Secret Love 2
2. Part
Starý známý se vrací
Původně chtěla jít hned domů, ale dnešní den byl tak krásný, že by to byla škoda. Zamířila k lesu a šla malou lesní cestičkou. Po cestě si potichu zpívala a trhala nějaké byliny. Ani si to neuvědomovala, ale obešla celou Konohu a šla směrem k hlavní bráně. Přicházela k malému paloučku. Uprostřed někdo ležel. V kaluži krve! Sakura se polekala. Rozběhla se k dotyčnému, aby zjistila, jestli ještě žije. Otočila ho čelem k sobě a málem jí trefilo. Byla to Tsunade!!!
„Tsunade-sama, p-proboha c-co se vám s-stalo? zeptala se Sakura, ale nečekala na odpověď a hned jí začala uzdravovat.
I když to věděla od začátku, nechtěla to přiznat. Její zranění bylo až příliš velké. Tsunade se na ní podívala a v jejích očích bylo vidět, že umírá. Sakuřina zelená chakra začala pomalu slábnout. Byla až příliš vyčerpaná po boji s Itachim. Sakura se ale nevzdávala. I přes to, že přes slzy už skoro neviděla. Tsunade se křečovitě usmála a chytla ji za ruku.
„N-nech to-toho…p-řišel můj čas…“dostala ze sebe Tsunade a trochu zalašlala.
„Ne to neříkejte. Já vás totiž nenechám umřít Tsunade-sama.“křičela až hystericky Sakura.
„Sa-sakuro, poslouchej. Ne-nemám moc času…Odnes mé tělo do vesnice. C-Co nejrychleji zvolte nového H-Hokágeho. Vesnice n-nesmí zůstat dlouho o-oslabená.“ řekla ztěžka Tsunade.
Sakura mírně přikývla.
„V-víš by-byla bych ráda,…Kdybys to byla t- ty Sakuro.“usmála se Tsunade. Sakuru to ale nijak nepotěšilo. Spíš jí to ještě víc rozplakalo.
„Tsunade-sama, kdo to byl?“zeptala se Sakura s nenávistí v očích.
„Uchiha…Sasuke!“oznámila těžkým hlasem Tsunade.
Sakuře se zastavil dech. To Sasuke zabil Tsunade? To není možné. V tu chvíli měla chuť něco rozbít. Ale najednou jí začala Tsunade mačkat ruku. Trochu jí to i bolelo, ale pak její ruka povolila a z jejích očí se ztratil život.
„Hej…Kotetsu?“okřikl svého přítele Izumo.
„Co je?“zeptal se znuděně Kotetsu a zývl.
„Kdy máme přestávku na oběd?“zeptal se zas Izumo.
„Hm….“zamručel Kotetsu a začal študovat svoje hodinky.
„Přesně teď!“ oznámil svému příteli.
„Skvělí, pojď…zvu tě na rámen.“řekl zvesela Izumo a chystal se k odchodu. Hlídání hlavní brány je občas fakt nuda. Kotetsu však pořád stál a koukal do dálky.
„Hej, tak pojď už. Mam hlad.“ Zařval na něj Izumo.
„Není tamto Sakura?“zeptal se Kotetsu a ukázal na osobu, která se rýsovala v dálce. Izumo zamhouřil oči.
„Jo, nejspíš jo.“ potvrdil Izumo.
„A někoho nese!!!“vykřikl společně s Kotetsu se rozeběhli Sakuře naproti.
Sakura se pomalu přibližovala a v náručí nesla tsunadino tělo. Byla strašně unavená a Tsunade nebyla zrovna nejlehčí. Pomalu se sesunula k zemi. V tu chvíli k ní doběhli Kotetsu s Izumou.
„Sakuro proboha, co to tu…“ chtěl se zeptat Kotetsu, ale když spatřil Tsunade zarazil se.
„A sakra…“zašeptal Izumo.
Na nic víc se nevzchopil. Kotetsu na něj kývl a Izumu zmizel v oblaku kouře. Pak si sedl k Sakuře a začal ji utěšovat. Přepadla ji totiž další vlna pláče.
Za chvíli přišli i ostatní. Nějací shinobi z ANBU, také jonini. Přišel i Naruto s Kakashim. Nemohli uvěřit, že je Tsunade mrtvá. Přes ten všechen dav se prodrala Shizune. Sakura by byla radši, kdyby jí to řekla v klidu někde jinde, ale teď už s tím nemohla nic dělat.
