Akatsuki na nákupech
„Můžu si…“
„Ne!“ Zařval Deidara.
„Dyť ještě nevíš co chci.“ Pohodil Tobi rukou.
„To je mi jedno! My máme seznam. To my“ Ukázal na sebe. „si odskáčeme jestli nebude splněný všechno do puntíku.“
„Ale dyť já…“
„My jsme vybráni! My jsme vyvolení! My máme obstarat na tenhle týden nákup!“
„Já jsem chtěl jenom…“
„Dostali jsme od Peina peníze přesně na ty věci na seznamu. Nemáme ani o korunu na víc!“
„Malinká sušenka je…“
„Žádná malinká sušenka nebude!!!“ Deidarovi se začali dělat v koutcích úst malinké bublinky. V očích nepopsatelná zloba a nenávist vůči svému kolegovi.
„Já mám svoje peníze.“ Špitl Tobi.
„TAK CO MĚ S TIM KU*VA OTRAVUJEŠ?!? TÁHNI PRO KOŠÍK!“ Deidara se celý roztřepal a musel se opřít o stěnu hypermarketu. „Ty mise od Peina jsou čím dál tím těžší.“
Tobi došel k velké řadě košíků.
„Hmm, připoutané řetězem.“ Pomyslel si. „Sem se asi dává mince.“ Prohlížel si košík. „Umět chidori tak ušetřím za košík.“ V hlavě se mu rodila myšlenka. „Proč nejsem jako Sasuke.“ Povzdechl si nahlas.
„Každej chce bejt jako Sasuke. Wheeeeee!“ Projel kolem něho Sasuke v nákupním košíku. Košík se točil kolem dokola a vyšší rychlostí než by bylo jednomu milo.
„Sasuke-kun!“ Hnal se za košíkem Kabuto.
„Myslím, že bude lepší použít minci.“ Šáhl Tobi do kapsy.
„Dělej Tobi.“ Mával Deidara. Na místo čekání už vešel do velkého obchoďáku, který podle nápisu, nad dveřmi s detekcí pohybu, měl k prodeji vše. Dveře však měli menší zpoždění jako každé jiné, které se otevírali sami od sebe. Tobi, který nechtěl, aby jeho senpai čekal, se rozběhl jak nejlépe uměl. Rychle proběhl kolem Sasukeho, jenž ležel pod vozíkem, který se převrátil po nárazu na obrubník. Nebral zřetel na nic. Běžel čím dál tím rychleji. Díky nádherně umytému sklu si nevšiml, že před Deidarou jsou nějaké dveře. Náraz však dveře nerozbil, ale Tobi skončil ve vozíku, který se pomalu došoural k Deidarovi hned poté co se dveře otevřely.
„Co máme koupit?“ Zeptal se Tobi hned poté co ho Deidara vyhodil z košíku. „Já bych docela koupil su…“
„Stop!“ Zarazil ho Deidara. Napřáhl k němu ruku, která se olízla. „Tady na tomhle seznamu máme napsaný požadavky všech členů co chtějí koupit.“ Ukázal Deidara na lísteček.
„Takže první položky na seznamu jsou pro Konan.“ Podíval se Deidara. „Bičík, tanga a houbičku na nádobí…“
„Na co chce houbičku na nádobí?“ Zeptal se Tobi.
„Nevím, nádobí myje pokaždé Sasori.“ Pokrčil Deidara rameny. „No tak tedy první zastávka je jasná.“
„Jasný.“ Kývnul Tobi na porozumění a vydal se do útrob obchodního domu. Po půl hodině hledání konečně našli oddělení, kde se prodávali houbičky na mytí a bičíky.
„No jo, ale kterej?“ Rozhlížel se Deidara po všech velikostech a různých tvarech se zakončením.
„Třeba tenhle.“ Hrábl Tobi náhodně do regálu. „Jo ten se jí bude líbit.“ Prohlížel si ho Tobi zamyšleně.
„Máš pravdu Tobi.“ Objevila se vedle něj Konan. Stála tam v koženém oblečku, který si právě zkoušela. „Co říkáte na tuhle masku?“ Nasadila si hrůzu nahánějící koženou masku se zipem místo úst.
„Tobi si radši nechá svojí.“ Chytl se Tobi košíku a opatrně s Deidarou vycouvali do dalšího oddělení.
„Abych pravdu řekl ten pohled na spoře oděnou Blue mi za to nestál.“ Ohlížel se Deidara přes rameno.
