Icha Icha 3: Počátek

Tak, nejdřív poděkování Amarante, že vůbec přišla na námět, kdy Jiraiya sbírá informace a inspirace k psaní Icha Icha.
A další velké poděkování sexy Reazon za nádherný sexy obrázek!

„Řekl bych to asi tak jako Kushina Minatovi při prvním rande: Tož je to roztomilé, ale má to taky nějaké praktické využití?“ Kýval Jiraiya učeně hlavou, že jeho názor je ten pravý.
„Ale já se tě ptal na počasí!“ Vytřeštil Kakashi oko k obloze.
„No jó, přímo stvořený na výpravu do Písečný a jejich nuda pláže. Vsadim Saiův notýsek, že by s náma Shikamaru šel velice rád,“ Sai si zapisoval do notýsku poznámky a při zmínce o jeho ztrátě si jej přitiskl k tělu s výrazem „Jetsli mi ho seberete budu brečet.“
„Dám vědět Peinovi, aby sehnal nejlepší lístky v letadle.“ Vyskočil Hatake ze země pro poštovního holuba.
„Víte proč mám rád letadla?“ Rozhlídl se Sannin po jediném posluchači jeho monologu. Seděli v parku při krásném letním dnu. Jiraiya byl pouze jedním posluchačem svých brilantních příhod trošku zaskočen, ale nedal se vyvést z míry a pokračoval: „Letušky, ano. Jak tam chodí v těch miniminisukních a tobě náhodou upadne klobouk, aby se ti pro něj mohla mladá svěží slečinka ohnout a podat ti ho. Zlatý časy…“
„Holub vypuštěn,“ dorazil Kakashi zpět. „bohužel jsem musel zase Choujiho vyhánět od jeho přesvědčení, že to jsou poštovní kuřata a jako s takovými by se mělo zacházet podle kuchařky.“
„Chouji – buřt,“ zapisoval si Sai pozorně. „Chojibuřt, Choujobuřt, Choujoprase!“ Poslední přezdívku zakroužkoval.
„To mi tak připomíná první šmíráckou misi s Minatem…“ Zasněný pohled Zvrhlého poustevníka do dálek vyvolával vzpomínky.
„Jak ti může něco takový připo…“ Vložil se do hovoru Hatake.
„Nerušte.“ Okřikl ho Sai.

Dámské sprchy kdesi v Konoze před dvaceti lety…

„Můžu to vysvětlit Tsunade! Všechno se dá racionálně vysvětlit,“ Jiraiya pomalu postupoval pouze s ručníkem kolem pasu před davem žen který vedla právě zmíněná Tsunade. (Ano, taky měly pouze ručník, který všechno zakrýval)
„To, že jsem se ocitl v dámských sprchách má dobrý důvod a věřím, že si ho ráda vyslechneš. Víš, že jsem na tvoje pěsti alergický tak se s nimi ke mně nepřibližuj, ano?“ Pozdě Tsunade uvolnila svojí výbušnou pěst a zasáhla právě se objevivšího Minata, který tak kryl svého učitele. Rána oba odmrštila na několik metrů vzdálenou zeď, jejíž dlaždičky křuply.
„Díky bohu už jsem si myslel, že mě zabije.“ Vydechl Sannin úlevou.
„Dámy,“ uklonil se Minato taktéž spoře oděn. „Asi mi zlomila žebro, nebo dvě.“
„Zdrháme,“ Chytl Jiraiya blonďáka za rameno.
„Já si vás najdu!“ Běsnila Tsunade hned jak oba zmizeli díky teleportaci.

„Jooo! Jsme pryč v bezpečí!“ Zaťal Sannin vítězoslavně pěst ve vzduchu a zaujal slavností pózu kulturisty přičemž mu spadnul ručník na zem.
„ÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍK!“ Jedna z mnoha žen kolem dvojice začala řvát.
„Má omluva,“ Zubil se Minato. Dvojice byla přenesena na právě probíhající obchodní trh.
„Zavřete ty exhibionisty!“ Ozývalo se z několika míst. Pár shinobi co dohlíželi na trh již vyrazili.
„Proč jsi nás přenesl zrovna na trh?“ Sebral Jiraiya ručník ze země.
„Nevěděl jsem o něm.“ Namikaze měl stále nervózní úsměv na tváři.
„Musíme zdrhnout a to rychle…“ Poustevník chňapl po blonďákovi a vyrazil pryč z města.
„Ztratíme se v jiný zemi dokud to tu nevychladne.“

„Proč zrovna Země vodních vírů? Nikdo tu nechodí na pláže a už vůbec ne nuda pláže!“ Stěžoval si Minato.
„Ty máš furt něco, ale, že večer je tady sexy karneval, kde budou tancovat sexy holky v sexy oblečcích… to je tak sexy…sexy…“ Sannin se otřepal při představách.
„Podle zamlženosti ve vašich očí to bude stát za to. No, já se jdu projít a najít nějkou inspiraci, nebo tři.“ Zamával na rozloučenou blonďák.
„Je po mě,“ Jiraiya si utřel slzičku, jenž mu stékala z oka při pohledu na mizícího studenta.

