Co je to OSUD? Minulost,přítomnost, budoucnost … | 5.|

Jako první zamířili rovnou k obchodníkovi kolem kterého se točila tahle celá mise ……….

Ptali se lidí ve vesnici, kde by tohoto pána našli. Nakonec je nasměrovali na okraj vesnice. Když tam dorazili, před nimi se rozprostírala obrovská vila s ještě větší zahradou. Oplocení tohoto pozemku byl vysoký železný plot zakončený bránou na kterou navazovala příjezdová cesta. Dveře jim otevřeli dva strážní. Nebyli to však ninjové, ale obyčejní lidé, akorát se zbraněmi. Šli po příjezdové cestě. Na každé straně byli rozestoupeni stráže. Na trávníku se tyčili stromy a keře sestříhané do různých tvarů. Všude hrály barvy různých květin. Vůbec celá zahrada byla bohatá. Ovšem třešničkou na dortu byla veliká fontána tyčící se uprostřed cesty kousek před vilou. Chvilku obdivovali tu krásu a poté se vydali po schodech ke vchodovým dveřím. Zazvoní a čekají. Po chvíli se dveře otevřou a v nich se objeví vysoký mladík.
„Přejete si?“ optá se jich zdvořile.
„Máme se tu sejít s veleváženým obchodníkem. Jsme z Listové.“ Sdělí mu Kakashi.
„V tom případě pojďte dál.“ Uvedl je dovnitř a kývl jim, aby se posadili na pohovku a někam zmizel. Za chvíli se vrátil.
„ Pojďte za mnou. Už vás očekávat.“ Zavedl je mladík do místnosti, která vypadala jako kancelář. Vzadu na vyvýšeném polštáři či pohovce seděl postarší brýlatý pán. Pokynul jim, aby si sedli na podobné polštáře
Před ním. Kývnul na mladíka, který potom zmizel ve dveřích.
„ Vítejte v mém domě. Jsem Rannaho Idikaare.“ Usmál se na ně mile starý pán. Kakashi se ujal slova a také představil svůj team.
„ Jmenuji se Hatake Kakashi a tohle je můj tým.“
„Haruno Sakura“ usměje se dívka s růžovými vlasy.
„Uzumaki Naruto!“ vykřikne radostně blonďatý mladík.
„Nano Byemkoa …“ řekne poslední členka týmu.
„Poslala nás Vesnice skrytá v listí. Naší misí je vás ochraňovat na cestě do Vodopádové Země.“ Dokončil svou řeč Kakashi.
„Jsem rád, že jste tu. Dnes si odpočiňte, ušli jste kus cesty.Zítra v 8 vyrážíme.“ Oznámil jim obchodník.
„Pane Rannaho, proč jsou všude stráže?“ zeptal se zvědavý Naruto a ostatní pozorně poslouchali. Pochvičce odmlky se ozval obchodník.
„No díky tomu, že jsem obchodník, musím mít svou stráž, abych předešel krádežím. Mám hodně cenných věcí a nemohu si dovolit je ztratit.“ S těmito slovy je mladík, který je uváděl, odvedl do jejich pokojů.
„Spíš mi to připadá, že se to točí všechno okolo téhle cesty.“ Řekne Sakura a Naruto dodá.
„To teda určitě jo. Ten obchodník nám určitě ještě něco tají.“
Poté se rozloučili a každý si to namířil do svého pokoje. Nano zamířila přímo do sprchy. Svlékla se a nechala na sebe dopadat kapičky vody. /Miluji vodu…/
Přemýšlela o téhle misi. / Naruto a Sakura měli pravdu. Tady něco nehraje. Přeci by to dali jako misi C. No i když nevím. Pořád mě znepokojují ty lidi v lese. A hlavně nemohu přestat myslet na ty oči. Tahle mise … cítím, že se něco semele. Nemám z toho dobrý pocit./
Když byla hotová, hodila na sebe ručník a vešla do ložnice. Zachytila tmavou šmouhu mizící rychlostí z okna. Vyřítila se k němu, ale nikoho neviděla. Neklidně se převlékla a zalezla do postele. Celkem dlouho jí trvalo než usne, ale nakonec se jí to podařila.