„Asi tak nějak.“ Tobi se taktéž díval dozadu přes rameno a košíkem narazil do jedné z mnoha nakupujících osob.
„Sakra, jak to řídíš?“
„Tisícerá omluva…Peine? Co tu děláš?“ Pustil Tobi košík.
“Jsem tady s Itachim a nakupujeme brýle.“ Odpověděl mu Pein.
„A proč je tu Kisame?“ Ukázal Deidara na nově přicházejícího.
„Nechci, aby se Itachi potuloval po obchoďáku sám.“ Zubil se Kisame.
„Tak co tu dělá Sasori?“ Ukázal na Sasoriho, který se přehraboval mezi lepidly.
„Potřebuji lepidlo.“ Zahuhlal s hlavou v regálu.
„A proč je tu s vámi i Zetsu?“ Rozhazoval Deidara bičíkem.
„Nechtěl jsem být doma sám.“ Pokrčil Zetsu rameny.
„A Kakuzo?“ Opřel se Tobi o košík.
“Já dostal celý ten nápad jít nakupovat.“ Strkal si nenápadně věci z regálů do kapes podle toho jak mu přišly pod ruku.
„Ahá, tak teď už to chápu.“ Poplácal Deidara Tobiho po zádech a opět se rozjeli pro další věci z nákupního lístku.
Po několika hodinách bloudění po hypermarketu zbývali už jenom dvě položky.
„Konečně bude konec.“ Pohodil Deidara vlasy.
„Můžu si už dojít pro tu sušenku?“ Zeptal se potichu Tobi. Moc dobře věděl co se stalo posledně, když se zeptal. Ještě teď ho bolela záda od výbuchu.
„Ne.“ Řekl Deidara zcela klidně.
„Malinkatou sušenku. Prosím, mám už hlad.“ Škemral Tobi.
„Ne! Poslední dvě položky! Já už mám taky hlad, ale musíme nakoupit před zavíračkou!“
„Malinká sušenka.“ Zakvílel Tobi.
„Předposlední položka je…“ Koukal Deidara do seznamu. „Sušenky pro Tobiho….“
„Tobi, dojdi pro sušenky.“
„Ano, díky senpai.“
„Nemáš zač!“ Deidarovi zaplál oheň v očích. Složil prsty do potřebné pečetě. „Umění…“ Z oddělení se sušenkami se ozval výbuch. Tobi proletěl vzduchem s vřískotem a několika baleními sušenek. „Je výbuch.“
„Poslední sušenka…Tobi a jeho debilní sušenky!“ Zaklel si Deidara. „Poslední položka je… Ne! Proč jsem se nenasnídal! To není jíl!“ Prskal na svojí levou ruku, která držela už jenom okraje papíru.
„Mám sušenky senpai.“ Hodil Tobi několik balení do košíku.
„Tobi!“ Chytil ho pod krkem. „Kdo byl poslední položka? Komu jsme ještě nic nekoupili?“ Třásl s ním několik centimetrů nad zemí.
„No, vy jste si ještě nic nekoupil.“ Vykoktal ze sebe Tobi.
„Já chtěl jenom gel na vlasy a oční stíny! Oční stíny!“ Hystericky řval a prskal. Tobi byl velmi rád, že má masku.
„Klid Deidaro!“ Tobi se vymanil ze sevření. „Je to hned tady.“ Ukázal na regál vedle nich. Deidara celý udýchaný hrábl do regálu a shodil většinu sortimentu na zem. Něco ovšem přistálo i do košíku.
„Teď ke kase. Rychle, nebo se zblázním.“
„Chudák Tobi, aby všechno zase oddřel.“ Mumlal si neslyšně pod maskou.
„Sakra to je fronta.“ Tobi se zařadil za Kabuta.
„Už tu čekáme asi čtyři hodiny. Chudák Sasuke to už nevydržel a usnul.“ Ukázal na Sasukeho, který byl naskládaný v košíku a spal.
„To je ta fronta tak dlouhá?“ Nadzvedl se Tobi na špičky. Na kasu viděl docela dobře. Vlastně před Kabutem stál jenom jeden zákazník, který vše brzdil.
„Říkám vám, že mám tenhle kupón a na něj je sleva!“ Mával Kakuzo s papírkem prodavačce před obličejem. "Snažím se vám to vysvětlit už čtyři hodiny!"
