Naruto - Nové dobrodružství začíná část 2.

Tak tedy tohle je 2. část mé povídky

Díl 2. - Nesouměrné city

Je kolem osmé hodiny ráno a rosa se ještě stále drží na listech rozkvetlé louky kousek od nemocnice.V této nemocnici je pouze jedno otevřené okno.Okno,kde leží Nanami.Najednou se na podlaze pod oknem začal vytvářet stín,který se zvětšoval a zvětšoval…
„Naruto“ zašeptal neznámý hlas. „Vstávej“ zašeptal ještě jednou.
Jelikož Naruto nemíval moc tvrdý spánek,tento hlas ho okamžitě probudil.
„Ha?Co se děje?Co se stalo— „Klid Naruto“ utěšil ho hlas.
„Kakashi-sensei“ vykřikl Naruto. „Kde jste se tu vzal?“
„Pšššš,Naruto,nebo vzbudíš Nanami!“
„To je v pořádku,já už stejně nespím“ ozval se jemný ženský hlas.
„Nanami!!!“ zakřičel Naruto na celou nemocnici štěstím bez sebe. „Jsi v pořádku?Není ti nic?“ ptal se starostlivě Naruto.
„Ne,není.Jsem v pořádku,Naruto“ odpověděla s klidem Nanami,chudák celá obvázaná . „Včera večer jsem slyšela všechno co si mi řikal,Naruto“ začala vyprávět Nanami a Naruto se okamžitě zastyděl,i když ve skutečnosti byl rád,že to Nanami slyšela.
„Přijímám všechny tvé omluvy a dávám ti 2. šanci.“ usmála se Nanami a pohleděla Narutovi do očí.Naruto se také usmál a pevně chytil Nanami za ruku.
„Mno,nerad narušuji tuhle romantickou chvíli,ale jenom jsem tě chtěl pozdravit a popřát ti hodně štěstí,aby ses brzo uzdravila.Doktor říkal,že by tě už zítra mohl pustit domů.(Já vím,je to sice neobvyklé takhle rychle jí pustit domů,ale bez ní je celý děj zbytečný,tak to moc nenatahuji )Tak zatím ahoj,Nanami!“ řekl Kakashi a zmizel.
Najednou se Naruto podíval na hodinky a bylo půl jedenácté.
„Páni,to už je tolik“ divil se Naruto a pomyslel na to,že má Nanami asi hlad.
„Počkej tady,za chvilku se vrátím“ řekl Naruto a zmizel z okna ven.Procházel se po městě a přemýšlel,co tak asi Nanami může mít ráda.Napadl ho samozřejmě Ramen .Zašel do stánku a objednal 2 porce Ramenu s sebou.
„Něco tomu chybí“řekl si Naruto,když se vracel do nemocnice. „No jasně,květiny“ a hned zašel do obchodu Yamanaka s květinami,kde bohužel potkal Ino.
„Ahóóój,Naruto“pozdravila Ino Naruta s překvapivě přátelským výrazem. „Co tady děláš?“ zeptala se ho.
„No hádej,co člověk asi tak může pohledávat v květinářství“ odpověděl otráveně Naruto.Ino se snažila být přátelská a navázat řeč,ale když slyšela Narutovu odpověď,oplatila mu nepříjemný pohled.
„Vezmu si tuhle růži“ řekl Naruto po chvilce vybírání a k pultu přinesl 1 krásnou rudou růži.
„Nevím jestli to víš,ale Sakuře se rudé růže nelíbí a navíc se zajímá pouze o Sasukeho,měl bys to už konečně vzdát!“ řekla Ino mezitím co zdobila a zabalovala květinu.
„Ta ale není pro Sakuru“ odsekl Naruto,položil peníze na pult,vzal si květinu a odešel.Ino se zarazila a přemýšlela,pro koho ta květina asi bude.
Mezitím Naruto došel k nemocnici a vyskočil do otevřeného okna.Přišel k posteli,pohladil dívku po vlasech a jídlo a květinu jí položil vedle na stolek.Sedl si k ní a v tom se dívka otočila.Naruto zrudnul!V té posteli to totiž vůbec nebyla Nanami,ale nějaká mladá žena (Navíc hnusná ).Vyskočil ze židle,popadl jídlo a květinu a pelášil si to pryč.
„Uf.Tak to bylo trapný“ řekl si Naruto potichu pro sebe. „Raději tam tentokrát vlezu dveřmi“ řekl a vešel do nemocnice jako civilizovaný člověk. „Prosím kde je pokoj Nanami Takyiro“ zeptal se Naruto a čekal na odpověď.
