Sám doma aneb muži se o sebe neumí postarat

Hodně lidí už se mě ptalo,jestli taky někdy napíšu nějakou Jednorázovku.Přemýšlela jsem a nakonec jsem přišla na toto.Tak snad se Vám to bude líbit

„Jsem doma sám.Manželka mi odjela na služební cestu a syn je na výletě.“
POZOR!
Toto není naříkání ubohého muže,který zůstal doma sám.Je šťastný,že má konečně celý byt pro sebe.
„Tak se podíváme,co nám dávají v televizi.“,dívajíc se do televizního programu.Popadá ovladač a zapíná obrazovku.Přepíná programy a zuří,že nikde nic nejde.Přistoupí blíže k televizi a bouchá jí ze stran.Nic…Zvedá jí a třese s ní.To nezabírá…
Zezadu na něj letí vosa,usadí se na jeho krku a vrazí mu tam své žihadlo.Muž zařve a pustí televizi.Ta se zřítí na jeho bosé nohy.V tu ránu začne muž mnohem více řvát a nadávat.Ze všech možných stran se ozývá klepání,dupání,bouchání a nadávky,ať se ztiší.
Svůj úraz si jde okamžitě ošetřit a tak vyráží do kuchyně pro lékárničku.Z velké skříně vedle ledničky vyndá krabici.Z krabice vyndá nůžky a obvaz.Pomalu vyměřuje velikost obvazu a váže si ho kolem chodidla.Opatrně bere nůžky do ruky a chystá se ustříhnout obvaz.
„Aůůůůůůůůů!“ ozve se z bytu.Muž poskakuje po celém bytě a opět nadává.Klepání,bouchání a dupání se ozývá pořád,ale tentokrát se i pár sousedů odvážilo ho upozornit osobně.
Po setkání s jeho milými sousedy by mu už ani sud obvazů nestačil.
Svalil se na gauč unaven a hladový.
„Raději si objednám Pizzu!“ řekl a po čtyřech se dobelhal k telefonu.
„Sakra,zapomněl jsem číslo!“ nadával a místo toho,aby riskoval zranění v kuchyni při tom,když bude vařit,šel nakupovat.
Procházel se po městě s taštičkou v ruce a hledal.V uličce,ve které procházel bylo plno stánků a tak si řekl,že se nají venku.A tak vešel do stánku,kde ho přivítal starý muž se svou dcerou.
„Tak co to bude dneska,Naruto?“ zeptal se ho starý muž.
„Jako vždycky“ odpověděl mu a s úsměvem se usadil na židli.Jídlo měl co nevidět před sebou.
„Itadakimas!“ křikl a dal se do jídla.Když ale došlo k placení,uvědomil si,že nechal peněženku doma.Omluvil se muži a slíbil,že se za chvíli vrátí,i s penězi.
Vydal se tedy blesku rychle domů.Před dveřmi si uvědomil,že nemá klíče.
„To snad ne!“ naříkal „Co teď budu dělat?“ naříkal a chytal se za hlavu.
„Už vím!Zkusím tam vlézt oknem.“,řekl si a vyšel ven.Postavil se před dům a hlavu zvedl vysoko nahoru.
„Tohle nepůjde jen tak lehce!“ uvědomil si a vyhledával okap.Vylezl po něm,ale bohužel nedosáhl na své okno.Najednou mu ujely nohy a on se zřítil po okapu dolu.
Vrátil se zpátky do domu a naštvaně si stoupnul před dveře.
„Už vím,zkusím zavolat Hasiče.“,rozhodl a začal vytáčet číslo 150.
„Naruto Uzumaki,dobrý den.Já mám takový problém a nemůžu se dostat do domu.Mohli by jste mi pomoct?“
„Samozřejmě!Mohl by jste nám říct adresu?“
„Kishimotova 14“ (mwuhehé xD chudák Kishi xD)
„Dobrá,děkuji!Za chvíli jsme tam!“
Naruto si oddechl a sedl si před dveře!Čekal…a čekal…a čekal…a čekal…ale nedočkal se.
„Sakra!“ zuřil „Zkusim zavolat policajty.“,řekl a vytáčel číslo 158.Policajtů se bohužel nedovolal.
„Do prtežele!Tohle je vážně neskutečný!“ naštval se a vykopnul dveře.Zlostně nadupal do bytu,vzal klíče a peněženku a šel.Když ale přišel ke stánku,bylo už zavřeno.
„No to si ze mě děláte srandu!“ křičel „Já se tady kvůli Vám málem přizabil!“ ječel ještě víc.
Shrbil se,sklonil hlavu a odšoural se domů.Před domem už hvízdali Hasiči.Naruto se okamžitě schoval a doufal,že za chvíli odjedou.V co doufal,to se taky stalo.Hasiči odjeli a on mohl jít domů.Byl vyčerpán a tak si musel dát koupel.Napouštěl si vodu a lehl si do ní.Bohužel v té vaně usnul a nechal při tom zapnutou vodu.Nejenom,že se málem utopil,ale taky vyplavil celý byt.
Vystartoval z koupelny a zavřel za sebou dveře,aby aspoň ten zbytek vody udržel v koupelně.
Najednou dostal šílenou žízeň.Doplavil se do kuchyně a pokoušel se vstát.Při pokusu bohužel zase spadnul a strhnul s sebou mikrovlnku (Bůh...ehm,teda Jashin xD ví,jak se mu to podařilo xD).Mikrovlnka spadla na zem (do vody) a chytla pořádný zkrat.Začalo se z ní kouřit a to probudilo bezpečnostní alarm.Celý byt mu začal houkat.Tentokrát tam Hasiči byli okamžitě.
„No a teď jste tady včas!“ nadával Naruto a šel se převléknout.Když se vrátil,uklouznul na pěně,kterou po sobě zanechali Hasiči.Když padal,hlavou třískl o kliku od dveří.Upadl do bezvědomí a válel se ve vodě plné pěny.Ležel tam až do rána.Probouzel se a stěžoval si,že ho bolí hlava.Voda už byla skoro vpitá do podlahy a tak na zemi zbyla už jen zaschlá pěna.
„Sakra,kolik je hodin?“ fňukal a vyhledával hodinky.
„PŮL DVANÁCTÝ????“ vykřikl „a do prkýnka!“ zděsil se,když si uvědomil,že se jeho žena v poledne vrací domů.
„Musím to tady okamžitě všechno uklidit!“ řekl si.Vytáhl fén a začal sušit koberec…Televizi slepoval průhlednou izolepou a mikrovlnku vteřinovým lepidlem.Okna a dveře nasadil zpátky do pantů,špinavé prádlo dal do pračky a pohodlně se usadil na gauč.
Najednou se otevřeli dveře do bytu.
„Ahoj,lásko!“ pozdravila svého muže.
„Ahój,Hinato!“ pozdravil jí také a přivítal jí s polibkem.
„Pojď dál a prosím Tě, nebouchej dveřmi!“ poprosil jí,jenže než si Hinata stačila uvědomit,co jí Naruto řekl,tak s těmi dveřmi práskla.
„Proč?“ zeptala se udiveně.
Už ale bylo pozdě…Dveře vyletěly z pantů,a když dopadly na zem,rozpadla se televize.Potom vyletěly z pantů okna a hned na to se ozvala rána z kuchyně (rozpadla se mikrovlnka).No a nakonec se ozvala rána z koupelny a v tu ránu byl celý byt znovu zaplavený vodou a oblečením…