Padej nebo lez aneb na lezecké stěně

Moje první FF tady na Konoze...snad se bude líbit =)

Shirako s Danieeru se sborově podívaly po sobě, pak na vrcholek stěny. Nebyla vysoká, alespoň ne tak, aby se musely zamotávat do něčeho, čemu se říká - odborně - jištění. Dole pod stěnou byly žíněnky, do kterých musela být radost padat. Jenže chyba – oni koukaly jenom od země přímo nahoru. Až jejich pohledy sjely přes převis, kde byla stěna osázená kolíky jeden za tři metry čtvereční, smích jim z xichtíků pomalu ale jistě zmizel.
Další kdo si stěnu se zaujetím prohlížel, byli Sasuke a Gaara.
„Dáš to?“ zeptal se nejistě Sasuke.
„Si piš,“ plácnul Gaara a zachvilku seděl na vrcholku stěny. Sasuke se vysápal za ním.
„No tak si pohnětééé,“ zařvali shora na naše dvě hrdinky, stále plánující, kudy povede jejich krkolomná cesta. Pak se po sobě podívaly a daly se na to. Danieeru se zařadila spíš doprava, kdežto Shirako, yey, ta byla levá. Naplánovala si to hůř než František I. bitvu u Slavkova. Takže chtě nechtě, nevyšla jí ruka a už skoro shora si to horem-pádem letěla do žíněnky. Ta ji vymrštila kousek nahoru a Shir, sotva dech popadající zařvala : „Hey, padejte taky! Je to dobrá věc.“
A tak se všichni volným pádem spustili shora. Až se všichni vydejchali, byl na ně pohled horší než na chudáka Bertíka Einsteina na smrtelné posteli. Ale já jsem vám to neřekla – mám ještě chuť žít a nechci mít fóbii z toho, že si na mě za rohem počkají. Hluboce vám děkuji za pochopení.
Až se všichni rozchechtali, tak se chechtat přestali, protože přišel Itachi – černě obrýlen a bíle ohozen. Sasuke se ušklíbl – „Á jé, ten se nám zase voháknul. Aspoň bude aerodynamičtěji padat,“ konstatoval při pohledu na koženou bílou a bohužel i Itachiho bundu. Sasuke, Gaara, Danieeru a Shir se odklidili z žíněnek a náš ó velký Itachi nastoupil.
Ovšem – z ó velkého Itachiho se všichni ó velice váleli po zemi smíchy. Ta bunda ho asi přitahovala k žíněnkám, nebo co, ale nevylezl ani do druhé úrovně kolíčků. A ten styl, no Bože můj, i slizoun Oroksicht by se tam sápal líp. Itachi lezl tou nejblbější cestou, pořád to tam zkoušel a nakonec to dopadlo – jak jinak – špatně. Odřel si ručičku! No to byla prostě tragédie. A to musíte uznat (ale nedivím se vám, jestli neuznáte). Okamžitě pro něj přiletěla jeho nová Sakura, která si odtáhla itachiho a přivezla další dva ptáčky – Kabuta a Naruta. Ti hned nastoupili a oba byli nahoře než bys řekl Hinata. Ale to ani nebylo potřeba říkat, páč ta přitáhla hned potom, co Naruto vyprsil svou hruď nahoře stěny. A Hinata mu ztropila takovou scénu a zmlátila ho kabelkou, kterou jí btw koupil, že ten ještě rád šel s ní na to – prej – domluvený rande. Shirako zrovna byla nahoře, když se tam ve stejnou chvíli dotáhnul Sasuke. A to bylo něco – dvě minuty si čučeli do očí, ale Shirako vesele čučela dál do bílé stěny a ani si nevšimla, že Sasuke ztratil rovnováhu a válí se dole na žíněnce. Shir se bílé stěny lekla a spadla taky. No a to potom měli Kabuto s Gaarou patnáctý Vánoce. Ti se smáli jak po konopí. Danieeru jen zavrtěla hlavou a vylezla si taky nááhoru, kde se potkala s Kabutem. A tak si sedli na stěnu a počkali, až tam vylezou i ostatní. Chvilku na to se všichni spustili volným pádem do žíněnek. Samozřejmě z toho měli strašnou srandu, takže do minuty byli všichni nahoře mrštnostní kamzíka a než se nadáli, už zas padali. A jestli se ještě neumlátili, padaj tam dodnes.

Konec.
Tečka.