Psanec 2 - všechno, jenom to ne!

„Jestli jsou to tví praví přátelé, pak tomu nebudou věřit.“ podíval se Yamato Narutovi do tváře a snažil se najít alespoň špetku jeho pověstné dobré nálady, ale marně.
„Ale co teď, zabil jste tři ANBU?“
„Máme dvě možnosti.“

„Jaké?“ zeptal se smutně Naruto a hlavou se mu honily myšlenky typu, má cenu vlastně ještě žít?
„Buď řeknu, že ses vzbouřil, ty tři jsi zabil a utekl.“ řekl Yamato zamyšleně.
„A ta druhá možnost?"
„Téměř ta stejná, ale řeknu, že jsem tě přemohl.“
„Jsou v tom nějaké háčky?“
„Ano, pokud řeknu, že jsi utekl, budou tě hledat, a když řeknu, že jsem tě zabil, budou chtít tvoje tělo. V každém případě bude život jednoho z nás ohrožen.“ řekl Yamato smutně.
Reakce Naruta ho ale překvapila.
„Raději ať je v ohrožení můj život, než váš kapitáne.“ a vzpřímil se s zaťatou pěstí.
„Dobře,“ souhlasil Yamato. „Takže, teď na mě zaútoč.“
„Cože?“ začal se Naruto zdráhat. „To...to...to nemůžu.“
„Musí to vypadat věrohodně, nikdo mi neuvěří, když se do vesnice vrátím bez jediného šrámu.“
„Ach jo,...“ povzdechl si Naruto a vytáhnul kunai.
-----------------------
Mezi tím ve vesnici.
„Kakashi? Prý někoho chytili a obvinili ze smrti Tsunade, nevíš, kdo to byl?“ zeptala se Sakura Kakashiho, na kterého náhodou narazila cestou do nemocnice.
Kakashi tentokrát neměl vůbec svou ledovou tvář. Tvářil se, jako by mu umřel blízký přítel. To Sakuru dost vyděsilo.
„Obvinili a odsoudili Naruta.“ řekl smutným hlasem.
„Cože?“ vyděsila se Sakura.
„ANBU ho odvedli do lesa smrti na popravu...“ začal Kakashi a z oka, neskrytého za čelenkou, mu začaly téct slzy. Sakura padla na kolena, i z jejích očí se začaly valit slzy.
„To...to...to není možné, on...on by, to nikdy Tsu...Tsunade neudělal.“ vydala ze sebe dívka mezi pláčem.
„Také tomu nevěřím.“ pomohl dívce na nohy. Moc jí to nešlo, nejraději by tam zůstala sedět a proplakala noc.
„A kdo, kdo to nařídil? Jeho smrt.“ zeptala se smutně.
„Danzo, byl jmenován Šestým Hokage.“ odvrátil tvář od Sakuřina smutného pohledu. „To on to nařídil.“
„Danzo? Šestý? Může to být ještě horší?“ vzlykla.
„Obávám se, že ano.“ podíval se jí opět do tváře.
„Jak to myslíš?“ nechápaja Sakura.
„Myslím si, že Danzo ještě něco chystá.“
„Ale co?“
„Danzo má raději válku, než mír. Nedivil bych se, kdyby obvinil ze smrti Páté jinou ninjovskou vesnici.“
„Další války? Další ztráty na životech?“ pomyslela si dívka, odtrhla se od Kakashiho pohledu a začala utíkat. Pořád tomu nechtěla uvěřit.
Naruto přece nemůže být mrtvý. To přece nejde. Musím,... musím tomu přijít na kloub.
----------------------
„Nechcete pomoct kapitáne?“ podíval se Naruto na zraněného Yamata.
„Budu v pohodě, ale v životě jsem neútočil sám na sebe,... au.“
„Promiňte. Nemohl sem zaútočit na přítele, a kór po událostech poslední doby.“ nahodil Naruto smutný výraz v obličeji.
„Neomlouvej se, chápu to.“ usmál se Yamato, ale Narutovi to náladu moc nespravilo.
„Ale co mám teď dělat?“ rozhlédl se chlapec kolem sebe, na les, který byl všude kolem.
„Myslím, že nejlepší pro tebe bude dostat se do Písečné.“ řekl Yamato a opřel se o strom.
„Písečná?“
„Ano, au... pokusím se zjistit víc a při první příležitosti ti pošlu vzkaz.“
„Prosím, pozdravujte ode mne všechny.“ sklopil Naruto hlavu.
„Až si budu jist, že nebudou donášet Danzovi tak jim řeknu, ale dej si pozor. Od chvíle, kdy se rozdělíme, nikomu až do Písečné nevěř. Buď ostražitý a dávej si pozor. Věř, že ANBU tě budou sledovat.“ dokončil svou řeč Yamato a pokusil se vstát. Bolest v jeho levé noze byla obrovská.
„Nemůžu vás takhle nechat.“ podíval se Naruto smutně na zraněného Yamata.
„Tvoje srdce je obrovské. A síla ještě větší. Já to zvládnu, mimo to, pokud bys mě chtěl doprovodit k vesnici, tvůj náskok před ANBU by se zkrátil a navíc by nás mohli odhalit.“
„Tak s vámi pošlu alespoň klon.“
„Tys mě asi neslyšel. Neboj se o mě. Zapomněl jsi, že ovládám Mokuton? Udělám si vlastní klon.“ usmál se Yamato.
„Dobře, doufám, že se ještě uvidíme.“ dal Naruto Yamatovi sbohem, a vydal se do Písečné.
------------------------
Sakura utíkala od místa setkání se svým senseiem bleskovou rychlostí. Se slzami v očích si to hnala Konohou domů a nekoukala na cestu. To také bylo příčinou toho, že do někoho narazila, spadla na zem a jen pomalu se zvedala. Hinata, která se zvedla dřív, Sakuře pomohla na nohy a nechápavě na ni koukala.
„Proč brečíš, Sakuro? To kvůli Páté?“ zeptala se modrovlasá dívka.
Sakura se na Hinatu smutně podívala. Došlo jí, že to asi neví, jinak by se chovala úplně jinak.
„To taky, ale...“ řekla smutně, a podívala se udivené Hinatě do očí. Hledala sílu, jak jí to říct.
„Z její smrti obvinili Naruta a...“
„Co?!“
„A zabili v lese smrti.“ dořekla a pozorovala, jak před ní Hinata padla na zem a začala brečet taky. Sakura klesla vedle ní. Ani jedna nevěřila tomu, že by toho byl Naruto schopen. Obě v něj věřily, věřily v jeho sen a v to, že se mu povede stát se Hokage. Od doby, kdy ho obě poznaly, uteklo už hodně času. Na začátku té cesty, kterou prošli, mu věřila jen Hinata. Sakura si myslela, že to, co Naruto říká, je hloupost a nejraději by se ho zbavila, ale teď... teď mu ale obě věřily, seděly tam proti sobě a prolévaly slzy.