Zvítězit

Takže nejdřív bych se chtěla omluvit, že je to takový, jaký to je...krátký a...no řekněme neradostný...
Stejně ale doufám, že se vám to bude líbit a že zanecháte komentík...
_____________________________________________________________

Temnota mě ovládá.
Už ani nevnímám dotek větru, který se žene údolím.

Tvůj hlas mi nic neříká.
Nerozumím tvým slovům, tvému hlasu.
Ty tvé oči už nesvítí jako dřív, už v nich nevidím ten bezstarostný život.
Jen trápení.
Trápení, zlobu a ... smrt!!!
Ano, jsi mrtvý.
A já k tomu opravdu nemám daleko.
Jen malý krůček stačí a spadnu do propasti osudu.

Temný dobyvatel za chvíli zaútočí na naše město, naši vesnici.
Tam, kde jsme se oba dva narodili, tam i zemřeme...

Temná strana mě pohlcuje, zanedlouho se stanu jedním z nich.
Jedním z těch mnoha vrahů...
Zabil bych i tebe, pokud bys už nebyl mrtvý!!!

Je jen jediná cesta...zabít sebe sama.
Jiné východisko to nemá.
Zabít se a zvítězit.
Zachránit všechny obyvatele mé vesnice.
Položit za ně život...za ně za všechny.
Zničit temnotu, nebo se k ní přidat.

Pomalým ale rozhodným pohybem se ujal kunaie.
Přiblížil ho ke svému srdci a jediným posunem ruky si ho zabodl do těla.
Krev...
Noc nedokázala zamaskovat kaluži krve, která vycházela z jednoho těla, z jedné duše.

Kiba se obětoval pro svou vesnici, přátele, rodinu...
Jednu smrt ale nezachránil.
Jeho největšího přítele, rodinu...Akamara!!!

V nočním tichu leží u sebe dvě bytosti.
Dvě stejně staré bytosti.
Jejich krev se spojuje a jejich duch pomalu opouští jejich tělo.
Pomalu, ale navždy...!!!