Namikaze Minata 01

Ahoj, jen jsem chtěla říci, že tohle je moje první FF. Tak abyste byli trošku schovívaví. Možná jsem to na konci špatně usekla... Ale jinak přeji pěkné čtení.

01.-Začínáme

Dva lidé v černých dlouhých pláštích jdou pomalým krokem k bráně Konohy. Jakmile procházeli kolem stráže v podobě Izumy a Kotetsua vzbudili přirozenou pozornost.
„Stát, kdo jste?“ zeptal se Izuma a Kotetsu na to:
„Vypadají jako z Akatsuki...koukni na ty pláště,“ a ukázal na dva neznámé. Najednou si jeden z nich sundal kápi a tím se jim naskytl pohled pod kterým se jim rozklepaly kolena.
„Doprovodíte nás k Hokage-sama?“ zeptala se mladá blonďatá dívka a zároveň se na Izumu a Kotetsua usmála. Ale tento úsměv byl zvláštní, dovedl ho pouze její otec a bratr, ten o tom všem ale stále ještě neměl ponětí.

„Tsunade-sama, máte návštěvu,“ ozvala se po zaklepání Shizune.
„Opravdu? A kdopak to je?“ odpověděla otázkou Tsunade zabořená stále v papírech. Avšak to už dovnitř vstoupil asi čtyřicetiletý muž s počínající pleškou na hlavě.
„Kde je?” zeptala se jakmile zvedla hlavu a prohlédla si příchozího.
„Tady,” ozvalo se zpoza jejích zad od okna. Tsunade se otočila a nevěřila svým očím. Jakmile se vzpamatovala z počátečního šoku ušklíbla se a zeptala: „Víš že vypadáš jako otec? Ale na bratra nemáš, ten je jeho dokonalá kopie,“ začali se všichni smát.
„A kde vůbec je?“ dívka se těšila až se seznámí se svým o několik minut starším bráškou.
„Neboj se Minato, všechno bude, jenom musíme popořadě,“ odpověděla jí hokage a zařvala:
„Shizune!!! Kde jsi?! Zavolej všechny jouniny ve vesnici, někteří naše „hosty“ znají ale jinak je potřebuji představit!“
„Ano Tsunade-sama,“ ozvala se Shizune a bylo slyšet její rychlé kroky jak spěchala vyplnit úkol který jí byl přidělen.

Odpoledne se všichni, kteří měli dorazit, sešli v tělocvičně.
„Všechny přítomné zdravím,“ začala Tsunade „a abych hned přešla k věci. Dnes dopoledne přišli dva některými dosti očekávaní lidé. Měli sice dorazit jakmile dovrší patnácté narozeniny, ale to nevadí. Jsem ráda že jsou zde a těm kteří nevědí o čem mluvím hned všechno vysvětlím.“ A povyprávěla celý jejich život kterým se my momentálně zabývat nebudeme protože to vysvětlím později při lepší situaci.
„Představuji vám Namikaze Uzumaki Minatu a jejího senseie a svým způsobem i otce Aburame Shitsu,“ jmenovaní kteří zatím jen tak postávali ve stínu si sundali své kápě a předstoupili před všechny zaražené ninjy. Dokonce i Kakashi nechal čtení své oblíbené knížky, schoval ji a málem mu vypadlo oko které měl odkryté.

„Já vím, já vím, vypadám jako otec, tohleto mi říkají všichni kteří ho znali, ale na bratra nemám, ten vypadá jako jeho kopie. To jsem řekla jen tak abyste si ulehčili námahu s tím abyste mi to povídali. Jen tak mimochodem…jsem ráda, že zde mohu být a doufám že své rodné vesnici pomůžu tak jak nejvíce budu moci. A za její ochranu jsem schopna položit i svůj život.“ po tomto úvodu se ozvalo obdivné hučení a nechápali jak tato mladá dívka může být tak oddaná vesnici ve které byla pouze když se narodila.
„A ještě něco, chtěla bych vyzvat na souboj nejlepší shinobi ve vesnici včetně tebe Tsunade,“ ukázala na ni prstem, „a Jirayi.“ Zase se usmála a to všichni jen žasli jak někdo může být tak podobný na své rodiče.

