Svit Slunce 04

Svit Slunce 04

Do pokoje svítilo slunce a Naruto se probudil. Byl nějaký nevyspalí a hned mu došlo proč.
Musel buď spadnout z postele sám nebo do něj strčila Hinata, když spala. Naruto vstal, ale zapotácel se, protože byl nějak zamotán do obrovské deky.
Opatrně se vymotal a vstal. Pohlédl na postel a když viděl Hinatu, tak jen zalapal do dechu. Dopadaly na ni sluneční paprsky.

„Vypadá úžasně,“ napadlo ho, „jak nějaká bohyně.“

Naruto zrudnul a opatrně ji přikryl dekou a zmizel ve v koupelně.
Po chvilce vyšel oblečeně. Hodil ještě jeden pohled na spící Hinatu a vyběhl z pokoje.

Doběhl před pokoj snoubenců a opřel se o zeď a čekal.
Během pár minut se otevřeli dveře a vyšel z nich Rai.
„Dobré ráno Raii,“ ozval se Naruto, „máte pro nás dneska nějaký úkol? Lázně se mi zdají bezpečné.“
„Čau Naruto,“ začal Rai, „dneska máte volno, ale nevzdalujte se z lázní. Večer odjíždíme, tak buďte kolem páté připraveni.“
„Jak jsi přejete,“ řekl zdvořile a rozběhl se pryč.

„Paráda. To mu říkám mise,“ napadlo ho.

Doběhl k pokoji a podíval se dovnitř. Hinata ještě spala. Tak potichu zavřel a rozběhl se kuchyně.
„Přejete si něco mladý pane?“ zeptala se stará kuchařka, která pochodovala po kuchyni.
„Prosím něco na snídani pro slečnu,“ řekl a znervózněl.
Kuchařka se jen rozesmála, když viděla rozpačitého Naruta a řekla: „Něco připravím. Počkej tady.“
A začala kmitat po kuchyni a po chvilce přinesla naložený tác vším možným.
„Arigato,“ řekl Naruto a vzal tác a vyšel z kuchyně.

Naruto došel do pokoje, potichu vklouznul dovnitř a položil tác na stolek vedle Hinaty.
„Hinato,“ ozval se Naruto, „zaspíš celý den.“
Ta jen sebou trhla a rychle se posadila a hned měl Naruto u krku kunai.
„Dobrý Hinato, to jsem já Naruto,“ řekl zmateně.
„Jo promiň, instinkty,“ řekla omluvně a snažila se uklidnit.
„Máme celý den volno. Večer v pět vyrážíme,“ řekl a mnul si krk, kde měl před chvíli hodně ostrý kunai.
„V lázních. To je, ale mise,“ řekla nahlas Hinata.
„Jo to je paráda,“ odvětil.
„Tady máš snídani,“ řekl a vzal si jablko a sednul si zády k posteli na židli.
Hinata okolo něho proběhla a zapadla do koupelny. Po chvilce vyběhla již oblečená a sedla si ke stolu naproti Narutovi.
Vzala si toast a sledovala opatrně Naruta, který se kousal jablko a čučel z okna.
„Co budeme dělat celý den,“ zeptal se a otočil se na Hinatu.
Jejich oči se střetly a zadívali se do nich. První uhnula Hinata, která sklopila hlavu a nimrala se v snídani.
„Tak krásně modré oči,“ napadlo jí.

„Proč je tak nervózní?“ napadlo ho, když ji pozoroval jak sklopila hlavu.

Naruto se zvednul a řekl: „Jdu se projít,“ A zmizel ve dveřích.
Procházel se po chodbách a přemýšlel nad Hinatou.
Nějaký hlásek se mu v hlavě: „A co Sakura-chan?“
„Sakura,“ zamyslel se.
„Hinata tě nemlátí ne?“ odvětil si.
„To je pravda, ale,“ napadlo.
„Tak jdi pozvat Hinatu na rande a uvidíš. Kolikrát tě Sakura odmítla?“ zeptal se sám sebe.

Zatímco debatoval sám se sebou tak si nevšiml dívky co vyběhla ze dveří a srazili se.
„Promiň,“ zamumlal Naruto.
„Ale co aspoň byla sranda,“ zasmála se dívka, „sléz můžeš kdy chceš.
Naruto sebou cuknul a rychle vstal. Podal jí ruku a pomohl jí na nohy.
„Díky,“ řekla a zářivě se usmála.
„Cože jsi se tu tak procházel, když v horkých pramenech je tak krásně,“ řekla a pozorovala ho.
„Ale,“ řekl jen a mávnul rukou a rozešel se pryč.
„To se ani nepředstavíš?“ křikla za ním.
Naruto se ani neotočil a jen křikl: „Uzumaki Naruto.“
Dívka se zastavila a poprvé se přestala usmívat.
„Uzumaki?“ pošeptala a zmizela ve dveřích.

