Narutova severní mise,kapitola 06-Po bitvě

Tak je tady další kapitola, omlouvám se opět za to, že mi to trvalo tak dlouho. Doufám, že se vám to bude líbit. :-)

"Heh? Ale ne." Vyřkla vyděšeně Sakura.
Sakuřin pomocník na ni jen vyděšeně pohlédl a už se chtěl zeptat co se s ním stalo,ale někdo ho předběhl.
"Co je? Co se s ním stalo?" Ozval se zezadu mužský hlas.
Oba dva se otočili, spatřili Kakashiho a vedle něj nějakého cizího muže, co se k nim rychle blížil s pohledem vyžadujícím odpověď.
Ale Sakura ho ignorovala a pobídla svého kolegu, ať jí pomůže. Společně Yorika přisunuli ke stěně a mírně mu opřeli nohy o stěnu.
"Tak co je?! Odpoví mi tady někdo?!" Ozval se hlasitě znovu ten muž, když už byl téměř u nich.
"Přestaňtě řvát! Jestli mi chcete pomoct, tak mi doneste něco,čím bych mohla zašít jeho břicho!" Rozeřvala se na něj rozčileně Sakura, až všem okolo naskočila husí kůže.
Onoho muže to velice zaskočilo a naprosto ztichl. Pomalu se uvolnil z křečovitého postoje, vydechl a řekl:
"Pardon...Jsem Juka, jsem taky jeden ze zdravotníků na této lodi, zajdu dolů a po něčem se kouknu." Jeho hlas byl ke konci velice klidný, dalo by říct, až apatický. Otočil se a mlčky odešel zase dolů. Když zmizel, dal se do řeči Kakashi:
"Tak, Sakuro, jak je na tom?" Otázal se tiše.
"Ztratil hodně krve, snažím se pro něj získat čas, ale do nekonečna to dělat nemůžu. Pokud se mu brzy nedostane řádné lékařské péče, nevím jak dlouho ještě..." Dál už mluvit nedokázala, ale ani nemusela.
"V přístavu je jedna nemocnice." Vložil se do rozhovoru sakuřin pomocník.
"Hmm...Teď už jde jenom o to, dostat se tam včas." Dodal Kakashi.
"Ano." Pomyslela si Sakura a pohled ji sklouzl na Yorikovo rozseknuté břicho.

Náhle Hinata, sedící vedle Nejiho, pohlédla kamsi k zadním pokojům a vykřikla:
"Naruto!"
"Co tady sakra všichni tak...coo?!" Vykřikl rozespale Naruto, když se rozhlédl kolem a hned pokračoval:
"Co se tady u všech čertů stalo? Sakuro?" Ptal se a hned se rozběhl za ní.
Když uviděl polomtrvého Yorika, dost to s ním škublo.
"Proč jste mně nevzbudili krucinál?!" Vyhrklo z něj po chvíli.
"Myslíš, že to nezkoušeli?" Odpověděl mu Neji, který už byl zase při smyslech.
"Snažili se tě vzbudit, ale spals jak mrtvej, pak začala bitva, a zapomněli jsme na tebe." Vysvětlila mu Sakura.
Pak narutův pohled zklouznul opět na Yorika.
"On je..."
"Ne, není," přerušila ho Sakura a pak tiše dodala jen tak pro sebe: "Zatím."
Naruto měl v hlavě spoustu otázek, až mu z toho hlava třeštila, nevěděl, na co se má zeptat dřív. Bylo mu z toho všeho zle, zaspal bitvu, to by se rozhodně budoucímu hokagemu stávat nemělo, nevěděl co má dělat. Jen tak tam stál a zíral do prázdna. Dokud na něj nepromluvil Kakashi.
"Naruto, běž na palubu, jsou tam i všichni ostatní, oni ti to vysvětlí."
Naruto jen kývl a vydal se tam.

