Nebezpečná láska7**

Opravdu se Vám moc omlouvám že je to ták krátký ale vážně nějak nestíhám.............xD Tak snad příště....xD

Dívka se otočila. Věděla,že je to Itachi,ale neviděla ho. Stála tam tiše a jen se dívala do tmy svého pokoje. Najednou se vynořila postava. Dívka si uvědomila, že to není ten koho čekala. ALe neznala tu osobu. Rychle se k ní blížila a Sakura začala panikařit. Když se k ní silueta přiblížila natolik, že mu viděla do tváře zbledla. Stála a nedokázala se pohnout, nevěděla proč chtěla utéct, ale nemohla. Snažila se rozpoznat kdo je to, ale zatmívalo se jí před očima a dívka už nedokázala rozpoznat ani prsty vlastní ruky. Nedobrovolně se položila do náruče toho neznámého a usnula.

Dívka se probudila až v cizím pokoji. Viděla pořád rozostřeně,ale věděla určitě, že je ještě pořád v konoze. ALe nebyla ve vlastním pokoji , ......... tak kde? Ležela a dívala se do stropu, když se nad ní skonil Sasuke. Sakura se polekala, on byl ten poslední koho by čekala. Pořádně se rozhlédla, nebyla v nemocnici ani v domě svých rodičů. Vyděsila se, prudce se zvedla a nechtěně srazila Sasukeho k zemi.

,,Jsi u mě doma." Vykoktal ze sebe když se zvedal.

,,Omlouvám se." Sakura mu podala ruku a pomohla mu vstát. ,,Co tu dělám?Co se stalo?"

,,Deidara tě chtěl unést zastavili sme ho s Kakashim před branou. Sensei čeká za dvěřmi."

Sakura se na na chlapce jen dívala. Asi od ní čekal že půjde za Kakashim ale ona to neměla v plánu.

,,Potřebuju být chvíli sama." Prohodila a Sasuke bez řečí odešel. Netušil co chce Sakura udělat, protože mít jen náznak nehnul by se od ní na krok, přesně jak mu to řekl Sensei.

Dívka přistoupila k oknu, nebyla to zas taková výška. Otevřela okenici a skočila. Rozeběhla se k bráně ven z konohy. Musela najít Itachiho, potřebovala vědět co se s ním stalo, ale nemusela chodit daleko. Přišel sám. Jen co vykročila z vesnice objevil se před ní.

,,Měla si tam zůstat!" Sakura se viděsila. Takhle na ní Itachi nikdy nekřičel. Ale po chvilce se uklidnil. Pohladil ji a vzal do náručí.Dívce začli po tvářích stékat kapičky slz. Netušila proč,ale potřebovala být s ním. Věděla, že k němu cítí něco víc a byla by ochotná kvůli němu i opustit domov.

Itachi se na ni podíval. I přes ty slzy vypadala spokojeně. Byla s ním a byla spokojená. Byl to hezký pocit. Najednou se mu vybavili vzpomínky z dětsví. Vzpoměl si na Sasukeho, živě viděl před očima jeho neviné dětské oči. Teď jen zíral do prázdna.

Dívka zvedla hlavu. Ucítila ve vlasech kapku vody.Ne nebyla to kapka vody, ale Itachiho slza.