„Ale pane, ten kupón je starý už několik desetiletý.“
“To mě nezajímá!“
„To ještě tenhle podnik ani neexistoval.“
„Vy máte na všechno výmluvy, co? Já se vrátím.“ Otočil Kakuzo svůj košík a zmizel v davu. Chůzi mu však stěžovaly všechny nakradené předměty, jenž měl nastrkané všude možně i nemožně v oblečení.
„Sasuke, vstávej.“ Dorazil Kabuto ke kase.
„Já ještě nechci na trénink. Chci spát. Omluv mě u Orochimarua.“ Pohazoval s sebou v košíku. Ten nebyl však stavěný na spaní, a tak Sasuke spadl na zem.
„Sakra.“ Zvedl se akorát před prodavačku. „Čau kotě.“ Usmál se a rukou si pročísl vlasy. Bohužel měl vlasy slepená tak si jich několik vyškubl.
„Áááu!“ Praštil rukou do jezdícího pásu kam Kabuto vykládal potraviny.
To už se vrátil Kakuzo. Tentokrát bez košíku, ale za to vypadal jako jeden z aktivních hráčů sportu sumo. Při každém neohrabaném pohybu za s sebou trousil ukradené zboží. V tom přiběhl k pultu Hidan.
„Jsem šílenec a chci se zabít! Všichni se koukejte na mě! Na mě, ne na támhletoho vola co prochází mezi kasami s ukradenými věci.“ Vyskočil na pult, aby upoutal pozornost všech a probodl si hrudník žerdí s vlajkou hypermarketu. Bohužel žerď byla z umělé hmoty, a tak se zlomila.
„To se mi ještě nikdy nestalo.“ Usmál se Hidan na ostatní. „Kakuzo zdrhej!“ Oba se rozběhli k východu.
„Platím.“ Vyložil Tobi zboží na pult. Slečna u kasy však stále zírala v šoku na utíkajícího Hidana s Kakuzem.
„Zvládli jsme to!“ Radoval se Kakuzo.
„Tak co pak to tady máme?“ Postavil se před dva zloděje Asuma.
„Hlídač obchoďáku.“ Ukázal Hidan.
„Chceš nás zastavit?“ Kakuzo napřáhl ruku.
„Za pětku na hodinu? Jděte.“ Asuma se usmál, zapálil si další cigaretu a šel se dál procházet.
„Tobi, dávej to do těch tašek rychleji. Chci co nejdřív domů.“ Chvátal Deidara. Tobimu už také začínalo taky pomalu, ale jistě šplouchat na maják.
„Konečně mám svoje sušenky.“ Objal Tobi jeden z pytlíků sušenek.
Dvě a půl hodiny čistýho času.
WOW! Dost dobrý už sem četl pár FF většinou jednorázovky ale ty s Akatsuki sou prostě nej hlavně Tobi.
Paradní blbostička musíte zkusit --> http://remiksx.mybrute.com
Super. Veľmi som sa nasmial.
Několikrát sem si ve smíchu málem zabodla lízátko do krku XD
asi tak nejak XDD ale aj tak najlepsia scenka zo vsetkych na svete je ta ked Blair hodi po Soulovi tu spalenu rybu XDD z toho som nemohla
hh je to super
Lol to je upee geniální povidka
Jsem hrdou členkou Spolku Žroutů knih! Naše závislost na knížkách a jejich rychlé čtení je přímo legendární. :)
Jsem ve FC Nana. Přidej se k nám ;)
Udělala jsem FC pro užasnou FFkařku Kakari. Přidejte se zde
PERFEKTNA poviedky „My jsme vybráni! My jsme vyvolení! My máme obstarat na tenhle týden nákup!“ ...ake dramaticke ...“Já dostal celý ten nápad jít nakupovat.“ Strkal si nenápadně věci z regálů do kapes podle toho jak mu přišly pod ruku....nepolepsitelny Kakuzu ..„Předposlední položka je…“ Koukal Deidara do seznamu. „Sušenky pro Tobiho….“.....Složil prsty do potřebné pečetě. „Umění…“ Z oddělení se sušenkami se ozval výbuch.....ako to lem mozu Tobimu robit...„Ale pane, ten kupón je starý už několik desetiletý.“ “To mě nezajímá!“ „To ještě tenhle podnik ani neexistoval.“ „Vy máte na všechno výmluvy, co? Já se vrátím.“ Otočil Kakuzo svůj košík a zmizel v davu. Chůzi mu však stěžovaly všechny nakradené předměty, jenž měl nastrkané všude možně i nemožně v oblečení...To už se vrátil Kakuzo. Tentokrát bez košíku, ale za to vypadal jako jeden z aktivních hráčů sportu sumo. Při každém neohrabaném pohybu za s sebou trousil ukradené zboží.V tom přiběhl k pultu Hidan. „Jsem šílenec a chci se zabít! Všichni se koukejte na mě! Na mě, ne na támhletoho vola co prochází mezi kasami s ukradenými věci......ja z toho nemozem Smial som sa ako sialenec ...a Tobi ma konecne svoje susienky
http://147.32.8.168/?q=node/92665
http://147.32.8.168/?q=node/92913
<a href="http://147.32.8.168/?q=node/93999" title="http://147.32.8.168/?q=node/93999">http://147.32.8.168/?q=node/93999</a>
fakt super
Hej, tvoji fantazii bych chtěl mít...fakt úžasný...
