Ať chceš nebo ne! Kapitola 3
„Jéé! To jsem ale nacpanej.“ povzdechl si slastně Naruto, když spolu se Sakurou a Saiem odcházeli z Ichiraku Ramen.
„Ale buď si jistej, že polovinu ceny tvýho účtu mi zaplatíš.“ prohlásila Sakura ledabyle, jako by oznamovala nějaký nepodstatný detail.
„A-a-ale Sakura-chan! Ty si mě přece pozvala!“začal zoufale vřískat Naruto, kterému se v očích objevilo zděšení.
„Ale vážně jsem neměla na mysli 5 misek rámenu!“ vyjela na něj Sakura, jejíž klidný a vyrovnaný tón byl tatam.
„No…ale…Sakur-“
„Máš s tim ňákej problém??!!“
Sakuře začaly z očí šlehat blesky a její pěst se už preventivně napřahovala Narutovým směrem. Najednou si všimli, že směrem k nim přichází dvě dívky, což byla Narutova jediná záchrana.
„No koho to tady máme! Ahoj všichni!“ pozdravila je vesele dívka s dvěma drdoly na hlavě.
„Ten-Ten! Hinato! Jak se máte?“ rozzářil se Naruto.
Hinata okamžitě zčervenala jak rajče a začala si hrát s ukazováčky.
„Na-na-naruto-kun! A-ahoj. Jsi…ehm…jsi v po-..ehm…v pořádku?“ zeptala se ho, mezitím co zaujatě sledovala svoje prsty.
Naruto to hned nepobral: „Proč bych neměl být v pořádku?“
„No, já…já…“ koktala Hinata zatímco její obličej nabýval stále sytější odstín ruměnce, takže se slova raději znovu ujala Ten-Ten.
„Totiž my jsme slyšely o vaší poslední misi a o Sasukem…“
Vzduch jako by najednou zhoustl a všichni trochu posmutněli.
„Jo ahá…tak teď už to chápu. Díky Hinato, jsem v pohodě.“ Naruto se na Hinatu usmál, ale i když se snažil, tak to moc věrohodně nevypadalo.
„To jsme rády. Nebude vám vadit, když si na chvíli půjčíme Sakuru?“ otočila se na kluky Ten-Ten a už táhla Sakuru spolu s Hinatou kousek dál.
„Hinato, kdy už konečně hodláš říct Narutovi, že se ti líbí?!“ vychrlila na chudáka Hinatu rovnou bez zbytečných okolků, jakmile byly od kluků dostatečně daleko.
Hinata z toho byla trochu mimo, jak to na ní Ten-Ten tak rychle vybalila.
„No já nevím…já…takhle je to lepší…“
„To teda neni! Vždycky jenom zčervenáš a začneš koktat. Narutovi to už tak kdoví jak nepálí, a takhle to JEMU nedojde nikdy! No Sakuro řekni něco!“
„No, já bych Naruta tak nepodceňovala. Taky si myslím, že by na to měl přijít sám.“
„Ach jo, proč se vůbec snažím...“ povzdechla si Ten-Ten, protáčejíc oči v sloup.
„Sakura-chaaan!! Pojď už!“ vyrušil je náhle Naruto z jejich debaty.
„Počkej Naruto!“ křikla na něj Sakura zpátky, otočila se zpět na své kamarádky a mile se na ně usmála. „Tak se mějte. Zatím ahoj!“
„Co jste tam řešily??“ vyzvídal Naruto jakmile k nim Sakura dorazila.
„Ále nic…To by tě nezajímalo.“ začala ho horečně přesvědčovat Sakura, která se snažila, aby to znělo co nejvíc věrohodně a nevinně.
I když se jí to moc nedařilo, Narutovi tahle odpověď stačila a vypustil to z hlavy.
„Aha, tak to jo,“ na chvíli se odmlčel, „Sakuro, nenapadá tě, proč se o mě Hinata tak stará?“
Sakura si nejdřív myslela že je to špatný vtip, ale když viděla Narutův maximálně vážný a zadumaný výraz, vykřikla: „Já jsem pitomá! Zapomněla jsem se Ten-Ten na něco zeptat. Počkáte tady na mě ještě chvilku?“
„Jasně,“ odpověděl jí Naruto, „stejně jsem se chtěl podívat do tohohle krámku s ninja vybavením.“
„Díky. Hned jsem zpátky!“ ještě stačila Sakura křiknout přes rameno a už utíkala zpátky za dívkami.
Jakmile je doběhla, nenechala je ani nic říct a okamžitě spustila: „Ten-Ten, máš pravdu. JEMU to nikdy samo nedojde.“
Ten-Ten na ní chvíli vyjeveně zírala, než se zase vzpamatovala a došel jí plně význam Sakuřiných slov.
„No konečně ti to taky došlo!“ odpověděla jí spokojeně a vítězoslavně zároveň.
Hinata na ně chvíli koukala a pak se téměř zoufale zeptala: „Ale co mám dělat?“
„Neboj se a nech to na mě. Já to všechno zařídím.“ ubezpečila jí sebevědomě Ten-Ten s odhodlaným pohledem a tajemným výrazem ve tváři, což byla nebezpečná kombinace, z které byla Hinata už skoro na prášky.