„Nanami Takyiro má pokoj číslo 34“ odpověděla velice příjemná sestra .Pokoj číslo 34 byl ve třetím patře,a Naruto chudák s těmi všemi věcmi se tam pomalu ani nedobelhal .
„Konečně jsem tady“ vydechl Naruto a jemně zaklepal na pokoj číslo 34.
„Dále“ ozvalo se z pokoje.Naruto přes dveře hlas moc nepoznal,ale přesto vešel dovnitř.Naštěstí už tam opravdu ležela Nanami.
„Ahoj“řekl mile Naruto a položil všechny ty věci na její stolek.
„Kde si byl tak dlouho?“ zeptala se zvědavě Nanami.
„No,nejdřív sem potkal Ino a potom sem si spletl pokoj“ zastyděl se Naruto a všimnul si,jak se Nanami začala smát.
„A co si to přinesl?“ zeptala se Nanami.
„Ále,řekl sem si,že máš asi hlad a tak sem ti přinesl Ramen.Doufám,že ho máš ráda“ dořekl Naruto a čekal na její reakci.
„Ramen?Ten přímo zbožňuji!“vyjekla Nanami radostí a přitom zasyčela bolestí.
„Opatrně,musíš na sebe dávat pozor!“ řekl důrazně Naruto,protože měl o Nanami strach.
„Vždyť já vím“ usmála se Nanami.
„Na tady máš ten Ramen“ řekl Naruto a podal jí misku.
„Díky.Ty si nedáš?“ zeptala se Nanami.
„Ale dám“ řekl Naruto a hned začal vytahovat druhou misku.Tak tam takhle oba dva jedli a když dojedli,všimla si Nanami květiny,která ležela na stole.
„Co je tohle?“ zeptala se zvědavě Nanami.
„Tohle?Mno to je pro tebe“ odpověděl stydlivě Naruto a nevěděl co má dělat.Najednou se Nanami rozbrečela.
„Co se stalo?“ zeptal se udiveně Naruto. „Ty nemáš ráda růže?“
„Mám a moc,připomínají mi mojí matku.Babička mi říkala,že měla pokoj pořád plný rudých růží“ vyprávěla Nanami a rozbrečela se ještě víc.Naruto dal mezitím květinu do vázy a začal jí utěšovat.V tom vtrhla do pokoje nepříjemná sestra.
„Tak ven!Návštěvní hodiny už skončily!“ zařvala nepříjemným hlasem.
„Tak já už jdu,ale zítra zase přijdu,neboj“ řekl Naruto a poslal jí pusinku vzduchem
Byl večer,Naruto se procházel po ulici a pořád myslel na Nanami.
-Co teďka asi dělá- pomyslel si Naruto.Najednou do něj vrazila nějaká osoba.
„Au,neumíš dávat pozor!“ nadával Naruto a na hlavě se mu objevila boule.
„P-p-promiň,nechtěla sem do tebe vrazit“ ozval se ženský hlas a Naruto se podíval nahoru.
„Coooooo,ty??Co ty tady děláš?“ vyděsil se Naruto,když naproti sobě spatřil Temari.
„Co je??“ zeptala se udiveně Temari.
„Připrav se k boji!Stínové klonové – „Naruto,uklidni se!!!Jdu jen navštívit Shikamara.“
„Shikamara?Co mu chceš?!“ zeptal se zlostně Naruto
„To je osobní“ odsekla Temari a začala se červenat.Naruto se uklidnil.Začal přemýšlet,co může být tak osobního v tom,že jde navštívit Shikamara.
„Ahááá“ a v tom mu to dobliklo „Vy spolu chodíte,že jo?“ vysypal Naruto,ale v duchu mu to připadalo naprosto trhlý.Jak spolu můžou chodit lidi s takovou děsivou kombinací.Kluk,kterému je všechno jedno a všechno považuje za velkou otravu s nemilosrdnou holkou,která by se pořád jenom rvala. – To nejde k sobě – pomyslel si.Realita však byla jiná…
„Mno,jo!Chodíme spolu!“ vybalila na sebe Temari a rázem celá zrudla.
„Cože????????“ Naruto neměl slov.Oči vyvalil z důlku a pusa mu spadla až na zem.
„No co je?Prostě se máme rádi!“ řekla uraženě Temari a otočila se k němu zády.Chvilku tam tak oba stáli a Narutovi pomalu začalo docházet,že je to vlastně jedno.Možná právě to,že jsou rozdílní je pro ně dobré.Báječně se doplňují.Zastrčil si svoje oči zpátky do důlku,zavřel pusu a přišel k Temari.
„Tak ať vám to vyjde.Přeji vám to!“ řekl s úsměvem Naruto a pokračoval dál ve své noční obchůzce.Temari se také usmála,z dálky ještě stihla Narutovi poděkovat a vydala se dál za Shikamarem.

