Když ztratíš city - 4

lidičky fakt moc se omlouvám, že jsou mezi díli tak velký mezery ale tech povídek je prostě moc!!! A já nestíhám!! A zítra odjíždím na týden pryč takže taky nic nebude ....

Hinata utíkala lesem. Utíkala od všeho. Utíkala od bolesti, od lidí, chtěla být jednoduše sama a zapomenout. Ale věděla, že se ji to nikdy nepodaří. Že nikdy nezapomene na něj.

"Naruto..."zašeptala do ticha a zastavyla se.

"Tak strašně to bolí! Ani nevím proč už jsem to jednoduše nezkončila?! Vlastně vím! Protože ty jsi mě o to požádal! To je to jediné co mě tady drží, co mě brání jít za tebou."křičela Hinata a mlátila rukama do země. Ale už nebrečela. Byla rozhodnutá už nikdy neprolít ani jedinou slzu.

"Už nestojím o žádné přátelství, žádnou rodinu vůbec o nikoho už nestojím!"zašeptala Hinata a upadla do bezvědomý. Začalo pršet.

Risa chodila po pokoji sem a tam a netrpělivě čekala až se Hoshiko vrátí. Ale nikdo nepřicházel. Bylo to zvláštní ale Hoshiko ji přirostla k srdci. A i když se od všech stranila a skrývala své city Risa měla pocit, že dřív to byla usměvavá dívka s mnoho elénu.

"Ježiš! Tak kde je?! Vždyt nachladne, jestli se nevrátí a bude se tady v dešti potulovat."pomyslela si Risa a podívala se z okna. Zamračila se a vyskočila z něho ven.

"No nic už mě nebavý čekat. Promin Daisuke ale já ji prostě musím přivést zpět at se jí to líbí nebo ne."řekla Risa a rozběhla se stejným směrem jako předtím Hinata. Za nedlouhou doběhla na malou mýtinu kde se zastavila. Rozhlédla se kolem se.

"Co je to?"podivyla se Risa a došla k Hinatě.

"Hoshiko!"křikla a sehla se k ní. Když Hinata nereagovala na její výkřik Risa s ní zatřásla. Hinata pomalu otevřela oči.

"Naruto-k .... ne Riso?"zeptala se ji zmatená Hinata.

"Ano jsem to já Hoshiko."kývla Risa. Hinata na ni ještě chvíli hleděla až si konečně vzpomněla co se stalo a znovu upadla do bezvědomý.

"Uff! A zase je mimo.Aspon, že přestalo pršet."pomyslela si Risa ale byla ráda, že ji našla. Dala si ji na záda a vrátila se do jejich pokoje.

Ráno se Hinata probudila hodně brzo ale stávat se jí nechtělo jen zamyšleně hleděla do stropu. Zamračila se.

"Asi bych se jí měla omluvit."pomyslela si Hinata.

"Ach Naruto-kun. Strašně mi chybíš, neučil jsi mě toho tolik ale nejdůležitější bylo to, že jsi mě změnil a za mě se zase stává to co ze mě bylo. Kromě sebevědomý. Mám pocit, že to mi tvou smrtí vzrostlo ale znovu jsem se cítila neschopná a naobtíž. Ale hodlám to změnit. Myslela jsem s, že když se uzavřu, přejdu do ANBU abych zpřetrhala všechny vztahy tak už nikoho nebudu ohrožovat na životě. Myslela jsem si, že si mně nikdo nebude všímat jako předtím ale připadámi jako bych na sebe přitahovala pozornost ještě víc.Myslím, že, že bych se mohla aspon pokusit s Risou a Daisukem přátelit."pomyslela si Hinata a pevně stiskl řetízky co od něj dostala.

" Jen doufám, že to nedopadne jak posledně."zašeptala Hinata a posadila se.

"Dobré ráno Hoshiko."řekla rozespale Risa a vyhrabala se z postele. Doplazila se do koupelny a umila se. Z ní pak vyšla jako nový člověk a Hinata jenom žasla. Mírně se usmála a Risa se zarazila.

"Lidi ona se směje."zašeptala nevěřícně Risa a dál se dívala na Hinatu jak na zj**ení.

