Nápoj lásky - ep.03... aneb když se napije Pátá a Naruto...

Pátá hokáge nevysvětlitelně nalezla zalíbení v Narutovi, ten naopak zase v ní.

Tsunade a Naruťák.
Může to být také tak?
Od Jirayi pochytil,
chovati se jak úchyl.

Naru se zasněně zadíval kamsi do Tsunadina hlubohéko výstřihu a začal slintat.
Pak znenadání a k údivu všech co byli v předsíni Sakuřina domu (Sasu oslepenej rezavýma rezervníma kontaktníma čočkama co se vyhrabal ze dveří a držel se za hlavu a samozřejmě Pátá) vykřikl:
"Stanu se přítelem Páté Hokáge, dattebayo!" a rozběhl se k zmíněné osobě.
Cestu mu však skřížil poloslepý Sasu s rezavejma rezervníma čočkama na očích a se slovy nepěkného významu na rtech.

Evenžr mu skříží cestu,
nedostane se k ní...z trestu?
Naruto hned zpomalí,
evenžra však povalí.

Sasu se pod váhou Narutova těla, které zřejmě nepostřehlo změnu osoby a obejmulo ho tak pevně, že s tim nemoh nic dělat zhroutil na zem.
Nová vrstva omítky odpadla stejně snadno jako ta první a Sasu se ještě pořádně prašil do hlavy.
V duchu Naruta proklel do sedmého kolena, před očima hvězdiček jak v unii
a nedbaje toho, že už na sobě nemá nic jinýho než ty trenýrky s pokémonama z nich vytáhnul gumu a začal s ní nebohého Naruta škrtit.

Hvězdy nad hlavou,
jenž klesá únavou,
trenýrky dole,
leží na stole.

Nebohý uškrcený Naruto však nebyl uškrcen, načež se začal strašně řehtat.
Sasu si uvědomil, že na sobě nemá už ani ty trenýrky a zarajčatoval(čti-zrudnul jak nejrajčatovější rajče) tak přesvědčivě, že by mohl rajčeti směle konkurovat. Natáh si tedy trenýrky a rozběhl se pryč, přidržujíc si je aby zase nespadly. Napoprvé narazil do věšáku a s hlasitým "Pardon!" se odebral do okna, kterým následně vypadl ven.

Uvnitř mojí duše,
působí to suše.
Avšak na okraji duše,
vlna Tsunami teď kluše.
A já slepě, možná hluše,
slyším kručet v břiše mouše.

Kolem Sasukeho prolétla moucha, které kručelo v břiše tak silně, že způsobila otřes zeměkoule. Během několika minut Sasu, držíc si své trenýrky prchal před obrovskou vlnou Tsunami.

Plavky si rychle donesu,
do zadku mě kopne Kotetsu.
Izumo se v dáli směje,
opilý popěvek pěje.

Natáhl se do okna svého domu pro plavky. Když si je vítězoslavně nasadil, zjistil že za ním stojí opilej Kotetsu a v dáli se ozývá přiopilý popěvek jeho kámoše Izuma. Kotetsu se ani chvíli nerozmýšlel a milého evenžra, kterýmu se vlhkem roztekla řasenka a vlasy mu zplihly, takže si je musel alespoň stáhnout gumičkou, nakop do zadku takovou silou, že odletěl přes půl Konohy...

Zlato dám ti oplatku,
na rukou tě nosím.
A ty mě na oplátku
píchneš žihadlem vosím.

...do stánku s oplatkami. Jednu rychle popadl a běžel zpět do Sakuřina domu. Jak ho poslepu našel, to není známo. Víme ale, že si splet Tsunade se Sakurou a vtiskl jí zmáčenou oplatku do ruky. Milá pátá Hokáge popadla nejbližší zbraň -kolem letící vosu- a zabodla mu ji....ehm...do zadní části těla, obvykle produkující hnědé výkaly nazývané odborně jako stolice.

Ta bolest mě zabolí,
cosi ve mě povolí.

Sasuovi povolila gumička, kterou měl staženy vlasy, aby mu evenžrovskej účes aspoň trochu držel, hrozivě se napnula a praskla.

Nenávidim Naruta,
bota není obuta!
KDE MÁM SVOU EVENŽROVSKOU BOTIČKU??!

Sasu s překvapením zjistil, že ztratil botu. Vydal se ji tedy hledat a cestou zahodil rezavý rezervní kontaktní čočky konečně do koše... Teda, vyhodil by, kdyby šly sundat z očí...usymslel si, že si koupí odstraňovací přípravdek, nebo možná něco najde v letním sídle Uchihů, kam právě mířil...

Naruto a Tsunade odešli do kanceláře Hokáge, kde na stole později našli několik flašek od saké a jejich odházené oblečení. Oni leželi pod stolem...

Celá básnička, podle který jsem vymejšlela tenhle dílek:
Tsunade a Naruťák.
Může to být také tak?
Od Jirayi pochytil,
chovati se jak úchyl.
Evenžr mu skříží cestu,
nedostane se k ní...z trestu?
Naruto hned zpomalí,
evenžra však povalí.
Hvězdy nad hlavou,
jenž klesá únavou,
trenýrky dole,
leží na stole.
Uvnitř mojí duše,
působí to suše.
Avšak na okraji duše,
vlna Tsunami teď kluše.
A já slepě, možná hluše,
slyším kručet v břiše mouše.
Plavky si rychle donesu,
do zadku mě kopne Kotetsu.
Izumo se v dáli směje,
opilý popěvek pěje.
Zlato dám ti oplatku,
na rukou tě nosím.
A ty mě na oplátku
píchneš žihadlem vosím.
Ta bolest mě zabolí,
cosi ve mě povolí.
Nenávidim Naruta,
bota není obuta!
KDE MÁM SVOU EVENŽROVSKOU BOTIČKU??!