Venku vál jemný vánek, začínalo se pomalounku rozednívat, což naznačovalo zhruba devátou hodinu ranní. Loď si plula klidně, mezi menšími ledovými kry, jako by se nic nestalo. Mezitím na palubě probíhal brutální genjutsu výslech.
"Pořád nic?" Zeptal se Alexi nedočkavě.
"Nic pane." Odpověděl mu jeden z lidí, co je vyslýchali.
"Nechte toho." Odsekl.
"Proč nechcete mluvit?!" Zařval na ně a jednoho z nich surově kopnul do hlavy až vyletělo pár zubů.
..........
"Dobrá, zabít!" Rozkázal Alexi nepříčetně.
V tu chvíli tam dorazil Naruto a nestačil se divit.
Alexi odstoupil od zajatců, vzal si tu jednu jejich zvláštní zbraň a řekl ostatním, aby vytvořili řadu. Všichni na zajatce namířili ty své zvláštní zbraně a po té následoval povel:
"Pal!"
Sekundu po té začaly z jejich zbraní šlehat plameny doprovázené ohromným randálem a kouřem. Ze zajatců začala stříkat krev, ale nikdo z konohy tomu nerozumněl. Nebylo vůbec vidět, že by je něco zasáhlo, jen se jim na těle z čista jasná dělali otevřené, krvavé rány. Nikdo z nich nechápal, jak je to možné. Když plameny i hluk ustaly, všichni zajatci byli mtrví, s tolika ranami na těle ani živí být nemohli. Když dal Strybjorn povel k hození zajatců přes palubu, všichni pochopili, že už je konec.