Mezitím v květinářství Yamanaka…

„Ach jo,to je nuda.Dneska tu byl snad jenom Naruto.Zajímalo by mě,pro koho byla ta květina…“

DING DONG – to je zvonek,když někdo vejde do obchodu.

„Páni!“ zaradovala se Ino,když ve dveřích spatřila Sasukeho.
„Sasukeeeee,tady!“ začala ječet Ino po celém obchodě.
„Jé,ahoj Ino.Rád bych si tady koupil tuhle bílou kopretinu a prosím nějak mi jí ozdob.“ Řekl s klidem Sasuke a Iny si ani nevšímal.
„Ó Sasuke,ale já mám radši Fialky“ řekla s nadšením Ino.
„Hmmm“
„Ehm…mno,ale tahle kopretina je taky hezká,děkuji!“ poděkovala Ino Sasukemu se zamilovaným výrazem ve tváři.
„Hele,Ino,nechci tě nějak naštvat,ale tahle Kopretina není pro tebe.Je pro Nanami!“
„Coooooo?Ale-ale-ale jak to?“
„Je v nemocnici,tak sem jí chtěl nějak potěšit.“
„Ale návštěvní hodiny už dávno skončily a ta květina ti do zítřka uvadne.“
„Ne,neuvadne!Za to ti ručím!“ Sasuke se naštval a hodil po Ině vražedný pohled.Ino se lekla a radši už mlčela.Nechtěla si Sasukeho ještě víc znepřátelit.
„Tak-tak jí ode mě po-pozdravuj“ vykoktala ze sebe Ino vystrašeným hlasem.Sasuke ale nereagoval a beze slov odešel.Když dorazil domů,dal květinu do vázy,svalil se na postel a okamžitě usnul.

DRUHÝ DEN,KOLEM 9:00 RÁNO,NARUTŮV BYT:

