Výměna KAGE I.

Nějak se stalo, že jsem vymyslela takovouhle ulítlinu a myslím, že by to nemusela být až tak příšerný, ale posuďte sami. Je to první díl a bude povětšinou parodie, ale později se objeví i akce a i romantika bude. Snad jen horor se nekoná. Pěkné čtení

Bylo krásné letní odpoledne, sluníčko pražilo, že by se na asfaltu vajíčka smažit dala, na obloze ani mráčku (Shikamaru byl mírně rozladěný, páč přišel o svou oblíbenou činnost) a ve vesnici ani živáčka – všichni rozumní byli vyplácnutí u vody (nejvíce to oceňoval Jiraiya alias Zvrhlý poustevník a s očima navrch hlavy sledoval dění z obzvlášť hustého šípkového keříku).
No, a ti méně rozumní dál neúnavně pracovali na zapsání se do Guinessovy knihy rekordů. Hádáte kdo to jest? Tddptm... A správná odpověď je… Lee a jeho nejmilovanější senseie, Gai. Huňaté obočí vytrvale bouchal, kopal, skákal, házel kunaie a potil se ve svém sexy šik zeleném oblečku, až měl pod sebou takovou louži, jako by mu praskla plodová voda nejméně od čtyřčat.

Ale nebyl jediný, kdo plnil své každodenní povinnosti místo hraní s ostatními spadla lžička do kafíčka, 2 strážní seděli na hlídce u brány a s nadějí čekali i na ten nejmenší závan větru. Kotetsu si zrovna utřel propocené čelo do kapesníku a záhy ho vyždímal do přistaveného kýblu, po takto vyčerpávající akci se otočil na svého společníka, který výjimečně nespal a optal se ho: ,,Co to tam sepisuješ?“
Izuma se ani nenamáhal zvednout oči od papíru, zamyšleně si poklepávajíc tužkou do spánku vysvětlil příčinu své aktivity: ,,Píšu stížnost na ministerstvo ohledně vykořisťování zaměstnanců. V těchhle podmínkách se nedá pracovat, ne bez klimatizace a neplatí nám ani úrazové pojištění.“
Kotetsu souhlasně přikývl.
,,Až to budeš mít, taky to podepíšu a nezapomeň se zmínit o těch neproplacených přesčasech.“
Izuma ukázal perem na svého přítele ála tys na kápl a připsal další odstavec.

Kotetsu nezúčastněně sledoval proletující včelku Máju, která měla na noze připevněný pylem narvaný košíček a s jazykem na vestě se snažila doletět do o pár metrů dál vybudovaného úlu (přírodní vložka ). Pozorovateli bylo hned jasné, že takovýto přetěžký úkol nemůže naše kamarádka dát, a taky že ne, zbývalo už pouhých pár mávnutí křídly, když včelka zachrčela ,,vodu“, načež padla k zemi, kde se následně usmažila na rozpáleném asfaltu.
,,U Ichirakových připálených nudlí, to vedro se nedá vydržet. A ten smrad. To je smrad, že by člověk padl. To musej tu žumpu vyvážet zrovna dneska?“ postěžoval si Kotetsu mlátíc hlavou do knihy návštěv.
V tom Izuma zavýskl radostí, ukázal nešťastnému parťákovi sesmolený dopis, zastrčil ho do obálky a mírně se stydíc začal vysvětlovat, že dnes opravdu žumpu nevyváží, ale že si pouze na chvilku vyzul boty.

I u vody bylo celkem veselo, Kakashi si ve stínu četl nově vydaný román Daniely Steelové (změnil autora s úmyslem zaměřit se i na ženské hlavní hrdinky), Chouji si zrovna dával svou už dnešní dvaatřicátou svačinu a s piknikovým košem zabíral 3,5 lehátka, Naruto chytře převtělený v sexy jutsu se snažil přesvědčit Sakuru, že je sestřenice Ino, která si zapomněla opalovací krém a že ji namaže, když ji (mu) půjčí ten svůj.

Kiba si hrál s Konohamarem a Moegi na Hledá se Nemo, zatímco Akamaru se poněkud vzdálil do hlubších vod, aby se nepozorovaně vyvenčil, ale nevšiml si, že ho ze břehu pozoruje Neji s aktivovaným byakuganem. Kurenai s Anko dováděly ve výřivce a Asuma s Irukou soutěžili v házení žabek.

Ale vraťme se k našim trpícím hlídačům, kteří už se vzdali veškerých nadějí v podobě zmrzliny, ledové tříště, průtrže neexistujících mračen, příchodu doby ledové a oddaně čekali na chlápky z další směny s výrazem na tváři vyznačujcícm – život je krátkej a posranej jak schůdky od kurníku.
Asi kolem páté hodiny odpolední se u nich zjevil jakýsi muž v černých kraťasech a žlutém přiléhavém tričku, hlavu měl plešatější než vykvašenej Dan Landa a představil se jako Ikubito Zamněňovač, doplahočil se do Listové ze země Leknínů a dožadoval se meetingu s hokage.
Kotetsu se dobrovolně nabídl, že neznámého dovede do hlavní budovy, neboť si jeho kolega opět a bez upozornění sundal botky.

Vešel do kanceláře, po chvíli se znovu objevil na chodbě a pokynul Zamněňovači, aby vstoupil. Ten tak neprodleně učinil.
Představil se krásné blond ženě a spustil nacvičený monolog.
,,Vážená Tsunade-sama, pracuji pro organizaci nazvanou Za změnou pro lepší svět. Tato organizace provádí výzkum vlivu titulu KAGE a byli bychom nesmírně potěšeni, kdyby se této akce zúčastnila i Konoha, jakožto nejsilnější ves ze země Ohně. Jedná se o výměnu nejsilnějších osob v několika vesnicích na 10 dní a samozřejmě za to poskytujeme náležitou odměnu, což je 50.000,- plus každoroční předplacenou návštěvu cirkusu a pořádání letních metalových festivalů.“

Tsunade byla štěstím bez sebe, svolala se rada a po dvou hodinách argumentů, překřikování, hlasování, Tsunadiny rány do stolu a dvojici pohlavků se nejvyšší usnesli a na návrh přistoupili (přece jen pro ten lepší svět, i když všichni ve skrytu duše věděli, že Listová nutně potřebuje nějaké finance, jelikož už 3 měsíce dluží společnosti Rund za vývoz popelnic).
Ikubito Zamněňovač byl výsledkem potěšen a oznámil hokage, že za čtyři dny se má vyměnit s kazekagem z vesnice Písku (ano, je to Gaara).