Další den se všichni, které vybrala Tsunade, včetně jí samotné a Jirayi, setkali na našem známém cvičišti týmu 7.
„Budeš bojovat proti nám postupně nebo najednou?“ zeptal se jeden z nich.
„Se všemi najednou…..Ty budeš z klanu Hyuuga že? Nejspíš Neji. Nejnadanější člen vedlejší rodiny za několik let.“ a všichni znovu zírali jak ho může znát.
„Asi si pokládáte otázku jak ho znám. Ale já znám vás všechny. Hokage mě totiž informovala,“ a pokrčila rameny.
„A to se tu budeme celou dobu jenom vybavovat nebo půjdeme bojovat?“

Nastal boj. Kakashi aktivoval svůj sharingan, lidé z klanu Hyuuga byakugan, Sai začal kreslit nějaké zvířata, a tak to pokračovalo. Minata se na ně jen tak chvilku koukala, usmála se a aktivovala svůj rinnegan. Začalo pršet, vytvořila zároveň i mlhu. Toto jutsu se naučila od Zabuzy. Tímto vyřadila ze hry shinobi kteří neuměli používat jiné smysly než jen zrak. Potichu se těmto osobám přiblížila, dotkla se jejich zátylku nebo čela (podle toho z jaké strany je přepadla) a než si stačili uvědomit její přítomnost spadli v bezvědomí na zem. Takto pokračovala než vyřadila většinu ninjů. Odstranila mlhu a zbylým se naskytl zajímavý pohled. Stáli mezi „padlými“ a proti nim stála stále ta sama dívka bez jediného zranění, ale to už si Neji všiml jejích očí.
„Co to znamená? Ty máš techniku očí?“ ostatní po tom co to zaslechli se zaměřili taktéž na její oči a většina nechápala co to je za techniku.

„Kdy jsi ho začala ovládat?“ zeptal se Jiraiya.
„Asi před třemi roky, a musím říct než jsem se s ním naučila zacházet byla to pořádna fuška. Jednou se mi to zvrtlo a skoro jsem zabila Shitsua.“ Začala se Minata smát.
„Co to ksakru je?“ začal se zajímat Kiba.
„To je rinnegan. Nejsilnější oční kekkei genkai co existuje.“ Odpověděla pro změnu Tsunade.
„Jak nejsilnější?“ to už se začali vztekat někteří z klanu Hyuuga v čele s Nejim.
„No, tak jak to říkala. Nejsilnější oční kekkei genkai co existuje.“ A to už to zase nevydržela a válela se smíchem po zemi. Tuto příležitost využilo několik hlupáků co si myslelo že ji konečně dostanou. Jak se spletli.
„Takže vy na mě když jsem oslabena smíchem co? Tak to teda ne!“ zvážněla a najednou zakřičela:
„Fuuton: Reppushou“ a na útočníky se začal valit větrný vír který je odhodil daleko, předaleko takže byli ven ze hry.
„Jiraiyo! Já tě zabiju! Co jí to učíš za nebezpečné jutsu!?“ začala do něj (Jiraiy) mlátit hlava nehlava takže si Minata začala pomalu myslet že s Ero-senninem nebude mít práci protože ho dorazí hokage.

Chvíli je jen tak pozorovala, ale po chvilce ji to začalo nudit,
„Budete si spolu vy dvě hrdličky hrát ještě dlouho?“ Jakmile Tsunade zaslechla hrdličky rozzuřila se a kolem pěsti jí začala proudit čakra. „Konečně nějaké vzrůšo,“ uchichtla se Minata a znuděně se vyhnula její pěsti, mezitím ji podkopla nohy a jakmile hokage dopadla s hurónským smíchem Minaty na zem udělala její pěst kráter hluboký několik metrů.
„Wow, takhle jsi se na mě nenaštvala od té doby co jsem ti natřela obličej modrou barvou zatímco jsi vyspávala kocovinu,“
„Minato! Ještě nějaký tvůj vtípek na moji adresu a sprovodím tě ze světa!“ začala zase křičet a ostatní co ještě stáli na nohou jenom couvali před svou hokage protože se jí začali bát.
„Tak fajn. Teď to bude boj jeden na jednoho. A uvidíme kdo je lepší, jestli genin nebo hokage. Platí?“ dodala Minata.
„Fajn, ale co chceš za to když mě porazíš?“ Min začala přemýšlet…“uděláš ze mě hned jounina….Přece jenom když porazím hokage…“a usmála se.
„Platí,“ přitakala Tsunade a obě se začaly připravovat na boj.

