Naprosto úžasně romantické SasuShi 4

Sasuke, 26. jednání:
Fíha ... Mám představit Shinii na veřejnosti ... Chápete to? Shina! Shina mám přivést jako ženskou, kterou doopravdy je! Tý jo ... To je vážně na prášky. Asi si dam ten Paralen, co mi předepsala doktorka. Kabuto. Sice vůbec nevím, na co to je, ale všecky prášky pomáhají na nervy, ne? Marťánci sice asi ne, ale ... Paralen by mohl? No nic. Kde teď jsme? Jsme v bytě Tsunade. Je bílej den a my jí jdeme krást hadry, protože Shinia potřebuje nějaký ženský šaty... A proč zrovna Tsunade? Shinia se do žádnejch jinejch nevejde ... He, he, mám dobrej vkus, co? No nic. Teď se hrabe ve skříni. Doufám, že si pohne ...

Shinia, 26. jednání:
"Hele!" Ukážu na Rudé šaty s výstřihem až do pasu. "Tsunade se nezdá..." Rozesměji se, a pak tu věc radši zase hezky vrátím. Ještě chvíli se prohrabávám a nemůžu rozhodnout, přičemž slyším Sasukeho, jak nervózně přechází sem a tam jako lev v kleci, když náhle objevím něco, co by mi mohlo padnout. "A co tohle?" Promluvím a otočím se na něj s trikem položeným na sobě. V tu chvíli si všimnu něčeho ježatého a žlutého, koukajícího na nás ze dveří. "Co děláte v bytě bábi Tsunade-ttebayo?" Zeptá se nás Naruto.

Sasuke, 27. jednání:
Božéé, ať si pohne ... Shino nosil jedny jediný hadry, tak chápu, že se v tom vyžívá ... To já už vystřídal oblečení ... Troje? No, to je jedno. Ty rudý šaty ... Asi si je kvůli mě nevezme. Škoda. A to ... Safraporte! Krucinál himlhergot! Křeček ve flašce! Někdo tu mluví! Naruto!
Asi jsem moc nápadně zbělal.
"Na ... Naruto? My tu ... My tu ... My tu děláme brigádu. Tsunade-sama nás požádala, abychom jí ... Abychom jí ... Zhodnotili oblečení."
Eh ...

Shinia, 27. jednání:
Naruto není blbej. Na tohle mu neskočí! napadlo mě. Na to ho znám moc dobře.
"Vážně? A můžu se k vám připojit? Hrabat se v Tsunadině spodním prádle-ttebayo, to by bylo něco pro mě!" Ne, zmýlila jsem se. Skočil na to jako medvěd na med.
"Hmm... poslyš, Naruto..." Snažila jsem se vymyslet nějakou rozumnou výmluvu. "Ona to chtěla jen po nás dvou, jakožto expertech na módu. Chtěla vědět, jestli je ještě přitažlivá pro... muže." Kriticky jsem pohlédla na jeho oranžovou kombinézu. "Ty se v módě moc nevyznáš..."
Nechápu, proč na mě Sasuke celou dobu tak nenápadné mával...
"Hej, Shino, víš o tom, že máš hlas jako holka?" zeptal se hyperaktivní ninja. Sakra!

Sasuke, 28. jednání:
Befeleme pes se veze ... A jsme v prů- ... V průtrži mračen. Hychykyrydytyny, na zdi visí hodiny. Ta čeština není zas tak zbytečnej jazyk, když se potřebujete odreagovat. Kdyby Orouš ještě žil, poděkoval bych mu za to, že mě ho naučil (co myslíte, že jsme dělali o volných chvílích?). On byl mistr na všechny jazyky (doslova). Snažil se mě naučit to úchylný viklaní tím jazykem, dokonce mi ho strkal do flašky s lepidlem, ale vzdal to ... Mám ho prostě moc krátkej a nerozeklanej. Díkybohu.
"On...On zrovna prožívá zvláštní období, víš, Naruto?" rozhodl jsem se nesobecky zachránit situaci. "Shino...Shino je moc ovlivňovaný svojí sestrou a tak...A tak někdy mluví jako holka. Protože má její hlas v uších a jde to tak nějak...Automaticky." Hmm...Dneska mám den keců …

Shinia, 28. jednání:
Naruto to samozřejmě spolkl (Začínám pochybovat o jeho inteligenci), naposledy na mě podezřívavě pohlédl a pak odešel, mumlající si při tom, že on přeci MÁ vkus. Ulehčeně jsem pohlédla na Sasukeho.
"Tak, tohle by jsme zvládli..." Zašeptala jsem pro jistotu.

