Do pekla a zpět 5 – osud

Oba vkročili do zelené brány a objevili se někde na skalnatém povrchu. Brána se za nimi zavřela a oni byli chyceni do pasti. Na vyvýšeninách, kolem nich se objevila veliká hromada démonu. Byli na takovém malém ostrůvku , kolem do kola je obklopovala neznámá zelená tekutina. Teplota převyšovala 50°C , potili se, teplo je strašně vysilovalo, atmosféra zrovna nebyla na jejich straně. Zelené světlo bylo už tak pronikavé že sluneční brýle jim byli k ničemu.
„No, vypadá to že nás již očekávali!“ Usmál se Naruto. Po tváři mu stékal pot a únava byla silná.
„Myslíš že je dáme?“ Strachovala se stejně upocená a vyčerpaná Sakura.
„Blázníš? Budeme rádi když vydržíme 1. kola.“
„Sakra!“
„Co si myslíš že je to zelený kolem nás?“
„Tak to teda fakt nevim.“
„Máš ještě tu mapu ? Puč mi jí.“
„Jasně, posluž si ale tady ti bude asi k ničemu!“
„Nemyslím si!“ Usmál se chlapec a začal si s kusem papíru hrát. Konečným výtvorem byla vlašťovka. .
„Cože? To si ze mě děláš srandu ne? Teď si jdeš hrát s vlašťovkou?“
„Ne né, jdu zkoumat terén!“
„S kusem papíru?“
„Jo!“ Naruto hodil kus papíru, který začal kroužit kolem nich, všichni přítomní v sále pozorovali jak si to vlašťovka míří k jednomu z démonů. Vlašťovka dosáhla svého cíle, démon jí svíral v rukou. Jeho přátelé ale byli též zvědavá na joninův výtvor a tak se na něj vrhli. Naruto zakončil svůj plán slovy.
„Výbuch!“ Papír o který démoni tolik stáli jim vybouchnul pod rukama, polovina přítomných na jižní tribuně nepřežila výbuch, druhá se zřítila do neznámé zelené hmoty a vypařila se.
„Výbušném lístek?“ Vykulila oči Sakura.
„Na tohle by neměl ani Deidara!“ Začal se řechtat Naru.
„Tos okoukal od toho divného blonďáka z akatsiki ?“ Začala se řechtat i Sakura.
„Zoufalá doba si žádá zoufalé činny. Teď ale jak z téhle kaše!“
Jen to do Naruto dořekl , zbylé ¾ přihlížejících démonů se na ně vrhly. Našemu páru se zatmělo před očima.

„Co to je? Genjutsu?“ Začal spekulovat Naruto, co znamená ta tma kolem nich.
„Genjutsu vypadá jinak, tohle je něco jiného?“
Tma se pomalu rozplynula a Naru s Saku se objevili u nějaký vesnice. Tu vesnici neznali a žádnou kterou znali jim nepřipomínala, aby taky jo když to vlastně byli jenom trosky, pár ještě obývaných domů bylo uprostřed vesnice, z dálky byl vidět kouř asi z komínů těch domů.
„Neříkej mi že tohle není genjutsu!“
„Tak zastav tok chackry a uvidíš.“
„Dobře.“ Odvětil Naruto a pokoušel se zastavit tok checkry ve svém těle, nepocítil však žádnou změnu, on vlastně necítil žádnou chackru .
„Sakra, co to je! Já nemam chackru!“
„To už ti došla? Já to zkusím ty nemehlo!“ Na Sakuře byl 2. pokus, měla ale stejný pocit jako Naruto, bylo to jako by vlastně neměla žádný chackrový obvod.
„To je divný, jsem na tom stejně!“
„No tak se pudem kouknout do té zbořeniny před námi, třeba tam najdeme něco co nám pomůže!“ Ukázal Naruto na vesnici v dezolátním stavu.
„Dobře, pojďme.“Přikývla mu Sakura a pár se vydal na cestu.
Cestou viděli nějaké rozbořené domky, čím dál šli tím více jim byly ony místa povědomá. Ani nemůžu popsat Narutovo zděšení když v dálce uviděl 5hlav vytesaných na skálách. Mladý muž se rozběhl blíž k těm sochám, jeho tušení bylo správné, ta vesnice, ta vesnice v dezolátním stavu byla Kohona!
„Cože? Néééé, moje Konoha!“ Rozbrečel se Naruto a pomalu klesal na kolena.
„Cože? Konoha zničená? Co budu dělat!“
„Ty? No já nevím ale kdybys mi neskákala do vykládání tak bys možná pochopila to co sama za 12 let pochopíš vlastní hlavou.“
„Cože?
„Tak mi neskákej do řeči a poslouchej!“