Souhlasím
prostě ženiální
Sushi-chan... souhlasíííím xD
Myslím, že si můžeš začít říkat umělec.
Nenormalitka dost husto som sa na tom zasmiala skvela praca
♎♎
Klik na moju najnovšiu patlaniCHu a neCHať lamu na Deve alebo keď CHCHete môžete ma prenasledovať aj na tumblr!(/w^)
mazec xD
to bylo nejvíc
to bylo hustacky XD
BRUTAL
_____________________________________
Lol moc hezké:-)
http://img.userbarz.com/22/4302.jpg[/img][/url]
Feed Me!
Adopted from Valenth Nakrmte ho Prosííím
92% teenagerů poslouchá hiphop. Jestli patříš k zbylým 8%, přidej si tohle do podpisuSign by Danasoft - Get Your Free SignSign by Danasoft - Get Your Free Sign
Tak to je konec,
můj rozum je ted švorec.
Místo toho se barák otřásá,
můj smích se všude ozývá.
Podpis byl upraven z důvodu nadměrné velikosti.
„Tisícerá omluva…Peine? Co tu děláš?“ Pustil Tobi košík.
“Jsem tady s Itachim a nakupujeme brýle.“ Odpověděl mu Pein.
„A proč je tu Kisame?“ Ukázal Deidara na nově přicházejícího.
„Nechci, aby se Itachi potuloval po obchoďáku sám.“ Zubil se Kisame.
„Tak co tu dělá Sasori?“ Ukázal na Sasoriho, který se přehraboval mezi lepidly.
„Potřebuji lepidlo.“ Zahuhlal s hlavou v regálu.
„A proč je tu s vámi i Zetsu?“ Rozhazoval Deidara bičíkem.
„Nechtěl jsem být doma sám.“ Pokrčil Zetsu rameny.
„A Kakuzo?“ Opřel se Tobi o košík.
“Já dostal celý ten nápad jít nakupovat.“ Strkal si nenápadně věci z regálů do kapes podle toho jak mu přišly pod ruku.
„Ahá, tak teď už to chápu.“ Poplácal Deidara Tobiho po zádech a opět se rozjeli pro další věci z nákupního lístku.
Nebo s tím Hidanem a Kakuzem =D
Toto mě rozsekalo Fakt luxus Hlavně Hidan a Kakuzu
Forum, na kterém můžete diskutovat naprosto o všem! http://free-discussion.8forum.biz/forum.htm
jezis to je naprosto suprovy
pekne ako vsetko co napises super
Tak to je skvělý! Tobi a sušenky! (btw...to mi připomíná mýho Deidyho a lízátka) A šlo by na to i pokráčko...!?*psí voči*
一度に心の中で本物の願望があります、そしてその願望和津沿いです...そのときあなた和本物の明らかにされていない脳l族をみつける。
"When there is a true desire in your heart and that desire is strong...that is when you find the real strength that even you did not know you had." (Orochimaru-sama)
All my FanFiction x deva path FC ^^
PS: Ano, to na tom avataru jsem já.
Mno, tak to nevim, spíš ne
ó 2164 dní, su mocné (:
http://tokyhorecenze.blogspot.cz/
Jááj tie ff with akatsuki sú najlepšie Keď si prectavím Hidana s Kakuzom tak padám zo stoličky
Super
Nyaa
heh tak to je fakt dobrý!!
jen malinkou su zuppa