"Já no napadlo mě, že , jestli by jsi teda chtěla, že by jsme mohli být kamarátky."vysoukala ze sebe pracně Hinata a přitom se rozpačitě poškrabala na hlavě. Když si uvědomyla co udělala zarazila se.

"Přesně toto dělal Naruto."řekla skoro neslyšitelně Hinata. Risa vyskočila k ní na postel a objala ji.

"Jasně, že budeme kamarátky."zašeptala Risa a na rtech ji hrál usměv. Hinatě po tvářích stekli dvě slzy ale pouze dvě.

"Děkuju! Děkuju mockrát!"zašptala Hinata a také ji obejmula. Najednou je někdo vyrušil zaklepáním na dveře. Risa zeskočila z postele a doběhla ke dveřím a otevřela je. Ocitla se tváří v tvář Daisukemu.

"Daisuke?! Co tady děláš?"zeptala se ho udiveně Risa. Daisuke se usmál a vešel dovnitř. Pohledem si vyhledal Hinatu a usmál se na ni. Hinata se na něj také slabě usmála a tím Daisukeho trochu zaskočila ale hned na to se vzpamatoval.

"Jsem rád, že jsi zase v pořádku, Hoshiko."oznámil ji a sedl si do křesla. Hinata sezkočila dolů z postele a sedla si vedle Risi na její postel.

"Proč jsi přišel?"zeptala se ho znovu Risa. Daisuke se na ni otočil.

"Protože jsem tušil, že bys tady jen tak neseděla a no však víš. Prostě jsem chtěl vědet jestli jsme tým! A jestli se chceš zeptat proč tak je to z toho důvodu, že jsme tým a za druhé jsme přátelé!"vysvětlil ji klidně Daisuke a Risa se usmála. Hinata se na něj vděčně podívala.

"Díky moc! Vám oboum!"řekla Hinata a usmála se. Risa ji položila ruku kolem ramen.

"Není za co ale ted by jsme si měli pohnout, jinak zmeškáme trénink!"varovala Risa a vyhnala z jejich pokoje Daisukeho. Poté se Hinata a Risa převlékli do uboru ANBU a nasadili si masku a na záda si připevnili katanu. Vyšli z pokoje kde už na ně netrpělivě čekal Daisuke. Všichni tři na sebeb kývli a zmizeli. Objevili se na malé mítince uprostřěd lesa.

"Takže tady trénujete?"zeptala se se zájmem Hinata.

"Jo. Není to nic moc ale nám se tady líbí."přikývl Diasuke a opřel se o strom. Risa vyskočila na větev nad jeho hlavou a opřela se o kmen. Hinata se na ně na chvíli zadívala a pak zamířila ke kmeni kde si sedla na zem a stejně jako Risa se o něj opřela. Zamyšleně se podívala na oblohu. Najednou se zarazila.

"Ježiši! Já na to zapomněla! Dneska má pohřeb!!"zděsila se Hinata. Risa a Daisuke na ni zmateně pohledli.

"Pohřeb! Kdo?"zeptal se ji zmateně Daisuke. Hinata se odvrátila a oboum to bylo hned jasné.

"A kdy?"zeptala se Risa. Hinata k ní zmedla hlavu ale do tváři ji nebylo vidět.

"Dneska na večer."zašeptala Hinata.

"Hoshiko .... jestli chceš půjdeme tam s tebou."nebídl se Daisuke. Hinata se na něj podívala. A i když neměla masku Daisuke na sobě ucítil její vděčný pohled.

"Opravdu by jste to pro mě udělali?"zeptala se jich nejistě Hinata. Risa a Daisuke se pod maskou usmáli.

"Jasně!"řekli oba naráz a zvedli palec. Hinata vyskočila a neuvěřitelnou rychlostí je oba objala.

"Ani nevíte co to pro mě znamená!"zašeptala Hinata a pustila je. Ani si nevšimli, že je někdo pozoruje.

"no vypadá to, že jsem udělala dobře, když jsem ji zařadila do tohoto týmu."pomyslela si Misako a usmála se. poté se přemístila na mítinu a tím začal dnešní trénink.