Kroniky Vzduchu: Díl 33 - Tým Delta

Jaden čekal na Nami, opřený o plot blízko jejího domova.
Bylo půl osmé a za chvíli měli být u Páté, jak mu včera sensei Kawara nařídil.
Za minutu vyšla Nami z domu a po tom, co si všimla Jadena a věnovala mu úsměv na pozdrav, se vydala k němu uličkou.
Po chvíli chůze se ho zeptala : „Nevíš, o co jde?“
„Ne…Sensei mi akorát řekl, ať ty a já přijdeme dnes v 8 do kanceláře Páté…že je to prej urgentní.“ Řekl zamyšleně Jaden.
Nami se zamyslela.
Za chvíli byly před radnicí.
Vyšli do třetího patra a vydali se k Tsunade.
Když došli před její dveře, vyměnili si ještě zamyšlené pohledy a Jaden po zaklepání vstoupil.
Tsunade seděla za jejím pracovním stolem a před ním stál Kawara.
„Á, už jste tu. Výborně.“ Řekl na pozdrav Kawara.
„Zdravím vás Pátá, senseii…“ uklonil se Jaden a Nami hned po něm.
„O co jde?“ zeptala se Nami.
Tsunade se nadechla.
„Budete zařazeni do speciálního týmu obnovených Stopařů.“ Řekla na rovinu Tsunade.
Jaden s Nami vytřeštili oči.
„Vážně???!“ řekl zaskočeně Jaden.
„Jen tak??“ divila se Nami.
„Po několika incidentech, které se stali v nedávné době, jsme se s Pátou rozhodli obnovit složku Stopařů v Konoze. Informace jsou ta nejúčinnější zbraň a s nimi bychom možná mohli zabránit několika z těch incidentů.“ Řekl Kawara.
„A co se týče tvé otázky, zdali budeš přeřazen Jadene…nebudeš. Zůstaneš v Týmu 7 a ve tvém týmu Stopařů budeš neoficiálně. Celá tahle záležitost je vysoce tajná. To, že byly Stopaři obnovení, nebo cokoli, co se toho týká, se nesmí nikdo dovědět. Vaše práce jako Stopaři podléhá nejvyššímu utajení.“ Řekl vážně Kawara.
Jaden se ušklíbl nad tím, jak Kawara zase věděl, na co se chce zeptat a pak mu něco došlo.
„Moment…Mého týmu???!!“ řekl ještě překvapeněji Jaden.
„Ano, tvého. Byl jsi vybrán po zvážení tvých schopností a zkušeností, jako velitel týmu Stopařů, krycím názvem Delta.“ Řekla Tsunade.
Jaden jen překvapeně zamrkal.
„A to budeme jenom dva? Víc Stopařů nebude??“ ptala se Nami.
„Váš Stopařský tým bude ještě rozšířen o jednoho člena. Měl by tu za chvíli být. A jediní Stopaři v Konoze, jste vy.“ Řekl Kawara.
Na to se objevil stín na skle okénka ve dveřích a někdo vzal za kliku a vstoupil.
Jaden s Nami se otočili.
„To je Hiro Sakashima. Třetí člen!“ představila příchozího chlapce Tsunade.
Ve dveřích stál kluk, asi stejně starý jako Jaden. Měl černou vestu s dlouhými rukávy a černé ninjovské kalhoty.
Na zádech měl v pouzdře dvojitou Katanu (Katana, s dvakrát tak dlouhou rukojetí a čepelí na každém konci rukojetě. Něco, jako mečová tyč.), jejíž čepele, mu vykukovali přes pravé rameno a vedle něj na levém boku.
Jeho hnědé vlasy, trochu delší, asi pod uši, mu na čele obepínala čelenka Konohy.
„Zdravím.“ Řekl neutrálně Hiro.
„Jo…nápodobně.“ Řekl zaskočeně Jaden. Těch překvapení pro dnešek měl už docela dost.
Nami si Hira změřila pohledem a vypadala zamyšleně.
„Pátá…myslíte, že je dobré zařadit do týmu cizího člena, s kterým jsem ještě ani nepracovali, ani neměli možnost se s ním nějak seznámit?“ namítl Jaden.
„Ta možnost se snad brzo naskytne. Až dostanete vaší první Stopařskou misi.“ Řekla Tsunade.
Jaden se trochu zamračil, ale nakonec v duchu souhlasil.
„Fajn…tak já jsem Jaden Shimoto.“ Kývl na Hira.
„Já jsem Nami Azuka, ahoj.“ Pousmála se Nami a také kývla.
Hiro je jen sledoval a nehnul ani brvou.
Ten je teda divnej…Pomyslel si Jaden.
„To je vše, ohledně týmu Delta. A teď poslouchejte! Dostanete rovnou misi. Aby jste se mohli nějak seznámit…Je to mise typu C, takže nic zajímavého. Doprovodíte jednoho sběratele starých artefaktu zpět do Písečné. Hiro by ho měl znát. Instrukce máte tady.“ Řekla Tsunade a podala Jadenovi menší notýsek.
„Mise začíná za 2 hodiny….To je zatím vše. Můžete jít.“ Ukončila setkání Tsunade.