Naruto to nechápal, měl tolik otázek, viděl všude tu krev a teď tohle. Nepřišlo mu správné, takhle zabíjet lidi. Když v tom uviděl jak Alexi tahá ze země člověka, co je ještě evidentně na živu, slabě dýchal a něco si mumlal, dokonce se snažil postavit sám na nohy, jenže Alexi to ignoroval. Naruto to nevydržel, rozběhl se k Aleximu a zařval:
"Co si sakra myslíš, že děláš?!"
Alexi si toho všiml. Pustil zajatce a prudce se po Narutovi ohnal. Ten to nečekal a Alexi ho od sebe pár metrů odhodil. Pak se zase věnoval vrávoravému zajatci, který se opíral o zábradlí a bezduše mumlal:
"Prosím, ne, prosím, nedělejte to, prosím." A pořád dokola.
Všichni byli zticha a byli velmi zvědaví, co se bude dít. Jakmile Naruto uslyšel prosby malátného zajatce, okamžitě se zvednul, a opět vyběhl k Aleximu. Ten na nic nečekal. Podebral zajatci jednou rukou nohu a druhou ho silně praštil od obličeje, zajatec přepadl přes zabradlí a zmizel narutovi z dohledu. Naruto ještě víc zrychlil, dokud se místo šplouchnutí neozval hluboký, tupý zvuk. To ho zastavilo a zamrazilo ho celé tělo. Alexi se jen pomalu otočil, co že se to vlastně stalo a pak beze slova s lehkým úsměvem opět upoutal pohled na Naruta. Ten se opět rozeběhl podívat se, co se to stalo. Co viděl ho naprosto duševně položilo. Viděl toho ubožáka, jak se válí v bolestech na ledové kře a z hlavy mu teče krev.
"To ne..." Pronesl Naruto a s pohledem upřeným na toho chudáka si stoupl na zabradlí odhodlaný skočit za ním. Alexi ho, ale okamžitě srazil na zem se slovy:
"Co to jako děláš?"
"Věděl jsi, že je tam ta kra?!" Zařval na něj.
"A když jo?" Odpověděl mu s klidem.
"Ty hajzle!" Vykřikl a vrhl se na něj.
Než však stačil vystřelit svou pěst,dostal od Alexiho takovou, až se mu podlomili kolena. Chvíli nevnímal co se děje a taky to, jak to mohl tak rychle provést. Postavil se a chtěl se opět pustit za tím zraněným mužem, ale Alexi ho zase srazil na zem s otázkou:
"Proč to děláš, Naruto?"
"Protože si života vážím, a nejen toho svého. Nejsem jako ty!" Řval.
"Zaspal jsi bitvu a chceš mně poučovat o ceně života?"
To Naruta naštvalo, skočil na něj, ale v tu chvíli dostal dvě rychlé a silné rány. Naprosto netušil, jak to mohl dokázat. Těžce spadl. Neváhal ale ani vteřinu a už stál znova na nohou a skočil na něj znovu, znovu se stejným výsledkem. Zkoušel to znovu a znovu, ale nepříblížil k němu ani o milimetr blíž, Alexi jeho útoky vůbec nevnímal, bez problému se jim vyhnul a vrátil mu dvakrát tolik. Ale to ho neodradilo a pokračoval v tom dál, někteří už ho pobízeli ať to vzdá, že to nemá cenu. Naruto je ale ignoroval a pokračoval dál. Nedalo se na to dívat. Po pár výpadech byl ztřískaný jak pes, sotva vztal, zhluboka dýchal a vydal se znovu vztříc dalšímu výprasku. Vlekl se šouravým krokem směrem k Aleximu a přitom mu řekl:
"Vím, že život není něco, co se může jen tak rozdávat. A taky vím,že to není něco, co se může jen tak brát! Nikdo nemá právo tohle dělat, rozumíš?!" S těmito slovy se do Alexiho pustil,tentokár s ještě větším nasazením, než předtím a Alexi mu, mezitím co se přibližoval, jen se sklopenou hlavou řekl:
"Takhle mluví shinobi? Naruto?"
A věnoval mu jeden velice surový kopanec kolenem do břicha. Vypadalo to, jako by Naruto snad ani neútočil, jak snadno se k němu dostal, jakoby se ani nemusel Alexi bránit. Všichni jen nevěřícně koukali a říkali si:
"To je ten bloňďatej trouba tak neschopnej nebo co?"
Naruto klesl na zem s vyraženým dechem a Alexi ho jen obešel se sklopenou hlavou a vydal se do své kajuty. Cestou málem srazil Hinatu, co to všechno sledovala s povzdálí.
"Kibo, pojď mi pomoct ho zvednout, odneseme ho k nám, má dost." Vybídl ho Shino.
Kiba přikývl. Společnými silami ho vzali a pomalu ho odnášeli dovnitř. Potom se tichý dav opět začal věnovat svojí práci. Když Hinata viděla Naruta takhle zřízenýho, bylo jí ho hrozně líto a pomalu šla za Kibou a Shinem, co ho podpírali.

"Tady to je." Sdělil Juka Sakuře, která už vypadala velmi nervózně.
"Děkuju." Řekla a hned se dala do zašívání Yorikova břicha.
Jak tak sešívala Yorika, prohodila:
"Vlastně jsem se ti ani nepředstavila, viď? Jsem Sakura."
Juka jen přikývl a tiše ji pozoroval. Po pár stezích se jí zeptal:
"Jak dlouho už jsi zdravotník?"
"Už nevím, ale umím toho docela dost, myslím." Odvětila mu.
"No, je vidět, že to neděláš poprvé."
Sakura se jen pousmála a zašívala dál.

