a odchází z toho místa.
Jedna noha míjí druhou..krok se prodlužuje. V lese uvidí mihnout se stín, míří k jeho rodné vesnici. Oblečení toho dotyčného prozrazuje...že je z Uchiha klanu.
„Tvou smrt pomstím.“ Zašeptá Itachi a vstoupí do vesnice. V očích se aktivuje Mangekyou Sharingan. To oni ji zabili..můj klan...klan který já zničím!!!!!