Aishiteru 1

Vždy mu byla nablízku, i když si myslel, že je na všechno sám. Vždy v něj věřila, i když ho všichni ostatní podceňovali a vysmívali se mu. Přestože si Naruto myslel, že na něm nikomu nezaleží, jedna dívka mu už od samého začátku věřila.
Naruto byl kluk plný smutku, ale i naděje. Hinata poznala, že se v jeho modrých očích skrývá velké odhodlání a talent, který zatím viděla jenom ona. Bylo jedno, co si myslí ostatní, protože ona věřila, že ten odstrkávaný kluk dokáže cokoli, protože si jde pevně za svým a nikdy se nevzdává svých snů. Přála si být jako on. Přála si, aby vždy měla sílu jít dál.
Teď tu byla zase. Seděla v prosvětleném nemocničním pokoji přímo u jeho postele. Se slzami v očích pozorovala spícího Naruta. Spal klidně- skoro jako malé dítě. Nebýt všech těch obvazů, nikoho by nenapadlo, že ještě před pár hodinami bojoval o holý život. Slza stekla po její bledé tváři.
„Měla jsem o tebe velký strach,“ řekla, i když jí nemohl slyšet. Vlastě bylo dobře, že jí nemohl slyšet, protože by mu jinak nikdy neřekla to, co se mu právě chystala říct. „Víš Naruto… Už delší dobu jsem ti chtěla říct, že… Hodně pro mě znamenáš Naruto. Vždy, když se na tebe podívám, cítím, že dokážu cokoli. Stačí mi jediný pohled a vím, že se dokážu změnit. Já… já…já tě…“ nedokázala to vyslovit. Začala si pohrávat se svými dlouhými vlasy. „Já tě miluju Naruto,“ vyhrkla ze sebe a zrudla. On ale dál ležel klidně v posteli. Neslyšel jí a ani jí nemohl slyšet. Slyšel jí ale někdo jiný.
Sakura právě vcházela do pokoje a slyšela Hinatino vyznání. Usmála se. Hinata prudce otočila hlavu a zadívala se na Sakuru. Okamžitě vstala a světlá pleť se zbarvila do ruda. „Já…“ vykoktala ze sebe nakonec. „To je v pořádku,“ usmála se přátelsky Sakura. „Jsem ráda, že jsi ho přišla navštívit. Měl hodně těžkou noc.“ „Vlastně jsem přišla i za tebou Sakuro. Chtěla jsem ti poděkovat za to, že jsi mu zachránila život. Kdybys tam nebyla…“ neodvážila se dokončit větu. „Naruto je silný. Tomu jen tak něco neublíží. Jsem až překvapená tím, jak rychle se jeho rány hojí. Možná, že už zítra vstane, “ dořekla a obě dvě se zadívaly na spícího Naruta.
Na chodbě se ozval hluk. Obě trhly hlavou směrem ke dveřím, přesně ve chvíli, kdy se otevřely. Jako první vběhla do pokoje Ino a těsně za ní Chouji. Prudce se zastavili a balancovali nad Narutovo postelí. Až nakonec přišel Shikamaru společně s Temari. „Přišli jsme se podívat na Naruta, “ špitla Ino, která si zřejmě neuvědomovala, jaký hluk udělali před tím na chodbě. Hinata stála jako opařená vodou, Sakura vykroutila čelist. „Přinesla jsem Narutovi kytku, aby měl radost, až se probudí,“ usmála se Ino, ale zarazila se, když si všimla skromné kytice sněženek na jeho nočním stolku. „Sněženky- první láska. To jsi mu přinesla ty Sakuro?“ zachechtala se. Hinatě se rozbušilo srdce a znovu zrudla. Sakuře to došlo a zamračila se na Ino. „Co je ti do toho Ino- Prasečino? “ Obě dvě se na sebe dívaly a cenily zuby. „Přišli jsme se podívat na Naruta. Je to o…“ nestačil doříct Shikamaru, protože ho Temari praštila loktem do břicha. „Není to žádná otrava,“ řekla přísně a podívala se na něj. „Ale já jsem nechtěl říct otrava. Vážně. Chtěl jsem říct, že je to opravdu silný ninja!“ rozčílil se Shikamaru a zamračil se na Temari.
„Vy se hádáte jako novomanželé!“ ozvalo se nečekaně a všichni se podívali na lůžko.