Kroniky Vzduchu: Díl 18 - Konec druhé zkoušky!

Jaden stál vedle Sakury a čekal, až se vrátí Naruto se Sasukem od potoka s úlovkem.
Sakura se pokoušela rozdělat oheň, ale moc jí to nešlo.
„Sasuke! Pojď sem! Dříví je připraveno, ale potřebujeme ho zapálit.“ Zavolala směrem k potoku.
„A že to vedle tebe stojím já ti neušlo?“ řekl uraženě Jaden.
„Ukaž! Já to udělám!“ řekl Jaden a křesl dvěma kamínky o sebe a zapálil ohniště.

„Už jsou to 4 dny, co začal druhý test.“ Řekl Sasuke a dloubl do ryb na klacku, co se pekli nad ohýnkem.
„Ostatní týmy už budou z lesa venku. Měli by jsme si pospíšit.“ Řekl Jaden.
„Je tu 13 týmů, co hledají svitek země. Tím pádem 39 ninjů.“ Řekla Sakura.
Naruto přestal hltat rybu.
„To není moc dobrý, naše příští šance by mohla být poslední!“ zamračil se Jaden a švihnutím ruky uhasil oheň větrnou vlnou.
„Zajdu pro vodu.“ Zvedl se Sasuke a odkráčel.

Narutův pohled sklouzl na svitek.
„Hej. Mám takovej nápad…“ řekl a sáhl pro svitek.
„Podívejte!“ řekl Naruto a vysypal ze své tašky několik svitků.
„Pamatuji si, že se svitek země a nebes od sebe lišili vlastně jenom barvou a jménem a tak můžeme…“ řekl zamyšleně Naruto.
„Dost! Ani na to nemysli! Možná dokážeš napodobit zevnějšek, ale nevíš co je uvnitř! Idiote!“ rozkřikla se Sakura.
„A co když je to zase nějakej trik? Jako u prvního testu? Třeba ten svitek máme otevřít. A podle toho zjistit informaci, co je napsáno v tom druhém svitku a umět ho vytvořit?“ řekl Jaden.
„To se mi nezdá moc pravděpodobné.“ Řekla Sakura.
„Já s Jadenem souhlasím! Jdu otevřít náš svitek-.“ Řekl rozhodně Naruto.
Ale Sakura mu jednu vrazila.
„Na to zapomeň! Je přísně zakázané svitky otevřít dřív, než ve věži!“ řekla naštvaně Sakura.
„To sice je, ale stejně to bylo i s opisováním pamatuješ?“ namítl Jaden.
Sakura se zarazila a přemýšlela.
Všichni se dívali na svitek Země.

Naruto ho držel v ruce a chystal se ho otevřít.
„Fajn…jdu na věc!“ řekl a podíval se na ostatní.
Naruto pomalu položil palec na otevírání a pomalu ho vsunul pod něj.
Jaden sebou škubl a vytáhl dýku.
„Pozor!“ řekl a přiložil dýku ke krku osobě, co se najednou objevila za nimi.
Byl to Kabuto.
„To bych být vámi nedělal!“ řekl.

Sasuke se vrátil a uviděl svůj tým a Jadena, jak drží kabutovi u krku dýku.
Pustil vodu a rozeběhl se k nim.

„Nemohu uvěřit, co jste chtěli udělat!“ řekl zklamaně Sasuke.
„Sorry. Mysleli jsme že je to další trik.“ Řekl sklíčeně Jaden.
„Ostatní týmy už také zkoušeli otevřít své svitky. Je v nich silné hypnózní genjutsu.“ řekl Kabuto.
„Nezraní vás, jenom omdlíte. A až se proberete, je už po všem!“
„Co tu vůbec děláš Kabuto?“ zeptal se ho podezřívavě Sasuke.
„Nebojte se! Nejdu po vašem svitku!“ uklidnil je Kabuto.
„Nejspíš nejdeš. Protože by jsi využil šance a vzal ho Narutovy hned jak jsi mohl.“ Řekl zamyšleně Sasuke.
„A taky proto, že já už oba svitky mám.“ Řekl s úsměvem Kabuto a vytáhl je z kapsy.
Sasuke se zatvářil překvapeně.
„Měl jsem štěstí. Teď už mi jenom zbývá dojít k věži a setkat se tam s mým týmem.“
Kabuto se otočil a dal se na odchod.
„Počkej!“ zavolal za ním zlověstně Sasuke.
Kabuto se otočil.
„Budu s tebou o ten svitek bojovat!“ řekl bojovně Sasuke.
„To myslíš vážně?“ řekl vážně Kabuto.
„Ano! Promiň, ale nemáme jinou možnost.“ Řekl Sasuke.
„To si děláš srandu ne? Kabuto nám vždycky pomáhal!“ namítl naštvaně Jaden.
„Jo! Zklidni se Sasuke!“ přidal se Naruto.
„Buďte zticha!“ řekl jen tak Sasuke.
„Sasuke!“ řekl zoufale Sakura.
„Od teď platí jen vyhrát a přežít! Na ničem jiném nezáleží!“ řekl Sasuke a připravil se na boj.
Kabuto se usmál.
„Nelži. Kdybys to myslel vážně, zaútočil by jsi na mě, když jsem to nečekal.“
„Protože…to by pravý ninja udělal!“
Sasuke se zatvářil naštvaně.
„To je v pořádku. Vážím si tvé reakce. Jestli chcete, pomůžu vám najít cestu k věži.“ Navrhl Kabuto.
„Pojďme. Pach ohně a vůně jídla by mohla přilákat zvířata nebo nepřátelské ninji.“