Náhle však všechny přerušil náhlý otřes celé lodi.
"Co to bylo?" Ptali se všichni.
Nejvíc to ale viděsilo Sakuru, jelikož prováděla věc, která musí být co nejvíce přesná. Naštěstí se nic hrozného nestalo. Když ho zašila, unaveně si oddechla, věděla totiž, že ho bude muset stále pečlivě sledovat. To už se ale se shora ozvalo varovné volání: "Pozoor!" A do místnosti se přikutálel Naruto, letěl přímo na Yorika, Sakura se hrozně lekla a zabránila Narutovu pádu vlastním tělem. Když bylo všechno po všem, tak se otočila, vzala ho pod krkem a už mu chtěla jednu vrazit se slovy:
"Ty jeden nemotornej blbe," se ale zarazila a jen s překvapeným pohledem zírala na Naruta, jak je celý zmlácený. Dočista to v ní obavami hrklo, jelikož byl na něj opravdu žalostný pohled.
"Naruto," přeříkavala si v hlavě pořád dokola.
"J, on, jak, kdo?" Koktala.
"Alexi ho zřídil." Odpověděl jí Kiba.
Po vyslechnutí Alexiho jména to v ní hrklo znova, nevěřila vlastním uším.
"Alexi, že by udělal tohle?" Znělo jí v hlavě.
Byla z toho dost v šoku, trávila s Alexim na lodi hodně času, myslela si, že ho zná, myslela si, že by tohle nikdy nikomu jen tak neudělal, a už vůbec ne spojenci nebo příteli. Teď z něj měla strach a byla i smutná, že něco takového udělal.
Opatrně ho položila vedle Yorika. Po té se Shino zeptal:
"Jak je na tom Yorik?"
"Už je jakž takž v pořádku, musí být v klidu, ale musíme se dostat co nejdříve do přístavu, ztratil hodně krve a zatím je v pořádku, ale opravdu nevím, jestli v tomhle stavu vydrží hodinu, nebo minutu." Vysvětlila.
"Hmm... oznámím to Kakashimu." Řekl Shino a otočil se k odchodu, když na něj najednou Sakura křikla:
"Shino, nevíš, co způsobilo ten otřes??" Tázala se.
"Pravděpodobně jsme narazili na nějakou ledovou kru, za posledních několik hodin se jich tu vyrojilo jako hub po dešti." Odpověděl.
Sakura jen přikývla a Shino odešel.

"No, já půjdu za Strybjornem, říct mu, jak je na tom Yorik." Promluvil po delší chvíli sakuřin pomocník. Zvedl se a zmizel.
"Ehm...No a co je s Nejim, byl tu přeci?" Řekl Kiba, při pohledu na místo, kde předtím Neji seděl.
"No jo, kde je?" Řekli souhlasně Juka i Sakura.
"Vím kde je." Oznámila Hinata, do teď tiše stojící na schodech a zašla do kajuty, kde společně s Leem a Tenten Neji přebýval.

Pomalu vešla a zavřela za sebou.
"Neji?" Oslovila ho.
Ležel na posteli s pohledem upřeným do stropu a vypadal velmi zamyšleně.
"Nad čím přemýšlíš?" Zeptala se.
"Nad Haltiou...Ona, když zaječela, tak se všechna její chakra najednou rozletěla do všech stran, vypadalo to, jakoby celý její oběhový systém chakry najednou explodoval, ta chakra proletěla kolem všech, ale jen na mně to působilo, jako kdyby mně srazil vlak." Řekl velmi zamyšleně.
Hinata si sedla k němu na postel a spustila:
"Taky na mně její hlas působil zvláštně, ale jen když jsem zapla byakugan. Viděla jsem, jak se chakra všech vlní a víří kolem, zamotala se mi z toho hlava, ale myslím, že to žádná její technika není."
"Taky si to myslím, ale stejně. Myslíš, že to dělá jen její hlas?" Zajímal se.
"Nejspíš to tak bude."
Po této větě se Neji zamyšleně zamračil.

"Sakuro?" Ozval se tázavě Strybjornův hlas se shora.
"Ano?" Ozvala se mu.
"Mohli by jste přenést Yorika nahoru?"
"No, ano, myslím, že to půjde." Odpověděla mu nejistě.
"Dobrá. Budu na vás čekat."
Hned na to, se ale ozval Juka:
"Jsi si tím jistá?"
Sakuru tohle zarazilo a po chvilce mlčení řekla:
"Ano, jsem. Kibo, vem Naruta do mé kajuty, potom se na něj kouknu."
Kiba jen přikývl a vzal Naruta.