Vyjímka z pravidel (10. Kapitola)

To už k nim běží Naruto,trochu nervózně jde Sakura a se zájmem Sasuke.
,,Byla jsi skvělá! Kakashi-sensei říkal,že je to ovládání nějaký vnitřní síly nebo co. Můžeš mě to naučit? Můžeš? Ano??"
,,Myslím Naruto,že zrovna ty to nemáš za potřebí. Jsi mnohem silnější než já. jen se nauč správně svou Chakru využívat."
,,Hm..."
,,Hanako?"
,,Ano Sasuke-kun?"
,,Já...doufám,že spolu budeme bojovat."
,,To i já."
Stojí proti sobě. Jakoby soutěžily kdo se déle vydrží dívat druhému do očí. Sasuke pomyslnou hru prohrává a sklopí hlavu. Pak už všichni čtyři vychází z treningové haly. Než se stihly rozkoukat na slunci Kakashi už zase někam zmizel.
,,No...a co budeme dělat teď?" Zeptá se Hanako a všechny tři přejede pohledem.
,,Já mám trening." Řekne sakura a podezřele rychle odejde.
,,No jo! Já vlastně taky!" Vykřikne naruto a uhání k lesu.
,,A co ty? Ty nemáš nic napráci Sasuke?"
,,Vlastně ne. jestli chceš provedu tě po vesnici."
,,Jsi hodný,ale nešlo by to až odpoledne? Jsem unavená."
,,Jasně! jak chceš. tak se zatím měj"
Oba se vydají na opačnou stranu. To ta noc...měla bych se prospat. Teď mám chakry tak na dva klony.Protáhne se jako kočka a zívne. Pak se línýmkrokem blíží ke svému domu.
,,Konečně..."
Lehne si do postele a ani se neobtěžuje s převlékáním. Je už opravdu unavená,celé těo ji bolí a to nepoužila vrcholnou formu toho Jutsu. zavřela oči a v okamžiku se proadla do spánku bezesnů.
----
Vzbudila se. Měla nepříjemný pocit,že ji někdo sleduje. Když však prošla dům a ujistila se,že v něm nikdo není vzala se v kuchini sklenici vody a znovu si šla lehnout.
Probudilo ji až klepání na dveře.
,,Ah...to jsi ty Sasuke-kun."
,,Ahoj Hanako! přišel jsem...jak... No víš,jak jsme se bavily o té procházce. Ale jestli nechceš tak..."
,,Ne,ne...půjdu ráda.jen minutku ano?"
Zabouchla mu dveře před nosem a šla se učesat. Dlouhé vlasy byly jakékoli jen ne rovné. Nakonec to vzdala a musela je svázat rudou stuhou.
,,Tak kam půjdeme?"
,,No...vlastně nevím. Není tu nic moc zajímavého."
,,Tak to se Vesnice od doby kdy jsem tu byla naosledy příliš nezměnila." Ulicí se rozlehne její zvonivý smích. Sasuke je trochu v rozpacích. Není zvyklí chodit ven s dívkou. A už vůbec ne s dívkou která se mu líbí a je evidentně silnější než on.
Celé odpoledne pak až na malé vyjímky stráví mlčky a když se Slunce začne chýlit ke konci své cesty Hanako se loučí:
,,Sasuke-kun? Budu muset jít. ne,že by si byl špatný společní" jsi mizerný společník napadne ji "ale ještě něco mám. A zítra bych měla trénovat. Však víš,že zkoušky jsou už za dva týdny."
,,Jistě...Jak chceš...a...no..." Dívá se do země,pak ale zdvihzne hlavu a zkoumavě se jí zadívá do očí. Má podobné jako já..Proběhne mu hlavou,ale vzápětí tu myšlenku zažene. Nesmysl!
,,a no... chtěla bys ještě někdy jít...ven?"
,,Klidně!"
Rozpustile mu dá pusu na čelo a odběhne pryč. Nechá zmateného mladíka jeho osudu. Ten se ještě dlouho dívá směrem,kde naposledy zahlédl vlát její vlasy a pak se pomalu vydá ke svému domovu.
---
Tiše se přikrade k stříbrnovlasému muži a dá mu ruce přez oči.
,,Překvapení Kakashi!"
Ten ji však nacvičeným pohybem chytne za paži a přehodí před sebe tak,že zkončí na zádech.
,,Au!"
,,Ptromiň,ale měla bys vědět,že tohle nemůžeš ninjovi dělat."
,,snad si semnou nechtěl mluvit abys mi dával kázání co smím a co ne"