Tento boj trval až do večera až to přestalo Minatu bavit a začala to brát vážně. (zatím si s Tsunade hrála jako kočka s myší) a chytla ji do svého genjutsu. Po asi hodině držení ji pustila a její protivník (protivnice) spadla udýchaná a upocená na zem kde začala kašlat krev.
„Hups, asi jsem to trošičku přehnala,“ zašeptala Min a šla se rychle podívat co jí je.
„Tsunade?“ zeptala se jakmile si k ní přiklekla.
„Je mi dobře, nemusíš mít strach,“ jakmile tohle dořekla zhroutila se k zemi v bezvědomí.
„Sakra!“ křikla Min a začala ji léčit. Avšak kolem jejích rukou se nezačala tvořit námi známá zelená nýbrž bílá čakra.
„A co je zase tohleto?“ zeptal se zvědavý Neji zároveň s Kibou.
„Tohleto, to je….no tohle je..“ začal vysvětlovat Jiraiya který se během boje dvou žen vzpamatoval s Tsunadiného útoku, ale nevěděl jak to má vysvětlit…nechtěl prozradit něco co neřekla sama dotyčná (Minata). Avšak to už se začala hokage probouzet a snažila se odstrčit ruce které je léčily. Jakmile ale viděla její výraz nechala se doléčit aby se mohla jakž takž hýbat.
„Promiň mi to Tsunade. Asi jsem nějak neodhadla sílu mého genjutsu. Je stále větší a větší.“ Začala se jí omlouvat ale ještě chtěla něco říci na svou obhajobu když jí do řeči skočil námi známý a tentokrát věčně nespokojený Neji.

„Tak vysvětlí nám někdo konečně co se tady děje?!“
„Ale jistě, jenom bych ráda ošetřila ostatní které jsem odfoukla a zbytek probrala než začnu cokoliv vysvětlovat,“ přitakala Minata.

Jakmile všechny ošetřila a probrala došla k hloučku čítající tyto lidi: Tsunade, Jiraiya, Neji, Kiba + Akamaru, Lee, Kakashi, Tenten, Shikamaru, Ino, Sai, Chouji, mno a ostatní, kromě Sakury, Naruta a Hinaty.
„Ale kde je vůbec můj bratr?“
„Bratr? Jaký bratr?“ pro změnu se začala vyptávat Ino. „No můj bratr, Tsunade? Kde je? Chci to říct nejdříve jemu že vůbec existuji a co jsem zač,“ „Dobře, nechtěla jsem ať s tebou bojuje protože by se rozzuřil a to by bylo mnohem horší než tvůj hněv. Nejspíše bude se Sakurou a Hinatou v Ichiraku ramen. Nechala jsem ty dvě ať ho pohlídají,“
„Ichiraku ramen? Ramen? Super mám hlad!“ začala povykovat Minata.

Když došli k Ichiraku ramen nikdo tam nebyl.
„Tak kde jsou?“ zašeptala si sama pro sebe a otočila se k ostatním. Ti se ohlíželi dokola jestli někoho nezahlédnou. Ale po chvilce se někteří rozhodli jít domů a tak tam zůstala jenom Minata, Tsunade, Kakashi, Asuma a Shitsu . Jiraiya zase zmizel někam „sbírat data“.
„Neříkala jsi že máš hlad?“ ozval se po chvilce Kakashi a Min jenom přikývla a hrozivě ji zakručelo v břiše.
„Nazdar staříku, dala bych si jeden extra velký miso ramen.“ Začala si hned objednávat a ostatní nezůstali pozadu. Jakmile měli všechno snědeno vydali se hledat ty tři.