Sakura si ale zachovala chladnou hlavu , začala se kolem sebe otáčet a prohlížet si vesnici.
„Tohle se mi nezdá! Jsme z vesnice asi týden, není možné aby zničili vesnici za týden, a kord tak rozlehlou jako je Konoha!“
Naruto si otřel slzy (njn vlastenec ) a řekl. „Máš pravdu! Co takhle se zeptat v té chalupě, támhle, ze které se kouří!“
Sakura přikývla a šli do té jediné chalupy která ještě v Konoze stála. Po otevření dveří s údivem zjistili že osoba která tam žije je ??
„Hej vy dva co tady chcete! Tady nemáte co dělat!“ Okřikl je starý pán.
„To bychom taky rádi věděli.“ a
„Vy 2, vás odněkud znám!“ Zamyslel se stařík.
„To není možný! Vy jste , teda ty jsi Naruto a ty Sakura.“ Vykulil stařík oči.
„Sakra to je otrava, já myslel že jste mrtví!“ (Už víte? )
„Počkej nejsi ty Shikamaru!“ Zapochybovala Sakura.
„Cože, Shikamaru?“
„Jo, máš recht! Ale jakože jste vy dva tak mladí?“
„Spíš jakože jsi ty tak starej, a co se stalo s Konohou?“
„Konohou? No posaďte se tu u mě, já vám to řeknu. Je tomu přesně 60 let co vám dvěma unesli malou dcerku, Ni…ni…Niki jste jí říkali. Po tom co jste odešli asi za týden se do Konohy dostali zprávy o vaší smrti. Nikdo tomu nechtěl věřit, říkalo se že vás zabil démon z jiné dimenze! Nikdo tomu ale nevěřil, až do chvíle kdy se do Konohy přiřítila zvláštní partička nestvůr, bylo jih zkrátka hodně a nás, no bylo jih víc jak vesničanů a tak to Konoha nevydržela, všichni kromě mě zemřeli při obraně vesnice!“
„A jakože tys přežil?“
„Měl jsem štěstí a jako jediný sem byl zrovna na delší misi, když sem se vrátil bylo už po všem, nestvůry odtáhli pryč, zničit další vesnice!“
„A to jsi jediný z Konohy zůstal jen ty?“
„No vlastně, jednu dobu jsem pobýval u Shion a Saie.“
„Jo? Sai u ní zůstal? Kolik mají dětí?“ Zajímal se Naruto s nadšením o Saiovu budoucnost, rychle byl však uzemněn Sakuřiným vražedným pohledem.
„Ježíši, tohle mi chybělo.“ Usmál se Shika šťastně. „Sai s Shion měli asi 5 dětí, bohužel když se pokoušeli démony poslat zpět do jejich dimenze, všichni zemřeli.“
„Sakra, to ne! To změním , nejdřív se dostanu od sud, a pak změním osud celé Konohy!“ Prohlásil hrdě Naruto.
„A jak to chceš udělat? Ani nevíš jak jsem se dostali sem!“ Jen to Sakura dořekla opět se objevila ta temnota a byli zpět na malém ostrůvku. Zbylí démoni se na ně vrhly, pár se přesile bránil seč mohl, přesila je hold přesila a přišla i únava. Naru s Saku docházeli síly, když v tom se za démony objevil big boss (sorafay tady máš diabla ). Všichni démoni úlekem od páru odskočily.
„Ti sou mí!“ Ozval se velice nepříjemný hluboký hlas hlavní obludy. Obluda to byla opravdu veliká. Sakura se jen těžce zvedala ze země, Naruto se ani nezvedal a koukal v leže.
„Ty si ta sv**ě která má na svědomí únos naší dcery?!“
„To jsme já! Démon nad démony! A vy dva, tu dneska zemřete! *strašidelný smích vládce světa*
„To, nedopustím!“ Zasténal Naruto.
„A jak to uděláš človíčku?“ Démon nečekal na odpověď a svou ohromnou pěstí praštil do obou našich hrdinu na ráz (směrem z hora) a zamáčknul je do země. Oba tam leželi, mrtví? Kaluž krve kolem nenaznačuje nic přívětivého?? Je tohle konec? Konec se záchranou dítěte? Ne to nemůže, já chci maminku!!!!

„Cože, takže takhle to skonči? Mi umřeme, Niki taky , Konoha bude zničena a démoni zpustoší celý svět ninjů ?“
„Ehm, no to se dozvíš zejtra!“
„To nevydržím!“
„Myslíš si asi že mam bezednou hlavu, někde musím načerpat nápad!“
„Já ti to z ní vytluču!!!
„Počkej, čeky, klid , dej si zmrsku!“
„Tak jo no „
„Zejtra ? Pohřeb , útok na listovku ? já nevím bééééé