„Uaaaaaa.To jsem se ale hezky prospal!“liboval si Naruto a začal se oblékat. „Páni,to už je tolik??!!“ vykřikl Naruto,hodil do sebe chleba a běžel za Nanami do nemocnice.
„Sakra,sakra…“ opakoval si Naruto pořád pro sebe zatím co vyšlapával několik vyčerpávajících schodů do pokoje č. 34.Bez zaklepání vtrhl do pokoje a co neviděl.Nanami už stála na nohou a balila si věci domů.
„Nanami!!!“
„Naruto!!!“ vykřikli oba dva a pevně se objali.
„Takže už je ti lépe?“ otázal se Naruto.
„Ano,nevím sice,co se mnou udělali,ale už je mi suprově!“ řekla Nanami a usmála se na Naruta.
„To je dobře.Co takhle se projít?Čerstvý ranní vzduch ti určitě udělá dobře.“ Zeptal se Naruto Nanami a doufal,že bude souhlasit. (chtěl jí toho tolik říct )
„Ráda“ odpověděla Nanami a jakmile vyšla ven…
„Jéééé,Naruto,měl si pravdu.Ten vzduch je opravdu super.“ Chvilku se procházeli po Konoze a najednou Narutovi začalo kručet v briše.
„Ha ha ha ha“ začala se nahlas smát Nanami.
„Co je?Od rána sem nic nejedl“ odpověděl naštvaně Naruto.
„Tak víš ty co?Zvu tě na Ramen!A platím!“
„Tak jo,beru“ usmál se Naruto a namířili si to k Ichiraku Ramen.Po vydatném Ramenu pokračovali v procházce.
„Hele,Nanami…“
„Ano,Naruto?“
„Přemýšlel jsem o nás dvou.Ale myslel sem na nás víc,než jako na kamarády.“Nanami tahle zpráva opravdu překvapila.Měla Naruta sice ráda,ale nemilovala ho. (zatím)
„No víš Naruto,já o nás dvou přemýšlím pořád jenom jako o kamarádech.“Naruta tohle skutečně ranilo a už dál nepromluvil ani slovo.Po cestě potkali Sasukeho,který v ruce držel bílou Kopretinu.Dosud neuvadla!
„Jé ahoj Nanami“vykřikl štastně Sasuke. „Zrovna jsem tě chtěl jít navštívit do nemocnice,ale vidím,že ty už jsi v pohodě.Přinesl jsem ti květinu“
„Jééé,děkuji ti Sasuke.Myslíš,že by mi takhle ve vlasech slušela?“ zeptala se Nanami a zapíchla si květinu do vlasů.
„Jo,vypadáš hezky“ řekl Sasuke a podíval se na ní s úsměvem.
„A co myslíš ty,Naruto?“ požádala Nanami ještě Naruta o jeho názor.
„Hmm,dobrý.“ Odpověděl s nezájmem Naruto a odešel uražen pryč.
„Co se mu stalo?“ podivil se Sasuke.
„Myslím,že vím,co se stalo.“ Zašeptla smutným hlasem Nanami a okamžitě běžela za ním.
„Narutóóóóóóó!“ zakřičela Nanami na celou vesnici a doufala,že jí Naruto uslyší,zastaví se a vyslechne jí.To se však nestalo.Naruto šel dál a vůbec se neotočil.Nanami jen sledovala jeho obrys mizící v dáli a po tváři jí stékala slza. „Naruto“ špitla si pro sebe potichu a po tváři jí začalo stékat mnohem víc slz.Upadla na zem celá zhroucená,že se kvůli ní teď cítí takhle hrozně.Udělal by pro ní všechno,položil by za ní ruku do ohně a ona ho takhle zradí.Čím víc vzpomínala na věci,které spolu prožívali,tím víc jí to trápilo a tím víc si začala uvědomovat,jak moc pro ní znamená.
„Ach jo,proč jsem to musela zrovna teďka takhle pokazit“ říkala si pro sebe Nanami a najednou ucítila kapky,které na ní začaly padat.
„Prší“ pomyslela si.Raději okamžitě vstala ze země,aby se do té nemocnice nemusela vrátit .
„Nanamiiiii“ volala na ni nějaká osoba.Nanami se otočila a uviděla Sakuru.
„Ahoj Sakuro.Co se stalo?“
„Tsunade nám chce dát novou misi.Mám za úkol všechny sehnat a dopravit je tam.Nevíš kde je Naruto?“
„Jo,vím.Šel tudy!“ odpověděla Nanami a ukázala směrem,kudy od ní Naruto odešel.
„Aha,díky.Běž napřed,Sasuke už tam čeká.Jenom seženu Naruta a přijdeme za vámi.Zatím,ahoj.“ Vychrlila ze sebe Sakura a běžela směrem,kudy jí Nanami ukázala.
Mezitím Nanami dorazila do kanceláře Tsunade a čekalo se jenom na ty dva.Na Naruta a na Sakuru.
„Sakra kde jsou!“začala se rozčilovat Tsunade a rudla.
„Klid,určitě se za chvíli objeví.“ Poznamenal Kakashi klidným a celkem znuděným hlasem.
„To doufám,jinak je---“ BUM!Najednou se dveře kanceláře rozrazily (div,že se neutrhly ) a z nich vyletěl Naruto a Sakura.
„No konečně!!!!!!!!“ zařvala Tsunade. „Kde jste celou dobu byli??!!!!“ pokračovala Tsunade.
„Ehm…no…my…“ Sakura se snažila ještě aspoň trochu zachránit situaci…
„To je jedno!Teď,když už jste tady,přejděme tedy k vaší misi!“