O chvíli později už skákali z větve na větev.
„Myslíš, že už jsou všechny týmy venku z lesa?“ zeptal se Kabuta Sasuke.
„To jistě. Přemýšlej, cílem je ukořistit svitek a vydat se k věži. Takže tam stačí počkat na nějaký tým a svitek mu vyfouknout.“ Odpověděl mu jistě Kabuto.
„Super! Jako past!“ řekla Sakura.
„Jo. Ale myslíš, že jsme jediní, co na to přišli? Ne. Bude tam kolem věže dost týmu, a sběračů.“
„Sběračů?“ zeptal se Jaden.
„To jsou ninjové, co se snaží sebrat svitek ostatním, i když ho už mají. Dělají to třeba pro snížení počtu kandidátů, nebo pro své kolegy. Nebo pro svá vlastní temná zamýšlení!“ vysvětlil Kabuto.
„Já říkám, že se o ně postaráme! Možná to bude i zábava!“ řekl sebevědomě Naruto.
„Nepodceňuj své nepřátele Naruto! To je ta nejhorší chyba, kterou můžeš udělat!“ řekl vážně Jaden.
„Hmm, jak myslíš.“ Zabručel Naruto.
„Aha, už začínám chápat.“ Řekl Sasuke.
„Jak to myslíš?“ zeptal se ho Kabuto.
„Jdeš s námi hlavně proto, že máš strach. Bojíš se, že to sám nezvládneš co?“ řekl Sasuke se škodolibým úsměvem.
Kabuto se usmál.
„Asi jo.“

Byl večer a pětice pozorovala věž z menšího kopečka.
„Za chvíli tam jsme.“ Řekl Kabuto.
„Hurá! Tak jdeme na to!“ zajásal Naruto.
Najednou Sakura, Kabuto a Sasuke ztuhly.
„Někdo je za námi!“ řekla obezřetně Sakura.
Naruto se bleskurychle otočil a vrhl po zvuku kunai.
Byla to obří stonožka, kterou Naruto připíchl kunaiem ke stromu.
„Jen housenka!“ řekl Naruto.
„Jen?! Podívej se na ní! Je dlouhá skoro jako autobus!“ řekla znechuceně Sakura a přeběhl jí mráz po zádech.
„Mohli jste se mě zeptat. A neplýtvat kunami.“ Řekl jen tak Jaden.
Sakura si vzpomněla na Jadenovu schopnost.
„Hej Naruto.Mohl by jsi se trochu ztišit? Je tu okolo dost věcí, od kterých nechceme být odhaleni.“ Řekl Kabuto Narutovi.
„Jo…jasně.“ Řekl zaraženě Naruto.

O další chvíli později se plížili lesem k věži.
Jaden tichounce přeskakoval z jedné špičky stromu na druhou.
Za chvíli se sešli na zemi.
„Začínáme se blížit.“ Řekl.
„Já nevím…něco mi tu nehraje. Mám takový…pocit.“ Řekl zamyšleně Jaden.