„Říkal jsem, že tu je nuda a žádný fešný slečny. Co fešný, vůbec žádný!“ Lamentoval Minato při procházce městem. Náhle však uslyšel ženský hlas. Byly to spíš hluboké nádechy a výdechy. Jakoby s někým bojovala. Zvuk přicházel přes zeď, jenž stála po blonďákovo levici. Neváhal a ihned vyskočil na zeď. Uviděl rozlehlou zahradu s bazénem, sprchovým koutem a pláckem na trénování nejrůznějších shinobi technik. Stála zde žena. Velmi hezká žena s dlouhými rudými vlasy. Namikazeho hned oslnila a o to víc, když šla do sprchy a sundávala si oblečení s tím, že je v zahradě sama.
„Bůh existuje!“ Blonďáček si bohužel nedal pozor a tuhle větu řekl víc nahlas než měl. Upoutal tím dívčinu pozornost a musel skočit ze zdi zpátky do ulice a utíkat jen co mu nohy stačily. Vzpomněl si na to jak dopadl Jiraiya při šmírování Tsunade.

„Ano dámy, jsem ten známý spisovatel Jiraiya!“ Opět hrdiná pózá s pěstí zdviženou ke vzduchu. Sannin seděl v jednom z mnoha barů obklopen dívkamy.
„A kolik knih jste už napsal?“ Zeptala se jedna z dívek.
„No, jednu… skoro. Teď hledám inspiraci kterou mi vy dámy rozhodně přinášíte!“ Poustevník hned obejmul nejbližší dívky.
„Je tady! Našel jsem jí Jiraiyo!“ Vtrhl Minato do baru.
„Tsunade je tady?!“ Sannin sebou trhl.
„Ne, ale moje životní láska. Našel jsem dívku svých snů… to je moje peněženka?“ blonďák ukázal na svojí peněženku na stole. Byla již z půlky prázdná.
„Peněženka je vedlejší,“ Poustevník peněženku hbitě skryl do kapsy. „Teď je důležitější ta tvoje holka, ne?“
„Máte pravdu.“
„Fajn, zapomeň na ni. Nikdy se nesmíš zamilovat a musíš si jenom užívat. Další saké!“
„Ale to přece,“ Minato sedl do jednoho z křesel a hned k němu přiběhly dvě slečny. „Saké!“
„Je celej po mě!“ Zubil se Jiraiya.

Večer nadešel čas sexy karnevalu…

„No není to tu super?“ Řval Jiraiya.
„Cože? Já tě přes ten rámus neslyším!“ Ukazoval Minato na uši.
„Je to tu super!“
„Coo?
„Supeer! Tady!“
„Nepůjdem dál od těch repráků?“ Ukázal blonďák na velké bedny před kterými stály.
„Jo, teď je to o dost lepší.“ Kýval Jirayia hlavou.
Dav rozjařených lidí tancoval rozlehlými ulicemi, které byly vyzdobeny nejrůznějšími zářivými barvami. Z repráků hrála taneční hudba a dva hrdinové začínali být z místních „Větrných“ koktejlů rozevlátější pohyb.
„Takže ty jsi tu rudovlasou dračici šmíroval, když šla do sprchy? Učíš se velmi rychle.“ Chválil Sannin svého žáka.
„Jo, je to kus a co víc, támhle ji zrovna vidim.“ Minato vyrazil rázným krokem k dívce.

„Sakra, nechal mě tu samotnýho. Jenom já, sklenička pití a dav neznámých tancujících žen… Jdu pařit.“ Jiraiya zahodil skleničku a tanečním krokem přihopsával k dívkám.
„Všichni pařímé!“ Muž s bílými vlasy ulíznutými dozadu vedl skupinku lidí tancujících ve vláčku. Ihned chytl Sannina v pasu, aby celou tu lidskou stonožku vedl.
„Proč tady vůbec pořádáte tuhle sešlost?“ Zeptal se Jiraiya po chvíli tance.
„Je to k uctění sexy bohyně Reazon!“
„To je chlap?“ Jiraiya zastavil uprostřed tance a všichni za ním do něj narazili.
„Říkám bohyně!“ Zařval muž s bílými vlasy.
„Tak to jó,“ Poustevník zase vyrazil v tanečním kroku. „a jak ti říkají chlapče?“
„Jsem Hidan a znám tu nejlepší místa, kde se scházej parádní baby! Jdeš se mnou?“
Sannin se nezdržoval s odpovědí a čapl svého nového přítele za zápěstí a rval si cestu davem k oněm místům.