„TSUNADE-SAMA,NÉÉÉ“ zakřičela.
Sklonila se k jejímu tělu a tiše brečela. Všichni, aniž by se domluvili, sklopili hlavu a drželi minutu ticha za jejich mrtvého hokáge. V tom tichu byly slyšet jen Shizuniny vzlyky.
Když přišli medical ninjové, aby vyzvedli tsunadino tělo, museli Sakura s Kakashim Shizune odtrhnout. Pak její tělo naložili na nosítka a přikryli bílým prostěradlem. Utvořil se menší zástup lidí v čele s Tsunade, Sakurou a Kakashim, kteří podpírali Shizune. Připojil se k nim i Naruto. Jeho oči byly zality slzami. Sakura se podívala na úplně zničenou Shizune. Nedivila se jí. I ona to špatně nesla,ale snažila se být silná, kvůli ní a Narutovi. Ale předci jen jí napadlo, jak jí trochu utěšit:
„Víš Shizune…Zkus to brát z jiné stránky…Tsunade je teď určitě šťastná.“ Řekla. Podívala se do nebe, které bylo krásně modré.
„C-co?“nechápala Shizune.
„Teď je někde s Danem a Nawakim…Konečně jsou spolu…“ řekla a odmlčela se. Shizune se trochu uklidnila a přikývla.
„Sakuro?“ zašeptala.
„Ano?“zeptala se Sakura.
„Víš, kdo to byl?“ zeptala se, když se uklidnila.
„No byl to…byl to…“koktala Sakura.
Doufala, že se na tohle nezeptají.
„Sakuro!“ okřikli jí Kakashi s Narutem. Poznali totiž, že se vyhýbá odpovědi.
„Sasuke.“vzdychla Sakura.
„Cože?!“ nevěřil svým uším Naruto.
„Já ho asi zabiju!“zavrčel.
Jeho oči začaly žhnout rudou barvou. Byla v nich vidět obrovská nenávist vůči Sasukemu.
„Naruto…prosím.“ snažila se ho uklidnit Sakura.
Měla trochu strach, aby Naruto něco neudělal. Jednou rukou chytla tu jeho a druhou mu položila na tvář. Naruto se uklidnil a jeho oči byly zas krásně modré. Kakashi se k ní nahnul a pošeptal jí:
„To bylo dobré…Zvládáš ho líp než já“.
„To mam od Temari. Má zkušenosti s Gaarou.“ vysvětlila mu Sakura.
V AKATSUKI SKRÝŠI
Itachi došel do Akatsuki skrýše. Šel směrem ke svému pokoji, když se před ním objevil Pein.
„Á…Konečně. Už jsem myslel, že se nevrátíš.“řekl a jízlivě se na něj usmál. Itachi to ignoroval a chtěl ho obejít. Pein ho však zastavil.
„Mám pro tebe a Kisameho misi…ale pokud se chceš zase vypařit, dám jí Deidarovi a Tobimu.“řekl a zamával mu nějakými papíry před nosem.
„Hm…To budeš muset. Zítra nemám čas. Potřebuju si něco zařídit.“ Odbyl ho Itachi.
„Dobrá tedy. Dám jí Deidarovi a Tobimu. Ale laskavě to řekni Kisamemu. Nehodlám zas poslouchat ty jeho stížnosti, že nemáte žádné mise.“ Řekl a s těmito mizel ve tmě.
Itachi zalezl do svého pokoje a lehl si do postele.
„Ach jo. Sakuro, doufám, že vidíš, co kvůli tobě dělám.“ Vzdychl a zavřel oči.
Stejně na Sakuru ještě dlouho myslel.
Zástup došel až k hlavní budově. Mezitím se tam seběhli ostatní lidé z vesnice. Před budovou stáli černí ochránci a samozřejmě Utatane Koharu a Homura Mitokado (členové rady, ti dva staří prudiči, co furt měli něco proti Tsunade nebo Narutovi). Mecical-ninjové pokračovali dál k nemocnici s tsunadiným tělem. Shizune se ani nezastavila. Šla hned do svého pokoje a celý den nevyšla.
„Kakashi…“ řekla Koharu směrem ke Kakashimu.