Ten-Ten jí úplně vyděsila, takže se už nezmohla na žádnou námitku ani odpor.
„Možná to není zas tak špatný nápad,“ prohlásila Sakura, „aspoň by mi už díky tomu mohl dát Naruto pokoj.“
Na chvíli se zamyslela a pak ještě dodala: „No tak já už se vrátím k Narutovi a Saiovi. Přeju ti hodně štěstí Ten-Ten!“
„Jasně! To si piš, že se mi to povede!“ usmála se na ní Ten-Ten.
Hinata byla pořád absolutně mimo a jenom nevěřícně sledovala odcházející Sakuru.
Když se Sakura vrátila, tak akorát Naruto a Sai vycházeli z obchůdku.
„Tak kam půjdeme teď?“ zeptal se svých týmových partnerů Sai.
Naruto už chtěl navázat na jeho otázku, když v tom se z postranní uličky vyřítil celý zadýchaný Shikamaru: „Konečně jsem vás našel! Tým Kakashi se má OKAMŽITĚ dostavit k Tsunade!!!“
„Díky Shikamaru!“ zareagoval Naruto a všichni se okamžitě rozeběhli k úřadu Hokáge.
Když tam doběhli, tak už tam byl i Kakashi.
„To už přišla ta zpráva o Orochimarovi?!“ vyhrkl Naruto ještě ve dveřích.
„Ne Naruto. Žádné nové zprávy o Orochimarovi nebo Sasukem stále nemáme,“ naděje, která se na okamžik objevila v Narutových očích, stejně rychle taky zmizela, „ale přišli nám jiné, velmi znepokojivé zprávy.“
Všichni přítomní okamžitě zbystřili.
„Naruto, Sakuro, Saii. Vesnice na severo-západních hranicích Země Ohně jsou napadány.“ oznámila jim Tsunade vážně.
„Co-cože?! Kdy? Kde? Kdoooooo?????!!!!!!!“ vykřikl Naruto zmateně.
„Nevíme kdo to je.. Může to být kdokoli. Klidně i Akatsuki nebo Orochimaru. Víme akorát, že to nejsou pouze náhodné útoky a že pravděpodobně jde o jednu a tu samou organizaci. Anebo se přinejmenším spojilo několik organizací s jedním společným cílem.“
„A nemáte aspoň představu o co jim jde?“
„Ne Sakuro, to netuším. Ale musíme to co nejdřív zarazit. Dnes ráno byla napadena další vesnice a od té doby nám od těch ostatních přicházejí žádosti o pomoc. Rozhodla jsem se že tam pošlu vás tři pod vedením Kakashiho. Zjistěte jaká je situace a případně je vojensky podpořte.“
Narutovi zajiskřilo v očích a na tváři se mu objevil úsměv.
„Spoléhám na vás.“
„Neboj se bábinko, my je dostaneme!!!“
Tsunade se nad Narutovými slovy pousmála a dodala: „Vyrážíte zítra ráno v 8 hodin. Jestli nemáte žádné dotazy, tak se můžete jít připravit.“
„Hai!!!!!!!“
Ohayo! Pokud to někdo vůbec čtete, tak se moc omlouvám, že mi další díl trval tak dlouho. Prázdniny, tábor, advík.... A taky mi vůbec nešlo psát. Ne že by nebyly nápady, ale naopak. Je to ironie, ale je to moje 1. povídka a těch nápadů bylo tolik, že jsem si pořád nedokázala udělat představu jak to vlastně bude vypadat. Ale teď už jakous takous představu mám, takže už by to mělo jít =) Takže ještě jednou gomenasai. Jo a taky chci poznamenat, že v týhle kapitole už se to konečně začalo rozjíždět, tak doufám, že se Vám to líbilo Vaše Thea-san
jé hezky
Jak si tak člověk čte své staré komentáře, říká si na co proboha myslel, že tohle napsal!
Juj skvěle se to čte ...jen tak dál už se těším na další dílek
čte se to dost dobře:D občas se u toho i nasměju,...hlavně pokračuj ju?.)
kdy bude další díleček?? já už to ted nemůžu vydržet
super ja takyXDD
Sugoii už se těším na dalšíí
=)
Wanatabe Shitamura
supeeeeeeeer, naruhina 4ever
Jasné, že sa páčilo
Jaaj Sakurkina krvilačnosť sa nezaprie, že? xDD
No a máme tu už útok, jaaj ja sa už teším na pokračovanie
Thei, naozaj skvelé
Autori poviedok čítajte Pravidlá FF!!
Inak vaše poviedky skončia na našom externom blogu ^^
A takisto čítajte aj Důležitá sdělení pro spisovatele a čtenáře FanFiction!!!
Ak si nie ste istí písaním, nájdite si nejakú betu - Inzertní FF nástěnka.
----
Čiarka, taká maličkosť, ale dokáže úplne zmeniť význam vety.
Nezabúdajte na to.