Ráno jako vždy se probudila brzy. Stihla se obléct, zkontrolovat si všechny věci. Akorát jí někdo zaklepal na dveře. Byla to Sakura.
„Máme počkat před barákem.“ Pověděla jí a vyrazili na místo. Cestou se stavili ještě pro Naruta.
„Mohl by si trochu hnout?!“ křikne Nano./ Ježiš to je hrozný. Chudák Sakura./
„Tak tohle jsem měla furt. Hni zadkem idiote!!! Nemíním tu stát sto let!“ Ječí nevrle Sakura.
„No jo, no jo. Vždyť už jdu.“ Zabouchne za sebou Naruto dveře od pokoje a všichni vyrazí směr zahrada. Mezi tím se k nim připojí Kakashi-sensei. /Jsme kompletní./
„Včera večer u mě v pokoji někdo byl. Ale nestihla jsem zjistit kdo. Viděla jsem jen tmavou šmouhu mizící v okně.“ Oznámí potichu Nano.
/U mě taky museli být. Měl jsem rozhrabaný batoh s věcmi. Něco hledali, ale těžko říct co a zda to našli./ Zamyslí se Kakashi a pak promluví.
„Musíme si dávat teď velký pozor. Hlavně na Rannaha. Nevíme, co jsou naši nepřátele zač.“
Když se dobelhají na zahradu vidí starý rozkřáplý vůz tažený koňmi. Na voze leží hromada věcí převážně v pytlích. Otěže má v ruce zahalený mladík, kterého už znají. Vedle něho sedí postava v sedláckém kabátě. Je to dokonale zamaskovaný Rannaho.
„Tak co, jste připraveni:“ zeptal se jich. Kakashi mu sdělil nějaké informace ohledně obrany a mohli vyrazit. Vůz se rozjede po cestě. Tým 7 je schovaný ve stromech tak, aby mohli vidět na okolí i na vůz a přitom být dobře ukrytí. Za chvíli opustili vesnici. Slunce září až neobvykle … mráček nikde. Po chvíli je všem horko a tak zpomalují. Není třeba spěchat. (Asi zapomněli na nepřítele. xD ) Cestu měli klidnou a bez problémů. Do večera byli před hranicemi Země Trávy. Překročili je a kousek za nimi od hlavní cesty, se utábořili.
Stavěli stany. Poté, co to dodělali šel Naruto se Sakurou pro dříví na oheň. Mohlo být tak kolem půl 12 večer. Proto hned potom, co dojedli večeři, se šli uložit ke spánku. Hlídky byli po dvou. 1.hlídku měla Nano s Narutem. Všem popřáli dobrou noc a usadili se k ohni.
„Dneska je měsíc v úplňku. Není to krása?“ povzdechne si Nano. Slunce a měsíc jí fascinují. Měsíc má ale radši. Je takový tajemný… .
„A těch hvězd…“ dodá Naruto.
„Jenže ten měsíc má zvláštní barvu… to je špatné znamení.“ Dívá se dívka na měsíc barvící se do ruda překrývající šedo-černou mlhou.
„Myslíš, že nás sledují ti, co byli u tebe?“ ptá se jí.
„Mám takové menší podezření … ale to neznamená, že na nás jistě zaútočí. Stoprocentně jdou po obchodníkovi.“ Odpovídá mu.
„Spíš po tom co převáží …“ přemýšlí nahlas Naruto.
„To je pravděpodobnější. Když už nasazujeme své životy, měli bychom vědět pro co.“ Poví Nano a její brácha s ní jen souhlasí.
„Asi máte pravdu.“ Ozve se Rannaho, který právě vylezl ze stanu a přisedl si k nim.
„Pane Rannaho, měl byste spát. Zítra nás čeká další kus cesty.“ Ozve se Naruto.
„To je sice možný, ale já stejně nemohu usnout. Alespoň vám řeknu o co tady jde.“ Oba ho nechali dál mluvit, protože byli přece jenom zvědaví.

„Tohle všechno, za ochrana i to převlečení je kvůli tomu, co převážím. Není to obyčejná věc. Naopak. Strašně důležitá. Jde o svitek. Velice starodávný, cenný a … mocný. V tomto svitku stojí složité Jutsu. Je to takové, které dokáže úplně koncentrovat chakru. Ať už jste obyčejný ninja nebo máte v sobě démona. Získáte nad ní naprostou kontrolu. Potlačí dočasně, na delší dobu horší stránku chakry. Normální ninja zesílí 5x více než byl silný. Tak si domyslete, jak by to dopadlo, kdyby ten ninja byl hodně silný a nedej bože by měl v sobě démona. Jediným a velkým problémem tohoto Jutsu je, že není pořádně dodělané. Navíc se neví, jestli to chakru posílí úplně na celou dobu života.
Tento svitek byl použit už v minulosti. Mělo to zničující následky. Některé vesnice díky tomu byli naprosto vyhlazeny. Spoustu lidí zemřelo a hlavně ty, co to Jutsu použili. Buď se zcvokli, když to tak řeknu a nebo zemřeli v bolestech tou nekontrolovatelnou silou. Tento svitek mám doručit do chrámu ve Vodopádové Zemi, kde bude pohřben. Zničen navždy.“
Chvilka ticha… / Tak to jsem netušila./ pomyslí si Nano.
/ To by mě ani nenapadlo./ Naruto je překvapený.