„Možná, kdybych jí opil, nebo jí dal něco do pití, nebo nějaký genjutsu…“ Minato si namáhal hlavu celou tu deseti metrovou cestu. „Možná taky ninjutsu, nebo ztráta paměti… kurnik jak na to! Proč je to tak složitý, když jeden má koupit ve stánku pěknou bílou růži! Nebo bych mohl zapůsobit minerálkou, či čajem.“
„Jednu bílou růži,“ Přistoupil blonďák k pultíku.
„Tady se zapisujou holky pro miss morký tričko. Kytky nevedem.“ Dostal strohou odpověď.
„Taková nebetyčná smůl…“ chvilka zamyšlení. „Mokré tričko? Támhle ta slečna by chtěla zapsat, ale stydí se sem jít tak poslala mě.“ Namikaze ukázal na Kushinu.
„Uzumaki, dobrá píšu si.“
„Kdyby mě tak viděl Jiraiya! I slzička by ukápla…“ Blonďák vesele vykračoval davem.

Před narychlo vyrobeným pódiem pro soutěž se začal hromadit dav. Dívky byly nastoupené před očumijícím publikem. Dokonce i Kushina, jenž dávala vulgárně najevo co si myslí o svém přihlášení.
Porotu tvořili pouze dva muži. Měli svůj stolek se jmenovkami. Na první bylo napsáno „Hidan“
„Nejsem žádnej obchodník s bílým masem!“ Hidan ze sebe strhl košili a hodil jí do davu. „Aspoň dneska ne…“ dořekl neslyšně.
Druhá cedulka byla notně přeškrtaná, ale nakonec zůstalo k přečtení jméno „Jiraiya“
„Pořadník na rande se mnou je již plný dámy!“ Zamával Sannin davu.
První vody dopadala na hlavy a trička přítomných dam.

Současnost

„Jakmile byla na řadě, Kushina dostala histerický záchvat a jedním jutsu srovnala celé pódium na prach. Místní shinobi po ní hned vystartovali, ale to by nebyl Minato, aby jí díky teleportaci nedostla z místa činu. Po téhle příhodě se dali dohromady. Kdyby Kushina přišla na to, kdo jí vyrušil při tréninku, nebo, kdo jí zapsal do té soutěže, Minato by zemřel na četné zlomeniny. To byla moje první akce za získávání inspirace.“ Jiraiya pohlédl na své posluchače. Sai ukrutně kreslil do notýsku. Kakashi rychle mrkal, aby nezačal brečet.
„Jestli pak mají v Písečný taky miss mokré tričko…“ Zasnil se Sannin.

**************************************************************************
„To bylo těstný.“ Objímal blonďák dívku kolem pasu. Stáli na vrcholku jednoho z mnoha kopců kolem vesnice a měsíc jim dopřával krásnou idylku.
„Nechápu to. Vůbec jsem se nezapisovala do soutěže.“ Přemýtala dívka nahlas. Stále se však Minata držela.
„No jó, asi nějaká úřední chybka. To se stává.“ Namikaze vycenil zuby v rozpačitém úsměvu s myšlenkou „Jestli na to přijde zabije mě.“
„Proč jsi mě vůbec zachraňoval?“ Zeptala se Kushina po chvíli.
„Víš… to se má tak, žee…“ Minato přemýtal v hlavě odpověď.
„Ty mě taky,“ Dívka podkopla blonďákovi nohy. Jakmile dopadli na zem začala ho líbat.
„Stejně to tričko budeš mít mokrý,“ Pomyslel si Namikaze a vyndal z kapsy flašku minerálky, kterou začal dívce vylívat na záda.

„To byla noc!“ Minato ležel v horkých pramenech spolu s Jiraiyou a vychutnával si další pěkný den.
„Kdo by to byl řekl, že tady maj smíšený horký prameny!“ Sannin pokukoval po návštěvnicích koupající se s ním ve stejném bazénu. „Tak jak to dopadlo včera s tou kočkou?“ Vyzvídal.
„Zamiloval jsem se…“
„Nééé! Můj nejlepší student! Taková dětinská chyba! Ale co už. Na svatbě bývá veselo.“ Zvrhlý poustevník si dál užíval koupele.
„Tady nás Tsunade nikdy hledat nebude.“ Minato ponořil hlavu do teplé vody.
„Je to šance tak jednu ku tisíci, že nás tady najde.“ Usmíval se Sannin.
„To snad i jednu ku milionu!“ Minato vstal, aby se pořádně protáhl. „Že já to vůbec říkal,“ řekl a úsměv mu z tváře hned zmizel.
„Je tady, že?“ Jiraiya byl již smířený se svým osudem.
„Proč já nedržel hubu,“
„NAMIKAZE! JIRAIYO!“ Tsunadin řev projel lázněmi jak hrom při letní bouřce.
„Zdrháme!“ Chytil se Sannin svého společníka za rameno.
„Jo! Jsme volní!“ Neskrývaná úleva po útěku dodala Jiraiyovi hned lepší náladu.
„Ale ne, proč Kushinu přeneseš na romantický místečko a nás dva zase doprostřed ulici plný cizých lidí a ještě ke všemu víš, že nemáme plavky!“ Hrozil Poustevník pěstí. „Dámy,“ zamával na partičku žen jdoucí po ulici.