Když se opět zastavili, aby se podívali na věž, byli už dost unavení a utrmácení.
„Ehm lidi…víte jak jsem vám říkal, že mám divnej pocit?“ řekl Jaden.
„No? A co?“ zeptal se nechápavě Naruto.
„Tak se podívejte…na věž.“ Řekl Jaden a ukázal směrem k věži.
Skupina strnula…nepřiblížili se ani o píď.
„Zdá se, že nás někdo objevil.“ Řekl Kabuto a ukázal na stonožku, připíchnutou na stromě.
„Co?! To není možný?!“ vyděsil se Naruto.
„Chodíme dokola.“ Řekl Jaden a zavřel oči.
„Genjutsu?“ řekl Sasuke a obezřetně se rozhlédl.
„Zdá se.“ Řekl Kabuto.
„Nejspíš nás chtějí unavit.“
„Takže nás mají tam kde chtěli.“ Řekl Sasuke a vytáhl kunai.

Najednou se ze stromů a okolí začali vynořovat postavy v černém a s dýchacími maskami na ústech.
Bylo jich dost.
„To nejsou praví ninjové, je to jen nějaký trik nebo genjutsu. Necítím je ve vzduchu. Řekl Jaden a otevřel oči.
„Co? A kde jsou praví?“ řekl překvapeně Sasuke.
„Seděj o něco dál na větvi. Necháme je si myslet, že jsme jim na to skočili. Až přijde správný okamžik, sejmu je ok?“ řekl s bojovným úsměvem Jaden.
Sasuke se usmál stejným způsobem a kývl.

„Jako krysy v pasti.“ Řekla posměšně jedna z těch postav.
Naruto se rozeběhl a sejmul jí ranou pěstí do břicha.
Už se usmál, když se myslel, že mu to prošlo, ale předčasně.
Postava se proměnila jakousi tekutinu a Narutova pěst prošla skrz.
Z té díry po Narutově ráně se vyklubala další postava a vrhla po něm oboustranný kunai.
„Bacha Naruto!“ zavolal na něj Sasuke a vrhl do dráhy kunaie shuriken.
Zbraně se od sebe odrazili a odletěli neškodně stranou.
„Ten kunai je pravý. Házejí je po nás ti pravý tak, aby to vypadalo, že ho hodili ti umělí.“ Řekl Jaden.
„Dejte sem svitek… Dejte sem svitek… Dejte sem svitek…!“ začali mumlat postavy.
„Už mě to začíná štvát!“ zatnul zuby Jaden.
„Teď?“ zeptal se a podíval se na Sasukeho.
„A jakej máš plán?“ zeptal se ho Sasuke.
„Nemám už tolik chakry na tak silný jutsu jako se Obrovské tornádo. To by je zaručeně vyřídilo, ale mám jiný nápad…Naruto? Pojď sem.“ Řekl Jaden a mávl na Naruta.
Naruto nevěděl co Jaden chce, ale přišel k němu.
Jaden mu něco potichu řekl.
Naruto se nejdřív zatvářil překvapeně ale pak se chápavě usmál.
„Fajn Jadene! Jdu na to!“ řekl odhodlaně Naruto a udělal pečeť soustředění.
„Jutsu Stínových klonů!“ řekl a kolem něj se objevilo několik dalších Narutů.
Bojovně zařvali a vrhli se na umělé klony.
Sice jich pár sejmuli, ale za chvíli už stál jenom ten jeden pravý Naruto a vyčerpaně oddechoval.
„Vzdejte to. Nemáte šanci!“ řekla jedna postava.
„Nikdy!“ zařval odhodlaně Naruto.
„Máš nějakej jinej nápad Jadene?“ rozkřikl se ironicky Naruto na Jadena.
„Já za to nemůžu, že jsi tenhle povoral!“ odvětil uraženě Jaden.
„Já?! To si děláš srandu ne?!“ naštval se Naruto.

„Cha! Podívejte se na ně! Za chvíli se vyřídí sami a mi je ani nebudeme muset dorazit!“ řekl s úsměvem jeden z těch pravých ninjů, sedících o kus dál.
„Je mi líto hoši, ale to asi nestihnete!“ ozvalo se za nimi.
Ti tři ninjové ztuhli a vyvalili oči.
„C-co?!“ otočil se pomalu a zděšeně jeden z nich.
„Ta hádka byla jenom divadlo a já stojící támhle vlastně nejsem já, ale je to jenom jeden z Narutovích klonů.“ Usmál se vítězoslavně Jaden.
„A teď už víte co přijde.“
„Vzdušný drtič!“ řekl Jaden a sejmul ty tři drtivými vlnami vzduchu.
Umělí ninjové se před skupinou rozplynuli.
Naruto se usmál a Jaden vedle něj se proměnil v Narutova Stínového klona a zmizel.
„Zdá se, že to Jadenovi vyšlo.“ Řekl Sasuke.

