Akatsuki, adopce a Uzumaki Junior

Echm jen tak pro pořádek
Děj této povídky se odehrává asi 10let poté, co se Sasuke vrátil do Konohy. Kuchnul Orochimara, ale na pomstu se vykašlal, protože...echm...prostě proto XD přeuspořádal si priority XDDDD
Všichni Akatsuki si vesele ťapkají po světě a Tobiho totožnost je stále neznámá XD
Sakura si vzala Naruta a mají spolu malý díťátko chlapečka jménem Jiraia (nebijte měěěě XDDDDD)
Sasuke na ocet nezůstal, jak byste si mnozí přáli, ale dal se dohromady s Hinatou (ano...ovlivnily mě jisté povídky jisté nejmenované osoby´...ani náhodou to není Snowfox XDDDDD) a mají spolu holčičku =) a ne, nejmenuje se Tsunade, dokonce se nejmenuje ani na Ita, jmenuje se po mamince proč? protože mi došly nápady =P
Malýmu Jiraiovi je pět let, pidi Hinatě 4 a půl =)
A už vás nebudu obtěžovat těmahle....praktickýma věcma XD

Vesnice Konoha, domov mnoha nadějných, věrných a odvážných ninjů pokojně dřímala v nočním tichu. Spala i se svými obyvately, jen pár opozdilců spěchali domů ke svým rodinám, nebo prostě jen...domů. Nedělo se nic zvlášního. Jen další teplá, letní noc.
Řekla jsem nic zvláštního? Něco bylo možná přece jen trochu jiné....to něco byla skupina postav v černých pláštích s červenými obláčky. Stáli tam a koukali na vesnici, kterou se chystali vytrhnout z jejího klidu.

,,Echm, Peine? Máme tentokrát nějaký....plán?" zeptala se pochybovačně postavička, která připomínala zvířátko z reklamy na WC čistič (čti rybičku)
Pein jenom zablýskal očičkama a řakl: ,,Samozřejmě že máme plán, my máme vždycky plán! Plán je základ! My prostě půjdem, budeme se tvářit děsně nenápadně, chytneme Jinjuriki, odneseme ho, dostanem z něj Bijju a pak ovládneme svěěěěět!"
Modrovlasá dívka, která měla pobyt v Akatsuki jako brigádu, jenom obdivně zakmitala umělýma řasečkama, odhodila dozadu modrý příčesek, vycenila falešné zuby a zbožným hlasem spustila : ,,Oh, Peine, vy jste tak skvělý stratég."

Ostatní členové oraganizace proslulejší než NATO po sobě hodily lehce zhnusené pohledy, ale statečně se drželi a poslušně vyrazili za svým vůdcem. Umělecky založení členové si do kroku rýmovali.

Deidara : ,,Pro lištičku se plížím tiše"
Sasori : ,,Zabíjím to, co ještě dýše"
Deidara : ,,Po lehoučku po tichoučku"
Sasori : ,,Zabijem tě, ty náš kloučku"
Deidara : ,,Mesíček nám k tomu svítí"
Sasori : ,,Kvete tady divný kvítí" (prodírá se příkopem a nadává na všecky kopřivy co tu rostou)
Deidara : ,,Pein nás vede, ten to zná"
Sasori : ,,Piercingy rád dostává"
Deidara : ,,Konan mu je leští"
Sasori : ,,čeká až jí pleští...

,,Ticho vy dva tam! Máme být super-mega-absolutně nenápadní!" Zařvala postavičce k oranžové masce tak, že probudila půlku Konohy.¨

Pein a ostatní se na něj jen ošklivě podívali a doufali, že už bude ticho. Tobi místo toho zařval tak, že probudil již celou Konohu.
,,Tobi je goood boy!"

Za chvíli ležet good boy na zemi, s maskou zarytou v trávě.
,,Já jsem opravdu good boy...to vy jste všichni bekaní"...zamumlal si pro sebe, když se vyhrabával z kvalitní zeminy. Na víc neměl čas, protože musel dohnat své společníky, kteří se mu pokusili utéct...doufali, že je už prostě nenajde. K jejich smůle a k Tobimu štěstí, se mu je za pomoci jeho speciálního radaru značky N.D.S.A.R (NajdiDeidarinkaSnadnoARychle) podařilo velice rychle najít.
Celá parta se blížila k obydlí nebohého Jinjuriki.

U Narura a Sakury doma

Naruto v zelených trenclách, menším pivním pupkem a lahváčem piva Redegast v ruce, se plížil k ledničce. Musel být opatrný, nebo mu Sakura dá zase co proto. Ta teď momentálně relaxuje v posleli, s nějakou šlehačkou na obličeji, okurkama na očích jak poslouchá televizi, kde právě bežela nějaká ohromně dojemná telenovela. Pouze poslouchala, neboť přes okurky viděla......nic (XD).
Ale vraťme se k našemu hrdinovi. Naruto otvíral dveře zázraku zvaného lednice a natahoval se pro kbelíček se zavináči. Náhle jej něco zatahalo za nohavice. Naruto se vylekal, vyskočil pět metrů do vzduchu, udělal hlavou díru do stropu a poté, působením zpropadené síly gravitační se vrátil dolů, ke tvorečku, který mu malý šok připravil.¨

,,Tatíííííí, dej mi lííznout piva! Maminka mi dává taky!" ozvalo se bloňďaté, rozmazlené cosi. (Původně jsem chtěla dát růžovovlasé cosi, ale zas tak až krutá nebudu XDDD)

Naruto zpozorněl.
,,Cože??? maminka mi chodí na pivo? A mě se zdálo, že ubývaj nějak rychle.."
začal dumat Naruto.
Položil láhev na stůl a zařval na celý barák, odhodlán hrát si aspoň chvilku na pána domáctnosti.

,,Sakuroooo! Jaktože mi chodíš na pivooo????!"
Za chvíli se zpoza rohu vynořila ona volaná. Růžové vlasy, které nedávno zažily svou třetí trvalou jí stály na hlavě, nabité statickou elektřinou. Šlehačková maska odkapávala z brady na Sakuřininu noční košili s kytičkama, kde dělaly nevábné fleky.
,,Do háje, teď abych to prala" zaklela Sakura v duchu.
Zelené plátky okurek začaly černat a smrdět spáleninou z toho, jak plál její pohled vzteky.
Naruto pozdě zalitoval, že jí těch pár lahváčů nedopřál.
,,Vrrrrrr," vydala ze sebe Sakura.

Malý Jiraija, jako by nic kolem sebe nevnímal, spokojeně popíjel z odloženého pivka.

,,Maminko! Dej mi rybičku!" ozval se, když se ujistil, že ve sklenici už opravdu nic není.
Sakura se podívala na svoje díťátko a najednou vypadala jako milius.

,,Ale miláčku. Rybičku tu přece nemáme. To se na večer nejí, víš jak by to tady páchlo?"
Naruto se snažil schovat své zavináče, ale....Jiraia ho prásknul.

,,No není fér" začal pofňukávat ,,Tatínek může a já ne! Já chci rybičkuuuu, buuuu" plakal malý už na plné pecky.

Sakuře se vrátila její ,,děsivější" tvář.

,,Narutooo!" Zařvala jako bohyně pomsty a zaměřila svůj pohled na zrazeného otce, jak se snaží sníst všechny ryby dříve, než si jich Sakura všimne.

,,Připrav se na smrt!!!!" zařvala a vytáhla děsivě vypadající paličku na maso, vidličku a pánvičku....

,,Muhehe"