O dvě hodiny později

Sasuke, 29. jednání:
Tak, teď přichází Shiniina premiéra. Držím ji za ruku a cítím, že se klepe jako starej děda ...
"A kam to vlastně jdeme?" zeptá se ta holka v rudejch šatech vedle mě (Jo! Překecal jsem ji!). Shina už vážně připomíná hodně vzdáleně...
"Potřebuju si přece koupit novej mobil. Orochimaru mi dal můj první, ale bez foťáku, a to je teď totálně out. Tak jsem doma vybrakoval kasičku, kde jsem si kdysi šetříval na roboverzi Pikachua a jdem koupit něco víc ... funkčního. Takže jdem na nákupy. Tam určitě potkáme hodně lidí."

Shinia, 29. jednání:
"Hmm, stejně si potřebuju koupit nějaké oblečení." Pronesla jsem. Ať si nemyslí, že v téhle maškarádě budu chodit po celou tu dobu!
Sasuke na mě lakomě pohlédl:"Máš nějaké úspory z misí?" vyklopil na rovinu. Cítila jsem, jak rudnu ve tváři. Ne studem, ale vztekem!
"Ty jsi chlap, tak mi to snad zaplatíš, ne?" vykřikla jsem naštvaně. Začínám si na svou úlohu ženy zvykat...

Sasuke, 30. jednání:
Hmm ... Ještě jsem doufal, že mi na toho robo Pikachua zbude, ale jak se tak dívám ... Grr!
"Ale jo ..." chtěl jsem ji uklidnit. "Už jsme blízko."
"Blízko čeho?"
"T-Listu. 'Telefonujte s T-Listem!', znáš tu reklamu? Jak tam běhaj ty melounky s mobilama a jahůdky je okradou a potom jdou do T-Listu a koupěj si výhodnej tarif ..."

Shinia, 30. jednání:
Zbytek cesty už jsem mlčela. Docela mě rozčilovalo, že zrovna, když jdu poprvé po ulici jako žena, musíme být jediní dva široko daleko. To nikdo nemá chuť, zajít si na procházku?! Sasuke si koupil nového mobila, a pak už jsme konečně zamířili do jediného obchodu s oblečením po celé Listové. Sasuke jako gentelman rozevřel skleněné dveře, stále si mě přitom hrdě vedoucí za ručičku a vstoupil do místnosti plné věšáků a také lidí s hlasitým výkřikem:

Sasuke, 31. jednání:
"Aleluja!"
Aleluja, aleluja ... No jo, asi se jim fakt líbím. Mám novej účes ... Pěšinku trošku víc napravo. Říkal jsem si, že mi to sekne.
"To je asi ta Shinova sestra!" zakřičí někdo. Tak nic, no ...
Všichni se na nás dívají ... a ženou k nám? Ale ne. Ino a Sakura. Mělo mě napadnout, že tu budou ... A z druhý strany k nám žene ještě někdo ... Tsunade! Do Okinawy! To je průšvih ... Ona ty šaty pozná ... Ona je pozná!

Shinia, 31. jednání:
Sasuke zvolal svůj... bojový pokřik?... a všichni na nás v tu chvíli pohlédli. Ti, co něco jedli zůstali s rozžvýkaným soustem v ústech, ti co mluvili, s otevřenou pusou. Všichni na nás hleděli. První, kdo se k nám začal hnát byla Ino, držící Sakuru za zápěstí.
"Vidíš? Říkala jsem ti to!" zašeptala růžovo-vlásce do ucha. Ino! Na tu tak mám náladu! Pokusila jsem se ji ignorovat a pohlédla směrem prvního výkřiku. V tu chvíli jsem strnula v jediném pohybu. Bože, my ale máme smůlu! Proti nám si to šinula rovnou Tsunade! Už jsem si připravovala poslední řeč, když mě náhle někdo udeřil pěstí do tváře.
"Jak si vůbec DOVOLUJEŠ držet Sasukeho za ruku ty... ty....!!!" křičela nepříčetně Sakura, zatímco jsem se překvapeně zvedala ze země. Co se stalo? Poznala snad, kdo doopravdy jsem? Sakura už se napřahovala k větší ráně, když ji Godaime chytila za ruku. "Přestaň, Sakuro."