Hinata byla naložená v lázních a odpočívala. Teplá voda, příjemný vzduch.
Když do ní někdo strčil. Hinata sebou trhla a povedla se napít slané vody.
Začala kašlat a po chvilce se naštvaně otočila a spatřila blonďatou dívku, která se na ni zubila.
„Čau,“ řekla Hinata podrážděně.
„Nazdar,“ řekla dívka.
„Chtěla bych se zeptat,“ řekla a podívala se na Hinatu.
Hinata sebou cukla, když si všimla očí. Byli úplně stejně modré jako Narutovi.
„No ptej se,“ řekla Hinata a prohlédla si dívku, které z vody vykukovala jen hlava.
„Ty oči jsou úplně stejné, ale zase ty vlasy. To bude jen náhoda,“ zadumala se Hinata.
„Včera jsem tě viděla s tím blonďákem,“ začala dívka.
„No a co má být,“ vyjela na ni Hinata.
„Hej klid holka,“ odvětila klidně a usmála se, „je to Uzumaki?“
Hinatu dokonale zaskočila tato otázka a řekla jen: „Jo.“
„Takže jsem se nepřeslechla a co tady děláte?“ zeptala se, „nebo jste tu na líbánkách?“
A strašně se rozchechtala.
Hinata zrudla a ztichla.
„Nestyď se za to holka,“ řekla po chvilce, když se přestala smát.
„Ví to?“ zeptal se dívka po chvilce, když sledovala Hinatu.
„A co by měl vědět?“ zeptala se Hinata jako nic.
„Že ho miluješ?“ řekla potichu.
Hinata mlčela a pozorovala oblohu.
„Tak to je jasný,“ řekla dívka a usmála se. Rozhlédla se po lázních a až na jednu starou ženskou tu byli sami.
Vylezla na břeh.

Naruto plaval ve vodě a z nudy pozoroval mraky na obloze.

Dívka vylezla na břeh a nadechla se.
„Narutooooo jedna dívka tě tu miluje,“ zakřičela s plných plic.
Hinata sebou trhla a okamžitě vyskočila za ní a strčila do vody.

Naruto sebou cuknul, když uslyšel ten výkřik. Vyskočil na vodu a díval se směrem odkud to slyšel. Ten hlas mu byl povědomý, ale nemohl si vzpomenout. Rozhlédl se a nikdo nebyl okolo v pramenech.
„Znám ji?“ zakřičel nejvíc jak jen mohl.

Hinata sebou trhla, když uslyšela odpověď. Dívka se jen usmála a otevřela pusu.
Ale Hinata byla rychlejší. Okamžitě ji dala ruku na pusu a zasyčela: „Na to zapomeň.“
Strhla ruku a řekla jen: „Jak chceš, ale měl by to vědět.“
Ozvalo se zašumění a obě dívky se otočili k plotu, který odděloval prameny od ostatních.
Plot najednou spadnul a za plotem následoval Naruto, který spadl do vody.
Ozval se řev hodný opice a postarší žena vyběhla rychle z pramenů do budovy.
Naruto se jich všiml a zrudnul jak rajče a potopil se tak, že mu koukala jen hlava.

„Naruto?“ zeptala se zděšeně Hinata a taky začala rudnout.
Jedině dívka s modrýma očima se začala smát.
„Ha tebe jsem dneska už viděl,“ zamručel Naruto.
„Taky tě ráda vidím,“ řekla a podívala se na něj, „ale nechci nic říkat, ale toto jsou lázně pro dívky.“
„Jako bych to nevěděl,“ řekl potichu a hleděl na Hinatu.

„Ještě, že není jako Sakura. To bych byl už mrtvej,“ napadlo ho a oddychl si.

„Já radši půjdu,“ řekl a vzal si jeho ručník, který plaval okolo.
„To by jsi měl,“ řekla dívka a začala se smát.
Naruto ani nevěděl proč, ale začal se smát taky.
Hinata jen hleděla z jednoho na druhého a viděla podobu.

„I ten smích je úplně stejný,“ napadlo jí.

„Ehm můžete se otočit?“ zeptal se Naruto.
Hinata se otočila, ale dívka ho sledovala dál.
„Hmm,“ zamručel Naruto a udělal nějaké pečetě.
„Oiroke no Jutsu,“ a z mráčku vyskočila na vodu blonďatá holka v a proskočila dírou v plotu.

„A je fuč,“ řekla dívka a sledovala rudou Hinatu.
„Můžu ti s ním pomoct,“ nabídla se.
„Mi odjíždíme večer pryč. Jsme tu na misi,“ řekla Hinata po chvilce.
„Do večera času dost ne?“ odpověděla.

Kakashi běžel za Pakkunem a po chvíli se zastavili před honosnou rezidencí.
„Dovnitř jsem nešel, ale tady končí ta stopa,“ řekl Pakkun.
Kakashi se jen zastavil a podíval se na nápis na zdi, ačkoliv to bylo jasné.
„Hyuuga.“

„Díky Pakkune, můžeš jít,“ řekl Kakashi a oba dva zmizeli.