Aishiteru 6

„Mrtvá? Ne! Není mrtvá,“ odpověděla mu rychle Sakura, ale její hlas zněl nejistě. „Tak co se jí teda stalo?“ Narutovi se ulevilo, že je naživu, ale pořád měl o ní strach. „Ona…Unesli jí Naruto. Musí jít o lovce lidí. Unášejí ninji pro jejich schopnosti a chtějí výkupné po jejich rodinách. Nebo… V horším případě jí unesli jenom kvůli jejímu Byakuganu a…“ Sakura nedokončila větu. „Myslíš, že by toho byli schopní?“ zeptal se Naruto, který přesně věděl na co myslí. „Víš… Myslím, že to byli oni, kdo tě tenkrát málem zabili,“ svou odpovědí ho šokovala. Jak se jim může ubránit Hinata, když i jeho málem zabili? Kde jen právě teď může být? Je teď někde svázaná? Najednou mu bylo jasné, že hlas, který slyšel volat o pomoc byl skutečně její.
„Zbytek týmu je v nemocnici. Kiba je v bezvědomí, ale Shino by nám mohl pomoct.“ Naruto neváhal ani vteřinu a rozběhl se směrem k nemocnici. Sakura měla co dělat, aby s ním udržela krok. Takovou rychlostí byli oba dva brzo na místě. Naruto prudce otevřel dveře nemocnice a zastavil se v hale. „Kde je?“ zeptal se klidně Sakury, přestože jím cloumaly emoce. „Sakura ho rychle zavedla do Shinova pokoje. Shino ležel na lůžku a jeho obvazy mírně prosakovala krev. Když je uviděl, zvedl hlavu a podíval se přímo na Naruta.
„Musíš jí zachránit,“ podíval se mu přímo do očí. Naruto přistoupil blíž k němu. „Jsou to hodně silní nepřátelé. Všechno se stalo tak rychle. Jedno je mi ale jasné. Šli po Hinatě. Chtěli jenom jí. Nevypadalo to, že jí chtěli zranit, takže nejspíš ještě žije,“ Shino obvykle mluví klidně a pomalu, ale teď je v jeho hlase slyšet panika.
Naruto se podíval na okno a chvíli pozoroval svůj odraz. Potom se podíval na Shina. „Já Hinatu přivedu zpátky a zabiju každýho, kdo jí zkřiví vlas. Položím za ní i vlastní život,“ řekl vážně a odešel z pokoje. Sakura ho následovala.
„Kam jdeš?“ zeptala se opatrně, protože by Naruto mohl vybuchnout. „Jdu pro Hinatu,“ řekl, i když moc dobře věděl, že to nebude jen tak jednoduché. „To nepůjde,“ ozval se klidně hlas za nimi. Oba dva se otočili a uviděli Tsunade. Vypadala unaveně, protože měla dost těžký den. „Proč by to nešlo?!“ zařval Naruto a podíval se Tsunade do očí. „Vím, že jí chceš zachránit, ale začíná se stmívat. Kromě toho nemáte senseie, protože Kakasi právě není ve vesnici. Hned ráno pošleme dobrý tým ninjů, aby jí pomohli,“ řekla klidně a Naruto na ní jen udiveně zíral. Nemohl uvěřit tomu, co říká. „Je mi jedno, co říkáš. Půjdu a zachráním jí,“ vztekal se Naruto.
„Půjdu s tebou,“ ozval se hlas Nejiho, který se tu z ničeho nic objevil. Ostatní se na něho otočili. „Jsem Jounin a mám Byakugan. Navíc je Hinata moje rodina a já nedovolím, aby jí někdo ublížil,“ dořekl. Naruto se otočil na Tsunade. Pochopila, že nemá na vybranou. „Dobrá, přiveďte Hinatu zpět do Konohy a postarejte se o to, aby ti idioti už nic podobného neudělali. Sakuro ty jdi s nimi, lékařská pomoc se nejspíš bude hodit,“ poručila Tsunade. „Samozřejmě, že s nima půjdu,“ řekla okamžitě Sakura a otočila se na Naruta. „Tak tedy pojďme,“ zavelel Naruto a všichni tři vyběhly z budovy nemocnice. „Zachraň jí,“ šeptla potichu Tsunade a sledovala mizící obrysy tří ninjů, na kterých závisel Hinatin život.
Doběhli až k hlavní bráně. „Jděte si přichystat zbraně. Za deset minut se tu sejdeme a vyrazíme,“ řekl Naruto a sám pospíchal domů. Ve svém pokoji měl pouzdro na shurikeny, které se mu teď mohly hodit. Podíval se na noční stolek, na kterém stále ležela Hinatina kytice. Už nebyla tak svěží, jako před tím. Pomalu začínala vadnout a Naruto si uvědomil, že nemůže ztrácet čas.
Do dvou minut se vrátil zpět k hlavní bráně. Sakura i Neji už na něj čekali. Podivali se jeden na druhého a vyrazili.