Samota
Skrývám se v temnotách
Přináším nejistotu a strach
Jsem jako stín v hlubinách
Už to navždy bude tak.
Jsem tvůj jediný společník
Jsem tvůj stín
Budu doprovázet i tvůj výdech konečný
Nic už nenaděláš s tím.
Navždy budu s tebou
Už se mě nezbavíš
Barvou šedou
Budu kreslit tvůj smutek, víš.
Ani smrt pro tebe nebude
Muset znamenat vysvobození
Slza na zem spadne
Je to tvůj osud souzený.
Kapky deště dopadají na zem
Zazní poslední nota
Zničila jsem i tvůj sen
Jsem samota
Eh... takže, opět jsem měla depresi (vždycky, když ji mám, začnu básnit, no nejsem divná?) a přemýšlela jsem nad smrtí, samotou atd. až mě napadlo tohle
Deprese je tma. Poezie je světlo, je dobře, že tím světlem umíš tmu zahánět![Eye-wink Eye-wink](/modules/smileys/packs/example/wink.png)