Jaden s Nami vyšli před budovu a počkali, až vyjde i Hiro. Chtěli se s ním trochu víc seznámit, když je s nimi teď v týmu Delta, jak ho nazval Kawara.
Za chvilku Hiro vyšel a zastavil se před nimi.
Jelikož Jaden nevypadal, že by chtěl začít s hovorem, tak začala Nami : „Tak Hiro…nechceš nám o sobě něco říct? Tak na seznámení víš?“ pousmála se.
Hiro se stále tvářil tak nějak nezaujatě.
„No…vlastně ani ne, ale je to slušnost že? Jsem genin, stejně jako vy a jsem původně z Písečné, ale teď bydlím tady. Co umím, uvidíte v boji. Nejsem moc na řeči a podobný plýtvání kyslíkem…a víc mě nenapadá.“ Řekl Hiro.
Nami tam stála, jako vytesaná z kamene.
Jaden sice něco podobného fakt nečekal, ale vzpamatoval se první : „To jsi nám toho teda řekl…Nami to myslela asi trochu jinak, a ne jako charakteristiku z encyklopedie.“ Řekl Jaden trochu dotčeně.
Hiro pokrčil rameny.
„Nejsem moc společensky založený, tak se omlouvám.“
Jaden se ušklíbl. To je teda paráda! Lepšího nám dosadit nemohly….
„Ehhmm…fajn…já…já mám ráda vodu, jsem původně z Oblačné a mám ráda oslavy a podobné údálosti…“ rozkoukala se pomalu Nami a pokusila se nějak uvolnit atmosféru.
„Jestli se mám i já nějak uvádět nevim jestli má cenu.“ Zabručel Jaden.
„Hmm…“ zahučel jen tak Hiro.
„Jste oba asi fakt fajn, ale měli bychom se vydat na tu misi ne?“ změnil téma.
„Jo, máš recht…Připravte se týme,…“ To je tak skvělí tohle říct!!! Pomyslel si slastně v duchu Jaden.
„…za hodinu se sejdem u brány.“

Hodina byla pryč a Jaden šel k bráně.
Měli doprovodit z Konohy sběratele zpět do Písečné.
Byl na půl cesty, když potkal Sakuru.
Trochu se zarazil, protože se cítil vinen za to, že nestihl pomoct Narutovi a přivést Sasukeho zpět, jak jí slíbili.
Ale Jaden se v duchu povzbudil a zazubil se na ní.
„Dobrej Sakuro!“
Sakura vypadala zamyšleně, ale po Jadenově pozdravu se nějak probrala a oplatila mu pozdrav úsměvem : „ Ahoj Jadene.“
„Kam bloumáš?“ zažertoval Jaden, protože Sakura opravdu šla jako nějaký přízrak.
„Přemýšlím…“ řekla divně Sakura.
Jaden zvážněl.
„Neboj se Sakuro…přivedu Sasukeho zpět!!! A Když ne já, tak Naruto určitě!!“ řekl Jaden.
Sakura se pokusila o úsměv.
„Promiň, ale teď už musím jít. Mám misi.“ Pousmál se Jaden a vydal se původním směrem.
„Jo jo…počkej…ty máš misi? Jak to? To by jsme měli mít tu misi i já a Naruto ne?“ uvědomila si Sakura.
Jaden se v duchu napomenul za svojí nedbalost.
„No…jenže…to je speciální jednočlenná mise…tak zatím!!“ mávl rukou na rozloučenou Jaden a rychle se otočil na patě odešel.
Sakura se za ním ještě chvíli zamyšleně dívala, ale pak pokrčila rameny a také odešla.

Když Jaden přišel k bráně, Nami i Hiro tam už byly.
To je teda fakt super!!! Moje první mise jako velitel a jsem tu poslední…!!! Pomyslel si vztekle Jaden.
Když k nim přišel, Nami na něj hodila káravý pohled.
„Tak sorry nooo!!! Já se zdržel s…jednou babičkou. Potřebovala pomoct s nákupem.“ Zatvářil se nevině Jaden a vzpomněl si na Kakashiho.
„Ha ha…ten byl dobrej no…“ řekla ironicky Nami.
Hiro zatím mlčel, jako obvykle.
„Hele Hiro, to nemůžeš být víc pozitivně naladěnej?“ snažil se ho nějak povzbudit Jaden.
Hiro otevřel oči, přestal se opírat o sloup brány a popošel před hradby.
„Klient je tu. Měli by jsem jít.“ Řekl neutrálně.
Jadenovi se napjal sval na hlavě. Ten je fakt hroznej!!
Hned na to, dorazil i muž v tmavě modrém hábitu a vysokým válcovitým kloboukem na hlavě.
„Zdravím ninjové. Jsem připravený!“ pozdravil archivista.
„Bezva…jdeme!“ zavelel Jaden a trojice vyrazila.