Neobvyklá příhoda - 5.díl
Já vím, že byla dlouhá pauza….a tento díl vážně za moc nestojí. Momentálně však nemám inspiraci ani nápady na humorné scénky….prostě se omlouvám a tady máte zatím náhradní, i když hodně krátký,díl.
Neobvyklá příhoda -5.díl
Než se člověk stačil nadát, hezké prosluněné dny se staly dny deštivými a chladnými. Mrholící deštík padal z nebes neustále už pár dní, čímž rozbahnil několik hlavních cest. Ovšem nějaký diskusní kroužek malých dětí si s tím nelámalo hlavu. Kolečko tří dětí stálo uprostřed cesty a nebralo v potaz, že mohou prochladnout. Lidé je museli obcházet, aby se dostavili co nejméně mokří domů. Konohamarův gang v letních šatičkách zářil v pochmurném dni, kdy se slunce cítilo na tolik líně, vytáhnout nos zpoza mračen. Konohamaru nasadil pravý americký úsměv roku a přestal se pohupovat z nohy na nohu.
,,Tak co dáte Ebisu-sensei ke svátku?“ Optal se svých dvou kamarádů, kteří, ačkoliv vypadali jako zmoklé slepice, mu stejnou grimasou odpověděli.
,,Já dám Ebisu-sensei květiny Leucanthemum vulgare“ Začala se pyšnit Moegi a vycenila na ostatní zoubky, přičemž jí přední dva chyběli. I když se vyjádřila na výsost přesně, ti dva na ni koukali jako kdyby se chystali spolknout mouchu. Nad hlavou se místo žárovky objevil otázník ve velikosti Narutova apetitu. Moegí zřejmě pochopila, oč se jedná, a bezradně si povzdechla.
,,Kopretiny bílé.“ Přeložila jim svými znalosti latinské jazyka a čekala na jejich reakci. Bohužel, ta se moc nezměnil. Pouze nechápavý pohled nabral na síle.
,,Kytky!“ Řekla dívenka a trpělivost ji opuštěla. Koukala na své dva kamarády, jak se jim otazník nad hlavou zvětšuje. Vztekle vytáhla zpoza zad svazek krásně, sněhově bílých květin a ukázala jim je před nosem.
,,Aha…zelený.“ Mávl rukou Konohamaru a otazník zmizel. Ovšem pyl z lučních květin moc nesvědčil Udonově věčné alergii. Když se mu Moegí snad po sté snažila vnutit kapesník, nabručeně se k ní otočil zády a svou pýchu pod střechou nosu si hrdě hlídal.
Opustíme teď na chvíli debatující trio. U nich to beztak vypadá ještě na hodně dlouho a moje svaly v prstech a šedé mozkové závity v hlavě mají svůj limit, přes který mě nikdo nedokope.Naštivme na chvíli tým 7, který se snaží, ačkoliv zatím značně s marnou snahou, zjistit příčinu podivné schody okolnosti. Pro méně gramotné: takový ten detail, že se Hinata chová jak vraždící maniak prvního stupně a Sakura jako nevinnost sama.
,,Tohle budu potřebovat.“ Zamumla Naruto a popadl hrníček od ramenu. Do oka mu padlo parádní pyžamo. „Tohle budu potřebovat.“ Zamumlal znova. „ Tohle taky.“ Zašeptal při nalezené balíčku s modrými kontaktními čočkami. Pyšně utáhl popruhy na batůžku. Sakura, v těle Hinaty, která byla opřená o rám Narutova pokoje v duchu napočítala do deseti.
,,Naruto….my nikam nejdeme….zůstáváme ve vesnici.“Řekla s rádoby klidným hlasem, přičem hodila tmavou hřívou, na kterou byla momentálně pyšná. Joj to byli časy, mít takový vodopád vlasů.
,,Co? Tos nemohla říct dřív?“Zanadával Naruto a hodil batohem vztekle do kouta. „Říkám ti to celou dobu.“ Zaprotestovala Sakura a v očích se jí nebezpěčně zablesklo.
,,Naruto?“Zeptala s rádoby klidným hlasem Sakura a poupravila si rukavice. Naruto, který na ní doslova vysel pohledem, se zmohl pouze na přikývnutí hlavy.
,,Nečum na mě jako vidle zaražené v hnoji!“ Okřikla ho a vykročila o pár kroků napřed. Naruto svojí hlavou opsal křivku její cesty. Naklonil se k Saiovi a zašeptal mu do ucha.
,,Já vím, že to není ve scénáří, a že mě za to rejža pěkně seřve, ale sekne jí to v tomhle šeru, nemyslíš?“ Pověděl a pousmál se.Sai vytáhl knížku „Jak nejlépe reagovat po boku negramotce.“ Chvíli v ní listoval, pak se zasekl, pak nasadil zvláštní výraz a přečetl to znova. Nakonec se usmál a jedním pohybem hodil knihu za hlavu, jen to čvachtlo.
,,Nečum na ni jako žába z nudlí.“ Pronesl Sai poněkud nahlas, než u něj bylo zvykem. Tělo Hinaty se prudce zastavilo, až to působilo dojmem, že Sakuřinu duši vyflunse na bahno. Následně se pomalu, s vrzáním otevírajících dveří, otočila na svoje, zatím živé kamarády.
,,Nudle? Ramen!!!!“ Zakřičel radostně Naruto a než stačil kdokoliv protestovat, už mizel za rohem.
Jó rámen XD Schválně jak dlouho živí zůstanou a chudinka Hin ale ať si zvyká
Oficiálnš jsem Jashinistkou!!!
Říkali mi že žiju fantasií. Skoro jsem spadla ze svého jednorožce
Učitelé tomu říkají opisování. My týmová práce.
Škola není hospoda aby se v ní vysedávalo každý den.
Život je jako žebřík do kurníku. Krátkej a pos.anej.
Otázka: Co škola? Odpověď: Pořád stojí, sv.ně.
Jě těžké být deb.lem, konkurence je příliš veliká.
Kto mlčí, nemusí vždy souhlasit..
Možná jen někdy nemá chuť diskutovat s idiotama.
Díky =)
lol, ten konec mě totálně dostal
Boží (Jashniův?) dílek 
Quilibet fortunae suae faber
The Sealed Kunai - nejlepší dokončena Naruto FF