Ublížil jsem ti a proto jsem zpět

Výplod mé už tak vyhlodané fantazie. Ty vzpomínky tady nahoře jsou Sasukeho a ty dole jsou Sakury Hezké čtení

,,Už jsou to dva roky…“
,,Dva dlouhé roky, ve kterých stále myslím na tebe…“
,,Co vlastně děláš, jak se máš, beze mne…“
,,Nechal jsem tě samotnou…“
,,Ale vracím se zpět…“
,,Bojím se… Co mi řekneš…“
,,Už jednou jsem se vrátil… Byli jsme spolu… Kdyby nebylo Orochimara…“
,,A zase je tu to slovo kdyby…“
,,Nenávidím se za to co jsem ti udělal…“
,,Doufám, že mi odpustíš…“

---V Konoze---
,,Ahoj, Hinato, nemohla by jsi mi dnes odpoledne pohlídat Sasiho, potřebuju si něco vyřídit?“ ptala se Sakura Hinaty.
,,Jasně, mě to nevadí, stejně nemám co dělat, protože s tímhle kolosem, se snad nic dělat nedá.“ pousmála se Hinata a pohladila svoje rostoucí bříško.
,,Moc ti děkuju.“ poděkovala Sakura.
,,Hej, Sakuro, kdy mi vlastně řekneš kdo je otcem Sasiho?“ zeptala se zase Hinata.
,,Jé, promiň, tíží mě čas, tak zatím ahoj.“ řekla Sakura, dala Sasiho Hinatě a zmizla v davu lidí.
,,Tak se to asi nikdy nedozvím.“ řekla si pro sebe Hinata.
Sasuke se blížil k vesnici čím dál víc. A byl čím dál nervóznější. Byl strašně zvědavý co se změnilo.
Sakura akorát dorazila k Narutovi do kanceláře. Něco spolu řešili. Strávili tam aspoň tři hodiny. Za chvíli někdo zaklepal.
,,No tak už všechno víš. Teď se s tebou rozloučím, zase někdo otravuje.“ usmál se Naruto.
,,Tak zatím.“ usmála se.
Zaklepání se ozvalo ještě víc.
,,Dále.“ křikl Naruto.
Dveře se otevřeli. Do kanceláře vstoupila osoba zahalená v plášti. Sakura okolo té postavy prošla. Konečně ji viděl. Nevěděl co má dělat. Konečně se dveře zase zavřely.
,,A-ahoj Naruto.“ řekl Sasuke trochu rozpačitě.
,,Sasuke?!“ vyjekl Naruto. Sasuke sundal kapuci. Ano, byl to on. Naruto málem omdlel.
,,C-co tady děláš?“ zeptal se ho.
,,Vracím se.“ odpověděl s úsměvem.
,,Crr, Crr!“ zvonil zvonek u Hinaty. Hinata otevřela.
,,Ahojík, jdu si pro Sasiho.“ usmála se Sakura.
,,Pojď dál.“ řekla Hinata. Šla dovnitř. Sakura vzala Sasiho do náručí. ,,Sakuro, tak dělej, vyklop mi to, kdo je Sasiho otcem?“ páčila to z ní Hinata.
Sakura už věděla, že proti tomu nemůže nic dělat. Jednou to najevo vyjít muselo.
,,Sasi je syn…“ začala Sakura.
,,No?“ naléhala Hinata.
,,Sasukeho.“ sklopila hlavu Sakura. Hinata vykulila oči.
,,T-takže ty jsi vlastně se Sasukem obnovila klan.“ usmála se povzbudivě Hinata.
,,Jenže pak si pro něj přišel Orochimaru. Sasuke to neví, že má syna.“ řekla Sakura.
,,Aha. Víš co nebudeme o tom mluvit.“ řekla Hinata.
,,Půjdu se Sasim na procházku nepůjdeš s námi?“ navrhla Sakura.
,,Ne, půjdu spát. Musím teď hodně odpočívat.“ odpověděla Hinata.
Sakura vzala Sasiho do parku. Tam ho učila chodit.
,,No vidíš jak ti to jde.“ smála se Sakura. Sasi byl také šťastný.
,,Sakuro? Jsi to ty?“ ozvalo se za ní. Sakura zkameněla.
,,Sa-Sasuke?“ otočila se překvapeně. Stál tam. Přisedl si k ní na lavičku a zpozoroval Sasiho. Měl krásné zelené oči a černě vlásky. Bez těch očí to byl celý on. Sakura si všimla jeho pohledu. Nevěděla jak mu to má říct.
,,Ty někoho máš?“ zeptal se jí zklamaně.
,,Ne. Nemám, jsem na Sasiho úplně sama. Ale jeho otce naštěstí znám.“ naznačila Sakura. ,,Aha. Jak se jmenuje?“ řekl.
,,Sasi.“ odpověděla.
,,A ty s jeho otcem nežiješ?“ byl zvědavý. Sakura čekala tuto otázku.
,,On… Před dvěma lety utekl.“ polkla hořce. Sasukemu to ihned došlo.
,,Sa-Sakuro, to já?“ vykulil na ní oči Sasuke.
,,Ano.“ sklopila hlavu. Sasuke jí objal. Sakuře stékaly slzy po tvářích. Objala ho taky. ,,Doufám, že tu s námi už zůstaneš.“ řekla Sakura.
,,Už vás nikdy neopustím. To ti slibuji!“ usmál se na ní a setřel jí slzy. Konečně vzal Sasiho do náručí.
,,Je tak nádherný.“ rozplíval se Sasuke.

,,Teď jsme jedna rodina…“
,,Vždycky jsem to takhle chtěla..“
,,I po tvém útěku…“
,,Ale dost bylo vzpomínání…“
,,Je tu budoucnost…“
,,Náš syn…“
,,Bude jednou ten nejlepší shinobi v celé vesnici…“
,,A my dva Sasuke…“
,,My dva budeme ti nejlepší a nejskvělejší rodiče na světě…“