Ten pochopil a otočil se k lidem.
„Prosím o pozornost…“ zahřměl kakashiho hlas.
„Rozejděte se prosím domů. Informace o pohřbu se dozvíte brzo. Můžete jít.“dořekl. „Děkuji, Kakashi.“ Řekla Koharu.
Lidé se opravdu začali rozcházet a Sakura se chystala udělat to samé kdyby…
„Sakuro?!“ ozvalo se za ní.
Když se otočila, uviděla ty dva. Věděla., že z tohohle se nevymluví, ta šla, i když ne zrovna ochotně, k nim.
„Řekla Tsunade ještě něco než zemřela?“ zeptal se Mitokado.
„Hm…ano.Prý máte co nejdříve vybrat nového Hokáge. To, že si Tsunade přála, aby se jím stala ona, si radši nechala pro sebe. Dobrá.“kývl Mitokado. Sakura se zase otočila k odchodu a nechala je tam stát.
Když došla domů, šla si hned lehnout. Bylo šest hodin, ale jí to vůbec nevadilo. Konohou u se neozývali ty známé zvuky. Na vždy plných ulicích, bylo teď prázdno. Všude bylo ticho. Lidé truchlili kvůli tsunadině smrti. I když si šla Sakura tak brzo lehnou, moc toho nenaspala. Trápily ji noční můry. V nich viděla Sasukeho, jak zabíjí Tsunade. Vždy se vzbudila se slzami v očích a křikem.
Už kolem sedmé hodiny ráno byla Sakura na nohou. Neměla odvahu opět zavřít oči. Oblékla se a šla na zahrádku. Chtěla se mrknout na východ slunce. Sedla si pod zrovna kvetoucí třešeň a pohrávala si se spadlými lístky. Ten východ byl opravdu krásný. Sakura si náhle vzpomněla, že má trénink s Itachim. Zamyslela se nad tím a pak se rozhodla, že se na to vykašle. Stejně na to teď nemá náladu. Tak tam dál seděla a dívala se na vycházející slunce.
Náhle se zvedl vítr. A to už tam stál Itachi.
„Řekl jsem ti, abys chodila včas. Nesnáším nedochvilnost.“ Sakura ho probodla pohledem a odfrkla si.
„Nejspíš si neslyšel, že tvůj milovaný bratříček zabil Tsunade.“zavrčela na něj.
Itachiho to zjevně zaskočilo. Pak se mu zas vrátil jeho obvyklý výraz a řekl:
„To je mi fuk. Teď jdeme trénovat.“
Sakura na to ale nevypadala.
„Smůla. Já totiž nikam nejdu“ postavila si hlavu a vytáhla nos nahoru. Vypadala jak nafoukaná princeznička. Itachi se na ni podíval nevěřícným pohledem. Nebyl zvyklí na to, že mu někdo odporoval.
„Rozmysli si to dobře. Buď to půjde po dobrým, nebo po zlým.“ Řekl stále ještě klidným hlasem.
„Tsss“ procedila Sakura skrz zuby a hlavu ještě o kousek vytáhla.
Itachi protočil oči. Tak tvrdohlavou holku ještě neviděl.
„Jak chceš.“ Řekl.
Velkou rychlostí se jí mihnul před očima a objevil se těsně u ní. Než stačila něco udělat, přehodil si jí přes rameno, jako pytel brambor. I když křičela a bušila do něj pěstmi, s ním to nic nedělalo.
„Jestli mě okamžitě nepustíš, tak tě roztrhám na malililinkatý kousíčky. PUST MĚ!!!“ječela.
„Neboj, budeš mít příležitost.“ uklidňoval ji.
Za chvíli stáli na té známé louce. Itachi konečně pustil ječící Sakuru, která byla ruda vzteky.
„Proč-si-mě-sem-dotáhl?!“zeptala se a ztěžka oddechovala.
“Protože musíme trénovat.“řekl v klidu.
„Ale já nic dělat nebudu!“začala znova Sakura.
„To máš smůlu, protože já se na nic neptal“ řekl a rozeběhnul se proti ní s kunai nožem v ruce.
Chtě nechtě, musela Sakura vstál a odrážet jeho útoky. A tak to pokračovalo další hodinu.
Sakura se celá vyčerpaná složila do trávy a hlavu založila do dlaní.
