Akatsuki, adopce a Uzumaki Junior 5

,,BUUUUUUUUCH!!!!!" ozval se hlasitý výbuch.

,,To, to...to zní jako MOJE umění!!! Kterej kopírák?!" zařval Deidara, který rozkmital své nožičky, míříc při tom do míst, odkud onen zvul přišel.
Když doběhl, zůstal v šoku stát...a koukal. ¨

,,Co....jakto.....kdo to?!" vyblekotal náš umělec a dál zíral na Peina, jehož vlasy chytly ,,trochu" jinou barvu (čti černou) na Konan a její ohořelé papírky a na zetsua, který to schytal asi nejvíc. Jeho bílá půlka vypadala jako ta černá...nebo černá nevypadala jako bíla? A jeho chlouba...jeho ,,živá" část byla...no spíš nebyla.
Náhle přospěchal Hidan s kosou v náručí.

,,Ku*va! U Jashinových jater! Kdo ku*va vyhodil do povětří ten hakzl?!!!" zadíval se na Deidaru.

,,To ty a to tvoje za*raný umění, co?! Ku*va, já ti ukážu, co je ta krává bolest!" řval, chystajíc si kosu.

,,Já ne, já nic, já umělec! To tamten!" brání se zelenovlasej Deidara a ukazuje doprostřed toho dopuštění.
Tam si lebení blonďatý dítě a roztomile se culí.

,,Buuuum! Já chci etěě! Etěěě ptáčka co děláá Buuuum!" říká se smíchem a natahuje ručičky směrek k ...Peinovi.

Deidara se rozzářil vítězoslavným úsměvem s provokativně prohlásil.

,,Sasori, vidíte? Další kdo si myslí, že umění je výbuch!"
Sasori jenom zavrčel něco v tom smyslu, že se ještě uvidí a že věčnost zvítězí...a že to dítě nemá rozum.

,,Peine? proč vlastně chce mýho Baaang ptactvo po tobě?" zeptal se Deidara Peina.

,,No...echm...on se tu jeden povaloval..a on...echm...jaksi....prostě řval! A já četl v příručce po babičce, že když dítě pláče, tak mu máš něco dát...a echm...ten...Bingo si říkal? Prostě ten pták byl po ruce!" vysvětloval vůdce.

,,Ty si ...odcizil a daroval moje umění?! Ty...ty...ty..." pžedváděl Dei svoji nepříliš bohatou slovní zásobu.

,,Jen tak mimochodem...co to máš s vlasy?" zajimala se Konan. ,,Vypadáš jak nenagelovanej punkáč!"
Didara se začal bránit a poukazovat na barvu jejích vlasů. Do debaty se přidal zbytek tvorstva, co tam byl...ten co tam nebyl, tam přispěchal...a tak si nikdo nevšiml Hidana, jak nenápadně unáší Jiraiu pryč.

,,Za zničení mojí bible...mojí milované bibličky, dokonalé knížečky. Za zničení psaného smyslu mého životu, budeš...obětovám přiměřeně všemocnému Jainovi" oznámil Hidan malému, když ho dovedl do sklepa.

***u Saskeho***

,,Tatíííí, už tam budeeeem?" ptalo se malé, černooké, černovlasé stvořeníčko.
,,Ne." procedil její tatínek.
,,A teeeeeď?"
,,Ne!"
,,A proč jdem tak daleko?"
,,Na to se zeptej tetičky Sakury." řekl Sasuke vztekle.
,,A ty to nevíš?"
,,Ne."
,,A prooooooč?"
,,Protože Sakura je blb...echm, ženská..a já ženskejm nerozumim!"

Teď se malá Hinatka asi na pět minut odmlčela.

,,Tatí, a já jsem taky ženská?" zeptala se.
,,Jo."
,,Takže mi nerozumíš?"
,,Přesně..." zavrčel Sasuke.
,,Tatíí, ale já chci aby si mi rozuměl." začala pofňukávat.
,,Proč?" zajimal se Sasuke.
,,Protože se mi chce na zááchod!" zaječela mu malá do obličeje a zkřivila nožičky.
,,Počkej! Vydrž! Nepouštěj to!" oživl její taťulda náhle.
,,Já to nějak zařídím! Hele...tak je nějaký podnik! Jenom dvace kilometrů! ta štetk...ta paní v minisukni to říkala! Tam jsme za chvilku! Tam bude záchod!" hustil do malé a přidával do kroku.
,,Tatííí, ale já to nevydr..."
,,ne, vydržíš!"
,,...žela.." fňukla nešťastně.
,,Cožeeeee?!" zareagoval Sasuke.
,,A co...co mám teď jako dělat? Kde je ten návod, co tu nechala tvoje mamka?!" ptal se.
,,Ten není...dal jsi ho tý paní v minisukni, když ste se spolu vrátili a ona plakala a říkala něco o prasklé gumě." informovala ho jeho dcera.
,,Aha...no jo vlastně...co teď?"
,,Teď si djááámeeee djeeeliiii!" zaječel jakýsi obchodník tmavší pleti, který ukazoval na řadu tyčinek poskládaných v jeho bundě.
,,Ááááááá, co vy tu chcete?!" zaječel Sasuke.
,,No to je teda uvítaní..." odfrkl si obchodník...,,přišel jsem si pro to, ,co mi dlužíte!"