Sasuke, 32. jednání:
Mám ji bránit? Nemám ji bránit? Ale já se Sakury bojím ... Shinia to zvládne. To zvládne. Nenápadně jsem se přikrčil za princeznovskými šaty vedle výlohy a dělal, že si prohlížím stuhu kolem jejich pasu.
"Přestaň Sakuro," zaznělo od Tsunade a já jsem odtrhl svůj zrak od látky. Tý jo, to byl pohled! Sakura celá rudá, Ino ... hnědá? Přehnala to se solárkem, a Tsunade ... Jenom zářila.
"To jsou krásné šaty!" nadchla se, zatímco pozorovala svoje vlastní šaty na Shinii. "Kdysi jsem měla podobné ... Ale už jsem je dlouho neoblékla. Vážně, krásné!"
Tý jo ... Máme štěstí!
"Ha," vydal jsem ze sebe jenom. Ale to jsem neměl dělat. Všimla si mě Ino.
"Nechte mě ..." Vrkání už nemá cenu. Postavil jsem se do pozice, kterou jsem odkoukal od mistra Jackieho Chana. "Umím Kung Pao a nebojím se ho použít!"
Nebo to bylo Kung Fu? Člověk se v těch čínskejch blbostech nevyzná...

Shinia, 32. jednání:
Sakura skočila Sasukemu kolem krku a hlasitě se rozplakala.
"Sasuke-kuuuun, ty jsi tak statečný! Řekni mi, že s tou holkou nemáš nic společného, řekni mi to, prosím!" vzlykala, až měl mokrý celý hrudník. Ino se omluvně usmála na Tsunade stylem já-níc-já-muzikant, hokage-sama ji ale vůbec nevnímala a neustále si prohlížela mé šaty.
"Možná chodíme ke stejné švadleně! Nikdy mě ale nenapadlo, že klan Aburame má na takové šaty..." přemýšlela nahlas a hlodala si při tom nehty.
"Budu jim muset snížit odměny za mise!" rozhodla nakonec a nad hlavou jí vysvitla žárovička. Já mezitím nevraživě koukala na Sakuru, jak bezostyšně oblézá mého Sasukeho a on se ani nebrání!

Sasuke, 33. jednání:
Fůůůj, jsem mokrej ... To je nechutný. A studený.
"Hehe, Sakuro-chan .. Ty, ty jsi žena života jiného než mého. Věř tomu, protože víra tvá tě uzdraví. Běž, běž ... Až najdeš někoho podobného mě, zamiluj se. A potom se vrať. A mě nech bejt!"
Najednou mi někdo zaťukal na záda a já se otočil i se Sakurou, která na mě pořád visela. Ten Naruto je všude.
"Řekni že ten někdo jsem já!" zašeptal a já dostal nápad. Sklepal jsem Sakuru, vytáhl hypnotizující kámen na šňůrce a kýval jím před Sakurou.

Shinia, 33. jednání:
"Věříš v NaruSaku, věříš v NaruSaku a moc miluješ toho blonďatého idiota vedle tebe..."
Někde v dáli jsem uslyšela Hinatu, jak bolestně omdlela. Přemýšlela jsem, jestli přeskočilo Sasukemu, nebo mě... Náhle se zpoza Naruta, nadšeně vše pozorujícího, vyvalil Jiraya a úlisně se na mě zadíval.
"Vypadáš jako druhá Tsunade!" zvolal velkolepě. V tu chvíli byl na druhé straně místnosti.
Hokage-sama se na mě omluvně zadívala. "Víš, to je jeden místní úchylák, když ho budeš ignorovat, jako většina našich kunoichi, tak na tebe brzy zapomene." Ujala se mě jako opuštěné Ovečky! Za chvíli mi bude vybírat oblečení, abych věděla, jak to tu chodí. Zakroutila jsem hlavou. Se všemi se slušeně rozloučila a popadla Sasukeho za ruku, abychom byli co nejdříve pryč.

Poznámka Flying_Nikass: Opět jsme se u psaní skvěle bavily

Poznámka Minaty: Chudák Naruto ... Ale my děláme debily ze všech, tak se nedá nic dělat xDD