Nový cíl - Hinata 001

Narutova omluva

„Sakuro, nešla bys se mnou na dnes na ramen?“ zeptal se jednoho podzimního dne Naruto.
„Dnes nemůžu, Naruto, vidíš že mám moc práce, ne?“ odpověděla Sakura hrabajíce spadané listí v zahradě Haruno domu.
Naruto se ale nedal odbít a pohotově pokračoval v pozvání:„To neva. Tak třeba zítra nebo pozítří.“
Sakura zrudla a vykřikla: „Ani zítra ani pozítří, je ti to jasný?! Nemohu s tebou chodit, když miluji S…Sasukeho.“ Nato sklonila hlavu a povzdychla si.
„Ale vždyť já sem ve všem lepší!“ rozčílil se Naruto.
Sakura mu smutně opověděla: „Naruto. Přestaň se soustředit na mě, protože u mě nemáš šanci a ty to víš. Vím, kdo by o tebe měl zájem.“ Narutovi se zablýsklo v očích. „Ale já ti to nesmím říct. Ale co bys řekl na Byakugan?"
Naruto smutně odešel do svého pokoje. Lehl si na postel a přemýšlel nad tím, co řekla Sakura.
Najednou se zvedl a zjistil, že usnul. Chtěl se jít projít po rušných uličkách, ale ve dveřích ho zadržel jakýsi malý kluk a volal: „Otče, už umím ovládat Byakugan a Juuken!“
Naruto se vzbudil a pochopil, co tím Sakura myslela. Narutovi se vybavily vzpomínky na zčervenalou Hinatu, Hinatiny různé mastičky a Hinatinu radost z Narutova povzbuzování.
„Kage Bunshin no Jutsu!“ zaznělo pokojem a proti Narutovi stanuly tři stínové klony. „OK, teď mě poslouchejte, musíte si rozdělit úkoly. Za prvé musíte zajít k Ino a koupit hezké květiny, za druhé, koupit pro mě nějaký oblečení, který by vypadalo alespoň trochu slušně a za třetí koupit skořicové rohlíky.“
V tom se všechny klony rozběhly do ulic plnit úkoly. Naruto si sedl na postel a přemýšlel, jak se omluvit Hinatě. Po hodině se vrátily klony se splněnými úkoly. Jediný, kdo svůj úkol nesplnil, byl pravý Naruto. Nevymyslel žádnou vhodnou omluvu. Kytici dal do vázy, rohlíky do lednice a oblek do skříně.
Od té doby mu nešel trénink, nechutnal mu ramen, ani ho nebavilo učit se nové techniky.
Jednoho dne se konečně odhodlal. Počkal si na Hinatu kousek od ulice Hyuuga klanu. Konečně se dočkal, Hinata šla kolem něj. Naruto jí skočil do cesty: „Hi-Hinato, chtěl bych se ti omluvit, víš, mrzí mě, jak sem se k tobě choval.“
Hinata zrudla a klepající se rukou přijala květiny a rohlíky. „Děkuji. Na-Naruto-kun ty mám nejraději.“
„Co bys řekla, kdybychom si vyšli na Ramen?“ zeptal se Naruto nesměle. Hinata zrudla ještě víc, ale na odpověď se zmohla: „A-Ano, tak te-tedy v devět hodin?“