„Stejně mi tu pořád nejde. I když se snažím, nedokážu se ti ani z poloviny vyrovnat.“ vzdychala.
Itachi si k ní klekl a lehce ji pohladil po vlasech. Pak se k ní nahnul a zašeptal:
Neboj, jednou se ti to určitě povede.“ Zase se zvedl a pomalými kroky odcházel.
Sakura se za ním nevěřícně dívala. Pak se mírně usmála, potichoučku se zvedla a rozeběhla se směrem k Itachimu. Když už byla u něj, skočila mu na záda. Itachi, jelikož to nečekal, i se Sakurou spadl. Ta teď seděla nahoře a pod ní ležel Itachi.
„Jo vidíte to. Porazila jsem slavného Itachiho. Jsem fakt dobrá.“křičela.
Itachi se najednou překulil a teď byla dole Sakura. Chvěla se po celém těle a byla strašně nervózní. Ještě nikdy nebyla Itachimu tak blízko jako teď. Itachiho obličej se začal pomalu přibližovat k sakuřinýmu. Jejich rty se spojily v jeden krásný polibek. Sakura se tomu nijak nebránila. Právě naopak. Jeho polibek v klidu opětovala. Pak se Itachi pomalu odtáhl. Podíval se jí do očí a viděl v nich, že i ona k němu něco cítí. Zvedl se a pomohl Sakuře na nohy. Ještě jednou se jí podíval do očí a pak se otočil. Než zmizel, řekl:
„Zítra si dej volno.“ Sakura se usmála. Přísahala by, že ho viděla taky se usmát.
Cestou domů trochu přemýšlela o ní a Itachim. Bylo by nejlepší, aby se o nich nikdo nedozvěděl. Přeci jen je Itachi členem Akatsuky a hledaný ninja. A jak se utápěla ve svých myšlenkách, omylem do někoho strčila. Už už se chtěla omluvit, když se všimla, že to byl Naruto.
„Ahoj Naruto!“pozdravila ho.
„Ahoj Sakuro. Chtěl sem ti jen říct…no…tsunadin pohřeb bude zítra a při té příležitosti se vyhlásí nový Hokáge.“ řekl trochu sklesle.
„Aha“ vdychla Sakura.
Otočila se a chtěla odejít, ale Naruto jí ještě zadržel.
„Sakuro, počkej…Máš jít za Koharu. Do…kanceláře Hokáge.“.
„Hm… dobře.“řekla.
Zamávala Narutovi na rozloučenou a pak se dala do běhu. Chtěla to mít co nejdřív do běhu.
Mno takže dvojka ...Pište komentíky
Další díl je pod názvem Pohřeb a nový Hokáge
"Misia L2" Tsunade, nieee, prečo musela zomrieť. Ja ju mám táák rada. Sasuke ty jeden prevít, prečo sito urobil. Mám sto chuti ti rozkopať tvoju zadnicu, pričom Sasuke patrí medzi moje najobľúbenejšie postavy spoločne s Itachim.Som zvedavá, ako sa bude ďalej rozvíjať tajný vzťah medzi Sakurou a Itachim idem na pokračko.
ta povídka je fajn ale proč můj milovaný Itachi musí líbat tu růžovou naivní stvůřičku co uráží všechny ty krásné třešně? A proč zrovna Sasuke? ale i tak povedené dílko
bosheeeeeee to je kraasne
http://147.32.8.168/?q=node/52521 _ Muj 1.FA - KIBA.. poteší každý koment..ďěkuju
http://147.32.8.168/?q=node/52676 _ Deidara xD
http://147.32.8.168/?q=node/53026 _ Obito
Feed Me!
Adopted from Valenth
http://media1.123flamelion.mypage.cz/images/media1:49a81b268fe1c.jpg/hin...
pekne super nadherne .....
preco s itachim
jak to vypadá s novim dílem?
je to suprový opeavdu hezký už se nemůžu dočkat dalšího dílu
Někdo žije aby bojoval, já bojuji abych žila.
suppeerrr.Napiš další díl pls
uuuuuuuuplne supr, pokrackooooo
jo no a kde je trojka? todle je celkem zajimavy napad a uz se nemuzu dockat na dalsi dil!!!! pis pis pis......
Jo a malem bych zapomel .... dost se mi to libi!