Jaden o chvíli později seskočil ze stromu nad nimi.
„To nebyl špatnej nápad!“ usmál se Kabuto.
„Já vím.“ Usmál se Jaden.
„Dokonce měli i ten správný svitek.“ Řekl Jaden a vytáhl svitek nebes.
Narutovi se roztáhl úsměv na obličeji : „Jóó! Super!“ zaradoval se.

Za úsvitu dorazili k věži.
Z houští vyšli Kabutovi kolegové.
„Jdeš pozdě Kabuto.“ Řekl ten s černými brýlemi.
„Omlouvám se. Měl jsem menší vedlejší záležitost.“ Řekl Kabuto.
„Jo Kabuto, bez tebe bychom to nedokázali.“ Řekl vesele Naruto.
„Ále…dokázali by jste to i tak. Vedli jste si dobře.“ Usmál se Kabuto.
„Tak mi musíme jít těmito dveřmi…tak zatím.“ Rozloučil se Kabuto a zmizel se svým týmem ve dveřích.

Naruto vzal za madla u jejich dveří a otevřel je.
Vstoupili do kamenné místnosti.
„Co to má bejt?“ divil se Naruto.
„Nikdo tu není!“
„Moment! Podívejte se támhle!“ řekla Sakura a ukázala na nápis na protější stěně.
Sakura ho přečetla.
„Hmm, řekl bych že máme otevřít ty svitky najednou.“ Řekl jistě Jaden.
„Máš pravdu. Jdem na to!“ řekl Naruto a vzal jeden svitek a Sakura druhý.
Sakura s Narutem se na sebe podívali a otevřeli svitky.
A vyvalili oči.
Oba byly uvnitř stejné.
„Co to má bejt?“ divil se Naruto.
Sakura začala luštit nápis uvnitř.
„Muž?...Osoba?“ četla.
„Odhoďte je! Je to Přivolávací Jutsu!“ řekl rychle Sasuke.
Sakura s Narutem svitky rychle hodili od sebe.
Ze svitků začal vycházet kouř a v něm se objevil…sensei Iruka.
„Sensei?!“ divil se Jaden.
„Ahoj…dlouho jsme se neviděli co?“ usmál se Iruka.
„U druhé zkoušky jsme my chuuninové povinni vás přivítat a podat další informace.“ Vysvětlil Iruka.
„A to jsou…?“ zeptal se Jaden.
Iruka vyndal hodinky a podíval se na ně : „A zvládli jste to včas takže…gratuluji! Prošli jste druhou zkouškou!“ řekl.
Skupina ho chvíli vyjeveně pozorovala.
„Pozval bych vás k Ichirakovi na ramen ale…“ chtěl říct Iruka ale Naruto mu do toho hned skočil.
„Ramen? Fakt?! To je super sensei!“ řekl rozjařeně Naruto a vrhl se obejmout Iruku.
„Počkej! Pusť! Ještě jsem neskončil!“ snažil se ho zbavit Iruka.
Jaden, Sakura a Sasuke se unaveně posadili na zem.
„Sklapni!“ řekla naštvaně Narutovi Sakura.
„Díky.“ Usmál se Jaden.

Iruka jim vysvětlil nápis na zdi a řekl : „Tak. To je vše, co jsem vám měl říct.“
„Fajn!“ zasalutoval Naruto.
Ale Iruka vypadal nějak smutně a ustaraně.
„Děje se něco sensei?“ zeptal se ho Jaden.
„Ještě jedna věc…“ řekl Iruka.
„Dejte si u třetí zkoušky pozor. Nepřežeňte to!“ řekl starostlivě a vážně Iruka.
„Iruko sensei! O mě se bát nemusíte! Právě teď…“ řekl Naruto jistě a chytl se za čelenku.
„…Jsem taky ninja!“

O pár pater víš ve věži seděla Anko na křesle v místnosti s Třetím.
Držela se za Prokletou pečeť na svém krku.
„Stále tě to bolí?“ zeptal se jí Třetí.
„Už ne. Díky tobě.“ Odpověděla Anko.
„Nevíš, po čem Orochimaru jde?“ zeptal se Anko jeden z Hokageho pomocníků.
Anko se zamyslela a vzpomněla si na to, co jí řekl nedávno Orochimaru.
„Jde po nějakém chlapci.“ Řekla Anko.
„Po Sasukem že?“ řekl Třetí.
Najednou se v televizi na stole za nimi objevil ninja a podal jim hlášení.
Třetí se otočil zpět na Anko a nasál z dýmky.
„Dobrá. Teď ale musíme pokračovat s těmito zkouškami.“