„Už to chápete? Kdyby se tohle dostalo někomu zlému do rukou, tak jsou vesnice a to všechny vážně ohroženy. I stovky možná tisíce životů v rukou smrti. A to nemůžu dovolit…“
Řekl velice vážně starý muž. Když viděl jejich ustrašené obličeje, tak se usmál a pravil.
„Ale to se nikdy nestane, protože tu mám vás.“ (Oooo pozor Narutovi stouplo ego … xD )
„No jasně, že jo !!! To si pište!!!“ vykřikne aktivně blonďatý kluk. Nano se zvedla.
„Ten svitek se nikomu jinému do ruky nedostane. To vám přísahám !!!“ sdělí vážně a rozhodně, něco jako slib Rannahovi.
„Dobrá, díky. Teď už půjdu spát. Přeji dobrou noc.“ Odejde do svého stanu. Oba sem tam prohodí slovo, jinak každý sám přemýšlí. Nakonec je přišli vystřídat Sakura se senseiem a oni se šli odebrat ke spánku. Potřebovala se vyspat a nabrat síly.

Někdo Nano udeří rukou do obličeje, když se akorát probouzí.
/Sakra to si tu ruku nemůže strčit jinam?!/ rozčiluje se a odtahuje Narutovu ruku. Vyjde ze stanu a přivítá se s Kakashi-senseiem a Sakurou. I Rannaho je už vzhůru. Dá si pár lesních plodů k snídani co připravili ostatní. Pomalu už jsou všichni na nohou.Zhasínají oheň a domlouvají se kdy vyrazí.

„Všichni jsou připraveni ???“ ohlédne se zahalená postava na zbylé 4. Ty kývnou na souhlas.
„Každý ví, koho mají na starost?“ zase všichni kývnou hlavou.
„Naším cílem je svitek. Pokud nám bude stát někdo v cestě, zlikvidujte ho.Čím míň svědků tím líp.“ Řekne s vraždícím hlasem tatáž osoba.
„Dobře jdeme.“

Chakra Nano vibruje jak blázen. „Jsou tady!“ vykřikne a Kakashi kývne na ostatní, aby se postavili na své bojové a obranné pozice. Sakura stojí z levé strany Rannaha. Mladík z druhé. Naruto stojí ze zadu. Ze předu je Nano a úplně před nimi, je připravený Kakashi.
Zpoza stromů se vynoří 4 osoby v pláštích s červenými obláčky.
„Akatskuki“ vydechne Sakura. /Tak to bude problém…/ pomyslí si.
/Grrrr …. / zuří v duchu Naruto. /Tak to bude problém./ zavrčí potichu Nano.
/Myslel jsem si, že se tu někdo objeví, ale ne zrovna oni./ říká si Kakashi.
„Ty kluku a Sakuro, držte se Rannaha! Tohle bude ostrý.
„To je od vás teda pěkné přivítání.Máte na výběr. Buď nám vydá obchodník svitek po dobrém a nebo zemřete.“
„Ten svitek nikdy nedostanete!“ vykřikne starý muž.
„To se ještě uvidí …“ řekne hlavní postava v Akatsuki. Ani se nenadějí a každý z Akatsuki si někoho vybral. Shodí kápě.
Kakuzu vs.Sakura, mladík a obchodník sou stažení vzadu. Další je Zetsu vs. Naruto, Kakashi vs. Itachi.
Jako poslední stojí naproti sobě dvě osoby. Nano si strhne kápi a rozevlají se jí vlasy s mírným větrem. Postaví se do bojové pozice. Postava naproti ní je zahalená tak, že ani nevidí její oči…jelikož kouká směrem k zemi. Zvedne pohled na ní a vtom zazáří ty známé bledě modré oči ( až tyrkysové ), co viděla tu noc, kdy se poprvé utábořili….
/To byl on !!!! Ty oči …. Jsou takové tajemné …/ rozklepe se jí ruka s kunaiem, ale ihned to přestane.

Jako poslední shodí svojí kápi a upřeně jí pozoruje se zajímavým pohledem …………..
To jí dorazí ještě víc ……………………………………………….