Shikamarova pomsta

No Fear……Destination Darkness….
Beze strachu… to jsem snad nikdy úplně nebyl. Jenže jsem kluk, tak to prostě neukazuju. O naší poslední misi mě tyhle pocity ale sžíraly víc, než jindy. Přesto - možná díky Asumovi - upadly do koutů mé mysli. Kdybych jen věděl, co přijde… třeba bych ho i zachránil! Tahle mise měla cíl v temnotách…

There's a darkening sky before me…..There's no time to prepare…..
Akatsuki! Jejich stopa byla blízko. Děsivě temná nebesa, jako by nás vedla přímo k nim. Do pekla. Kdo by řekl, že shinobi budou čelit situaci nepřipraveni? Přesto na tohle by nebyl připraven nikdo.

….And I'm left in the wake of the mistake, slow to react…..
Moment překvapení. S tím se počítalo. Na Hidana zaútočil Asuma, já ho přidržel u země mezitím, co Kotetsu s Izumou rychle vběhli vpřed. Přesto se za mnou zjevuje druhý nepřítel a nebýt Asumy, díky mé pomalé reakci - chybě - bych nejspíš nepřežil.

…With an iron will and a mind sharp as a demon blade….
Dlužím mu tedy můj život. Se splácením nespěchám, jenže hned v další okamžik jsem to já, kdo musí jednat rychle a přesně, aby dluh vyrovnal. Asuma je raněn. Hidan ho skrz jeho vlastní krev proklel a tak každou ránu, co si tenhle nesmrtelnej pošuk vytvoří, Asuma schytá taky. Máme málo času. Posily jsou daleko. Co teď? Ne nadarmo mám IQ 200 a umím uvažovat několik kroků napřed a v hlavě si přehrát všechny možné strategie. Teď jen vybrat tu správnou…

My descent is the story of everyman….I am hatred, darkness and despair….
Pomocí stínů rychle ovládnu Hidana a pohnu s ním z prokleté značky. Asuma je zachráněn. Svážu ho na místě a Asuma-sensei mu usekne hlavu. To ale není konec. Během chvilky se všechno zvrtne a nikdo si nevšimne, že Hidan stojí opět na místě i s hlavou a připravuje se na smrtelný zásah. Zaútočí si na srdce. Nikdo už v ten moment Asumovi pomoct nemůže. Nenávist, temnota a beznaděj mě pohltí jako bouřková mračna, která jsem nesčetněkrát pozoroval.

Fu*k this hurts I wont lie….Doesn't matter how hard I try…
Pohled na umírajícího Asumu mi nalije nový příval adrenalinu do krve. Ale co můžu dělat?! Posily dorazily. Klidíme se z cesty. Mezitím co nám hlídka dává více času, pohlédnu na mé parťáky. Žádám Ino, ať ho zkusí vyléčit, ale jen její uslzený pohled řekne víc než slova. Je konec. Taková bolest u srdce. Ztrácíte něco, co milujete a jediný, na co se vzmůžete, je stát jak solnej sloup. Ani slov se mi nedostává. Zato Asuma na svůj stav mluví až moc. Jenže… jsou to jeho poslední slova.

…In the dark we must find our own way
Though we know the winding path leads to the grave
Still battles left to fight
We must keep our pride until the end of time…
Ano je to tak. I když se stáhneme zpět do vesnice, prahnu po pomstě, jak býk vydrážděný červenou. Pohřeb mi jenom stanoví jasnou trvalost smrti. Nic už nebude jako dřív. Musím být Kurenai oporou. Něčím mě Asuma před svou smrtí pověřil. Jak tak přebírám jeho cigarety, zapalovač a chakrové břitvy, je to, jako by tu byl stále se mnou. Hned tady vedle mě. Jeho část ve mně pořád žije. Nicméně plán pokračuje, výbavu mám a tým 10 je připraven pomstít Asumu a zabít ty dva parchanty.

…If you know how this is
Gonna see it's not that easy
Don't stop get it till it's done …
Máme naší osobní misi, jenže Godaime nesouhlasí. Copak nechápe, že můj život jsem zasvětil pomstě?! Chce se mi křičet, ale navenek zůstávám v klidu. I když nervozita stoupá. Zabíjí náš drahocenný čas. Vtom nás zachraňuje Kakashi. Tým je upraven a vyráží.

…Someday we shall all be free- even you and even me.
Someday we all shall die- surely you, but never I….
Volnost. Ten parchant je volnej… A žije! Na rozdíl od Asumy. Naneštěstí pro něj, i my máme volné ruce, tedy, nepočítám-li varovná slova od Kakashiho. Samozřejmě je jen otázkou času, než ty dva najdeme. Ino je našla. Paráda! Během pár chvilek zjistíme všechny jejich schopnosti. Ten Kakuzu je hříčka – má pět srdcí a každý z nich má jinou chakru. Jeho tělo je prakticky imunní vůči fyzickým útokům. A pak Hidan… krev nepřítele je pro něj zbraň, olízne ji a pak jen bodá do sebe a jemu samotnýmu je hej. Ale oni mě neznají, nepočítají s mou inteligencí. A to pro ně bude fatální. Začátek je slibnej. Jenže pak se musíme rozdělit. Ino, Choujiho a Kakashiho nechávám na pospas Kakuzovi. Já chci jeho partnera. Jde na mě po staru. Myslí, že s tím nepočítám. Krev. Baží po mojí krvi. Tak mu ji dám. Nebo alespoň to si myslí. Naštěstí Kakashi dostal krev jeho parťáka a tak mu moje smrt trochu nevychází. Teď jsem na řadě já! Pár triků a je omotaný výbušnými pečetěmi. Pak si zapálím. Tak by to udělal on. A cigaretou aktivuji sérii výbuchů, jako ohňostroj na oslavu. Hidan padá do mnou připravené jámy – do jeho hrobu. Pár zuřivých kleteb od vyznavače Jashina a když díru uzavírá, uznává, že jsem ho dostal. Konečně! Mezitím moji parťáci s posilami už vyřídili Kakuza. Jde se domů….

….Even though you're so close to me ….You're still so distant, and I can't bring you back….
Je konec. Zpětně vzpomínám na všechny ty chvíle, doufajíc, že to utiší moji bolest. Jako když jsme hráli Go, na chuuninský debut celého týmu, jak jste nás zval na jídlo, naše rýpání kvůli Kurenai-sensei…. Všechny pády i vrcholy, které jsme dosáhli díky Vám sensei! Nebyl jste jen moudrý učitel, ale i člen rodiny a hlavně přítel. Tak moc bych si přál, abych tu první ránu, kdy Hidanova kletba začala působit jsem vzal na sebe já. Jenže některé věci nejde vrátit. Vy byste měl velkolepou budoucnost. Stal byste se otcem, milujícím manželem. Teď to dítě a Vaše žena jsou sirotek a vdova. To už se nezmění, že jste odešel… navždy…