Chouji básníkem: Óda na grilované maso

Barbecue, ty nejsi pro mne pouhým slovem,
což někomu mohlo by se na první pohled zdát,
naopak, když nikdo neslyší, nazývám Tě bohem
a veřejně přiznávám, že ze srdce mám Tě rád.

Nejdříve mi zvuk praskajícího dřevěného uhlí v uších zní,
potom rozmístění plátků na gril následuje,
načež omráčen jsem tou nenahraditelnou libou vůní
a jemné prskání všem u stolu vypařování šťáv prozrazuje.
Od této chvíle vede ke konzumaci už jen malý krůček,
pokud se tedy nejedná o na přípravu složitější bůček.

Srnčí, hovězí, vepřové, skopové či snad drůbeží?
Je mi jedno, jaké je zrovna menu dne,
vždyť komu na druhu masa záleží?
Mně teda rozhodně ne!

O mém nároku na první várku ví snad každý z Konohy
a kdyby mi snad jen malý kousek někdo vzít plánoval,
porušil by tím dané barbecue zákony
a rozhodně by toho činu víc, než dlouho, litoval.
V tomto jsem naprosto nekompromisní, i v případě Gaary ze Suny,
já si prostě nemůžu pomoct, vždyť nezastavím ani ty slin přísuny.

Už je téměř zvykem, že Asuma-sensei nás po misi pohostí,
avšak platí každý sám za sebe
a dokonce i Shikamaru proslavený svou leností
oželí během grilování pohledy na nebe.

Je to totiž úžasná chvíle, když jsme všichni spolu…
…já a moji přátelé pojídáme maso u jednoho stolu.

Poznámky: 

POZOR! Spoiler!

Rozhodla jsem se napsat tuto báseň,
abych připomněla Choujiho největší vášeň.
Ale nemyslete si, nejsem takový milovník dlabance
jen mě to přišlo jako dobrá inspirace.
Pro tentokrát střídavý verš jsem zvolila
a tím se od stylu mých ostatních básní krapet vzdálila
Snad se bude i v této podobě líbit
na důkaz toho můžete nějaký koment hodit.